 |
|
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
Jak zůstat mladá... Věk, kterého se člověk může potencionálně dožít, dnes vědci kladou do rozmezí zhruba 110 až 120 let. Takového věku však dosahují jen nemnozí. Statistický podíl starších lidí je v rozvinutém světě vysoký, hlavně ovšem díky nízké porodnosti, pokroku v lékařství a zlepšení životních podmínek. Naše poměry a způsob života určitě rychlost stárnutí ovlivňují. Někteří psychologové zastávají názor, že rozhodující roli hraje stav mysli. Očekáváme-li, že v sedmdesáti zestárneme, pravděpodobně se to stane. Gerontologové ( odborníci zabývající se stárnutím) zjistili, že proces stárnutí je souhrou mnoha změn - vnitřní hodiny organismu např. zpomalí produkci mnoha důležitých hormonů, imunitní systém slábne a odolnost vůči nemocem klesá. Je zde však také běžné opotřebování těla slunečním ultrafialovým zářením, znečištěním životního prostředí, léky, pesticidy a každodenní fyzickou námahou. Všechny tyto vlivy vedou ke vzniku vysoce aktivních atomů nebo jejích skupin, které reagují s dalšími a poškozují tak buňky lidského organismu a kolagen ( bílkovinná látka). To vede k příčnému spojování vláken, které se pak splétají a kůže v důsledku toho ztrácí pružnost. Rozvíjejí se vrásky, žíly a tepny kornatějí, svaly měknou a údy tuhnou. Výzkumy ukazují, že některé primitivní národy živící se nepříliš bohatou přírodní stravou ( např. rybami a obilninami) se dožívají pokročilého věku a cítí se zdraví, plní energie, přičemž téměř neznají západní degenerativní choroby typu artritidy nebo srdečních obtíží. Strava má tedy na dlouhověkost významný vliv. "Několik rad, co dělat a co nedělat, abychom zůstali mladí:"
| Nejčtenější články: Nové recepty
Hledáme další DISKUSE |
