 |
|
|
 |
|
|
|
|
|
|
|
Jak z∙stat mladß... V∞k, kterΘho se Φlov∞k m∙₧e potencionßln∞ do₧φt, dnes v∞dci kladou do rozmezφ zhruba 110 a₧ 120 let. TakovΘho v∞ku vÜak dosahujφ jen nemnozφ. Statistick² podφl starÜφch lidφ je v rozvinutΘm sv∞t∞ vysok², hlavn∞ ovÜem dφky nφzkΘ porodnosti, pokroku v lΘka°stvφ a zlepÜenφ ₧ivotnφch podmφnek. NaÜe pom∞ry a zp∙sob ₧ivota urΦit∞ rychlost stßrnutφ ovliv≥ujφ. N∞kte°φ psychologovΘ zastßvajφ nßzor, ₧e rozhodujφcφ roli hraje stav mysli. OΦekßvßme-li, ₧e v sedmdesßti zestßrneme, pravd∞podobn∞ se to stane. GerontologovΘ ( odbornφci zab²vajφcφ se stßrnutφm) zjistili, ₧e proces stßrnutφ je souhrou mnoha zm∞n - vnit°nφ hodiny organismu nap°. zpomalφ produkci mnoha d∙le₧it²ch hormon∙, imunitnφ systΘm slßbne a odolnost v∙Φi nemocem klesß. Je zde vÜak takΘ b∞₧nΘ opot°ebovßnφ t∞la sluneΦnφm ultrafialov²m zß°enφm, zneΦiÜt∞nφm ₧ivotnφho prost°edφ, lΘky, pesticidy a ka₧dodennφ fyzickou nßmahou. VÜechny tyto vlivy vedou ke vzniku vysoce aktivnφch atom∙ nebo jejφch skupin, kterΘ reagujφ s dalÜφmi a poÜkozujφ tak bu≥ky lidskΘho organismu a kolagen ( bφlkovinnß lßtka). To vede k p°φΦnΘmu spojovßnφ vlßken, kterΘ se pak splΘtajφ a k∙₧e v d∙sledku toho ztrßcφ pru₧nost. Rozvφjejφ se vrßsky, ₧φly a tepny kornat∞jφ, svaly m∞knou a ·dy tuhnou. V²zkumy ukazujφ, ₧e n∞kterΘ primitivnφ nßrody ₧ivφcφ se nep°φliÜ bohatou p°φrodnφ stravou ( nap°. rybami a obilninami) se do₧φvajφ pokroΦilΘho v∞ku a cφtφ se zdravφ, plnφ energie, p°iΦem₧ tΘm∞° neznajφ zßpadnφ degenerativnφ choroby typu artritidy nebo srdeΦnφch obtφ₧φ. Strava mß tedy na dlouhov∞kost v²znamn² vliv. "N∞kolik rad, co d∞lat a co ned∞lat, abychom z∙stali mladφ:"
| NejΦten∞jÜφ Φlßnky: NovΘ recepty
Hledßme dalÜφ DISKUSE |
