|
|
|
 |
Vánoční zvyky, historie
Staroměstské náměstí, Pražský hrad
Koncerty
Výstavy
Bohoslužby, jesličky
Obchody
Trhy, kapři, stromečky
Recepty
Koledy
Silvestr a Nový rok
Silvestrovská menu, tanec
Silvestr v ulicích
Míchané nápoje
Již staří Římané znali českou pověru "jak na Nový rok, tak po celý rok". Jejich bůh s dvojí tváří, Janus, ochránce vchodů, dal jako bůh všelikého začátku jméno měsíci, jímž začíná nový rok - Januarius (leden). Staré kalendáře vycházely ze sledování fází Měsíce. V porovnání se slunečním rokem je lunární rok kratší o 11 dnů, a jeho začátky proto postupně procházely všemi ročními obdobími. Termín začátku nového roku se však v průběhu staletí posouval. Křesťanství například přijalo juliánský kalendář, což je starý římský kalendář reformovaný v roce 46 před Kristem Juliem Caesarem. Staří Římané původně počítali nový rok od 1. března. V roce 153 před Kristem ho přesunuli na 1. leden. Když křesťanská církev tento kalendář převzala, určila za vstup do nového roku 6. leden. V polovině 4. století ho změnila na 25. prosinec, svátek Božího narození. V roce 1582 stanovil papež Řehoř XIII. Nový rok na 1. leden. Římskokatolické země přijaly toto datum bezprostředně. Německo a Dánsko kolem roku 1700, Skotsko již v roce 1660, Anglie v roce 1752, Švédsko v roce 1753, Rusko až v roce 1918. Gregoriánský kalendář přijalo i mnoho jiných zemí, což ovšem neznamená, že by Nový rok slavily 1. ledna. Pravoslavný a řeckokatolický ritus dodržuje juliánský kalendář, podle něhož připadá Nový rok na 14. leden. Počátkem islámského letopočtu je odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. Hurra Muharram, první den prvního islámského kalendářního měsíce, se počítá podle lunárního systému, a tak datum konce jednoho a počátku dalšího roku není přesně stanoveno a může se posouvat v průběhu celého roku. Ovšem ani islámský svět nění jednotný a v Afgánistánu a Iránu slaví podle perského kalendáře začátek slunečního roku 21. března. V Izraeli je začátek nového roku pohyblivý a spadá na první den měsíce Tišrí, tedy mezi 6. zářím a 5. říjnem. Roš hašanan se slaví dva dny a považuje se podle židovské tradice za čas, kdy se z Boží vůle rozhoduje o osudu každého člověka v příštím roce. V Číně a v některých dalších východoasijských zemích začíná nový lunární rok koncem ledna nebo v únoru. Thajci oslavují svůj trut (Nový rok) v březnu nebo v dubnu, jihoindičtí Tamilové při zimním slunovratu. Tibeťané v únoru. Pro Japonce jsou novoroční oslavy 1. až 3. ledna. V mnoha venkovských oblastech se však slavnosti konají mezi 20. lednem a 19. únorem. Poslední den roku, 31. prosinec, se nazývá podle papeže Silvestra I., který zemřel 31. prosince 335. Jeho jméno bylo v roce 813 zaneseno do církevního kalendáře. | ||||
Nový rok a Silvestr - historie