|
|
VßnoΦnφ zvyky, historie
Starom∞stskΘ nßm∞stφ, Pra₧sk² hrad
Koncerty
V²stavy
Bohoslu₧by, jesliΦky
Obchody
Trhy, kap°i, stromeΦky
Recepty
Koledy
Silvestr a Nov² rok
Silvestrovskß menu, tanec
Silvestr v ulicφch
MφchanΘ nßpoje
Nov² rok a Silvestr - historie Ji₧ sta°φ ╪φmanΘ znali Φeskou pov∞ru "jak na Nov² rok, tak po cel² rok". Jejich b∙h s dvojφ tvß°φ, Janus, ochrßnce vchod∙, dal jako b∙h vÜelikΘho zaΦßtku jmΘno m∞sφci, jφm₧ zaΦφnß nov² rok - Januarius (leden). StarΘ kalendß°e vychßzely ze sledovßnφ fßzφ M∞sφce. V porovnßnφ se sluneΦnφm rokem je lunßrnφ rok kratÜφ o 11 dn∙, a jeho zaΦßtky proto postupn∞ prochßzely vÜemi roΦnφmi obdobφmi. Termφn zaΦßtku novΘho roku se vÜak v pr∙b∞hu staletφ posouval. K°es¥anstvφ nap°φklad p°ijalo julißnsk² kalendß°, co₧ je star² °φmsk² kalendß° reformovan² v roce 46 p°ed Kristem Juliem Caesarem. Sta°φ ╪φmanΘ p∙vodn∞ poΦφtali nov² rok od 1. b°ezna. V roce 153 p°ed Kristem ho p°esunuli na 1. leden. Kdy₧ k°es¥anskß cφrkev tento kalendß° p°evzala, urΦila za vstup do novΘho roku 6. leden. V polovin∞ 4. stoletφ ho zm∞nila na 25. prosinec, svßtek Bo₧φho narozenφ. V roce 1582 stanovil pape₧ ╪eho° XIII. Nov² rok na 1. leden. ╪φmskokatolickΘ zem∞ p°ijaly toto datum bezprost°edn∞. N∞mecko a Dßnsko kolem roku 1700, Skotsko ji₧ v roce 1660, Anglie v roce 1752, èvΘdsko v roce 1753, Rusko a₧ v roce 1918. Gregorißnsk² kalendß° p°ijalo i mnoho jin²ch zemφ, co₧ ovÜem neznamenß, ₧e by Nov² rok slavily 1. ledna. Pravoslavn² a °eckokatolick² ritus dodr₧uje julißnsk² kalendß°, podle n∞ho₧ p°ipadß Nov² rok na 14. leden. PoΦßtkem islßmskΘho letopoΦtu je odchod proroka Mohameda z Mekky do Mediny v roce 622. Hurra Muharram, prvnφ den prvnφho islßmskΘho kalendß°nφho m∞sφce, se poΦφtß podle lunßrnφho systΘmu, a tak datum konce jednoho a poΦßtku dalÜφho roku nenφ p°esn∞ stanoveno a m∙₧e se posouvat v pr∙b∞hu celΘho roku. OvÜem ani islßmsk² sv∞t n∞nφ jednotn² a v Afgßnistßnu a Irßnu slavφ podle perskΘho kalendß°e zaΦßtek sluneΦnφho roku 21. b°ezna. V Izraeli je zaΦßtek novΘho roku pohybliv² a spadß na prvnφ den m∞sφce TiÜrφ, tedy mezi 6. zß°φm a 5. °φjnem. RoÜ haÜanan se slavφ dva dny a pova₧uje se podle ₧idovskΘ tradice za Φas, kdy se z Bo₧φ v∙le rozhoduje o osudu ka₧dΘho Φlov∞ka v p°φÜtφm roce. V ╚φn∞ a v n∞kter²ch dalÜφch v²chodoasijsk²ch zemφch zaΦφnß nov² lunßrnφ rok koncem ledna nebo v ·noru. Thajci oslavujφ sv∙j trut (Nov² rok) v b°eznu nebo v dubnu, jihoindiΦtφ TamilovΘ p°i zimnφm slunovratu. Tibe¥anΘ v ·noru. Pro Japonce jsou novoroΦnφ oslavy 1. a₧ 3. ledna. V mnoha venkovsk²ch oblastech se vÜak slavnosti konajφ mezi 20. lednem a 19. ·norem. Poslednφ den roku, 31. prosinec, se naz²vß podle pape₧e Silvestra I., kter² zem°el 31. prosince 335. Jeho jmΘno bylo v roce 813 zaneseno do cφrkevnφho kalendß°e. |