|
|
VßnoΦnφ zvyky, historie
Starom∞stskΘ nßm∞stφ, Pra₧sk² hrad
Koncerty
V²stavy
Bohoslu₧by, jesliΦky
Obchody
Trhy, kap°i, stromeΦky
Recepty
Koledy
Silvestr a Nov² rok
Silvestrovskß menu, tanec
Silvestr v ulicφch
MφchanΘ nßpoje
Koledy Narodil se Kristus Pßn Narodil se Kristus Pßn, veselme se, z r∙₧e kvφtek vykvet nßm, radujme se, z ₧ivota ΦistΘho, z rodu krßlovskΘho nßm, nßm narodil se. Jen₧ prorokovßn jest, veselme se, ten na sv∞t poslßn jest, radujme se, z ₧ivota ΦistΘho, z rodu krßlovskΘho nßm, nßm narodil se. ╚lov∞Φenstvφ naÜe, veselme se, rßΦil vzφti na se, radujme se, z ₧ivota ΦistΘho, z rodu krßlovskΘho nßm, nßm narodil se. GolißÜ oloupen, veselme se, Φlov∞k jest vykoupen, radujme se, z ₧ivota ΦistΘho, z rodu krßlovskΘho nßm, nßm narodil se. P∙vodn∞ latinskß koleda s nßp∞vem ze 13. stoletφ. Pozd∞ji byla p°evzata i do zp∞v∙ kaliÜnick²ch a bratrsk²ch. V dob∞ baroknφ byl jejφ text nov∞ zpracovßn. Koleda se stala symbolem vßnoΦnφch svßtk∙. Pφse≥ Chtφc, aby spal je z obdobφ baroknφho. Jejφm autorem je Adam Vßclav Michna z Otradovic. Uvßdφme dv∞ verze - nejprve p∙vodnφ text a jako druh² upraven², zlidov∞l² text p°evzat² z ╚eskΘho zp∞vnφku Karla Plicky. Chtφc, aby spal Chtφc, aby spal, tak zpφvala synßΦkovi matka, je₧ ponocovala, milßΦkovi: Nynej, rozkoÜnΘ d∞tßtko, synu Bo₧φ, nynej, nynej, nemluv≥ßtko, sv∞ta zbo₧φ! Tob∞ l∙₧ko jsem ustlala, Spasiteli, tvory k TvΘ chvßle svolala, Stvo°iteli: Nynej krßso a koruno svrchovanß, nynej, milujφcφch ceno vinÜovanß! Nynej, ta jest matky ₧ßdost, holubiΦko, nynej, vÜech and∞l∙v radost, mß perliΦko: slßvu, chvßlu v₧dy nabudeÜ od matiΦky, kdy₧ se vyspφÜ, jφsti budeÜ med vΦeliΦky. Osladφm¥ nφm Tvou kaÜiΦku v TvΘ libosti, otev°eÜ, vφm, Tvou hubiΦku k tΘ sladkosti: nynej, rßje mΘho kvφtku, rozmar²ne, z tebe¥ sob∞ d∞lßm kytku, je₧ nezhyne. ╙ fialo, ≤ lilium, ≤ r∙₧e mß! Nynej, vonnΘ konvalium, zahrßdko mß! ╙ loutno mß, ≤ labu¥ mß, m∙j slavφΦku, nynej, lφbeznß harfo mß, cymbßlφΦku! Na dobrou noc, jej hubiΦka, nynej, dφt∞, kolφbat bude matiΦka, nynej hbit∞: Spφ, milßΦek. Umlkn∞te and∞lovΘ! Se mnou k Bohu p°iklekn∞te, nßrodovΘ! Chtφc, aby spal Chtφc, aby spal, tak zpφvala synßΦkovi matka, je₧ ponocovala milßΦkovi: Spi, nebes dφt∞ milostnΘ, Pßn jsi a B∙h, p∞je ti v lßsce cel² rßj pozesk² luh. D°φmej, to matky ₧ßdost je, holubiΦko, v tob∞ duÜe se raduje, ≤, perliΦko. Nebesa p∞jφ chvßlu rvou, slßvu a Φest, velebφ tebe ka₧d² tvor, tisφce hv∞zd. ╙ lilie, ≤ fialko, ≤ r∙₧e mß, d°φmej, mß sladkß ·t∞cho, zahrßdko mß! Labuti mß a loutno mß, slavφΦku m∙j, d°φmej, mß harfo lφbeznß, synßΦku m∙j! MilßΦku, spi a zmlkn∞te, and∞lovΘ, p°ed Bohem se mnou klekn∞te, nßrodovΘ, nastoupil v pravd∞ bo₧φ Syn na naÜi zem, p°inesl spßsu, pokoj sv∙j nßrod∙m vÜem. |