*6.1.1614, èt²rsk² Hradec, V20.11.1662, Vφde≥; mladÜφ syn cφsa°e a krßle Ferdinanda II. a jeho prvnφ man₧elky Marie Anny BavorskΘ
NejmladÜφ syn arcivΘvody, pozd∞ji i cφsa°e a
krßle Ferdinanda II., byl od mlßdφ p°edurΦen k cφrkevnφ
kariΘ°e. JeÜt∞ v d∞tskΘm v∞ku, roku 1625, se stal
nßstupcem svΘho str²ce arcivΘvody Leopolda v ·°adu
pasovskΘho a ÜtrasburskΘho biskupa a ujal se takΘ opatstvφ v
alsask²ch klßÜterech Murbach a Lⁿders. O dva roky pozd∞ji ho
sv²m biskupem zvolila halberstΣdtskß kapitula, roku 1629 byl
nakrßtko (do roku 1631) opatem v hesenskΘm Hersfeldu. Pouze
prßzdn²m titulem z∙stala jeho hodnost magdeburskΘho biskupa
zφskanß takΘ roku 1629. Roku 1637 se stal olomouck²m
biskupem, 1642 dosßhl ·°adu velmistra °ßdu n∞meck²ch
rytφ°∙ (jeho₧ Φlenem byl od sv²ch jedenßcti let) a roku
1655 byl zvolen biskupem ve slezskΘ Vratislavi. Jeho Φinnost na
poli cφrkevnφm byla v∞tÜinou ryze formßlnφ, omezovala se
p°edevÜφm na reprezentaΦnφ funkce vypl²vajφcφ ze
zmφn∞n²ch ·°ad∙. Osobnφ zßjmy arcivΘvody, kter² za
cel² ₧ivot nep°ijal vyÜÜφ sv∞cenφ, sm∞°ovaly jinam: do
vojenstvφ, diplomacie, vysokΘ politiky, sb∞ratelstvφ a
um∞nφ.
P∞tadvacetilet² Leopold VilΘm p°evzal roku 1639
vrchnφ velenφ nad cφsa°skou armßdou a sna₧il se vytlaΦit z
╚ech a ze Slezska ÜvΘdskß vojska po BanΘrov∞ vpßdu roku
1639. Po porß₧ce, kterou utrp∞la cφsa°skß armßda pod
velenφm Leopolda VilΘma a polnφho marÜßla Ottavia
Piccolominiho v bitv∞ u Breitenfeldu roku 1642, se arcivΘvoda
vzdal vrchnφho velenφ. Ujal se ho pak nakrßtko jeÜt∞ jednou,
roku 1645, kdy se habsburskß monarchie ocitla po prohranΘ
bitv∞ u Jankova v obtφ₧nΘ situaci. V nßsledujφcφm roce
p°ijal ·lohu mφstodr₧φcφho ve èpan∞lskΘm Nizozemφ
(dneÜnφ Belgii), kde deset let ( do roku 1656) zastupoval
Üpan∞lskΘho krßle Filipa IV. Zde takΘ naplno rozvφjel svΘ
sb∞ratelskΘ aktivity, jeho sbφrka v²tvarnΘho um∞nφ je
dodnes souΦßstφ vφde≥sk²ch um∞leck²ch sbφrek. TakΘ v
Praze se ve druhΘ polovin∞ 50. let 17. stoletφ sna₧il o
obnovenφ obrazßrny a klenotnice, kterΘ navazovaly na slavnou
,,kunst-komoru" cφsa°e Rudolfa
II.
Po ·mrtφ svΘho bratra Ferdinanda
III., uva₧oval Leopold VilΘm o kandidatu°e
na cφsa°sk² tr∙n. S podporou n∞kter²ch °φÜsk²ch
knφ₧at se roku 1657 mohl stßt protikandidßtem svΘho synovce,
sedmnßctiletΘho ΦeskΘho a uherskΘho krßle Leopolda I.
Dokßzal vÜak realisticky zvß₧it situaci, kandidaturu nakonec
nevyhlßsil a podpo°il synovce. Po jeho zvolenφ se stal naΦas
jeho d∙v∞rnφkem a rßdcem, ale postupem doby se stßle vφce
stahoval do ·stranφ ke sv²m sbφrkßm a ·vahßm o reform∞
°ßdu n∞meck²ch rytφ°∙. Zde ho takΘ ve v∞ku 48 let
zastihla smrt. Byl poh°ben do rodovΘ hrobky Habsburk∙ ve
vφde≥skΘm klßÜte°e kapucφn∙.
á