LEOPOLD I.

*9.6.1640, Vφde≥, V5.5.1705, Vφde≥; °φmsk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

ArcivΘvoda Leopold se narodil jako v po°adφ Φtvrt² syn cφsa°e a krßle Ferdinanda III. a jeho prvnφ man₧elky Marie Anny èpan∞lskΘ. I kdy₧ jeho dva starÜφ brat°i Filip August a Maxmilißn TomßÜ zem°eli jeÜt∞ p°ed jeho narozenφm, z∙stßval Leopold v po°adφ druh²m Ferdinandov²m synem a jako takov² nem∞l nßrok na ₧ßdn² z habsbursk²ch tr∙n∙. Zatφmco otcov²m nßstupcem m∞l b²t Ferdinand IV., s Leopoldem se poΦφtalo pro duchovnφ drßhu. M∞l nßsledovat kariΘru svΘho str²ce arcivΘvody Leopolda VilΘma, kter² byl n∞kolikanßsobn²m biskupem a velmistrem °ßdu n∞meck²ch rytφ°∙. V lΘt∞ roku 1654 vÜak Ferdinand IV. nßhle zem°el a Leopold se stal budoucφm panovnφkem. Otec mu zajistil uhersk² a Φesk² tr∙n (Leopoldova uherskß korunovace se konala 27.6.1655, korunovace Φesk²m krßlem prob∞hla 14.9.1656). Ne·sp∞chem vÜak skonΦila otcova snaha zajistit Leopoldovi korunu °φmskΘho krßle a tak mu zabezpeΦit nßstupnictvφ v cφsa°skΘ hodnosti. Proti tomu vystoupila p°edevÜφm Francie, kterß m∞la zßjem na zmenÜenφ vlivu Habsburk∙ v °φÜi. Zßpas o °φmsk² tr∙n po smrti Ferdinanda III. byl prvnφ Leopoldovou samostatnou akcφ na evropskΘ politickΘ scΘn∞. Roku 1658 skonΦil jeho vφt∞zstvφm, 18.7.. byl ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen °φmsko-n∞meck²m cφsa°em a o 13 dnφ pozd∞ji byl tamtΘ₧ korunovßn.
Habsburskß monarchie se za vlßdy Leopolda I. pot²kala s °adou vnit°nφch a vn∞jÜφch problΘm∙. NebezpeΦφ jφ hrozilo ze dvou stran. Na zßpad∞ od Francie, tradiΦnφho rivala Habsburk∙, na jihov²chod∞ od OsmanskΘ °φÜe. Zevnit° ji pak ohro₧ovala p°edevÜφm nestabilnφ situace v Uhrßch, p°esn∞ji v zßpadnφ a severnφ Φßsti Uher, kterΘ nebyly obsazeny Turky a z∙stßvaly souΦßstφ monarchie. ZdejÜφ Ülechta n∞kolikrßt za Leopoldovy vlßdy povstala a spojence p°itom nachßzela v sedmihradsk²ch knφ₧atech a nez°φdka takΘ v osmansk²ch Turcφch. V letech 1633-1634 prob∞hla prvnφ velkß srß₧ka s Turky za Leopoldova panovßnφ a o 20 let pozd∞ji, roku 1683, oblehla osmanskß vojska Vφde≥. Dφky pomoci evropsk²ch panovnφk∙ (p°edevÜφm polskΘho krßle Jana III. SobieskΘho a n∞meck²ch knφ₧at) byli Turci 12.9.1683 p°ed Vφdnφ pora₧eni. Toto vφt∞zstvφ znamenalo poΦßtek ·sp∞ÜnΘ ofenzivy k°es¥ansk²ch vojsk, kterß pak v 80. a 90. letech 17. stoletφ postupn∞ vytlaΦovala Turky z Uher. Po bitv∞ u Zenty (1697), kde zaznamenal svΘ prvnφ velkΘ vφt∞zstvφ Ev₧en Savojsk², byl roku 1699 uzav°en karlovick² mφr, jφm₧ habsburskΘ monarchii p°ipadlo ·zemφ Uher se Sedmihradskem, Chorvatskem a Slavoniφ. Hranice monarchie na Balkßn∞ se ustßlily zhruba na linii Sßva-Dunaj-TransylvßnskΘ Alpy.
Vφt∞zn² boj s osmanskou Portou pat°φ k vrcholn²m ·sp∞ch∙m Leopoldovy vlßdy. Na zßpad∞, kde se monarchie srß₧ela s rozpφnavou Franciφ, zaznamenal cφsa° mΘn∞ ·sp∞ch∙. Monarchie se po boku Nizozemφ, èpan∞lska, Lotrinska a n∞kter²ch n∞meck²ch stßt∙ zapojila do vßlky proti Francii pod vlßdou Ludvφka XIV. a jejφmu spojenci èvΘdsku v 70. letech 17. stoletφ. Mφr uzav°en² roku 1679 v Nijmegen vyzn∞l ve prosp∞ch Francie a znamenal pro ni ·zemnφ zisky i na ·kor rakousk²ch Habsburk∙. Teprve dalÜφ konflikt v 90. letech a nßsledn² mφr z Rijswijku (1697) vrßtil Leopoldovi I. jeho ·zemnφ ztrßty z p°edchozφ vßlky. K dalÜφmu velkΘmu st°etu s francouzsk²mi Bourbony doÜlo na sklonku Leopoldovy vlßdy ve vßlce o d∞dictvφ Üpan∞lskΘ (viz Karel VI.), jejφho v²sledku se vÜak u₧ Leopold I. nedo₧il. P°es n∞kterΘ dφlΦφ ne·sp∞chy Leopoldovy vlßdy vstoupila habsburskß monarchie za jeho panovßnφ mezi skuteΦnΘ evropskΘ velmoci.
Pro ΦeskΘ zem∞ znamenala Leopoldova doba p°edevÜφm trval² mφr, kdy se mohly hospodß°sky i demograficky zotavit z nßsledk∙ t°icetiletΘ vßlky. P°es ΦetnΘ vßleΦnΘ srß₧ky monarchie bylo jejich ·zemφ (s v²jimkou v²chodnφ Moravy) uÜet°eno p°φm²ch bojov²ch akcφ, jejich obyvatelstvo se vÜak na t∞chto konfliktech podφlelo velk²m da≥ov²m zatφ₧enφm i p°φmou ·Φastφ ve vojsku. Leopoldova vlßda byla takΘ dobou vypjatΘ baroknφ zbo₧nosti, kdy se ji₧ zklidnila rekatolizace, proto₧e ╚echy a Morava byly v podstat∞ katolickΘ (jen Slezsku byla po BφlΘ ho°e ponechßna legßlnφ mo₧nost dvojv∞°φ). Velk²m problΘmem se v tΘto dob∞ stßvala socißlnφ situace na venkov∞, jeho₧ poddanΘ obyvatelstvo se dostßvalo do konflikt∙ s vrchnostmi. K nejv∞tÜφmu selskΘmu povstßnφ doÜlo v ╚echßch roku 1680, v dob∞ Leopoldova pobytu v Praze.
Cφsa° Leopold byl osobn∞ kultivovan² a um∞nφmilovn² vlada°, sklßdal a provozoval hudbu, ·Φastnil se dvorsk²ch baletnφch a divadelnφch produkcφ. Jeho vφde≥sk² dv∙r se stal v²znamn²m centrem baroknφ kultury. Leopold byl t°ikrßt ₧enat a jeho man₧elky porodily celkem 16 d∞tφ. Jeho prvnφ ₧enou se 12.12.1666 stala nete°, Üpan∞lskß infantka MarkΘta Marie Terezie. Narodili se jim synovΘ Ferdinand Vßclav (*/V1667) a Jan Leopold (*/V1670) a dcery Marie Anna (*/V1672) a Marie Antonie (*1669-V1692). DruhΘ man₧elstvφ uzav°el Leopold I. n∞kolik m∞sφc∙ po smrti prvnφ ₧eny, dne 15.10.1673, se svou vzdßlenou sest°enicφ Klaudiφ Felicitas Tyrolskou, s nφ₧ m∞l dv∞ dcery, Annu Marii Äofii (*/V1674) a Marii Josefu Klementinu (*1675-V1676). T°etφ man₧elkou Leopolda I. byla Eleonora MagdalΘna Falcko-Neuburskß (svatba se konala 14.12.1676). V tomto man₧elstvφ se narodilo celkem 10 d∞tφ, Josef, pozd∞jÜφ cφsa° Josef I. (*1678-V1711), Krist²na (*/V1679), Marie Al₧b∞ta (*1680-V1741), Leopold Josef (*1682-V1684), Marie Anna (*1683-V1754), Marie Terezie (*1684-V1696), Karel, pozd∞jÜφ cφsa° Karel VI. (*1685-V1740), Marie Josefa (*1687-V1703), Marie MagdalΘna (*1689-V1743) a Marie MarkΘta (*1690-V1691). Cφsa° Leopold I. zem°el po 48 letech vlßdy (na ΦeskΘm tr∙nu ho dΘlkou panovßnφ p°edΦil pouze FrantiÜek Josef I.) a byl poh°ben pod skvostn²m baroknφm nßhrobkem v habsburskΘ kapucφnskΘ krypt∞ ve Vφdni.
á