LEOPOLD II. (PETR LEOPOLD)

*5.5.1747, Vφde≥, V1.3.1792, Vφde≥; °φmsk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

NadÜenΘmu a bystrΘmu synovi cφsa°e FrantiÜka I. èt∞pßna a Marie Terezie se dostalo d∙kladnΘho vzd∞lßnφ v osvφcenskΘm duchu. Od mlßdφ se zajφmal o p°φrodnφ v∞dy a techniku. Po otci zd∞dil sklon k melancholii. Matka jej kßrala za nedbalost zevn∞jÜku, vyt²kala mu zßlibu ve spoleΦenskΘm styku s neurozen²mi lidmi a nelφbil se jφ ani jeho rukopis a styl. Na rozdφl od vzp°φmenΘ a vojßckΘ postavy svΘho bratra Josefa II. m∞l Leopold nedbale pohodlnΘ dr₧enφ t∞la a sklon ke korpulentnosti. V roce 1761 se stal toskßnsk²m nßslednφkem. V Φervnu 1765 se o₧enil s Mariφ Ludvikou (Luisou) èpan∞lskou. O dva t²dny pozd∞ji cφsa° a toskßnsk² velkovΘvoda FrantiÜek I. èt∞pßn nßhle zem°el a Leopold p°evzal jako Petr Leopold vlßdu v Toskßnsku. Veden tolerancφ a shovφvavostφ k lidem a napln∞n neutuchajφcφm smyslem pro spravedlnost byl rozhodnut uΦinit svΘ poddanΘ Ü¥astn²mi. SvΘ pokrokovΘ p°edstavy prosazoval chyt°e a neunßhlen∞. B∞hem Φtvrtstoletφ se potom z velkovΘvodstvφ stala vzorovß zem∞ spravovanß osvφcensk²m absolutistou. K nejznßm∞jÜφm reformßm pat°il trestnφ zßkonφk z roku 1786, jen₧ neznal trest smrti, muΦenφ, v∞zenφ pro dlu₧nφky, ani urß₧ku majestßtu.
Po smrti Josefa II. se Leopold vzdal vlßdy v Toskßnsku ve prosp∞ch svΘho syna Ferdinanda a p°evzal za velmi nep°φzniv²ch okolnostφ vlßdu nad rakouskou °φÜφ. Probφhala vßlka s Tureckem, hrozilo vßleΦnΘ st°etnutφ s Pruskem a Polskem, trvaly nepokoje v RakouskΘm Nizozemφ a vzr∙stalo nap∞tφ mezi aristokraciφ z celΘ °φÜe. Leopold II. musel ustoupit stavovskΘ opozici, zruÜil p°ehnanß da≥ovß a urbarißlnφ omezenφ. Odvß₧nou a jednoduchou politikou normalizoval zahraniΦnφ vztahy. Francouzskou revoluci nejd°φve p°ivφtal jako vφt∞zstvφ konstituΦnφch myÜlenek a omezenφ knφ₧ecφho despotismu. Podcenil vÜak jejφ dynamiku a teprve na poΦßtku roku 1792 pochopil nebezpeΦφ, kterΘ z revoluΦnφ Francie vzeÜlo, a uzav°el defenzivnφ alianci s Pruskem. Zem°el nßhle po dvoudennφ nemoci. Poh°ben do kapucφnskΘ krypty ve Vφdni. Jeho p°edΦasnß smrt znamenala pro rakouskou monarchii velkou ztrßtu. Z man₧elstvφ s Mariφ Ludvikou vzeÜlo Üestnßct d∞tφ, a to: Marie Terezie (*1767-V1827), FrantiÜek II. (I.) (*1768-V1835), Ferdinand (*1769-V1824), Marie Anna (*1770-V1809), Karel (*1771-V1847), Alexandr Leopold (*1772-V1795), Albrecht (*1773-V1774), Maxmilißn (*1774-V1778), Josef Anton (*1776-V1847), Marie Klementina (*1777-V1801), Anton Viktor (*1779-V1835), Marie Amßlie (*1780-V1798), Jan (*1782-V1859), Rainer Josef (*1783-V1853), Ludvφk (*1784-V1864), Rudolf (*1778-V1831).
á