MARIE TEREZIE

*13.5.1717, Vφde≥, V29.11.1780, Vφde≥; Φeskß a uherskß krßlovna

NejstarÜφ dcera cφsa°e a krßle Karla VI. a Al₧b∞ty Krist²ny se stala d∞diΦkou habsburskΘ monarchie, nebo¥ jejφ otec byl poslednφm mu₧sk²m p°φsluÜnφkem habsburskΘ dynastie. Jejφ prßva stanovila tzv. pragmatickß sankce z roku 1713. Marie Terezie vyrostla v krßsnou, sv∞tlovlasou, zdravou a temperamentnφ dφvku. Jejφ nevßzanß radost ze ₧ivota z nφ uΦinila nadÜenou taneΦnici a ·Φastnici vÜech dvornφch ples∙ a slavnostnφ. UΦila se latinsky, Üpan∞lsky, italsky, francouzsky, m∞la dobrΘ znalosti klasickΘ literatury, dop°ßvala si hodiny tance a hudby. Velmi si oblφbila svoji vychovatelku, Ch. hrab∞nku Fuchsovou. Ji₧ v p∞ti letech se zamilovala do FrantiÜka I. èt∞pßna LotrinskΘho, jeho₧ jφ otec urΦil za man₧ela. V devatenßcti letech se za n∞j z lßsky provdala a b∞hem neobvykle Ü¥astnΘho man₧elstvφ mu povila Üestnßct d∞tφ.
Ve t°iadvaceti letech p°evzala vlßdu nad habsburskou °φÜφ. Otec jφ zanechal prßzdnou pokladnu, nep°φliÜ velkou armßdu a p°estßrlΘ ministry. Jejφ poΦßteΦnφ bezmocnosti a nejistoty vyu₧il prusk² krßl Fridrich II. a v prosinci 1740 za·toΦil na Slezsko. Ve vßlce o rakouskΘ d∞dictvφ (1740-1748) musela Marie Terezie bojovat i s Franciφ, Bavorskem, Saskem ad. Pod tφhou odpov∞dnosti se vzchopila, jejφ hrdost, panovaΦnost, cti₧ßdostivost a pevnß vφra jφ dodaly energii. Nepochybovala o svΘ vyvolenosti a odpov∞dnosti v∙Φi Bohu a lidu. Prokßzala obrovskou stateΦnost, rozhodnost a odpov∞dnost. Po osmi letech vßlky p°iÜla o Slezsko, Kladsko a Parmu, jinak ovÜem svΘ d∞dictvφ zachrßnila. Dne 25.6.1741 byla v PreÜpurku korunovßna uherskou krßlovnou, Φeskß korunovace prob∞hla 12.5.1743 v chrßmu sv. Vφta. FrantiÜka I. èt∞pßna zvolili kurfi°tΘ roku 1745 °φmsk²m cφsa°em. Hlavnφm poradcem pro zahraniΦnφ politiku se tehdy stal V.A. knφ₧e Kounic-Rietberg, jen₧ v 50. letech vyjednal protipruskΘ spojenectvφ s Franciφ. Sedmiletß vßlka (1756 a₧ 763) ovÜem na map∞ st°ednφ Evropy nic nezm∞nila. Prusko uhßjilo Slezsko i velmocenskΘ postavenφ a stalo se nejd∙le₧it∞jÜφm rivalem Rakouska v n∞meckΘ oblasti.
Roku 1765 zem°el FrantiÜek I. èt∞pßn. Jeho smrt zßsadnφm zp∙sobem zm∞nila ₧ivot Marie Terezie. Nikdy ji₧ neodlo₧ila smuteΦnφ Üat, rozdala svΘ Üperky a Üaty. ┌t∞chu naÜla v prßci a mezi Φleny svΘ poΦetnΘ rodiny. Cφsa°em a spoluvlßdcem se roku 1765 stal Josef II. Roku 1772 ustoupila nßtlaku svΘho syna i Kounice a schvßlila ·Φast na prvnφm d∞lenφ Polska. Do konce ₧ivota toho litovala a velmi si tento akt vyΦφtala. O Üest let pozd∞ji se Josef II. pokusil p°ipojit Bavorsko k rakouskΘ °φÜi (v²m∞nou za RakouskΘ Nizozemφ), vyvolal tφm vßlku s Pruskem (o bavorskΘ d∞dictvφ 1778-1779) a nakonec zφskal pouze Innskou Φtvr¥. P°φm²m jednßnφm s Tureckem se poda°ilo p°ipojit Bukovinu.
S≥atkovß politika Marie Terezie m∞la napomoci upevnit spojenectvφ s Franciφ a jejφmi satelity. Ve vnit°nφ politice zavedla osvφcenskΘ reformy, kterΘ zruÜily nejzaostalejÜφ feudßlnφ instituce. Jednalo se o centralizaci, byrokratizaci, odd∞lenφ politickΘ sprßvy od soudnφ, zbavenφ stavovskΘho vlivu na zemskΘ ·°ady, vytvo°enφ terezißnsk²ch katastr∙, zavedenφ jednotnΘ m∞ny, vypracovßnφ trestnφho zßkonφku, schvßlenφ Ükolnφho °ßdu a vydßnφ robotnφho patentu.
Marie Terezie porodila Üestnßct d∞tφ, kterΘ zalo₧ily habsbursko-lotrinskou dynastii: Marie Al₧b∞ta (*1737-V1740), Marie Anna (*1738-V1789), Marie Karolina (*/V1740), Josef II. (*1741-V1790), Marie Krist²na (*1742-V1798), Marie Al₧b∞ta (*1743-V1808), Karel Josef (*1745-V1761), Marie Amßlie (*1746-V1804), Leopold II. (*1747-V1792), Marie Karolina (*/V1748), Johanna (*1750-V1762), Marie Josefa (*1751-V1767), dßle Marie Karolina (*1752-V1814), Ferdinand (*1754-V1806), Marie Antoinetta, (*1755-V1793) a nakonec Maxmilißn FrantiÜek (*1756-V1801).
Mariφ Tereziφ vym°ela habsburskß dynastie i po p°eslici. Marie Terezie se za°adila mezi nejv²znamn∞jÜφ panovnφky rakouskΘ monarchie a doÜla vÜeobecnΘho uznßnφ. Poh°bena v kapucφnskΘ krypt∞ ve Vφdni.
á