FRANTIèEK II. (FRANTIèEK I.)

*12.2.1768, Florencie, V2.3.1835, Vφde≥; °φmsk² cφsa°, rakousk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

Do sv²ch 16 let vyr∙stal syn cφsa°e a krßle Leopolda II. a Marie Ludviky (Luisy) èpan∞lskΘ ve Florencii, potΘ ho bezd∞tn² cφsa° Josef II. povolal do Vφdn∞. P°irozen∞ inteligentnφ, bodr², t∞₧kopßdn², mφsty lhostejn² FrantiÜek nem∞l silnou v∙li ani stßtnickΘ nadßnφ. Hodn∞ Φetl a cestoval, sbφral obrazy, hrßl na housle a zajφmal se o botaniku. V²chovnΘ metody Josefa II. sice zlepÜily jeho vzd∞lßnφ, zßrove≥ posφlily jeho nejistotu a zatvrzelost. Nedostatek talentu nahrazoval velkou pφlφ. Vedl spartßnsk² ₧ivot, ve stß°φ byl chladn² a vypoΦφtav². Roku 1792 dosedl na tr∙n jako FrantiÜek II., b∞hem letnφch m∞sφc∙ se uskuteΦnily jeho korunovace uhersk²m krßlem, °φmsk²m cφsa°em a Φesk²m krßlem. Bezprost°edn∞ po svΘm nßstupu na tr∙n se dostal do vßlky s revoluΦnφ Franciφ. V roce 1797 se musel z°φci Lombardska a RakouskΘho Nizozemφ. Zisk Benßtska a Dalmßcie nemohl vyvß₧it oslabenou pozici habsburskΘ °φÜe. DruhΘho d∞lenφ Polska se nez·Φastnil, p°i t°etφm d∞lenφ (1795) p°ipojil k monarchii zßpadnφ HaliΦ. B∞hem svΘ vlßdy se stal populßrnφm panovnφkem, ve Vφdni ho naz²vali dobr²m cφsa°em FrantiÜkem. Odhalenφ jakobφnskΘho povstßnφ ve Vφdni roku 1794 ho p°im∞lo zost°it re₧im. Po Napoleonov∞ zßsahu do zm∞n v n∞meckΘ oblasti a jeho provolßnφ francouzsk²m cφsa°em bylo 11.8.1804 vyhlßÜeno rakouskΘ cφsa°stvφ a panovnφk p°ijal d∞diΦn² titul rakouskΘho cφsa°e jako FrantiÜek I.
T°etφ koaliΦnφ vßlka skonΦila katastrofou, FrantiÜek mimo jinΘ p°iÜel o Benßtsko, Dalmßcii, Istrii a Tyrolsko. Po zalo₧enφ R²nskΘho spolku se 6.8.1806 vzdal titulu °φmskΘho cφsa°e a oznßmil zßnik SvatΘ °φÜe °φmskΘ nßroda n∞meckΘho. V roce 1809 neproz°eteln∞ vyhlßsil Francii vßlku. Po porß₧ce se musel zavßzat ke snφ₧enφ stavu armßdy, placenφ vßleΦnΘho odÜkodn∞nφ a odstoupit mj. zßpadnφ HaliΦ a Kra≥sko. Roku 1809 jmenoval ministrem zahraniΦφ C.L.Metternicha, dosavadnφho vyslance v Pa°φ₧i. Nov² ministr vyjednal s≥atek cφsa°ovy dcery Marie Luisy s Napoleonem I. Rakousko se roku 1813 p°idalo k protifrancouzskΘ koalici a vyhlßsilo Francii vßlku. Vφde≥sk² kongres zajistil Rakousku dominantnφ postavenφ v n∞meckΘ a italskΘ oblasti, monarchie zφskala krom∞ jinΘho Lombardsko, Benßtsko a Salcbursko.
Ve vnit°nφ politice nastala po napoleonsk²ch vßlkßch konsolidace a hospodß°sk² rozmach. Ve°ejn² ₧ivot byl p°φsn∞ kontrolovßn. Vlßda podporovala rozvoj vzd∞lanosti (zalo₧enφ technickΘho uΦiliÜt∞ v Praze, z°φzenφ muzeφ v Brn∞ a Praze), zavedla vÜeobecn² obΦansk² zßkonφk, napomßhala rozvoji obchodu a pr∙myslu, nepoda°ilo se jφ vÜak vylepÜit stßtnφ finance. V zahraniΦnφ politice spolupracovalo Rakousko s Ruskem a Pruskem na potlaΦovßnφ revolucφ. Cφsa° v roce 1821 Metternicha jmenoval domßcφm, dvorsk²m a stßtnφm kanclΘ°em a pov∞°il ho Üirok²mi pravomocemi. Po 43 letech vlßdy zem°el FrantiÜek na nßsledky zßpalu plic. Byl poh°ben do kapucφnskΘ hrobky ve Vφdni.
FrantiÜek se Φty°ikrßt o₧enil. Prvnφ man₧elku (1788), Al₧b∞tu Wⁿrttemberskou mu vyhledal cφsa° Josef II. Narodila se jim Ludvika (Luisa ? *1790-V1791). Roku 1790 se o₧enil s Mariφ Tereziφ Neapolsko-Sicilskou. Z tohoto velmi Ü¥astnΘho man₧elstvφ vzeÜlo dvanßct d∞tφ: Marie Luisa (*1791-V1847), Ferdinand I. (*1793-V1875), Karolina Leopoldina (*1794-V1795), Karolina Ludvika (*1795-V1799), Leopoldina (*1797-V1826), Marie Klementina (*1798-V1881), Josef FrantiÜek (*1799-V1807), Karolina Ferdinanda (*1801-V1832), FrantiÜek Karel (*1802-V1878), Marie Anna (*1804-V1858), Jan Nepomuk (*1805-V1809) a Amßlie Terezie (*/V1807). Roku 1808 pojal za ₧enu arcivΘvodkyni Marii Luisu Modenskou. Naposledy se cφsa° o₧enil roku 1816 s Karolinou Augustou Bavorskou. FrantiÜkovo t°etφ a ΦtvrtΘ man₧elstvφ z∙stalo bezd∞tnΘ.
á