ANEÄKA ╚ESK┴, SVAT┴

*1211, (?),V6.3.1282, Praha; nejmladÜφ dcera krßle P°emysla Otakara I. a Konstancie UherskΘ

V d∞tstvφ byla vychovßvßna v klßÜterech T°ebnice a Doksany. Po °ad∞ n∞kolika ne·sp∞Ün²ch svatebnφch jednßnφ (Jind°ich ? syn cφsa°e Fridricha II., Jind°ich III. Anglick², cφsa° Fridrich II.) si po smrti svΘho otce P°emysla Otakara I. prosadila, ₧e se bude pln∞ v∞novat zbo₧nΘ Φinnosti. Roku 1232 zalo₧ila Ane₧ka Üpitßl sv. FrantiÜka pro chudΘ a nemocnΘ, p∙vodn∞ Na Po°φΦφ, od roku 1252 sφdlφcφ poblφ₧ Juditina (dnes Karlova) mostu. Nßsledujφcφho roku p°ibyla v blφzkosti tohoto Üpitßlu dvojice klßÜter∙: mu₧sk² klßÜter menÜφch brat°φ sv. FrantiÜka a ₧ensk² prot∞jÜek, klßÜter °ßdu sv. Klßry. V roce 1234 vstoupila Ane₧ka do klßÜtera klarisek, kde se stala zßhy p°edstavenou (abatyÜφ). V roce 1237 se pokusila o zalo₧enφ vlastnφho °ßdu prosazenφm velice p°φsn²ch regulφ sv. FrantiÜka. U pape₧e ╪eho°e IX. vÜak nenaÜla dostateΦnΘ porozum∞nφ. Vzdala se hodnosti abatyÜe a od roku 1238 do svΘ smrti u₧φvala pouze titul ,,starÜφ sestra?. Po dobu jejφho ₧ivota tak z∙stal ·°ad abatyÜe u pra₧sk²ch klarisek neobsazen. PozoruhodnΘ byly jejφ kontakty se sv. Klßrou, jak dosv∞dΦuje n∞kolik dochovan²ch list∙.
V²znamn∞ zasahovala rovn∞₧ do ve°ejnΘho ₧ivota v ╚echßch, m∞la nemal² vliv na Vßclava I. V roce 1249 se p°φmo podφlela na smφru mezi krßlem a jeho odbojn²m synem P°emyslem Otakarem II. V roce 1252 vznikl z jejφch dlouhodob²ch snah klßÜter k°i₧ovnφk∙ s Φervenou hv∞zdou, majφcφ rysy jedinΘ specificky ΦeskΘ °ehole. Ane₧ka dosßhla rovn∞₧ toho, ₧e poh°ebiÜt∞ Φesk²ch panovnφk∙ bylo p°eneseno z kostela sv. Vφta na Pra₧skΘm hrad∞ do klßÜtera klarisek Na FrantiÜku. Ji₧ jejφ bratr Vßclav I. (V1240) si p°ßl b²t zde poh°ben, potΘ i Kunhuta, vdova po P°emyslu Otakarovi II. Ane₧ka zem°ela v roce 1282. Byla poh°bena v klßÜternφm chrßmu Na FrantiÜku. Nedlouho po jejφ smrti ji zaΦal Φesk² lid pova₧ovat za sv∞tici. V∞°ilo se, ₧e na jejφ p°φmluvu se udßly ΦetnΘ zßzraky. Jan Lucembursk², Karel IV. a Leopold II. postupn∞ marn∞ usilovali o Ane₧Φinu kanonizaci. AvÜak teprve pra₧sk² arcibiskup a kardinßl B.J.Schwarzenberg roku 1874 dosßhl prohlßÜenφ Ane₧ky za blahoslavenou. Pape₧ Jan Pavel II. v roce 1989 provedl svato°eΦenφ Ane₧ky ╚eskΘ.
á