V┴CLAV I., JEDNOOK▌

*1205, (?),V23.9.1253, Krßl∙v Dv∙r; Φesk² krßl

Roku 1207 byl tento druh² syn P°emysla Otakara I. a Konstancie UherskΘ zasnouben s Kunhutou, dcerou °φmskΘho krßle Filipa èvßbskΘho, kterß se pozd∞ji stala jeho man₧elkou. Roku 1216 byl Vßclav zvolen a roku 1228 korunovßn ,jeÜt∞ za vlßdy otcovy ,Φesk²m krßlem. Byl naz²vßn ,,mladÜφm krßlem". Kdy₧ zaΦal vlßdnout samostatn∞, v²razn∞ ho ovliv≥ovala jeho matka. Vßclav ponechal nejd∙le₧it∞jÜφ otcovy ·°ednφky v jejich hodnostech a Konstancie, aΦ krßlovna-vdova s vymezen²mi majetky na Morav∞, z∙stßvala u krßlovskΘho dvora. Nemal² vliv na panovnφka m∞la i jeho mladÜφ sestra Ane₧ka.
Vßclav si krßlovskΘm tr∙n∞ poΦφnal odliÜn∞ ne₧ jeho energick² otec. SpφÜe ne₧ panovnick²m povinnostem se v∞noval lovu a jin²m radovßnkßm. P°i jednom loveckΘm dobrodru₧stvφ p°iÜel o oko. Typick²m pro toto obdobφ byly neustßlΘ zm∞ny v obou tßborech, rozptylovßnφ a novΘ seskupovßnφ sil, stßle novΘ p°φsahy v∞rnosti, stßle novΘ zrady. Roku 1236 pov∞°il °φmsk² cφsa° Fridrich II. Vßclava vedenφm vßlky proti jeho rakouskΘmu sousedu. Zßhy vÜak doÜlo ke zcela novΘ mocenskΘ konstelaci, kterß slibovala, ₧e nejstarÜφ Vßclav∙v syn Vladislav se o₧enφ s Gertrudou, jednou z d∞diΦek babenberskΘho d∞dictvφ. To byl ovÜem v²razn² obrat v politice v∙Φi cφsa°i. Roku 1240 doÜlo k Vßclavov∞ smφru se Ütaufskou stranou v N∞mecku.
Nßsledujφcφho roku byly ΦeskΘ zem∞ ohro₧eny legendßrnφm mongolsk²m vpßdem do Evropy, jeho₧ vÜak z∙staly ,a₧ na Φßst Moravy ,uÜet°eny. V roce 1246 se stal Vladislav rakousk²m vΘvodou, po n∞kolika m∞sφcφch, v lednu 1247, vÜak zem°el. Vßclav si v nßsledujφcφm obdobφ nepoΦφnal p°φliÜ aktivn∞, aby si zajistil nadßle dostateΦn² vliv na rakouskΘ d∞dictvφ. Vyvolalo to nespokojenost domßcφ Ülechty a takΘ jeho druhorozenΘho syna P°emysla, ·stφcφ v odboj v letech 1248-1249. V n∞m si Vßclav vedl docela ·sp∞Ün∞, v jednΘ peripetii zßpletek nechal P°emysla uv∞znit na P°imd∞. Po smφru roku 1249 byl vymezen okruh p∙sobnosti obou mu₧∙ tak, aby se spφÜe dopl≥ovali, ne₧ k°φ₧ili. Doklßdß to o₧iven² zßjem o Rakousy a jejich koneΦnΘ zφskßnφ pro P°emysla roku 1251.
P°esto₧e nelze Vßclava I. srovnßvat s mohutnou postavou jeho otce P°emysla Otakara I., nebyla jeho Φtvrtstoletß vlßda tak ne·sp∞Ünß, jak mohou naznaΦovat zßkruty mocenskΘ hry ve st°edoevropskΘm prostoru. Je nutnΘ uznat, ₧e v rozhodujφcφch chvφlφch prokazoval Vßclav I. dostateká hou₧evnatosti, chytrosti i lstivosti, bez nφ₧ se sotva mohl obejφt st°edov∞k² vlada°. Doklßdß to pr∙b∞h spor∙ o babenberskΘ d∞dictvφ. Ve Vßclavov∞ dob∞ p°iÜel do ╚ech nov² um∞leck² sloh ,gotika, doÜlo k rozmachu v zaklßdßnφ m∞st (SvatohavelskΘ m∞sto v Praze, Kou°im, Slan²). Krßl Vßclav zem°el na svΘm dvo°e v PoΦßplφch (nynφ Krßl∙v Dv∙r), jeho ostatky byly ulo₧eny v klßÜte°e Na FrantiÜku, kter² si sßm zvolil, poblφ₧ svΘ sestry Ane₧ky.
Z dlouholetΘho man₧elstvφ s Kunhutou ètaufskou (*okolo 1200-V13.9.1248) se narodily d∞ti: Vladislav (*okolo 1227-V3.1.1247), P°emysl, pozd∞ji zvan² Otakar (*1232/33-V26.8.1278), Bo₧ena (Beatrix) (*?-V25.5.1270/86), Ane₧ka (*?-V10.10. okolo 1268) a neznßmß dcera (*?-Vp°ed 1248).
á