*okolo 1233, (?),V26.8.1278, MoravskΘ pole; Φesk² krßl
Druhorozen² syn krßle Vßclava
I. a Kunhuty
ètaufskΘ vystupuje poprvΘ roku 1248, kdy
zahßjil odboj proti svΘmu otci Vßclavu I. Skupina Ülechtic∙
zvolila toti₧ mladΘho P°emysla ,,mladÜφm krßlem",
p°esto₧e se stal ji₧ v p°edchozφm roce po smrti svΘho
bratra Vladislava
markrabφm moravsk²m a navφc byl jedin²m d∞dicem tr∙nu. Byl
jednφm z nejvß₧n∞jÜφch kandidßt∙ na babenberskΘ
d∞dictvφ. Zdß se, ₧e druhorozen² P°emysl byl p∙vodn∞
urΦen k cφrkevnφ drßze. SvΘmu otci, kter² se k n∞mu
nedokßzal p°iblφ₧it, se postupn∞ odcizil. P°es °adu
vzßjemn²ch konflikt∙ doÜlo nakonec ke kompromisu, jen₧ se
stal zßkladem nßsledn²ch spoleΦn²ch p°emyslovsk²ch
v²boj∙. Roku 1246 vym°el po meΦi rakousk² a Üt²rsk²
panovnick² rod Babenberk∙. Po krßtkΘm mezidobφ, kdy se
tamnφ vlßdy ujal starÜφ Vßclav∙v syn, se roku 1250
nßstupnickß situace vyvinula neobyΦejn∞ p°φzniv∞ pro
ΦeskΘ panovnφky. Mlad² P°emysl byl rakousk²mi pßny
vyhlΘdnut za novΘho vΘvodu s podmφnkou, ₧e se o₧enφ se
sestrou poslednφho Babenberka MarkΘtou.
Ta vÜak byla jeÜt∞ starÜφ ne₧ P°emysl∙v otec Vßclav I.,
narozen² roku 1205. P°esto se 12.2.1252 slavila svatba. Tento
v²razn∞ politick² akt pobou°il uherskΘho krßle BΘlu,
kter² rovn∞₧ usiloval o Rakousy. VzßjemnΘ potyΦky
vyvrcholily v Φervnu roku 1260 bitvou u Kressenbrunu, v nφ₧
P°emysl zvφt∞zil. MφrovΘ smlouvy posφlil P°emysl∙v
s≥atek s BΘlovou vnuΦkou Kunhutou potΘ, co bylo jeho
p°edchozφ man₧elstvφ rozvedeno. Teprve v roce 1261 se
P°emysl nechal korunovat Φesk²m krßlem.
P°emysl Otakar II. vytvo°il rozsßhlou °φÜi,
kterß sahala a₧ k JaderskΘmu mo°i. Vedle rakousk²ch zemφ
zφskal roku 1261 èt²rsko, 1269 Korutany, Kra≥sko a vindickou
marku, 1272 se stal generßlnφm kapitßnem aquilejskΘho
patriarchßtu. Roku 1266 p°ipojil k ╚echßm Chebsko a patrn∞
roku 1273 SuÜicko. V letech 1254 a₧ 1245 a 1267-1268 vedl
k°φ₧ovΘ v²pravy do pobaltsk²ch Prus, kde zalo₧il hrad
Krßlovec (K÷nigsburg). Cφlem v²prav bylo vytvo°it pod
Φeskou vrchnφ sprßvou jednotnΘ ·zemφ v oblasti Prus a Litvy
a zφskat tak vliv na polskß knφ₧ata, ale takΘ posφlit
postavenφ u pape₧skΘ kurie. Je pravd∞podobnΘ, ₧e m∞l
P°emysl v ·myslu aspirovat na °φmskou korunu, jak naznaΦujφ
n∞kterß jednßnφ z let 1254-1255. Dφky svΘmu dynamickΘmu a
·sp∞ÜnΘmu postupu na jihu se vÜak z°ejm∞ zdßl °φÜsk²m
knφ₧at∙m p°φliÜ siln²m mu₧em.
V zahraniΦnφ politice postupoval P°emysl Otakar
kolφsav∞, uznal °φmsk²m krßlem jak Richarda CornwallskΘho
krßlem tak Alfonse KastilskΘho. Od roku 1266 u₧φval titulu
,,ochrßnce jm∞nφ korunnφho vpravo od R²na", kter² mu
prop∙jΦil Richard. Ovlßdal tak fakticky Φßst °φÜskΘho
jm∞nφ. Roku 1273 byl zvolen °φmsk²m krßlem hrab∞ Rudolf
Habsbursk², kter² se ·sp∞Ün∞ pokusil o restituci t∞chto
majetk∙. P°emysl∙v konflikt s Rudolfem byl nevyhnuteln²,
zvlßÜt∞ kdy₧ ,,krßl ₧elezn² a zlat²", jak P°emysla
Otakara II. oznaΦovali ji₧ souΦasnφci, na poΦßteΦnφ
Rudolfovy snahy nereagoval. Ba dokonce neuznal ani za vhodnΘ
p°ijmout od novΘho °φmskΘho krßle svΘ zem∞ jako lΘno,
by¥ Ülo v tΘ dob∞ o akt pouze symbolick². Roku 1274 byl
P°emysl zbaven vlßdy v alpsk²ch zemφch. Jeho postavenφ v
╚echßch bylo v tΘ dob∞ navφc oslabovßno neklidem a
povstßnφmi. Roku 1276 proti n∞mu povstali i jihoΦeÜtφ
Vφtkovci, kte°φ se nemohli smφ°it se zalo₧enφm ╚esk²ch
Bud∞jovic a klßÜtera ZlatΘ Koruny na ·zemφ ji₧nφch ╚ech.
P°emysl Otakar se musel podrobit svΘmu soupe°i. V
listopadu 1276 se ve Vφdni smφ°il s Rudolfem Habsbursk²m,
vzdal se Rakous, èt²rska, Korutan, Kra≥ska i Chebska. Ponechal
si pouze ╚echy a Moravu, kterΘ p°ijal od Rudolfa v lΘno.
Nov² konflikt s °φmsk²m krßlem byl vÜak jen otßzkou Φasu.
Roku 1278 se P°emysl odhodlal k ofenziv∞, kterß skonΦila
bitvou na MoravskΘm poli u Dⁿrnkrut (Such²ch Krut) 26.8.1278.
P°emysl bitvu nejen prohrßl, ale ztratil v nφ i ₧ivot. T∞lo
zabitΘho ΦeskΘho krßle, nabalzamovanΘ a ve°ejn∞
vystavovanΘ ve Vφdni, bylo poh°beno a₧ po uplynutφ
pape₧skΘ klatby roku 1279 ve Znojm∞. Teprve v roce 1296 byly
krßlovy ostatky p°evezeny do pra₧skΘho klßÜtera Na
FrantiÜku a roku 1373 ulo₧eny v katedrßle sv. Vφta na
Pra₧skΘm hrad∞.
Za p∞tadvacetiletΘho panovßnφ P°emysla Otakara
II. vyvrcholily zßsadnφ spoleΦenskΘ p°em∞ny ΦeskΘho
stßtu, kter² se p°etvo°il ve vrcholn∞ st°edov∞kou
centralizovanou monarchii. P°emysl u₧ na poΦßtku svΘ vlßdy
provedl reformu soudnictvφ zalo₧enφm zemskΘho soudu, jeho₧
·°ednφci se naz²vali nejvyÜÜφmi zemsk²mi ·°ednφky. Za
P°emyslovy vlßdy se zaΦal odliÜovat sn∞m a soud, byly
zalo₧eny zemskΘ desky. Vyvrcholilo takΘ zaklßdßnφ
krßlovsk²ch m∞st (nap°. ╚ßslav, Louny, Kada≥,
╚.Bud∞jovice). P°emysl dal postavit i °adu v²znamn²ch
krßlovsk²ch hrad∙, nap°. Bezd∞z. Velmi nßkladnß politika
byla umo₧n∞na rozmachem t∞₧by st°φbra. Na sklonku jeho
vlßdy doÜlo k legendßrnφ st°φbrnΘ horeΦce u pozd∞jÜφho
m∞sta KutnΘ Hory.
P°emysl Otakar II. byl dvakrßt ₧enat. Man₧elstvφ
s MarkΘtou Babenberskou z∙stalo bezd∞tnΘ. Z man₧elskΘho
svazku s Kunhutou
HaliΦskou se narodily Φty°i d∞ti: Kunhuta (*1265-V27.11.1321), Ane₧ka (*5.9.1269-V17.5.1296), Vßclav
(*27.9.1271-V21.6.1305)
a MarkΘta (*p°ed 1285-V?).
Ze vztahu s rakouskou ÜlechtiΦnou Ane₧kou Palce°φk
pochßzely t°i nelegitimnφ d∞ti: MikulßÜ
(*1255/56-V1318),
Ane₧ka (*p°ed 1260-V?),
EliÜka (*p°ed 1260-V?).
P°emysl m∞l jeÜt∞ dalÜφho syna, levoboΦka Jana (*?-V26.8.1296).
á