S operaƒním systémem Linux se na stránkách Chipu setkáváte uº více neº rok. Vzhledem k tomu, ºe se v poslední dob╪ stává stále populárn╪jτím, zaƒínáme dnes seriál pro vτechny, kte²í si cht╪jí Linux vlastnoruƒn╪ vyzkouτet. Na Chip CD 9/98 se uº objevila jedna z mal∞ch instalací urƒen∞ch pro první seznámení s Linuxem. Tentokrát se vydáme cestou opravdové a plnohodnotné instalace. Linux byl dlouhou dobu povaºován za systém, kter∞ je moºné nasadit pouze jako server, protoºe neexistují dostateƒn╪ kvalitní aplikace pro b╪ºné uºivatele. To uº dnes neplatí a Linux se pomalu dostává na kancelá²ské stoly vybaven∞ programy typu office, grafick∞mi programy i pohodln∞m grafick∞m rozhraním.
Pod pojmem Linux se skr∞vají dva pojmy, coº màºe b∞t pro zaƒáteƒníky matoucí. P²edevτím se jako Linux oznaƒuje jádro operaƒního systému. Jádro, podobn╪ jako u ostatních operaƒních systémà, poskytuje sluºby aplikacím (ovládá na nejniºτí úrovni hardware, nap². klávesnici, obrazovku disk ƒi sí£). O ²ízení v∞voje jádra se stále stará tvàrce Linuxu Linus Torvalds. V souƒasné dob╪ funguje jádro Linuxu na velkém mnoºství platforem (neplatí to pro vτechny aplikace). Mezi nejdàleºit╪jτí pat²í Intel (nejv╪tτí mnoºství aplikací), Alpha, SPARC, MIPS a PowerPC. Dá se tedy ²íci, ºe Linux je univerzální operaƒní systém.
Pojmem Linux se také oznaƒují jeho ràzné distribuce, které zahrnují jádro operaƒního systému a odpovídající aplikace. Dostanete-li CD-ROM s "Linuxem", v╪tτinou jde práv╪ o tento p²ípad. Jednotlivé distribuce Linuxu jsou sestaveny tak, aby po instalaci vznikl funkƒní systém, a vzájemn╪ se liτí komfortem obsluhy a licenƒní politikou. Dnes nejznám╪jτí jsou distribuce Red Hat a Debian. Ob╪ existují i v ƒeské verzi a jsou k dispozici zdarma. Mezi komerƒní distribuce, tedy distribuce, za které se musí platit, pat²í SuSE Linux a Caldera. I komerƒní distribuce b∞vají zaloºeny na systémech správy balíkà voln╪ τi²iteln∞ch distribucí.
Co je v distribuci
Kaºdá distribuce obsahuje instalaƒní program, sadu programov∞ch balíkà a obvykle i n╪jak∞ systém pro instalaci a správu t╪chto balíkà. Programov∞ balík (anglicky package) tvo²í soubory pot²ebné pro b╪h daného programu a dalτí informace, které dovolují p²idávat a ubírat jednotlivé balíky bez nebezpeƒí, ºe se smaºou i soubory, které pot²ebují jiné balíky. Pomocí takto definovan∞ch závislostí mezi balíky je moºné zjistit uº p²i instalaci, ºe chybí pot²ebné komponenty systému. Je také moºné instalovat nov╪jτí verze programà s tím, ºe se zachová nastavení p²edchozích verzí, nebo odstranit nepouºívan∞ program bez konfliktà s ostatními balíky.
Jednotlivé distribuce vyuºívají ràzné systémy pro práci s balíky, takºe volbou distribuce také volíte, jak budete pracovat se systémem správy balíkà. Distribuce Red Hat pouºívá systém rpm, jin∞ systém pouºívá nap²íklad Debian. Existuje sice moºnost p²evodu mezi t╪mito systémy, ale v╪tτinou to není t²eba, protoºe ty nejpouºívan╪jτí aplikace jsou k dispozici ve vτech b╪ºn∞ch distribucích.
Linux a jiné operaƒní systémy
Pro v╪tτinu uºivatelà je dàleºité, aby mohli pouºívat Linux soub╪ºn╪ s jin∞m operaƒním systémem - nejƒast╪ji s n╪kterou verzí Windows. Z pohledu Linuxu je to moºné tém╪² bez omezení, z opaƒné strany je t²eba respektovat jistá omezení, ale v zásad╪ se dá ²íci, ºe Linux màºe bez konfliktà sdílet poƒítaƒ s libovoln∞m operaƒním systémem.
O moºnost volby mezi operaƒními systémy se stará takzvan∞ boot manager neboli program dávající uºivateli po zapnutí poƒítaƒe vybrat, kter∞ z instalovan∞ch operaƒních systémà chce pouºít. Linux poskytuje boot manager LILO, ale netrvá na tom, ºe je nutné jej pro start Linuxu pouºít. Obdobné programy obsahuje v╪tτina operaƒních systémà a existují také boot managery nezávisl∞ch v∞robcà (nap². znám∞ System Commander). N╪kdy je ale nutné dodrºet správné po²adí p²i instalaci více operaƒních systémà na jeden poƒítaƒ, jinak se màºe stát, ºe jeden z nich bude nedostupn∞.
Vzhledem k naprosté p²evaze poƒítaƒà s procesory Intel a operaƒním systémem MS Windows je pro tuto platformu k dispozici hned n╪kolik ràzn∞ch zpàsobà, jak p²epnout na Linux. Je moºné bu╘ hned po zapnutí volit mezi Linuxem a jin∞m systémem, nebo pozd╪ji spustit Linux z prost²edí Windows.
Dàleºitou vlastností Linuxu je také schopnost pracovat se vτemi b╪ºn╪ pouºívan∞mi systémy souborà, takºe data uloºená pod Windows jsou p²ístupná i v prost²edí Linuxu. Opaƒn╪ to uº tak jednoduché není.
P²íprava instalace
Rozhodnete-li se pro Linux, máte n╪kolik moºností, jak jej získat. Pokud kupujete nov∞ poƒítaƒ, zkuste poºádat prodejce, aby vám Linux nainstaloval. V p²ípad╪, ºe to nebude moºné, dejte si alespoσ p²ipravit disk tak, aby bylo moºné Linux bez problémà instalovat (o tom se jeτt╪ dnes zmíním).
Pro vlastníky starτích poƒítaƒà existuje jeτt╪ moºnost dát si Linux nainstalovat firmou, která se na to specializuje. To vás ale màºe p²ijít skoro na stejnou ƒástku jako zakoupení Windows.
Pak je tu cesta nejobtíºn╪jτí, a to instalace vlastními silami. Linux je moºné instalovat ràzn∞mi zpàsoby. Krom╪ lokální instalace z CD-ROM nebo pevného disku je moºné jej instalovat p²ímo z internetu, aniº by se musela nejprve celá instalace uloºit na disk. Nelze ale instalovat z internetu p²es modemové p²ipojení, proto (vzhledem k tomu, ºe se dnes v╪tτina uºivatelà p²ipojuje k internetu práv╪ pomocí modemu) doporuƒuji instalaci z CD-ROM. Jeτt╪ nedávno bylo jedinou moºností dát si od n╪koho vypálit na CD distribuci staºenou z internetu nebo koupit komerƒní distribuci v cen╪ n╪kolika tisíc korun. Dnes je situace jiná. Red Hat i Debian se dají koupit ve specializovan∞ch obchodech za pár stovek, tedy v podstat╪ za cenu média a p²íruƒky. Pro ty z vás, kte²í si cht╪jí opat²it nejƒerstv╪jτí verze distribucí, uvádím v Infotipech jejich internetové adresy.
Neº zaƒnete instalovat, musíte také zjistit pot²ebné údaje o svém poƒítaƒi. Jde zejména o údaje nutné pro nastavení grafické karty, typ myτi, velikost pam╪ti a v p²ípad╪, ºe je poƒítaƒ p²ipojen k síti, také údaje o konfiguraci sí£ového p²ipojení. Pak je také nutné mít pro Linux na poƒítaƒi dostatek místa. V p²ípad╪, ºe uº na poƒítaƒi máte n╪jak∞ operaƒní systém instalován, bohuºel nestaƒí jen mít místo - Linux pro svou práci pot²ebuje mít na disku vyhrazen jeden samostatn∞ oddíl (partition). Protoºe asi nejƒast╪jτí bude p²ípad, ºe budete instalovat Linux na poƒítaƒ s Windows, budeme se dále v╪novat této variant╪. Ostatní moºnosti (nap². Linux na samostatném disku) jsou v╪tτinou jednoduττí.
Jak zjistit data pro instalaci
B╪hem instalace se vás bude instalaƒní program ptát na ràzné údaje t∞kající se jednotliv∞ch komponent poƒítaƒe. Máte n╪kolik moºností, jak si pot²ebné informace opat²it. Ke kaºdému poƒítaƒi by m╪l b∞t p²iloºen dodací list a sada záruƒních listà ke vτem hlavním uzlàm - v t╪chto dokumentech pot²ebné údaje naleznete. Dalτí moºností je zapsat si údaje p²i startu poƒítaƒe, coº je trochu nepohodlné. Asi nejjednoduττí bude vyuºít moºnosti, které nabízí systém Windows. Pomocí volby Nastavení z menu Start vyvoláte okno s ovládacími panely a volby Systém/Správce za²ízení. Na obrázku vidíte, kde se dají získat údaje o grafické kart╪, myτi, sí£ové kart╪ a zvukové kart╪. Pro správné nastavení práce uveden∞ch periferií v Linuxu budete pot²ebovat znát jejich typ a znaƒku. N╪které z nich se detekují automaticky, ale instalaƒní program se vás zeptá, zda je automaticky zjiτt╪né nastavení správné. V okn╪ ovládacích panelà najdete i panel Sí£ pro nastavení sít╪ (poloºka Protokol TCP/IP). V p²ípad╪, ºe nemáte poƒítaƒ p²ipojen∞ do sít╪, nemusíte se o sí£ové nastavení starat. V opaƒném p²ípad╪ si poznamenejte adresu DNS serveru, adresu brány (gateway), adresu svého poƒítaƒe (IP) a masku sít╪. Pokud pod záloºkou Adresa IP vidíte zaτkrtnutou volbu Získat adresu IP ze serveru DHCP, nemusíte se o dalτí sí£ové nastavení starat.
Dále budete pot²ebovat doplσující informace ke grafické kart╪. Klepn╪te prav∞m tlaƒítkem myτi na volnou pracovní plochu a zvolte Vlastnosti/Nastavení. Poznamenejte si, kolik se pouºívá barev, jak∞ je typ a rozliτení grafické karty a obnovovací frekvence. Tento panel vám také dovolí zjistit, jaké jsou dalτí varianty nastavení (menτí, resp. v╪tτí rozliτení a odpovídající poƒet barev).
Poslední informace, kterou pot²ebujete, je velikost místa, které Linuxu v╪nujete. Abychom p²edeτli nedorozum╪ní, bude dobré si zopakovat n╪které pojmy. Diskem v následujícím textu rozumíme fyzické za²ízení, které se montuje do poƒítaƒe a poskytuje jistou pam╪£ovou kapacitu. Oddílem (anglicky partition) je mín╪n tzv. logick∞ disk, tedy to, co vidíte ve Windows ve sloºce Màj poƒítaƒ jako jednotky oznaƒené velk∞m písmenem s dvojteƒkou. Kaºd∞ disk se dá rozd╪lit na víc oddílà a toho vyuºijeme p²i instalaci Linuxu. Jednotlivé operaƒní systémy nemusejí rozpoznávat oddíly pouºívané jin∞mi systémy, a pak se màºe stát, ºe celkov∞ souƒet kapacity oddílà zobrazen∞ch ve Windows bude menτí neº fyzická kapacita disku.
Pokud máte na disku pouze jeden oddíl, kter∞ zabírá veτkerou jeho kapacitu, bude nutné jej upravit. K tomu slouºí specializované programy a jde o operaci potenciáln╪ nebezpeƒnou vaτim datàm. Podrobn∞m popisem ²eτení tohoto problému se budeme zab∞vat p²íτt╪. Pro dneτek staƒí ²íci, ºe pro instalaci Linuxu je dobré mít k dispozici asi 600 MB volného místa, nejlépe v podob╪ samostatného oddílu na disku. Samoz²ejm╪ ºe pro funkƒní systém staƒí i menτí prostor (cca 400 MB), ale 600 MB je rozumn∞ kompromis mezi velikostí a mnoºstvím instalovan∞ch aplikací.
V╪tτina dnes prodávan∞ch poƒítaƒà by nem╪la mít s Linuxem problémy. Je ale pravda, ºe poƒet za²ízení podporovan∞ch Linuxem je menτí neº v p²ípad╪ Windows. Je-li vaτe konfigurace neobvyklá nebo máte-li podez²ení, ºe by mohly nastat problémy s n╪kterou ƒástí vaτeho poƒítaƒe, doporuƒuji podívat se do souboru Hardware-HOWTO (viz Infotipy), kde naleznete seznam podporovaného hardwaru.
Záv╪r
Doufám, ºe jsem vás neodradil od zám╪ru vyzkouτet si Linux na vlastní kàºi. P²íτtí díl seriálu se uº bude zab∞vat podrobn∞m popisem instalace pro uºivatele Windows. Budeme pouºívat ƒeskou distribuci Red Hat Linux 6.1, kterou také naleznete v p²ipravovaném Chip Speciálu o Linuxu spolu s popisem nejƒast╪ji pouºívan∞ch aplikací. Bohaté informace o Linuxu pro zvídav╪jτí ƒtená²e (mj. také Linux - Dokumentaƒní projekt a HOWTO v ƒeτtin╪) naleznete na Chip CD 1/2000 a podobn╪ bude obsah CD doplσovat a rozτi²ovat náτ seriál i v dalτích pokraƒováních.
