Linux pro ka§d‚ho, 1. Ÿ st
ZaŸ¡n me s Linuxem
S operaŸn¡m syst‚mem Linux se na str nk ch Chipu setk v te u§ v¡ce ne§ rok. Vzhledem k tomu, §e se v posledn¡ dobØ st v  st le popul rnØjç¡m, zaŸ¡n me dnes seri l pro vçechny, kteý¡ si chtØj¡ Linux vlastnoruŸnØ vyzkouçet. Na Chip CD 9/98 se u§ objevila jedna z malìch instalac¡ urŸenìch pro prvn¡ sezn men¡ s Linuxem. Tentokr t se vyd me cestou opravdov‚ a plnohodnotn‚ instalace. Linux byl dlouhou dobu pova§ov n za syst‚m, kterì je mo§n‚ nasadit pouze jako server, proto§e neexistuj¡ dostateŸnØ kvalitn¡ aplikace pro bاn‚ u§ivatele. To u§ dnes neplat¡ a Linux se pomalu dost v  na kancel ýsk‚ stoly vybavenì programy typu office, grafickìmi programy i pohodlnìm grafickìm rozhran¡m.
Pod pojmem Linux se skrìvaj¡ dva pojmy, co§ m…§e bìt pro zaŸ teŸn¡ky matouc¡. Pýedevç¡m se jako Linux oznaŸuje j dro operaŸn¡ho syst‚mu. J dro, podobnØ jako u ostatn¡ch operaŸn¡ch syst‚m…, poskytuje slu§by aplikac¡m (ovl d  na nejni§ç¡ £rovni hardware, napý. kl vesnici, obrazovku disk Ÿi s¡œ). O ý¡zen¡ vìvoje j dra se st le star  tv…rce Linuxu Linus Torvalds. V souŸasn‚ dobØ funguje j dro Linuxu na velk‚m mno§stv¡ platforem (neplat¡ to pro vçechny aplikace). Mezi nejd…le§itØjç¡ patý¡ Intel (nejvØtç¡ mno§stv¡ aplikac¡), Alpha, SPARC, MIPS a PowerPC. D  se tedy ý¡ci, §e Linux je univerz ln¡ operaŸn¡ syst‚m.
Pojmem Linux se tak‚ oznaŸuj¡ jeho r…zn‚ distribuce, kter‚ zahrnuj¡ j dro operaŸn¡ho syst‚mu a odpov¡daj¡c¡ aplikace. Dostanete-li CD-ROM s "Linuxem", vØtçinou jde pr vØ o tento pý¡pad. Jednotliv‚ distribuce Linuxu jsou sestaveny tak, aby po instalaci vznikl funkŸn¡ syst‚m, a vz jemnØ se liç¡ komfortem obsluhy a licenŸn¡ politikou. Dnes nejzn mØjç¡ jsou distribuce Red Hat a Debian. ObØ existuj¡ i v Ÿesk‚ verzi a jsou k dispozici zdarma. Mezi komerŸn¡ distribuce, tedy distribuce, za kter‚ se mus¡ platit, patý¡ SuSE Linux a Caldera. I komerŸn¡ distribuce bìvaj¡ zalo§eny na syst‚mech spr vy bal¡k… volnØ çiýitelnìch distribuc¡.

Co je v distribuci
Ka§d  distribuce obsahuje instalaŸn¡ program, sadu programovìch bal¡k… a obvykle i nØjakì syst‚m pro instalaci a spr vu tØchto bal¡k…. Programovì bal¡k (anglicky package) tvoý¡ soubory potýebn‚ pro bØh dan‚ho programu a dalç¡ informace, kter‚ dovoluj¡ pýid vat a ub¡rat jednotliv‚ bal¡ky bez nebezpeŸ¡, §e se sma§ou i soubory, kter‚ potýebuj¡ jin‚ bal¡ky. Pomoc¡ takto definovanìch z vislost¡ mezi bal¡ky je mo§n‚ zjistit u§ pýi instalaci, §e chyb¡ potýebn‚ komponenty syst‚mu. Je tak‚ mo§n‚ instalovat novØjç¡ verze program… s t¡m, §e se zachov  nastaven¡ pýedchoz¡ch verz¡, nebo odstranit nepou§¡vanì program bez konflikt… s ostatn¡mi bal¡ky.
Jednotliv‚ distribuce vyu§¡vaj¡ r…zn‚ syst‚my pro pr ci s bal¡ky, tak§e volbou distribuce tak‚ vol¡te, jak budete pracovat se syst‚mem spr vy bal¡k…. Distribuce Red Hat pou§¡v  syst‚m rpm, jinì syst‚m pou§¡v  napý¡klad Debian. Existuje sice mo§nost pýevodu mezi tØmito syst‚my, ale vØtçinou to nen¡ týeba, proto§e ty nejpou§¡vanØjç¡ aplikace jsou k dispozici ve vçech bاnìch distribuc¡ch.

Linux a jin‚ operaŸn¡ syst‚my
Pro vØtçinu u§ivatel… je d…le§it‚, aby mohli pou§¡vat Linux soubاnØ s jinìm operaŸn¡m syst‚mem - nejŸastØji s nØkterou verz¡ Windows. Z pohledu Linuxu je to mo§n‚ t‚mØý bez omezen¡, z opaŸn‚ strany je týeba respektovat jist  omezen¡, ale v z sadØ se d  ý¡ci, §e Linux m…§e bez konflikt… sd¡let poŸ¡taŸ s libovolnìm operaŸn¡m syst‚mem.
O mo§nost volby mezi operaŸn¡mi syst‚my se star  takzvanì boot manager neboli program d vaj¡c¡ u§ivateli po zapnut¡ poŸ¡taŸe vybrat, kterì z instalovanìch operaŸn¡ch syst‚m… chce pou§¡t. Linux poskytuje boot manager LILO, ale netrv  na tom, §e je nutn‚ jej pro start Linuxu pou§¡t. Obdobn‚ programy obsahuje vØtçina operaŸn¡ch syst‚m… a existuj¡ tak‚ boot managery nez vislìch vìrobc… (napý. zn mì System Commander). NØkdy je ale nutn‚ dodr§et spr vn‚ poýad¡ pýi instalaci v¡ce operaŸn¡ch syst‚m… na jeden poŸ¡taŸ, jinak se m…§e st t, §e jeden z nich bude nedostupnì.
Vzhledem k naprost‚ pýevaze poŸ¡taŸ… s procesory Intel a operaŸn¡m syst‚mem MS Windows je pro tuto platformu k dispozici hned nØkolik r…znìch zp…sob…, jak pýepnout na Linux. Je mo§n‚ buÔ hned po zapnut¡ volit mezi Linuxem a jinìm syst‚mem, nebo pozdØji spustit Linux z prostýed¡ Windows.
D…le§itou vlastnost¡ Linuxu je tak‚ schopnost pracovat se vçemi bاnØ pou§¡vanìmi syst‚my soubor…, tak§e data ulo§en  pod Windows jsou pý¡stupn  i v prostýed¡ Linuxu. OpaŸnØ to u§ tak jednoduch‚ nen¡.

Pý¡prava instalace
Rozhodnete-li se pro Linux, m te nØkolik mo§nost¡, jak jej z¡skat. Pokud kupujete novì poŸ¡taŸ, zkuste po§ dat prodejce, aby v m Linux nainstaloval. V pý¡padØ, §e to nebude mo§n‚, dejte si alespoå pýipravit disk tak, aby bylo mo§n‚ Linux bez probl‚m… instalovat (o tom se jeçtØ dnes zm¡n¡m).
Pro vlastn¡ky starç¡ch poŸ¡taŸ… existuje jeçtØ mo§nost d t si Linux nainstalovat firmou, kter  se na to specializuje. To v s ale m…§e pýij¡t skoro na stejnou Ÿ stku jako zakoupen¡ Windows.
Pak je tu cesta nejobt¡§nØjç¡, a to instalace vlastn¡mi silami. Linux je mo§n‚ instalovat r…znìmi zp…soby. KromØ lok ln¡ instalace z CD-ROM nebo pevn‚ho disku je mo§n‚ jej instalovat pý¡mo z internetu, ani§ by se musela nejprve cel  instalace ulo§it na disk.  Nelze ale instalovat z internetu pýes modemov‚ pýipojen¡, proto (vzhledem k tomu, §e se dnes vØtçina u§ivatel… pýipojuje k internetu pr vØ pomoc¡ modemu) doporuŸuji instalaci z CD-ROM. JeçtØ ned vno bylo jedinou mo§nost¡ d t si od nØkoho vyp lit na CD distribuci sta§enou z internetu nebo koupit komerŸn¡ distribuci v cenØ nØkolika tis¡c korun. Dnes je situace jin . Red Hat i Debian se daj¡ koupit ve specializovanìch obchodech za p r stovek, tedy v podstatØ za cenu m‚dia a pý¡ruŸky. Pro ty z v s, kteý¡ si chtØj¡ opatýit nejŸerstvØjç¡ verze distribuc¡, uv d¡m v Infotipech jejich internetov‚ adresy.
Ne§ zaŸnete instalovat, mus¡te tak‚ zjistit potýebn‚ £daje o sv‚m poŸ¡taŸi. Jde zejm‚na o £daje nutn‚ pro nastaven¡ grafick‚ karty, typ myçi, velikost pamØti a v pý¡padØ, §e je poŸ¡taŸ pýipojen k s¡ti, tak‚ £daje o konfiguraci s¡œov‚ho pýipojen¡. Pak je tak‚ nutn‚ m¡t pro Linux na poŸ¡taŸi dostatek m¡sta. V pý¡padØ, §e u§ na poŸ¡taŸi m te nØjakì operaŸn¡ syst‚m instalov n, bohu§el nestaŸ¡ jen m¡t m¡sto - Linux pro svou pr ci potýebuje m¡t na disku vyhrazen jeden samostatnì odd¡l (partition). Proto§e asi nejŸastØjç¡ bude pý¡pad, §e budete instalovat Linux na poŸ¡taŸ s Windows, budeme se d le vØnovat t‚to variantØ. Ostatn¡ mo§nosti (napý. Linux na samostatn‚m disku) jsou vØtçinou jednoduçç¡. 

Jak zjistit data pro instalaci
BØhem instalace se v s bude instalaŸn¡ program pt t na r…zn‚ £daje tìkaj¡c¡ se jednotlivìch komponent poŸ¡taŸe. M te nØkolik mo§nost¡, jak si potýebn‚ informace opatýit. Ke ka§d‚mu poŸ¡taŸi by mØl bìt pýilo§en dodac¡ list a sada z ruŸn¡ch list… ke vçem hlavn¡m uzl…m - v tØchto dokumentech potýebn‚ £daje naleznete. Dalç¡ mo§nost¡ je zapsat si £daje pýi startu poŸ¡taŸe, co§ je trochu nepohodln‚. Asi nejjednoduçç¡ bude vyu§¡t mo§nosti, kter‚ nab¡z¡ syst‚m Windows. Pomoc¡ volby Nastaven¡ z menu Start vyvol te okno s ovl dac¡mi panely a volby Syst‚m/Spr vce zaý¡zen¡. Na obr zku vid¡te, kde se daj¡ z¡skat £daje o grafick‚ kartØ, myçi, s¡œov‚ kartØ a zvukov‚ kartØ. Pro spr vn‚ nastaven¡ pr ce uvedenìch periferi¡ v Linuxu budete potýebovat zn t jejich typ a znaŸku. NØkter‚ z nich se detekuj¡ automaticky, ale instalaŸn¡ program se v s zept , zda je automaticky zjiçtØn‚ nastaven¡ spr vn‚. V oknØ ovl dac¡ch panel… najdete i panel S¡œ pro nastaven¡ s¡tØ (polo§ka Protokol TCP/IP). V pý¡padØ, §e nem te poŸ¡taŸ pýipojenì do s¡tØ, nemus¡te se o s¡œov‚ nastaven¡ starat. V opaŸn‚m pý¡padØ si poznamenejte adresu DNS serveru, adresu br ny (gateway), adresu sv‚ho poŸ¡taŸe (IP) a masku s¡tØ. Pokud pod z lo§kou Adresa IP  vid¡te zaçkrtnutou volbu Z¡skat adresu IP ze serveru DHCP, nemus¡te se o dalç¡ s¡œov‚ nastaven¡ starat.
D le budete potýebovat doplåuj¡c¡ informace ke grafick‚ kartØ. KlepnØte pravìm tlaŸ¡tkem myçi na volnou pracovn¡ plochu a zvolte Vlastnosti/Nastaven¡. Poznamenejte si, kolik se pou§¡v  barev, jakì je typ a rozliçen¡ grafick‚ karty a obnovovac¡ frekvence. Tento panel v m tak‚ dovol¡ zjistit, jak‚ jsou dalç¡ varianty nastaven¡ (menç¡, resp. vØtç¡ rozliçen¡ a odpov¡daj¡c¡ poŸet barev).
Posledn¡ informace, kterou potýebujete, je velikost m¡sta, kter‚ Linuxu vØnujete. Abychom pýedeçli nedorozumØn¡, bude dobr‚ si zopakovat nØkter‚ pojmy. Diskem v n sleduj¡c¡m textu rozum¡me fyzick‚ zaý¡zen¡, kter‚ se montuje do poŸ¡taŸe a poskytuje jistou pamØœovou kapacitu. Odd¡lem (anglicky partition) je m¡nØn tzv. logickì disk, tedy to, co vid¡te ve Windows ve slo§ce M…j poŸ¡taŸ jako jednotky oznaŸen‚ velkìm p¡smenem s dvojteŸkou. Ka§dì disk se d  rozdØlit na v¡c odd¡l… a toho vyu§ijeme pýi instalaci Linuxu. Jednotliv‚ operaŸn¡ syst‚my nemusej¡ rozpozn vat odd¡ly pou§¡van‚ jinìmi syst‚my, a pak se m…§e st t, §e celkovì souŸet kapacity odd¡l… zobrazenìch ve Windows bude menç¡ ne§ fyzick  kapacita disku.
Pokud m te na disku pouze jeden odd¡l, kterì zab¡r  veçkerou jeho kapacitu, bude nutn‚ jej upravit. K tomu slou§¡ specializovan‚ programy a jde o operaci potenci lnØ nebezpeŸnou vaçim dat…m. Podrobnìm popisem ýeçen¡ tohoto probl‚mu se budeme zabìvat pý¡çtØ. Pro dneçek staŸ¡ ý¡ci, §e pro instalaci Linuxu je dobr‚ m¡t k dispozici asi 600 MB voln‚ho m¡sta, nejl‚pe v podobØ samostatn‚ho odd¡lu na disku. SamozýejmØ §e pro funkŸn¡ syst‚m staŸ¡ i menç¡ prostor (cca 400 MB), ale 600 MB je rozumnì kompromis mezi velikost¡ a mno§stv¡m instalovanìch aplikac¡.
VØtçina dnes prod vanìch poŸ¡taŸ… by nemØla m¡t s Linuxem probl‚my. Je ale pravda, §e poŸet zaý¡zen¡ podporovanìch Linuxem je menç¡ ne§ v pý¡padØ Windows. Je-li vaçe konfigurace neobvykl  nebo m te-li podezýen¡, §e by mohly nastat probl‚my s nØkterou Ÿ st¡ vaçeho poŸ¡taŸe, doporuŸuji pod¡vat se do souboru Hardware-HOWTO (viz Infotipy), kde naleznete seznam podporovan‚ho hardwaru.

Z vØr
Douf m, §e jsem v s neodradil od z mØru vyzkouçet si Linux na vlastn¡ k…§i. Pý¡çt¡ d¡l seri lu se u§ bude zabìvat podrobnìm popisem instalace pro u§ivatele Windows. Budeme pou§¡vat Ÿeskou distribuci Red Hat Linux 6.1, kterou tak‚ naleznete v pýipravovan‚m Chip Speci lu o Linuxu spolu s popisem nejŸastØji pou§¡vanìch aplikac¡. Bohat‚ informace o Linuxu pro zv¡davØjç¡ Ÿten ýe (mj. tak‚ Linux - DokumentaŸn¡ projekt a HOWTO v ŸeçtinØ) naleznete na Chip CD 1/2000 a podobnØ bude obsah CD doplåovat a rozçiýovat n ç seri l i v dalç¡ch pokraŸov n¡ch.
Luk ç Mikç¡Ÿek

INFOTIPY
Domovsk‚ str nky zn mìch distribuc¡:
http://www.redhat.com, http://www.debian.org
¬esk  zrcadla, kter  obsahuj¡ distribuce:
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS, ftp://ftp.redhat.com, ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS, ftp://ftp.debian.org, ftp://ftp.muni.cz/pub/linux
Hardware compatibility HOWTO:
http://sgi.felk.cvut.cz/linuxdoc/HOWTO/
Hardware-HOWTO.html,
http://metalab.unc.edu/pub/Linux/docs/HOWTO/
Hardware-HOWTO.html
¬esk‚ distribuce Red Hat a Debian:
ftp://ftp.muni.cz/pub/linux/redhat-cz
ftp://ftp.muni.cz/pub/linux/debian-czsk
Linux v ¬ech ch:
http://www.linux.cz
http://www.penguin.cz
Chip CD 1/2000