V loσském srpnovém ƒísle jsme vás v ƒlánku "T²etí sv╪tová" informovali o existenci sv╪tového τpionáºního odposlechového systému Echelon. Jeho nekontrolované vyuºívání pro pràmyslovou τpionẠzpàsobilo obrovské ekonomické ztráty také evropsk∞m státàm. Proto se na n╪j soust²edila pozornost mnoh∞ch vlád i Evropského parlamentu. P²ináτíme nové dàkazy, technické detaily a odkazy na zdroje informací, které o n╪m a podobn∞ch systémech byly dosud shromáºd╪ny.
Velk∞ bratr vτechno slyτí
Sv╪tov∞ odposlechov∞ systém (SOS) se vyvíjí 50 let. Je to hydra obepínající cel∞ sv╪t, která proniká do vládních organizací, zasahuje do soukromí obƒanà, do ºivota politikà a ovlivσuje pohádkové obchody sv╪tov∞ch pràmyslov∞ch gigantà v miliardách dolarà. Je tvo²ena mnoha ƒlenit∞mi systémy nep²etrºitého odposlechu, luτt╪ní τifrované komunikace a vyhodnocování informací. Pouºívá za²ízení od velikosti τpendlíku aº po satelitní sít╪. Jsou umíst╪na na zemi, pod zemí, ve vzduchu, pod vodou i v kosmu, a to tak, aby neuniklo nic podstatného. Hydra nespí, pozoruje povrch planety a hltá vτechen elektronick∞ ruch. V∞stupem jsou p²esn╪ ut²íd╪né informace.
SOS je provozován tajn∞mi sluºbami na základ╪ tajn∞ch dohod. Informace, které o n╪m byly získány, poskytli v╪tτinou pracovníci t╪chto sluºeb, ràzné vyτet²ující orgány a odborné komise. Mnoho jich také získali investigativní noviná²i a dobrovolné demokratické organizace.
Vzhledem k jejich objemu není prakticky moºné je jednoduτe sd╪lit. Je to sí£ ràzn╪ provázan∞ch podsystémà, které se kontinuáln╪ vyvíjejí a m╪ní. Identifikován a dob²e popsán byl jeden z t╪chto podsystémà (Echelon), o n╪mº byla napsána kniha. U ostatních jsou známy jen n╪které údaje, nap²íklad základny, cíle nebo technické prost²edky. Pokud bychom cht╪li schopnosti SOS vyjád²it jednoduτe, màºeme ²íci, ºe monitorováno je (nebo màºe b∞t) skoro vτechno, co má (nebo màºe mít) n╪jakou hodnotu.
Pokud by vás zajímaly základní zdroje informací, jsou to hlavn╪:
? Kniha - N. Hager: "Secret Power: New Zealand's Role in the International Spy Network", Nelson, New Zealand: Craig Potton Publishing, 1996.
? Zpráva organizace Free Congress Foundation pro ƒleny Kongresu USA "America∩s Secret Global Surveillance Network" od Patricka S. Poola.
? Zpráva "An Appraisal of the Technologies of Political Control" odborného orgánu STOA (Science and Technology Options Assessment) Evropského parlamentu, publikovaná v zá²í 1998.
? Nejnov╪jτí zpráva "Development of Surveillance Technology and Risk of Abuse of Economic Information" odborného orgánu STOA, zvaná krátce "Interception Capabilities 2000" (IC 2000) a publikovaná v dubnu 1999. Sestavil ji Duncan Campbell mj. i s vyuºitím svého informátora z nejv╪tτí evropské základny NSA v Menwith Hill. Zpráva byla sestavena na základ╪ ºádosti Evropského parlamentu (EP), spoƒívající v obav╪, ºe USA mají p²ístup k informacím t∞kajícím se evropského pràmyslu a vlád.
Pro ƒtená²e, kte²í neƒetli loσsk∞ ƒlánek, te╘ uvedeme základní fakta a pro ostatní n╪které nové zajímavé skuteƒnosti.
Echelon
Echelon je globální τpionáºní systém ²ízen∞ americkou tajnou sluºbou NSA. Vznikl na základ╪ tzv. dohody UKUSA v letech 1947 aº 1948. Dohoda je tajná a její jméno vzniklo ze spojení zkratek dvou základních úƒastníkà, UK a USA, kte²í dohodu uzav²eli jiº d²íve. Zúƒastn╪né tajné sluºby jsou uvedeny v p²ipojené tabulce.
Technologie
Struktura systému Echelon je jednoduchá. Skládá se z monitorovacích stanic a z vyhodnocovacího systému. Odposlouchávány jsou mimo jiné satelitní, mikrovlnné, ale i celulární spoje, komunikace jdoucí podmo²sk∞mi kabely, diplomatické spoje apod. Zachycená informace je okamºit╪ vyhodnocována. K rozpoznání typu a obsahu komunikace existuje nesƒetn╪ prost²edkà, které pro tajné sluºby vyvíjí vojenskopràmyslov∞ komplex. Pat²í sem technologie OCX, technologie pro rozpoznávání hlasu a pochopiteln╪ technologie pro vyhodnocování informaƒního obsahu. Nejde zde ovτem o ºádné b╪ºné poƒítaƒové technologie. P²íkladem budiº dvojice za²ízení SNAPPER a AST 990, která je schopna zachycovat a vyhodnocovat datové toky o rychlosti aº 2488 Gb/s. To je mnohem vyττí rychlost, neº jakou mají páte²ní spoje na internetu nebo neº je telefonní kapacita jakéhokoliv b╪ºného komunikaƒního satelitu.
Pam╪£ RAM jednoho za²ízení odpovídá pam╪ti asi p╪ti set "nadupan∞ch" PC (48 GB). K rozpoznání informací a k jejich p²evodu do vhodné digitální podoby se pouºívají speciální ƒipy. Je jich celá ²ada a dokáºou p²edzpracovávat obrazové, faxové nebo hlasové "záchyty". Pro vlastní vyhodnocování t╪chto dat jsou pak pouºívány dalτí speciální ƒipy. Jinak by to ani neτlo, protoºe takové informace musí b∞t zpracovány s minimálním zpoºd╪ním.
P²íkladem màºe b∞t ƒip FDF (Fast Data Finder), kter∞ pro NSA vyvinula spoleƒnost TRW (dodává jí také satelity). Jedna z textov∞ch aplikací ƒipu je schopna nap²íklad analyzovat tisíce on-line "ºiv∞ch" zdrojà textov∞ch dat nebo gigabajty (jedná se o texty!) t╪chto dat denn╪. Zdrojová data filtruje p²es desítky tisíc sloºit∞ch zájmov∞ch profilà. Pro p²edstavu: základními stavebními prvky profilu mohou b∞t slova, jména, telefonní ƒísla, ràzné názvy, ²eƒ, lokalita, ƒas, typ spoje, ale i hlasová identifikace jednotlivé osoby apod. Sloºité profily mohou b∞t vytvá²eny ràzn∞mi logick∞mi v∞razy s t╪mito prvky. NSA také vyvinula vlastní systém pro t²íd╪ní a získávání informací (tzv. N-gramová anal∞za).
Slovníky
Zúƒastn╪né státy provozují v rámci systému Echelon jednotlivé odposlechové stanice. Za to mají moºnost si vytvo²it vlastní národní "slovník", kter∞ je poskytnut vτem ostatním. Slovník obsahuje jednotlivá zájmová slova nebo profily, které zajímají danou tajnou národní sluºbu. Národní slovníky (a jim odpovídající filtry) jsou pak k dispozici ve vτech vyhodnocovacích stanicích. Zachycené informace procházejí vτemi národními filtry, a pokud je n╪která z nich n╪kter∞m filtrem oznaƒena jako zajímavá, odeτle se p²ísluτné národní tajné sluºb╪.
V∞stupy
Hlavním problémem vτech odposlechov∞ch systémà je nedat se zahltit informacemi. Podle b∞valého ²editele NSA Williama Studemana to bude, jak ²ekl v roce 1992, hlavní problém americké rozv╪dky. Aby to vysv╪tlil, popsal typ filtrování, které je zahrnuto v systémech, jako je Echelon, následovn╪: Jeden takov∞ systém màºe generovat milion vstupà za pàl hodiny, filtry propustí 6500 vstupà, 1000 jich splσuje dalτí kritéria a jen deset z nich poté vyberou analytici. Ti zkoumají vτechno moºné, hlavním p²edm╪tem je ale politická a obchodn╪-
-pràmyslová τpionáº. Po pádu komunismu ve v∞chodní Evrop╪ hledaly tajné sluºby novou definici sv∞ch zájmà. Nikoho nep²ekvapilo, ºe mezi národní zájmy byly nov╪ zahrnuty také zájmy ekonomické, obchodní a podnikové (!!!).
Jak to màºe fungovat, ukazuje americk∞ p²ístup. Na ministerstvu obchodu byl vytvo²en "ú²ad styƒného dàstojníka", jehoº prost²ednictvím rozv╪dka p²edává zachycené materiály p²edním americk∞m spoleƒnostem. V mnoha p²ípadech jsou to práv╪ podniky, které vybavují NSA technikou pro systémy, jako je Echelon. Na oplátku do jejich správních rad odcházejí vysocí funkcioná²i NSA na dob²e placen∞ odpoƒinek. Podpora americké ekonomice byla prezidentem Clintonem jeτt╪ rozτí²ena v roce 1993, a to z²ízením nového ú²adu "National Economic Council". Jak màºe tato pomoc vypadat v praxi, ukazuje n╪kolik p²íkladà vybran∞ch ze zprávy IC 2000.
P²íklady
V roce 1994 NSA zachytila telefonní hovor mezi francouzskou firmou Thomson-CSF a brazilsk∞m koncernem SIVAM. Zakázku v hodnot╪ 1,3 mld. dolarà, o níº se jednalo, nakonec realizovala americká spoleƒnost US Raytheon Corporation. Ta pozd╪ji oznámila, ºe ministerstvo obchodu velmi siln╪ podpo²ilo americkou ekonomiku v tomto projektu.
V roce 1995 byly zachycovány vτechny faxy a telefonní hovory mezi evropsk∞m konsorciem Airbus Industries, saúdskoarabsk∞mi aeroliniemi a vládou Saúdské Arábie. NSA z nich zjistila, jaké Airbus nabízí úplatky, a styƒn∞ dàstojník za²ídil, aby spoleƒnosti Boeing a McDonnell Douglas nabídly vyττí ƒástku. V∞sledn∞ obchod ƒinil 6 miliard dolarà ve prosp╪ch USA.
Byznys je byznys, a platí to i o dvou hlavních zakladatelích Echelonu, Kanad╪ a USA, jak to ve své knize "Spyworld" ukázal b∞val∞ kanadsk∞ τpion Mike Frost. V roce 1981 byla zachycena komunikace amerického velvyslance v Kanad╪ realizovaná prost²ednictvím celulárního telefonu. V∞sledkem bylo, ºe Kanada p²ebrala USA v∞nosn∞ obilní obchod s ¼ínou v hodnot╪ 2,5 miliardy dolarà.
Mike Frost také uvedl, ºe kanadská sluºba CSE byla pozd╪jτí anglickou ministerskou p²edsedkyní Margaret Thatcherovou poºádána o τpionẠt∞kající se dvou ministrà jejího kabinetu (anglická tajná sluºba to z právních dàvodà ud╪lat nemohla) a o "nabourání" mobilního telefonu Margaret Trudeauové, manºelky Pierra Trudeaua, kter∞ se pozd╪ji stal kanadsk∞m premiérem.
Kdyº to jinak nejde...
µifrování je z legislativního hlediska USA de facto zbraσ. Pohled NSA na τifrování vypadá podle b∞valého dàstojníka CIA Johna Millise takto: "... µifrování je zde a jeho pouºívání rychle poroste. To jsou pro nás τpatné zprávy. Budeme nuceni investovat ohromné mnoºství pen╪z do nové technologie, abychom byli schopni dostat se k informacím, které stále pot²ebujeme..."
V ƒlánku W. Madsena (viz http://caq.com/CAQ/caq63/caq63madsen.html) byla nedávno odhalena komerƒn╪τpionáºní τifrová aféra století, která dosud nemá v historii obdoby. ¼lánek pojednává o vztazích NSA a τv∞carské spoleƒnosti Crypto AG, která dodává τifrovací technologii prominentním zákazníkàm na celém sv╪t╪. Je zaloºen mj. na v∞pov╪di Hanse Buehlera, b∞valého zam╪stnance spoleƒnosti. Podle ƒlánku spoleƒnost umoºnila pracovníkàm NSA takové úpravy v τifrovacích za²ízeních, které dovolovaly ƒíst utajovanou vojenskou a diplomatickou korespondenci asi 120 státà, jeº si tato za²ízení nakoupily! Zásahy spoƒívaly v realizaci tzv. skrytého kanálu, coº je kryptografická metoda, jak v rámci p²enosu regulérn╪ zaτifrované informace p²edávat i pouºit∞ τifrovací klíƒ. Θpravy p²itom byly takového rázu, ºe ani ten, kdo za²ízení kontroloval, nem╪l mnoho τancí je odhalit. Jin∞mi slovy - tam, kde to nejde b╪ºn∞mi prost²edky, se prost╪ nasadí zpravodajská technika p²ímo...
Nejsou to fámy
V kv╪tnu t. r. ²editel australské tajné sluºby DSD Martin Brady oficiáln╪ potvrdil, ºe "DSD spolupracuje s úƒastnick∞mi tajn∞mi sluºbami na základ╪ dohody UKUSA". Byl to první p²ím∞ oficiální dàkaz existence systému po padesáti letech od podepsání dohody.
V ²íjnu 1998 probíhala v Evropském parlamentu debata o americko-evropsk∞ch vztazích na poli rozv╪dky. Θ²edníci Evropského parlamentu vyjád²ili obavy, ºe Echelon je úƒastnick∞mi státy pouºíván k ekonomické rozv╪dce. Aby k tomu EP m╪l relevantní informace, byl odborn∞ orgán EP (STOA) poºádán o vypracování p²ísluτné zprávy. Ta byla publikována v dubnu 1999 (viz v∞τe) a je velmi dobr∞m p²ehledov∞m materiálem o situaci v této oblasti.
Co na to Evropa?
Uve╘me dosavadní reakce alespoσ n╪kter∞ch evropsk∞ch státà. (Urƒit╪ bude zajímavé sledovat, kter∞m sm╪rem se vydá naτe republika.)
N╪meck∞ p²ístup k ochran╪ dat byl donedávna trochu rozpaƒit∞. Na svém zasedání letos v ƒervnu vτak n╪mecká federální vláda politiku v oblasti kryptografie a ochrany dat rázn╪ zm╪nila. P²ijala zásadní dokument o principech n╪mecké τifrové politiky "Eckpunkte der deutschen Kryptopolitik" (www.bmwi.de/presse/1999/0602 prm1.html), kter∞ p²edloºilo ministerstvo vnitra a hospodá²ství a kter∞ zcela m╪ní dosavadní vládní postoj k silné kryptografii. Dokument, kter∞ je i ve sv╪t╪ ojedin╪l∞ a kter∞ v²ele doporuƒujeme i naτim politikàm, vysv╪tluje také v∞znam kryptografie a τifrovacích prost²edkà. Vláda (!!!) je vnímá jako nástroje nezbytné pro ochranu dàv╪rnosti, pro dynamick∞ rozvoj elektronického obchodu, digitálních podpisà a digitálních pen╪z. A co víc, vyjad²uje nespokojenost se stavem pouºívání τifrovacích prost²edkà. "Je to ƒasto v dàsledku chyb╪jícího nezbytného bezpeƒnostního v╪domí, p²estoºe neoprávn╪ná τpionáº, manipulace nebo destrukce dat màºe zpàsobit podstatné ekonomické ztráty," ²íká se v dokumentu.
K ƒasto pouºívanému americkému argumentu, ºe prost²edky se silnou kryptografií by mohly zneuºít kriminální ºivly, se poznamenává, ºe v N╪mecku to nezpàsobilo ºádn∞ problém. A kdyby bylo pot²eba získat informace, které by p²ípadné kriminální ºivly chránily silnou τifrou, vládní stanovisko je "pouºít alternativní prost²edky". Jde z²ejm╪ o technické zpravodajské prost²edky, nap²íklad o skrytou kameru snímající p²ístupové heslo (klíƒ), apod. Na takové p²ípady není t²eba mít k dispozici ani sv╪tov∞ odposlechov∞ systém, ani vτeobecn∞ zákaz t∞kající se pouºití silné kryptografie.
Francie zm╪nila svoji politiku na poli τifrování letos v lednu. Ministersk∞ p²edseda Lionel Jospin oznámil, ºe Francie obrací svoji dlouhotrvající tradiƒní domácí restriktivní politiku sm╪rem k volnému pouºívání siln∞ch τifer aº do délky klíƒe 128 bità. Do té doby Francie umoºσovala na domácím poli (!) pouºívat voln╪ pouze τifry do 40 bità klíƒe. V ostatních p²ípadech musela mít tajná sluºba zaruƒen p²ístup k zaτifrovan∞m informacím. Tato zm╪na se uº promítla do konkrétních krokà.
µvédsko: Podle ƒasopisu Datateknik (ƒ. 10/99, viz http://www.datateknik.se) τvédské ministerstvo zahraniƒí studuje zprávu IC 2000 a τvédská vláda pov╪²ila tajnou policii SÄPO, aby vyτet²ila pràmyslovou τpionáº, která je vedena proti τvédsk∞m národním a pràmyslov∞m zájmàm. Zahrnuje to systém Echelon a dohodu UKUSA.
Naproti tomu jsou zde jiné aktivity, které jdou ve sm╪ru systému Echelon. Jsou jimi tzv. Wassenaarská dohoda a systém Enfopol. Wassenaarská dohoda (http://www.wassenaar.org) byla podepsána 33 evropsk∞mi státy (i ¼eskou republikou) a úƒastnické státy se v ní zavázaly, ºe budou regulovat v∞voz silné kryptografie (délka klíƒe 64 bità a více) mimo území ƒlensk∞ch státà. Systém Enfopol je tajn∞ systém, o n╪mº se dosud jedná a kter∞ má umoºnit spolupráci FBI a policejních orgánà evropsk∞ch státà v oblasti elektronického odposlouchávání. Jejich souƒinnost p²edpokládá podobn∞ princip, na kterém funguje Interpol.
Záv╪r
Dalτí komentá² k uveden∞m informacím je nejspíτ zbyteƒn∞. ¼tená²àm, kte²í mají o tento problém hlubτí zájem, doporuƒuji ke studiu prameny uvedené v textu i v infotipech. A pokud chcete trochu nahlédnout pod pokliƒku tajn∞m sluºbám, jd╪te se podívat na film "Nep²ítel státu" (The enemy of the state, 1999), kter∞ snad jeτt╪ obƒas b╪ºí v kinech. Uº jenom to, jaké techniky je moºné ukázat ve filmu, o lecƒems vypovídá.
