Odposlechov‚ syst‚my
V loåsk‚m srpnov‚m Ÿ¡sle jsme v s v Ÿl nku "Týet¡ svØtov " informovali o existenci svØtov‚ho çpion §n¡ho odposlechov‚ho syst‚mu Echelon. Jeho nekontrolovan‚ vyu§¡v n¡ pro pr…myslovou çpion § zp…sobilo obrovsk‚ ekonomick‚ ztr ty tak‚ evropskìm st t…m. Proto se na nØj soustýedila pozornost mnohìch vl d i Evropsk‚ho parlamentu. Pýin ç¡me nov‚ d…kazy, technick‚ detaily a odkazy na zdroje informac¡, kter‚ o nØm a podobnìch syst‚mech byly dosud shrom §dØny.

Velkì bratr vçechno slyç¡

SvØtovì odposlechovì syst‚m (SOS) se vyv¡j¡ 50 let. Je to hydra obep¡naj¡c¡ celì svØt, kter  pronik  do vl dn¡ch organizac¡, zasahuje do soukrom¡ obŸan…, do §ivota politik… a ovlivåuje poh dkov‚ obchody svØtovìch pr…myslovìch gigant… v miliard ch dolar…. Je tvoýena mnoha Ÿlenitìmi syst‚my nepýetr§it‚ho odposlechu, luçtØn¡ çifrovan‚ komunikace a vyhodnocov n¡ informac¡. Pou§¡v  zaý¡zen¡ od velikosti çpendl¡ku a§ po satelitn¡ s¡tØ. Jsou um¡stØna na zemi, pod zem¡, ve vzduchu, pod vodou i v kosmu, a to tak, aby neuniklo nic podstatn‚ho. Hydra nesp¡, pozoruje povrch planety a hlt  vçechen elektronickì ruch. Vìstupem jsou pýesnØ utý¡dØn‚ informace. 
SOS je provozov n tajnìmi slu§bami na z kladØ tajnìch dohod. Informace, kter‚ o nØm byly z¡sk ny, poskytli vØtçinou pracovn¡ci tØchto slu§eb, r…zn‚ vyçetýuj¡c¡ org ny a odborn‚ komise. Mnoho jich tak‚ z¡skali investigativn¡ novin ýi a dobrovoln‚ demokratick‚ organizace.
Vzhledem k jejich objemu nen¡ prakticky mo§n‚ je jednoduçe sdØlit. Je to s¡œ r…znØ prov zanìch podsyst‚m…, kter‚ se kontinu lnØ vyv¡jej¡ a mØn¡. Identifikov n a dobýe pops n byl jeden z tØchto podsyst‚m… (Echelon), o nØm§ byla naps na kniha. U ostatn¡ch jsou zn my jen nØkter‚ £daje, napý¡klad z kladny, c¡le nebo technick‚ prostýedky. Pokud bychom chtØli schopnosti SOS vyj dýit jednoduçe, m…§eme ý¡ci, §e monitorov no je (nebo m…§e bìt) skoro vçechno, co m  (nebo m…§e m¡t) nØjakou hodnotu. 
Pokud by v s zaj¡maly z kladn¡ zdroje informac¡, jsou to hlavnØ:
? Kniha - N. Hager: "Secret Power: New Zealand's Role in the International Spy Network", Nelson, New Zealand: Craig Potton Publishing, 1996.
? Zpr va organizace Free Congress Foundation pro Ÿleny Kongresu USA "Americaïs Secret Global Surveillance Network" od Patricka S. Poola.
? Zpr va "An Appraisal of the Technologies of Political Control" odborn‚ho org nu STOA (Science and Technology Options Assessment) Evropsk‚ho parlamentu, publikovan  v z ý¡ 1998.
? NejnovØjç¡ zpr va "Development of Surveillance Technology and Risk of Abuse of Economic Information" odborn‚ho org nu STOA, zvan  kr tce "Interception Capabilities 2000" (IC 2000) a publikovan  v dubnu 1999. Sestavil ji Duncan Campbell mj. i s vyu§it¡m sv‚ho inform tora z nejvØtç¡ evropsk‚ z kladny NSA v Menwith Hill. Zpr va byla sestavena na z kladØ § dosti Evropsk‚ho parlamentu (EP), spoŸ¡vaj¡c¡ v obavØ, §e USA maj¡ pý¡stup k informac¡m tìkaj¡c¡m se evropsk‚ho pr…myslu a vl d.
Pro Ÿten ýe, kteý¡ neŸetli loåskì Ÿl nek, teÔ uvedeme z kladn¡ fakta a pro ostatn¡ nØkter‚ nov‚ zaj¡mav‚ skuteŸnosti.

Echelon
Echelon je glob ln¡ çpion §n¡ syst‚m ý¡zenì americkou tajnou slu§bou NSA. Vznikl na z kladØ tzv. dohody UKUSA v letech 1947 a§ 1948. Dohoda je tajn  a jej¡ jm‚no vzniklo ze spojen¡ zkratek dvou z kladn¡ch £Ÿastn¡k…, UK a USA, kteý¡ dohodu uzavýeli ji§ dý¡ve. Z£ŸastnØn‚ tajn‚ slu§by jsou uvedeny v pýipojen‚ tabulce.

Technologie
Struktura syst‚mu Echelon je jednoduch . Skl d  se z monitorovac¡ch stanic a z vyhodnocovac¡ho syst‚mu. Odposlouch v ny jsou mimo jin‚ satelitn¡, mikrovlnn‚, ale i celul rn¡ spoje, komunikace jdouc¡ podmoýskìmi kabely, diplomatick‚ spoje apod. Zachycen  informace je okam§itØ vyhodnocov na. K rozpozn n¡ typu a obsahu komunikace existuje nesŸetnØ prostýedk…, kter‚ pro tajn‚ slu§by vyv¡j¡ vojenskopr…myslovì komplex. Patý¡ sem technologie OCX, technologie pro rozpozn v n¡ hlasu a pochopitelnØ technologie pro vyhodnocov n¡ informaŸn¡ho obsahu. Nejde zde ovçem o § dn‚ bاn‚ poŸ¡taŸov‚ technologie. Pý¡kladem budi§ dvojice zaý¡zen¡ SNAPPER a AST 990, kter  je schopna zachycovat a vyhodnocovat datov‚ toky o rychlosti a§ 2488 Gb/s. To je mnohem vyçç¡ rychlost, ne§ jakou maj¡ p teýn¡ spoje na internetu nebo ne§ je telefonn¡ kapacita jak‚hokoliv bاn‚ho komunikaŸn¡ho satelitu.
PamØœ RAM jednoho zaý¡zen¡ odpov¡d  pamØti asi pØti set "nadupanìch" PC (48 GB). K rozpozn n¡ informac¡ a k jejich pýevodu do vhodn‚ digit ln¡ podoby se pou§¡vaj¡ speci ln¡ Ÿipy. Je jich cel  ýada a dok §ou pýedzpracov vat obrazov‚, faxov‚ nebo hlasov‚ "z chyty". Pro vlastn¡ vyhodnocov n¡ tØchto dat jsou pak pou§¡v ny dalç¡ speci ln¡ Ÿipy. Jinak by to ani neçlo, proto§e takov‚ informace mus¡ bìt zpracov ny s minim ln¡m zpo§dØn¡m.
Pý¡kladem m…§e bìt Ÿip FDF (Fast Data Finder), kterì pro NSA vyvinula spoleŸnost TRW (dod v  j¡ tak‚ satelity). Jedna z textovìch aplikac¡ Ÿipu je schopna napý¡klad analyzovat tis¡ce on-line "§ivìch" zdroj… textovìch dat nebo gigabajty (jedn  se o texty!) tØchto dat dennØ. Zdrojov  data filtruje pýes des¡tky tis¡c slo§itìch z jmovìch profil…. Pro pýedstavu: z kladn¡mi stavebn¡mi prvky profilu mohou bìt slova, jm‚na, telefonn¡ Ÿ¡sla, r…zn‚ n zvy, ýeŸ, lokalita, Ÿas, typ spoje, ale i hlasov  identifikace jednotliv‚ osoby apod. Slo§it‚ profily mohou bìt vytv ýeny r…znìmi logickìmi vìrazy s tØmito prvky. NSA tak‚ vyvinula vlastn¡ syst‚m pro tý¡dØn¡ a z¡sk v n¡ informac¡ (tzv. N-gramov  analìza).

Slovn¡ky
Z£ŸastnØn‚ st ty provozuj¡ v r mci syst‚mu Echelon jednotliv‚ odposlechov‚ stanice. Za to maj¡ mo§nost si vytvoýit vlastn¡ n rodn¡ "slovn¡k", kterì je poskytnut vçem ostatn¡m. Slovn¡k obsahuje jednotliv  z jmov  slova nebo profily, kter‚ zaj¡maj¡ danou tajnou n rodn¡ slu§bu. N rodn¡ slovn¡ky (a jim odpov¡daj¡c¡ filtry) jsou pak k dispozici ve vçech vyhodnocovac¡ch stanic¡ch. Zachycen‚ informace proch zej¡ vçemi n rodn¡mi filtry, a pokud je nØkter  z nich nØkterìm filtrem oznaŸena jako zaj¡mav , odeçle se pý¡sluçn‚ n rodn¡ tajn‚ slu§bØ. 

Vìstupy
Hlavn¡m probl‚mem vçech odposlechovìch syst‚m… je nedat se zahltit informacemi. Podle bìval‚ho ýeditele NSA Williama Studemana to bude, jak ýekl v roce 1992, hlavn¡ probl‚m americk‚ rozvØdky. Aby to vysvØtlil, popsal typ filtrov n¡, kter‚ je zahrnuto v syst‚mech, jako je Echelon, n sledovnØ: Jeden takovì syst‚m m…§e generovat milion vstup… za p…l hodiny, filtry propust¡ 6500 vstup…, 1000 jich splåuje dalç¡ krit‚ria a jen deset z nich pot‚ vyberou analytici. Ti zkoumaj¡ vçechno mo§n‚, hlavn¡m pýedmØtem je ale politick  a obchodnØ-
-pr…myslov  çpion §. Po p du komunismu ve vìchodn¡ EvropØ hledaly tajn‚ slu§by novou definici svìch z jm…. Nikoho nepýekvapilo, §e mezi n rodn¡ z jmy byly novØ zahrnuty tak‚ z jmy ekonomick‚, obchodn¡ a podnikov‚ (!!!).
Jak to m…§e fungovat, ukazuje americkì pý¡stup. Na ministerstvu obchodu byl vytvoýen "£ýad styŸn‚ho d…stojn¡ka", jeho§ prostýednictv¡m rozvØdka pýed v  zachycen‚ materi ly pýedn¡m americkìm spoleŸnostem. V mnoha pý¡padech jsou to pr vØ podniky, kter‚ vybavuj¡ NSA technikou pro syst‚my, jako je Echelon. Na opl tku do jejich spr vn¡ch rad odch zej¡ vysoc¡ funkcion ýi NSA na dobýe placenì odpoŸinek. Podpora americk‚ ekonomice byla prezidentem Clintonem jeçtØ rozç¡ýena v roce 1993, a to zý¡zen¡m nov‚ho £ýadu "National Economic Council". Jak m…§e tato pomoc vypadat v praxi, ukazuje nØkolik pý¡klad… vybranìch ze zpr vy IC 2000.

Pý¡klady
 V roce 1994 NSA zachytila telefonn¡ hovor mezi francouzskou firmou Thomson-CSF a brazilskìm koncernem SIVAM. Zak zku v hodnotØ 1,3 mld. dolar…, o n¡§ se jednalo, nakonec realizovala americk  spoleŸnost US Raytheon Corporation. Ta pozdØji ozn mila, §e ministerstvo obchodu velmi silnØ podpoýilo americkou ekonomiku v tomto projektu.
 V roce 1995 byly zachycov ny vçechny faxy a telefonn¡ hovory mezi evropskìm konsorciem Airbus Industries, sa£dskoarabskìmi aeroliniemi a vl dou Sa£dsk‚ Ar bie. NSA z nich zjistila, jak‚ Airbus nab¡z¡ £platky, a styŸnì d…stojn¡k zaý¡dil, aby spoleŸnosti Boeing a McDonnell Douglas nab¡dly vyçç¡ Ÿ stku. Vìslednì obchod Ÿinil 6 miliard dolar… ve prospØch USA.
 Byznys je byznys, a plat¡ to i o dvou hlavn¡ch zakladatel¡ch Echelonu, KanadØ a USA, jak to ve sv‚ knize "Spyworld" uk zal bìvalì kanadskì çpion Mike Frost. V roce 1981 byla zachycena komunikace americk‚ho velvyslance v KanadØ realizovan  prostýednictv¡m celul rn¡ho telefonu. Vìsledkem bylo, §e Kanada pýebrala USA vìnosnì obiln¡ obchod s ¬¡nou v hodnotØ 2,5 miliardy dolar….
 Mike Frost tak‚ uvedl, §e kanadsk  slu§ba CSE byla pozdØjç¡ anglickou ministerskou pýedsedkyn¡ Margaret Thatcherovou po§ d na o çpion § tìkaj¡c¡ se dvou ministr… jej¡ho kabinetu (anglick  tajn  slu§ba to z pr vn¡ch d…vod… udØlat nemohla) a o "nabour n¡" mobiln¡ho telefonu Margaret Trudeauov‚, man§elky Pierra Trudeaua, kterì se pozdØji stal kanadskìm premi‚rem. 

Kdy§ to jinak nejde...
æifrov n¡ je z legislativn¡ho hlediska USA de facto zbraå. Pohled NSA na çifrov n¡ vypad  podle bìval‚ho d…stojn¡ka CIA Johna Millise takto: "... æifrov n¡ je zde a jeho pou§¡v n¡ rychle poroste. To jsou pro n s çpatn‚ zpr vy. Budeme nuceni investovat ohromn‚ mno§stv¡ penØz do nov‚ technologie, abychom byli schopni dostat se k informac¡m, kter‚ st le potýebujeme..."
V Ÿl nku W. Madsena (viz http://caq.com/CAQ/caq63/caq63madsen.html) byla ned vno odhalena komerŸnØçpion §n¡ çifrov  af‚ra stolet¡, kter  dosud nem  v historii obdoby. ¬l nek pojedn v  o vztaz¡ch NSA a çvìcarsk‚ spoleŸnosti Crypto AG, kter  dod v  çifrovac¡ technologii prominentn¡m z kazn¡k…m na cel‚m svØtØ. Je zalo§en mj. na vìpovØdi Hanse Buehlera, bìval‚ho zamØstnance spoleŸnosti. Podle Ÿl nku spoleŸnost umo§nila pracovn¡k…m NSA takov‚ £pravy v çifrovac¡ch zaý¡zen¡ch, kter‚ dovolovaly Ÿ¡st utajovanou vojenskou a diplomatickou korespondenci asi 120 st t…, je§ si tato zaý¡zen¡ nakoupily! Z sahy spoŸ¡valy v realizaci tzv. skryt‚ho kan lu, co§ je kryptografick  metoda, jak v r mci pýenosu regul‚rnØ zaçifrovan‚ informace pýed vat i pou§itì çifrovac¡ kl¡Ÿ. épravy pýitom byly takov‚ho r zu, §e ani ten, kdo zaý¡zen¡ kontroloval, nemØl mnoho çanc¡ je odhalit. Jinìmi slovy - tam, kde to nejde bاnìmi prostýedky, se prostØ nasad¡ zpravodajsk  technika pý¡mo...

Nejsou to f my
V kvØtnu t. r. ýeditel australsk‚ tajn‚ slu§by DSD Martin Brady ofici lnØ potvrdil, §e "DSD spolupracuje s £Ÿastnickìmi tajnìmi slu§bami na z kladØ dohody UKUSA". Byl to prvn¡ pý¡mì ofici ln¡ d…kaz existence syst‚mu po pades ti letech od podeps n¡ dohody.
V ý¡jnu 1998 prob¡hala v Evropsk‚m parlamentu debata o americko-evropskìch vztaz¡ch na poli rozvØdky. éýedn¡ci Evropsk‚ho parlamentu vyj dýili obavy, §e Echelon je £Ÿastnickìmi st ty pou§¡v n k ekonomick‚ rozvØdce. Aby k tomu EP mØl relevantn¡ informace, byl odbornì org n EP (STOA) po§ d n o vypracov n¡ pý¡sluçn‚ zpr vy. Ta byla publikov na v dubnu 1999 (viz vìçe) a je velmi dobrìm pýehledovìm materi lem o situaci v t‚to oblasti.

Co na to Evropa?
UveÔme dosavadn¡ reakce alespoå nØkterìch evropskìch st t…. (UrŸitØ bude zaj¡mav‚ sledovat, kterìm smØrem se vyd  naçe republika.)
 NØmeckì pý¡stup k ochranØ dat byl doned vna trochu rozpaŸitì. Na sv‚m zased n¡ letos v Ÿervnu vçak nØmeck  feder ln¡ vl da politiku v oblasti kryptografie a ochrany dat r znØ zmØnila. Pýijala z sadn¡ dokument o principech nØmeck‚ çifrov‚ politiky "Eckpunkte der deutschen Kryptopolitik" (www.bmwi.de/presse/1999/0602 prm1.html), kterì pýedlo§ilo ministerstvo vnitra a hospod ýstv¡ a kterì zcela mØn¡ dosavadn¡ vl dn¡ postoj k siln‚ kryptografii. Dokument, kterì je i ve svØtØ ojedinØlì a kterì výele doporuŸujeme i naçim politik…m, vysvØtluje tak‚ vìznam kryptografie a çifrovac¡ch prostýedk…. Vl da (!!!) je vn¡m  jako n stroje nezbytn‚ pro ochranu d…vØrnosti, pro dynamickì rozvoj elektronick‚ho obchodu, digit ln¡ch podpis… a digit ln¡ch penØz. A co v¡c, vyjadýuje nespokojenost se stavem pou§¡v n¡ çifrovac¡ch prostýedk…. "Je to Ÿasto v d…sledku chybØj¡c¡ho nezbytn‚ho bezpeŸnostn¡ho vØdom¡, pýesto§e neopr vnØn  çpion §, manipulace nebo destrukce dat m…§e zp…sobit podstatn‚ ekonomick‚ ztr ty," ý¡k  se v dokumentu. 
K Ÿasto pou§¡van‚mu americk‚mu argumentu, §e prostýedky se silnou kryptografi¡ by mohly zneu§¡t krimin ln¡ §ivly, se poznamen v , §e v NØmecku to nezp…sobilo § dnì probl‚m. A kdyby bylo potýeba z¡skat informace, kter‚ by pý¡padn‚ krimin ln¡ §ivly chr nily silnou çifrou, vl dn¡ stanovisko je "pou§¡t alternativn¡ prostýedky". Jde zýejmØ o technick‚ zpravodajsk‚ prostýedky, napý¡klad o skrytou kameru sn¡maj¡c¡ pý¡stupov‚ heslo (kl¡Ÿ), apod. Na takov‚ pý¡pady nen¡ týeba m¡t k dispozici ani svØtovì odposlechovì syst‚m, ani vçeobecnì z kaz tìkaj¡c¡ se pou§it¡ siln‚ kryptografie.
 Francie zmØnila svoji politiku na poli çifrov n¡ letos v lednu. Ministerskì pýedseda Lionel Jospin ozn mil, §e Francie obrac¡ svoji dlouhotrvaj¡c¡ tradiŸn¡ dom c¡ restriktivn¡ politiku smØrem k voln‚mu pou§¡v n¡ silnìch çifer a§ do d‚lky kl¡Ÿe 128 bit…. Do t‚ doby Francie umo§åovala na dom c¡m poli (!) pou§¡vat volnØ pouze çifry do 40 bit… kl¡Ÿe. V ostatn¡ch pý¡padech musela m¡t tajn  slu§ba zaruŸen pý¡stup k zaçifrovanìm informac¡m. Tato zmØna se u§ prom¡tla do konkr‚tn¡ch krok….
 æv‚dsko: Podle Ÿasopisu Datateknik (Ÿ. 10/99, viz http://www.datateknik.se) çv‚dsk‚ ministerstvo zahraniŸ¡ studuje zpr vu IC 2000 a çv‚dsk  vl da povØýila tajnou policii SŽPO, aby vyçetýila pr…myslovou çpion §, kter  je vedena proti çv‚dskìm n rodn¡m a pr…myslovìm z jm…m. Zahrnuje to syst‚m Echelon a dohodu UKUSA.
Naproti tomu jsou zde jin‚ aktivity, kter‚ jdou ve smØru syst‚mu Echelon. Jsou jimi tzv. Wassenaarsk  dohoda a syst‚m Enfopol. Wassenaarsk  dohoda (http://www.wassenaar.org) byla podeps na 33 evropskìmi st ty (i ¬eskou republikou) a £Ÿastnick‚ st ty se v n¡ zav zaly, §e budou regulovat vìvoz siln‚ kryptografie (d‚lka kl¡Ÿe 64 bit… a v¡ce) mimo £zem¡ Ÿlenskìch st t…. Syst‚m Enfopol je tajnì syst‚m, o nØm§ se dosud jedn  a kterì m  umo§nit spolupr ci FBI a policejn¡ch org n… evropskìch st t… v oblasti elektronick‚ho odposlouch v n¡. Jejich souŸinnost pýedpokl d  podobnì princip, na kter‚m funguje Interpol.

Z vØr
Dalç¡ koment ý k uvedenìm informac¡m je nejsp¡ç zbyteŸnì. ¬ten ý…m, kteý¡ maj¡ o tento probl‚m hlubç¡ z jem, doporuŸuji ke studiu prameny uveden‚ v textu i v infotipech. A pokud chcete trochu nahl‚dnout pod pokliŸku tajnìm slu§b m, jdØte se pod¡vat na film "Nepý¡tel st tu" (The enemy of the state, 1999), kterì snad jeçtØ obŸas bا¡ v kinech. U§ jenom to, jak‚ techniky je mo§n‚ uk zat ve filmu, o lecŸems vypov¡d .
Vlastimil Kl¡ma (vklima@decros.cz)

infotipy

Zpr va P. S. Poola pro Free Congress Foundation:
fly.hiwaay.net/~pspoole/echelon.html
Informace o syst‚mu Enfopol:
www.heise.de/tp/english/special/nfo/6383/1.html
Zpr va STOA ze z ý¡ 1998:
www.europarl.eu.int/dg4/stoa/en/publi/166499/execsum.htm 
Informace o knize Nickyho Hagera a nØkter‚ kapitoly v pln‚m znØn¡:
www.fas.org/irp/eprint/sp/index.html
NejnovØjç¡ zpr va STOA z dubna 1999 (IC 2000): 
www.iptvreports.mcmail.com/stoa_cover.htm