LinuxovΘ noviny | 07-08/2001 | ||
| |||
V poΦφtaΦi jednoho mΘho p°φtele byly p∙vodn∞ Windows ME, ale majitel neunesl v²Φitky sv∞domφ a po╛ßdal mne, abych mu nainstaloval Linux a jeho legßlnφ kopii Microsoft Windows 95 tak, aby mohl pokraΦovat ve svΘ prßci a k tomu je╣t∞ mohl mφt v poΦφtaΦi pln∞ funkΦnφ kopii sv²ch strßnek, kterΘ mß jinak na komerΦnφm webovΘm serveru. A te∩ u╛ k instalaci. Pokud m∙╛ete p°id∞lit jednotliv²m operaΦnφm systΘm∙m samostatnΘ disky, mßte vyhrßno. Bohu╛el v tomto p°φpad∞ byl k dispozici pouze jeden 10 GB disk. Potφ╛ je v tom, ╛e Windows 95 (a MS-DOS) neumφ FAT32 (pozn. redakce: Windows 95 OSR 2 ji╛ 32-bitovou FAT umφ). Velk²m omezenφm je zde fakt, ╛e FAT16 m∙╛e b²t maximßln∞ 2 GB velkß. Pokud tedy hodlßte instalovat Windows 98 anebo nov∞j╣φ variantu Microsoft Windows, nebudete pravd∞podobn∞ mφt s instalacφ na diskov² oddφl (partition) "tΘm∞°" libovolnΘ velikosti problΘm. Na instalaΦnφm CD Red Hatu je dosovsk² nßstroj fips, kter² umφ zmen╣it diskov² oddφl, pokud jsou na jeho konci prßzdnΘ bloky, jenom╛e nov∞j╣φ Windows zßm∞rn∞ uklßdajφ na konec disku data, kterß nejdou normßlnφm zp∙sobem p°esunout. Dokumentace programu fips radφ pou╛φt SpeedDisk nebo defrag Φi n∞co podobnΘho, jen╛e verze pro FAT32 u╛ bloky z konce disku nep°esunujφ (!). Z Φßsti m∙╛e jφt o zßm∞r, ale z Φßsti je to zp∙sob jak zrychlit diskovou odezvu. KonkrΘtn∞ SpeedDisk fyzicky p°esouvß data na to mφsto na disku, kde bude z hlediska systΘmu jeho naΦφtßnφ nejmΘn∞ zdr╛ovat. To znamenß, ╛e po boot recordu jsou to adresß°e, za nimi odklßdacφ soubor (swap) a po n∞m ji╛ nßsledujφ Φasto vyu╛φvanß data ("high access"), kterß se fyzicky uklßdajφ na st°ednφ cylindry disku, kde jsou rozdφly ve vystavovacφ dob∞ kmitajφcφ hlaviΦky pevnΘho disku nejmen╣φ. A koneΦn∞ na bezprost°ednφ konec prostoru diskovΘho oddφlu se uklßdajφ m∞ nepochopitelnß ("low access") data. Bohu╛el m∞ dostupn² Norton SpeedDisk ji╛ nem∞l nßstroj Walk Map, kter² umo╛≥uje zobrazit soubory na tom kterΘm mφst∞ disku. A zde se dostßvßme k problΘmu: Konec diskovΘho oddφlu je obsazen a nenφ tudφ╛ mo╛nΘ jej pomocφ nßstroje fips zmen╣it a uvolnit tak prostor pro Linux. Tudφ╛ nezbylo ne╛ se kompletn∞ vzdßt d∞dictvφ minulosti a Windows s kompletnφm obsahem disku nainstalovat znovu.
1) Instalace LinuxuP°edpoklßdejme ╛e mßme prßzdn² disk. P°i instalaci RH je pot°eba na obrazovce, kde se vybφrß zp∙sob instalace (mo╛nosti "Pracovnφ stanice Gnome", "Pracovnφ stanice KDE", "Server" atd.) za╣krtnout vpravo naho°e p°epφnaΦ "Pou╛φt fdisk".Kdy╛ se p°i instalaci spustφ textovΘ prost°edφ programu fdisk, vlo╛φme tyto p°φkazy:
n (vytvo°φ nov² diskov² oddφl) p (bude to primßrnφ oddφl) 3 (bude to 3. primßrnφ oddφl ze 4 mo╛n²ch) +4000M (velikost oddφlu, po╛adujeme 4GB) Tφmto se linuxov² oddφl vytvo°φ tak, aby zbylo mφsto pro DOS/WIN. Nynφ je pot°eba pro Linux je╣t∞ vytvo°it odklßdacφ diskov² oddφl ("swap partition"). Odklßdacφ oddφl by m∞l mφt minimßln∞ dvojnßsobek velikosti operaΦnφ pam∞ti RAM (pozn. redakce: toto pravidlo platφ zejmΘna pro linuxovß jßdra 2.4.x, kterß se objevujφ v nov∞j╣φch distribucφch - nap°. Red Hat 7.x. Distribuce Red Hat 6.2 obsahuje jßdro °ady 2.2, kde za p°edpokladu, ╛e je dostatek fyzickΘ pam∞ti, postaΦφ na odklßdacφ oddφl i polovina velikosti fyzickΘ pam∞ti.):
n (diskov² oddφl vytvo°φme obvykl²m zp∙sobem) p (primßrnφ - jinΘ nastavenφ doporuΦuji opravdu jen zku╣en²m u╛ivatel∙m) 4 (vyu╛ijeme mφsto na konci disku) +128M (velikost oddφlu pro swap) Vytvo°ili jsme nov² diskov² oddφl, av╣ak ten je zatφm systΘmem pova╛ovßn za standardnφ linuxov² oddφl ("Linux Native"). Nynφ je pot°eba systΘmu °φci, aby tento oddφl pova╛oval za odklßdacφ:
t (p°φkaz pro zm∞nu typu diskovΘho oddφlu) 4 (m∞nφme nastavenφ ΦtvrtΘho oddφlu) 82 (Φφslo typu "Linux swap") Nynφ jsou nßle╛itosti nutnΘ pro Linux hotovy, zapφ╣eme tedy novou tabulku rozd∞lenφ na disk a souΦasn∞ ukonΦφme fdisk stiskem "w". InstalaΦnφ program Red Hat Linuxu nßm nynφ zobrazφ nßstroj Disk Druid. Vybereme polo╛ku nßle╛φcφ k oddφlu hda3. Po stisknutφ tlaΦφtka upravit vlo╛φme jako nßzev mφsta p°ipojenφ lomφtko "/" Φφm╛ ho ustanovφme nadobro linuxov²m diskem. (Odklßdacφ oddφl (swap) nenφ t°eba nijak nastavovat.) Po potvrzenφ zaΦne samotnß instalace systΘmu. V dialogu "kam ulo╛it zavad∞Φ systΘmu" (LILO) potvrdφme p°edvolenou hodnotu "MBR". PotΘ se nainstaluje systΘm Linux. P°i instalaci je d∙le╛itΘ nechat vytvo°it startovacφ disketu systΘmu Linux. Pak nastßvß druhß fßze:
2) Instalace MS Windows 95Nejd°φve je pot°eba z diskety nebo CD nabootovat do DOSu (p°φkazovΘho °ßdku Microsoft Windows 95) a spustit dosovsk² program FDISK ve kterΘm zadßme tyto p°φkazy:
1 (Vytvo° nov² diskov² oddφl) 1 (ano, chceme aby byl primßrnφ) A/Y (Ano/Yes - chceme, aby m∞l maximßlnφ mo╛nou velikost a spou╣t∞l se z n∞j systΘm) Nynφ ji╛ mßme p°ipraven 2 GB velk² disk C:, kam je mo╛no nainstalovat Windows, ale stßle mßme na disku 3 GB mφsta, kterΘ je nevyu╛ito. Abychom i tento zbyl² prostor zp°φstupnili pro Windows, vytvo°φme diskov² oddφl typu extended, kter²╛to v sob∞ m∙╛e obsahovat logickΘ diskovΘ oddφly pro dal╣φ disky D: a E: t∞mito p°φkazy:
1 (Vytvo° nov² diskov² oddφl) 2 (nynφ pot°ebujeme roz╣φ°en² "EXTENDED" oddφl) A/Y (Ano/Yes - chceme aby m∞l maximßlnφ mo╛nou velikost) A nynφ ji╛ jen vytvo°it logickΘ disky D: a E:
1 (Vytvo° nov² diskov² oddφl) 3 (chceme logick² disk v roz╣φ°enΘm oddφlu) A/Y (Ano/Yes - chceme aby m∞l maximßlnφ mo╛nou velikost) Stejnou sekvenci (1,3,A) zopakujeme je╣t∞ jednou, abychom p°i°adili disku E: i poslednφ zbyl² 1 GB mφsta. Prßce s d∞lenφm disku je hotova. Stiskem klßvesy ESC ukonΦφte program FDISK a restartujeme poΦφtaΦ, aby se projevily na╣e zm∞ny. Tak╛e disk nakonec vypadß takto:
hda1 primary * FAT 16 "C:" 2GB hda2 extended FAT (D: + E:) 3GB) hda3 primary LINUX NATIVE "/" 4GB hda4 primary LINUX SWAP 128MB (pro 64MB RAM) hda5 logical FAT "D:" 2GB hda6 logical FAT "E:" 1GB Po restartu je pot°eba nabootovat z diskety nebo CD znovu do DOSu. Jestli je v╣e v po°ßdku, si m∙╛eme ov∞°it zadßnφm p°φkazu pro zm∞nu aktußlnφ jednotky disku:
C: (p°ejdi na disk C:) Po stisku klßvesy Enter by se ji╛ m∞lo objevit klasickΘ hlß╣enφ p°φkazovΘ °ßdky DOSu C:\>. Obdobn∞ m∙╛eme vyzkou╣et i existenci ostatnφch disk∙ D: a E: Av╣ak z t∞chto disk∙ nenφ zatφm mo╛nΘ Φφst, ani na n∞ zapisovat. Na tyto Φinnosti je p°ipravφme formßtovßnφm pomocφ p°φkazu FORMAT:
FORMAT C: /S FORMAT D: FORMAT E: Na dotazy ohledn∞ ztrßty ve╣ker²ch dat odpovφdejte ano, proto╛e tyto disky jsou zatφm mΘn∞ ne╛ prßzdnΘ a nenφ na nich tudφ╛ co ztratit. Tuto fßzi je mo╛nΘ vynechat, proto╛e instalaΦnφ program Microsoft Windows je schopen si disk p°ed instalacφ zformßtovat sßm, eventußln∞ mßte ve slo╛ce "Tento poΦφtaΦ" v mφstnφ nabφdce (pravΘ tlaΦφtko my╣i nad ikonou) ka╛dΘho disku mo╛nost "Naformßtovat". Pokud jste si v╣ak disky zformßtovali, ji╛ nynφ m∙╛ete si instalaci podle rychlosti va╣φ CD-ROM mechaniky v²razn∞ urychlit kdy╛ si zkopφrujete instalaΦnφ soubory na pevn² disk pomocφ nßsledujφcφch p°φkaz∙. Nejprve vytvo°φme na disku nov² prßzdn² adresß°:
MD c:\win95 Zkopφrujeme instalaΦnφ soubory z F: (CD-ROM) p°φkazem:
COPY f:\win95\*.* c:\win95 A instalace Windows 95 m∙╛e zaΦφt:
C: CD win95 SETUP DoporuΦuji takΘ je╣t∞ nechat si pomocφ p°φkazu SETUP /? vypsat seznam pou╛iteln²ch parametr∙ instalace, dφky kter²m nßs nebude instalace zdr╛ovat nap°φklad zbyteΦnou kontrolou na╣ich nov²ch disk∙, nebo instalacφ sφ╗ovΘho software do poΦφtaΦe bez sφ╗ovΘ karty. Windows 95 nainstalujeme pak ji╛ standardnφm zp∙sobem.
3) Startovacφ nabφdka pro Linux / WindowsS nejv∞t╣φ pravd∞podobnostφ instalace Microsoft Windows zru╣ila startovacφ nabφdku programu LILO a startujφ rovnou Windows, nebo poΦφtaΦ p°i svΘm startu nabφzφ pouze mo╛nost zavedenφ systΘmu Linux. Abychom to v╣e uvedli do sprßvnΘho stavu pot°ebujeme zm∞nit nastavenφ souboru /etc/lilo.conf. Nejjednodu╣╣φ to bude pomocφ nßstroje linuxconf. Nabootujeme Linux (pokud je to nutnΘ, tak z diskety), p°ihlßsφme se jako u╛ivatel root a p°φkazem linuxconf spustφme konfiguraΦnφ nßstroj Red Hat Linuxu.V nabφdce nalezneme nßsledujφcφ dialog "startovacφ m≤d/LILO/nastavit konfigurace ostatnφch OS v LILO" zde zvolφme volbu "p°idej" a vyplnφme dv∞ v dialogu obsa╛enß polφΦka:
Stiskem tlaΦφtka "akceptuj" potvrdφme zm∞ny v konfiguraci zavad∞Φe LILO a stiskem tlaΦφtka "aktivovat zm∞ny" pak ukonΦφme linuxconf s provedenφm zm∞n. Setkal jsem se s tφm, ╛e v n∞kter²ch p°φpadech se v╣ak zm∞ny neaktivujφ, proto je╣t∞ pro jistotu spustφme LILO ruΦn∞ p°φkazem /sbin/lilo. Po spu╣t∞nφ LILO vypφ╣e zhruba nßsledujφcφ:
Added linux Added dos * Po restartu nßm ji╛ poΦφtaΦ (po stisku klßvesy TAB) nabφzφ mo╛nost v²b∞ru systΘmu.
4) Zp°φstupn∞nφ disk∙ C:, D:, E: pro LinuxNejprve je pot°eba vytvo°it adresß°e, do kter²ch se budou jednotlivΘ disky p°ipojovat:
mkdir /mnt/c mkdir /mnt/d mkdir /mnt/e Nynφ je╣t∞ zb²vß poΦφtaΦi °φci, aby tyto disky p°ipojil ji╛ p°i startu Linuxu - co╛ je urΦeno v souboru /etc/fstab, do kterΘho p°idßme nßsledujφcφ °ßdky:
/dev/hda1 /mnt/c vfat defaults 0 0 /dev/hda5 /mnt/d vfat defaults 0 0 /dev/hda6 /mnt/e vfat defaults 0 0 Po ulo╛enφ ji╛ m∙╛eme disky p°ipojit p°φkazem mount:
mount /mnt/c mount /mnt/d mount /mnt/e A to je v╣e, nynφ mßme funkΦnφ instalaci Red Hat Linuxu 6.2 a Microsoft Windows 95. |