![[obrßzek filozofujφcφho pakon∞ (angl. Gnu)]](/file/23741/PCWorld_2001-12_cd.bin/Novinky/gnucz/graphics/philosophical-gnu-sm.jpg)
[
Anglicky
]
(Verze z 24. dubna 1992). (P°elo╛eno 18.9.2001)
[
Anglicky
]
Existence softwaru nevyhnuteln∞ p°inß╣φ otßzku, jak by m∞la b²t Φin∞na rozhodnutφ o jeho pou╛itφ. Nap°φklad p°edpoklßdejme, ╛e jedna osoba, kterß mß kopii programu, potkß jinou, kterß ji nemß a rßda by si ji po°φdila. Majφ mo╛nost program zkopφrovat; kdo by m∞l rozhodnout, zda to smφ ud∞lat? Z·Φastn∞nΘ osoby? ╚i jinß strana, naz²vanß ,,vlastnφk''?
Softwarovφ v²vojß°i obvykle zva╛ujφ tyto otßzky za p°edpokladu, ╛e kritΘrium pro odpov∞∩ je maximalizovat v²vojß°∙v zisk. Politickß sφla obchodu vedla k vlßdnφ adopci obou a v²vojß°i si vybrali: program mß vlastnφka, obvykle firmu spojenou s jeho v²vojem.
Rßd bych uvß╛il stejnou otßzku za pou╛itφ jinΘho kritΘria: prosperity a svobody ve°ejnosti celkov∞.
Odpov∞∩ nem∙╛e dßt zßkon -- zßkon by se m∞l p°izp∙sobit etice, ne naopak. Ani souΦasnß praxe neumφ zodpov∞d∞t tuto otßzku, aΦkoliv m∙╛e naznaΦit mo╛nΘ odpov∞di. Jedinß mo╛nost posuzovßnφ je prozkoumat, kdo mß prosp∞ch a kdo je po╣kozen uznßnφm vlastnφk∙ softwaru; proΦ a jak moc. Jin²mi slovy, m∞li bychom provΘst anal²zu nßklad∙ a p°φnos∙ ve prosp∞ch spoleΦnosti jako celku, s p°ihlΘdnutφm na osobnφ svobodu stejn∞ jako na produkci materißlnφch statk∙.
V tomto Φlßnku popφ╣i ·Φinek existence vlastnφk∙ software a ukß╛u, ╛e nßsledky jsou ╣kodlivΘ. M∙j zßv∞r bude, ╛e programßto°i majφ povinnost podn∞covat ostatnφ ke sdφlenφ, redistribuci, studovßnφ a vylep╣ovßnφ softwaru, kter² pφ╣eme. Jin²mi slovy, majφ prßvo psßt ,,svobodn²'' software.(1)
Ti, kdo majφ u╛itek ze souΦasnΘho systΘmu, ve kterΘm jsou programy majetkem, nabφzejφ dva argumenty na podporu sv²ch po╛adavk∙ vlastnit programy: citov² a ekonomick² argument.
Citov² argument vypadß takto: ,,Vlo╛il jsem sv∙j pot, svΘ srdce, svou du╣i do tohoto programu. Vychßzφ ze mne, je m∙j!''
Tento argument nepot°ebuje vß╛n∞j╣φho vyvracenφ. Pocit vazby je jedin², kter² si mohou programßto°i p∞stovat kdy╛ jim to vyhovuje; nenφ to nevyhnutelnΘ. Uva╛me, nap°φklad, jak ochotn∞ stejnφ programßto°i obvykle p°evedou v╣echna prßva velkΘ korporaci v²m∞nou za mzdu; citovß vazba zßhadn∞ zmizφ. Naproti tomu vezm∞me velkΘ um∞lce a °emeslnφky st°edov∞ku, kte°φ se pod svß dφla v∙bec nepodepisovali. Pro n∞ nebylo jmΘno um∞lce d∙le╛itΘ. Na Φem zßle╛elo, byla odvedenß prßce -- a cφl kterΘmu m∞la slou╛it. Tento pohled p°evlßdal stovky let.
Ekonomick² argument vypadß takto: ,,Chci zbohatnout (obvykle zkreslen∞ popsßno jako ,zajistit ╛ivobytφ'), a jestli mi nedovolφte zbohatnout programovßnφm, pak nebudu programovat. V╣ichni ostatnφ jsou jako jß, tak╛e nebude nikdo nikdy programovat a potom nebudete mφt v∙bec ╛ßdnΘ programy!'' Tato v²hr∙╛ka se obvykle prezentuje jako moudrß rada.
Pozd∞ji vysv∞tlφm, proΦ je tato v²hr∙╛ka ,,blafem''. Nejprve se chci zam∞°it na fakt, kter² je viditeln∞j╣φ, pokud argument zformulujeme jinak.
Tato formulace zaΦφnß srovnßnφm spoleΦenskΘ u╛iteΦnosti proprietßrnφho programu a nßsledk∙ neexistence program∙, a potΘ dospφvß k poznatku, ╛e v²voj proprietßrnφho softwaru je, obecn∞ vzato, p°φnosn² a m∞l by b²t podporovßn. Klam je zde v porovnßvßnφ pouze dvou v²chodisek -- proprietßrnφ software oproti ╛ßdnΘmu software -- a p°edstφrßnφ, ╛e zde nejsou jinΘ mo╛nosti.
V systΘmu intelektußlnφho vlastnictvφ, je v²voj software obvykle spojen s existencφ vlastnφka, kter² kontroluje jeho pou╛itφ. Pokud platφ tento pΦedpoklad, musφme si vybrat mezi proprietßrnφm software a ╛ßdn²m software. Av╣ak toto spojenφ nenφ neodmyslitelnΘ Φi nevyhnutelnΘ; je to nßsledek specifick²ch socißln∞-prßvnφch politick²ch rozhodnutφ. M∞li bychom se spφ╣e ptßt: ,,mφt Φi nemφt vlastnφky?'' Formulovat otßzku jako volbu mezi proprietßrnφm softwarem a ╛ßdn²m software je ╣patn² start.
Vyvstßvß otßzka: ,,M∞l by b²t v²voj software spojen s existencφ vlastnφk∙ omezujφcφch jeho pou╛itφ?''
Abychom se mohli rozhodnout, musφme nezßvisle posoudit nßsledky obou t∞chto aktivit pro spoleΦnost: nßsledeky v²voje software (nehled∞ na podmφnky jeho distribuce), a nßsledky omezenφ jeho pou╛itφ (v p°φpad∞, ╛e byl ji╛ software vyvinut). Jestli╛e jedna z t∞chto aktivit je prosp∞╣nß a ta druhß je ╣kodlivß, ud∞lali bychom lΘpe jejich separovßnφm a bylo by lep╣φ provßd∞t jen tu prosp∞╣nou.
Je╣t∞ jinak °eΦeno, jestli╛e je omezenφ distribuce ji╛ vyvinutΘho software ╣kodlivΘ pro celou spoleΦnost, pak eticky sm²╣lejφcφ v²vojß° tuto mo╛nost odmφtne.
K urΦenφ ·Φinku omezenφ sdφlenφ pot°ebujeme porovnat hodnotu, kterou spoleΦnosti dßvß omezen² program (nap°. proprietßrnφ), s hodnotou programu, dostupnΘho ka╛dΘmu. To znamenß porovnat dva mo╛nΘ sv∞ty.
Tato anal²za takΘ vynß╣φ na sv∞tlo jednoduch² protiargument ,,prosp∞ch bli╛nφho z kopie programu jemu nebo jφ danΘ je vymazßn ╣kodou uΦin∞nou vlastnφkovi.'' Tento protiargument p°edpoklßdß, ╛e ╣koda a u╛itek majφ stejnou hodnotu. Tato anal²za zahrnuje porovnßnφ t∞chto hodnot a ukazuje, ╛e p°φnos je mnohem v∞t╣φ.
K objasn∞nφ pou╛ijme tento argument v jinΘ oblasti: stavb∞ silnic.
Bylo by mo╛nΘ financovat stavbu v╣ech cest m²tn²m. To by vy╛adovalo budku na v²b∞r m²tnΘho na rohu ka╛dΘ ulice. Takov²to systΘm by poskytoval velk² stimul pro vylep╣ovßnφ cest a nutil v╣echny °idiΦe za takovΘ cesty platit. Av╣ak budka na v²b∞r m²tnΘho je um∞lß p°ekß╛ka hladkΘ jφzdy. Um∞lß, proto╛e to nenφ d∙sledek toho, jak cesty nebo auta fungujφ.
Porovnßnφm bezplatn²ch cest a placen²ch cest dle jejich u╛iteΦnosti zjistφme, ╛e (v╣e ostatnφ je stejnΘ) v²stavba cest bez poplatk∙ je levn∞j╣φ, provoz je levn∞j╣φ, bezpeΦn∞j╣φ, a jsou vhodn∞j╣φ. (2) V chudΘ zemi mohou poplatky znep°φstupnit cesty mnoha obΦan∙m. Cesty bez bez budek pro v²b∞r m²tnΘho tak nabφzejφ spoleΦnosti vφce u╛itku p°i men╣φch nßkladech; jsou pro spoleΦnost v²hodn∞j╣φ. Tudφ╛ by m∞la spoleΦnost zvolit jin² zp∙sob financovßnφ cest, ne╛ pomocφ v²b∞ru m²tnΘho. Ka╛d² by m∞l mφt prßvo svobodn∞ a bez poplatk∙ pou╛φvat cesty, kterΘ byly ji╛ jednou postaveny.
Kdy╛ toto obhßjci v²b∞ru m²tnΘho p°edklßdajφ jako pouh² zp∙sob vybφrßnφ pen∞z, zkreslujφ realitu. V²b∞r poplatk∙ zvy╣uje kapitßl, ale stejn∞ tak dob°e zp∙sobuje i n∞co jinΘho: ve v²sledku znehodnocuje cestu. Takto omezovanß cesta nenφ tak dobrß jako bezplatnß cesta: p°ijmutφ vφce (a technicky vysp∞lej╣φch) cest nenφ vylep╣enφ, pokud to znamenß zßm∞nu voln²ch cest za omezenΘ cesty.
V²stavba bezplatn²ch cest samoz°ejm∞ stojφ penφze, kterΘ musφ ve°ejnost n∞jak zaplatit. Av╣ak to neznamenß nevyhnuteln∞, ╛e bychom museli omezovat silnice budkami na v²b∞r m²tnΘho. My, kdo╛ stejn∞ musφme platit, zφskßme za svΘ penφze vφce, kdy╛ za n∞ po°φdφme volnou cestu.
Nesna╛φm se °φci, ╛e cesty s budkami pro v²b∞r m²tnΘho jsou hor╣φ ne╛ ╛ßdnΘ cesty. To by byla pravda, kdyby byly polatky tak velkΘ, ╛e to bylo pro potencißlnφ u╛ivatele cesty neakceptovatelnΘ -- ale je nepravd∞podobnΘ, ╛e by spoleΦnost vybφrajφcφ poplatky zvolila takovou politiku. Dokud v╣ak placenΘ cesty zp∙sobujφ nazanedbatelnΘ ╣kody a obtφ╛e, je lep╣φ organizovat v²b∞r pen∞z n∞jakou jednodu╣╣φ cestou.
Pou╛iji nynφ stejnΘho argumentu pro v²voj software a ukß╛u, ╛e existence ,,m²tnΘho'' za u╛iteΦn² software stojφ spoleΦnost mnoho: zvy╣uje to nßklady pot°ebnΘ na v²robu takovΘho software a na distribuci. TakovΘ programy pak jsou mΘn∞ vhodnΘ a v²konnΘ. Budu tedy pokraΦovat tφm, ╛e v²roba program∙ by m∞la b²t podporovßna n∞jak²m jin²m zp∙sobem. PotΘ pokroΦφm k vysv∞tlenφ jin²ch metod podpory a financovßnφ v²voje software.
Uva╛ujme pro tuto chvφli, ╛e program byl vyvinut a jakΘkoliv pot°ebnΘ platby za jeho v²voj byly splaceny; nynφ si spoleΦnost musφ vybrat mezi uΦin∞nφm programu proprietßrnφm, nebo povolenφm jeho svobodnΘho u╛φvßnφ a sdφlenφ. P°edpoklßdejme, ╛e existence programu a jeho dostupnost je ╛ßdoucφ.(3)
Omezenφ distribuce a modifikace programu nem∙╛e jeho pou╛itφ usnadnit, m∙╛e pouze p°ekß╛et. Tak╛e ·Φinek m∙╛e b²t pouze negativnφ. Ale jak moc? A jak²m zp∙sobem?
TakovΘ blokovßnφ zp∙sobuje t°i druhy materißlnφ ╣kody:
Ka╛dou ·rove≥ materißlnφ ╣kody provßzφ takΘ ╣koda psycho-socißlnφ. Poukazuji tφm na ·Φinek, kter² majφ lidskß rozhodnutφ na jejich nßsledujφcφ pocity, postoje a nßchylnosti. Tyto zm∞ny v lidskΘm zp∙sobu my╣lenφ budou mφt pozd∞j╣φ vliv na jejich vztah s jejich bli╛nφmi, a mohou mφt materißlnφ nßsledky.
Tyto t°i ·rovn∞ materißlnφch ╣kod pl²tvajφ Φßstφ hodnoty, kterou m∙╛e program p°inΘst, ale nemohou ji zredukovat na nulu. Jestli╛e promarnφ v∞t╣inu z hodnoty programu, pak napsßnφ programu po╣kodφ spoleΦnost nanejv²╣ s takovou intenzitou, jakou jsme v∞novali do jeho vytvo°enφ. (v takovΘm p°φpad∞ bude program sice perfektn∞ bezcenn², ale nikoho nepo╣kodφ -- pozn. korek.) Ka╛d² rogram, kter² se ·sp∞╣n∞ prodßvß, musφ samoz°ejm∞ p°inß╣et n∞jak² materißlnφ u╛itek.
Av╣ak s p°ihlΘdnutφm k pr∙vodnφm psycho-socißlnφm ╣kodßm zde nenφ ╛ßdnß hranice, kolik ╣kody m∙╛e v²voj proprietßrnφho software zp∙sobit.
Prvnφ ·rove≥ po╣kozovßnφ brßnφ samotnΘmu pou╛itφ programu. Vytvo°enφ kopie programu mß tΘm∞° nulovΘ nßklady (a m∙╛ete si zaplatit tyto nßklady tφm, ╛e ud∞lßte prßci sami), tak╛e na volnΘm trhu by m∞l tΘm∞° nulovou cenu. LicenΦnφ polatek je v²znamnß p°ekß╛ka pou╛φvßnφ programu. Je-li n∞jak² vysoce u╛iteΦn² program proprietßrnφ, bude ho pou╛φvat daleko mΘn∞ lidφ.
Je snadnΘ ukßzat, ╛e celkov² p°φsp∞vek programu pro spoleΦnost je snφ╛en tφm, ╛e mu p°i°adφme vlastnφka. Ka╛d² potencißlnφ u╛ivatel programu, konfrontovan² s nutnostφ zaplatit za jeho pou╛itφ, m∙╛e zvolit zaplacenφ, nebo se m∙╛e pou╛itφ programu vzdßt. Kdy╛ u╛ivatel zvolφ platbu, pak je to celkov∞ nulov² p°esun bohatstvφ mezi dv∞ma stranami. Ale poka╛dΘ, kdy╛ se n∞kdo vzdß pou╛itφ programu, tuto osobu to po╣kodφ, ani╛ by m∞l n∞kdo jin² u╛itek. SouΦet zßporn²ch Φφsel a nul musφ b²t zßporn².
Toto v╣ak nezmen╣φ mno╛stvφ prßce vynalo╛enΘ na v²voj programu. V²sledkem je snφ╛enφ ·Φinnosti celΘho procesu v v p°epoΦtu na jednu hodinu prßce v²vojß°e.
Toto odrß╛φ rozhodujφcφ rozdφl mezi kopφrovßnφm program∙ a aut, ╛idlφ, nebo sendviΦ∙. Mimo v∞deckou fikci neexistuje ╛ßdn² kopφrovacφ stroj na hmotnΘ objekty, ale je lehkΘ kopφrovat programy. Kdokoliv m∙╛e velmi jednodu╣e vytvo°it tolik kopiφ, kolik je pot°eba. To nenφ mo╛nΘ u hmotn²ch objekt∙, proto╛e platφ zßkon zachovßnφ hmoty: ka╛dß novß kopie musφ b²t vytvo°ena stejn²m zp∙sobem a se stejnou spot°ebou surovin, jako ta prvnφ.
U hmotn²ch v∞cφ omezenφ na jejich pou╛itφ dßvß smysl, proto╛e mΘn∞ koupen²ch v∞cφ znamenß mΘn∞ surovin a prßce pot°ebnΘ k jejich vytvo°enφ. Je pravda, ╛e jsou u nich obvykle takΘ poΦßteΦnφ nßklady, nßklady na v²voj, kterΘ jsou rozlo╛eny p°es cel² pr∙b∞h v²roby. Ale dokud jsou kritickΘ nßklady produkce n∞kde jinde, rozlo╛enφ nßklad∙ na v²voj nezp∙sobφ kvalitativnφ rozdφl. A nevy╛aduje to omezenφ svobody b∞╛n²ch u╛ivatel∙.
Av╣ak ulo╛enφ ceny za n∞co, co by jinak bylo bezplatnΘ, je kvalitativnφ zm∞na. Centrßlnφ uvalenφ ceny na distribuci softwaru se stßvß silnou p°ekß╛kou.
A co vφc, centrßlnφ produkce, jak je nynφ praktikovßna, je ne·Φinnß dokonce i jako prost°edek doruΦovßnφ kopiφ software. Tento systΘm zahrnuje uzavφrßnφ fyzick²ch disk∙ nebo pßsek do nadbyteΦn²ch balφk∙, p°epravovßnφ jejich velkΘho mno╛stvφ po sv∞t∞, a jejich usklad≥ovßnφ pro prodej. Tyto nßklady jsou prezentovßny jako v²daje na obchodovßnφ; ve skuteΦnosti je to Φßst ztrßt zp∙soben²ch existencφ vlastnφk∙.
P°edpoklßdejme, ╛e vy i vß╣ bli╛nφ shledßte u╛iteΦn²m n∞jak² program. Vzhledem k etice v∙Φi va╣emu bli╛nφmu by jste m∞li cφtit, ╛e pokud se zachovßte sprßvn∞, budete ho moci pou╛φvat oba. Povolenφ k pou╛φvßnφ programu pouze jednφm z vßs a potlaΦenφm toho druhΘho, rozd∞lujuje spoleΦnost. Ani vy, ani vß╣ bli╛nφ, byste si nem∞li myslet, ╛e toto je normßlnφ a akceptovatelnΘ.
Podepsßnφ typickΘ smlouvy o akceptovßnφ softwarovΘ licence znamenß zradu va╣eho bli╛nφho: ,,Slibuji odep°φt bli╛nφmu tento program, abych mohl zφskat vlastnφ kopii.'' LidΘ, kte°φ d∞lajφ takovß rozhodnutφ, cφtφ vnit°nφ psychologick² tlak ospravedlnit se -- snφ╛enφm d∙le╛itosti pomoci bli╛nφmu -- tak utrpφ ve°ejn² duch. Toto je psychologickΘ po╣kozenφ spojenΘ s hmotn²m po╣kozenφm zp∙soben²m odrazenφm od pou╛itφ programu.
Mnoho u╛ivatel∙ podv∞dom∞ rozpoznß ╣patnost odmφtnutφ sdφlenφ, a tak se rozhodnou ignorovat licence a zßkony, a programy p°esto sdφlejφ. Ale Φasto se tφmto konßnφm cφtφ vinni. V∞dφ, ╛e musφ poru╣it zßkon, aby byli dobr²mi bli╛nφmi, ale po°ßd si pova╛ujφ autoritu zßkona, a usuzujφ, ╛e b²t dobr²m bli╛nφm (kter²m jsou) je nemravnΘ Φi hanebnΘ. Toto je takΘ druh psychosocißlnφch ╣kod, ale m∙╛eme jim uniknout rozhodnutφm, ╛e takovΘto licence a zßkony nemajφ ╛ßdnou morßlnφ moc.
Programßto°i takΘ utrpφ psychosocißlnφ ╣kody pokud si uv∞domφ, ╛e mnoha u╛ivatel∙m nebude dovoleno pou╛φvat jejich prßci. Toto vede k postoji cynismu Φi odmφtßnφ. Programßtor m∙╛e s nad╣enφm popisovat prßci, kterou shledßvß technicky vzru╣ujφcφ, ale potΘ, kdy╛ je dotßzßn ,,Bude mi povoleno to pou╛φvat?'', povadne mu tvß° a p°iznß, ╛e odpov∞∩ je ,,ne''. Aby se vyhnul pocitu odrazenφ, bu∩ v∞t╣inou tento fakt ignoruje, nebo p°ijme cynick² postoj navr╛en² k minimalizaci jeho osobnφ d∙le╛itosti. [tφm se z°ejm∞ myslφ postoj: ,,Stejn∞ s tφm nemohu nic d∞lat.'' -- pozn. korek.]
Od Reaganovy Θry nenφ nejv∞t╣φm nedostatkem ve Spojen²ch Stßtech technickß inovace, ale spφ╣e neochota pracovat spoleΦn∞ pro dobro ve°ejnosti.
Druhou ·rovnφ materißlnφ ╣kody je neschopnost upravovat programy. Jednoduchost modifikacφ softwaru je jednou z jeho velk²ch v²hod p°ed star╣φmi technologiemi. Ale v∞t╣inu komerΦn∞ dostupnΘho softwaru nem∙╛eme modifikovat, dokonce ani potΘ, co si ho koupφme. M∙╛ete ho vzφt, nebo nechat b²t, jako Φernou sk°φ≥ku -- to je v╣e.
Spustiteln² program se sklßdß ze sΘrie Φφsel, jejich╛ v²znam je utajen. Nikdo, dokonce ani dobr² programßtor, nem∙╛e jednodu╣e zm∞nit Φφsla tak, aby program d∞lal n∞co jinΘho.
Programßto°i normßln∞ pracujφ se ,,zdrojov²m k≤dem'' programu, kter² je psßn v programovacφm jazyce jako Fortran nebo C. Pou╛φvß nßzvy pro pojmenovßnφ pou╛it²ch dat a Φßstφ programu, a reprezentuje operace, symboly jako '+' pro sΦφtßnφ a '-' pro odeΦφtßnφ. Je urΦen, aby pomohl programßtor∙m Φφst a m∞nit programy. Zde je p°φklad; program na v²poΦet vzdßlenosti mezi dv∞ma body v rovin∞:
float
distance (p0, p1)
struct point p0, p1;
{
float xdist = p1.x - p0.x;
float ydist = p1.y - p0.y;
return sqrt (xdist * xdist + ydist * ydist);
}
Zde je stejn² program ve spustitelnΘ podob∞, na poΦφtaΦi, kter²
normßln∞ pou╛φvßm:
1314258944 -232267772 -231844864 1634862
1411907592 -231844736 2159150 1420296208
-234880989 -234879837 -234879966 -232295424
1644167167 -3214848 1090581031 1962942495
572518958 -803143692 1314803317
Zdrojov² k≤d je u╛iteΦn² (alespo≥ potencißln∞) v╣em u╛ivatel∙m programu. Ale v∞t╣in∞ u╛ivatel∙ nenφ dovoleno zφskat kopii zdrojovΘho k≤du. Zpravidla je zdrojov² k≤d proprietßrnφho programu tajemstvφm vlastnφka, aby se z n∞j nemohl nikdo jin² nic nauΦit. U╛ivatelΘ obdr╛φ pouze soubory nesrozumiteln²ch Φφsel, kterß poΦφtaΦ zpracuje. To znamenß, ╛e program m∙╛e modifikovat pouze jeho vlastnφk.
P°φtelkyn∞ mi jednou °ekla o svΘ prßci jako programßtor v bance, kdy asi ╣est m∞sφc∙ psala program podobn² jinΘmu komerΦn∞ dostupnΘmu. V∞°ila, ╛e kdyby zφskala zdrojov² k≤d tohoto komerΦn∞ dostupnΘho programu, mohla by ho jednodu╣e upravit pro jejich pot°eby. Banka byla ochotna za n∞j zaplatit, ale nemohla -- zdrojov² k≤d byl tajemstvφ. A tak musela strßvit ╣est m∞sφc∙ pracφ, pracφ kterß se zapoΦetla do hrubΘho nßrodnφho produktu, ale kterß byla ve skuteΦnosti pl²tvßnφm.
Laborato° Um∞lΘ Inteligence (laborato° UI) na MIT dostala kolem roku 1977 jako dßrek grafickou tiskßrnu od Xeroxu. Byla obsluhovßna svobodn²m softwarem, ke kterΘmu jsme p°idali mnoho pro nßs v²hodn²ch vlastnostφ. Nap°φklad aby software upozornil u╛ivatele bezprost°edn∞ po dokonΦenφ tisku. Kdykoliv by m∞la tiskßrna problΘmy, jako zmaΦkan² papφr nebo nedostatek papφru, software by okam╛it∞ upozornil v╣echny u╛ivatele, kte°φ by m∞li ve front∞ n∞jakou tiskovou ·lohu. [Pokud zadßte p°φkaz k tisku a n∞kdo jin² prßv∞ n∞co tiskne, va╣e ·loha je prost∞ za°azena do fronty a Φekß, a╛ na ni p°ijde °ada. V dobßch kdy byla tiskßrna spoleΦnß pro mnoho lidφ z laborato°e jste Φasto byli a╛ n∞kolikßtφ na po°adnφku a tiskßrna se mohla zaseknout klidn∞ je╣t∞ p°ed tφm ne╛ v∙bec zaΦala zpracovßvat va╣i ·lohu -- pozn. korek.] Tyto vlastnosti napomßhaly hladkΘ prßci.
Pozd∞ji dal Xerox laborato°i UI nov∞j╣φ, rychlej╣φ tiskßrnu, jednu z prvnφch laserov²ch tiskßren. Byla °φzena proprietßrnφm softwarem, b∞╛φcφm na separßtnφm vyhrazenΘm poΦφtaΦi, tak╛e jsme nemohli p°idat na╣e oblφbenß vylep╣enφ. Mohli bychom za°φdit zaslßnφ upozorn∞nφ, kdy╛ byla tiskovß ·loha poslßna vyhrazenΘmu poΦφtaΦi, ale ne kdy╛ byla skuteΦn∞ ti╣t∞na (a prodleva byla obvykle znaΦnß). Nebyl zde zp∙sob, jak zjistit, kdy byla ·loha skuteΦn∞ vyti╣t∞na; mohli jste pouze hßdat. A nikdo nebyl informovßn, kdy╛ se zaseknul papφr, tak╛e tiskßrna Φasto t°eba stßla hodinu bez nßpravy.
SystΘmovφ programßto°i byli schopnφ napravit takovΘ problΘmy, pravd∞podobn∞ stejn∞ schopnφ jako p∙vodnφ auto°i programu. Xerox se ale o na╣e problΘmy nezajφmal a zamezil nßm v jejich nßprav∞, tak╛e jsme byli donuceni problΘmy akceptovat. Nikdy nebyly opravdu vy°e╣eny.
V∞t╣ina dobr²ch programßtor∙ mß zku╣enosti s takovou frustracφ. Banka si m∙╛e dovolit °e╣it problΘm napsßnφm novΘho programu od nuly, ale typick² u╛ivatel, nezßle╛φ na tom jak dovedn², se m∙╛e jen vzdßt.
Takovß rezignace zp∙sobuje psychosocißlnφ ╣kody -- ╣kody ducha sebed∙v∞ry. Je demoralizujφcφ ╛φt v dom∞, kter² si nem∙╛ete upravit tak, aby vyhovoval va╣im pot°ebßm. To vede k rezignaci a ztrßt∞ odvahy, co╛ m∙╛e roz╣φ°it svou p∙sobnost i do jin²ch aspekt∙ ╛ivota. LidΘ, kte°φ se takto cφtφ, jsou ne╣╗astnφ a neodvßd∞jφ dobrou prßci.
P°edstavte si, jakΘ by to bylo, kdyby byly ╣φ°eny recepty na stejnΘm podklad∞, jako software. M∙╛ete °φct, ,,Jak zm∞nφm ten recept, abych odstranil s∙l?'' A velk² ╣Θfkucha° by odpov∞d∞l, ,,Jak si troufß╣ urazit m∙j recept, dφt∞ mΘ mysli a chuti, tφm ╛e s nφm zkusφ╣ zamφchat? Nemß╣ prßvo m∞nit m∙j recept, aby byl lep╣φ!''
,,Ale m∙j doktor °φkß, a╗ nejφm s∙l! Co mßm d∞lat? Odebere╣ kv∙li m∞ s∙l?''
,,Bude mi pot∞╣enφm to ud∞lat; m∙j poplatek je pouze 50 000 $.'' Pokud mß vlastnφk monopol na zm∞ny, poplatky b²vajφ obrovskΘ. ,,Av╣ak nynφ nemßm Φas. Jsem zam∞stnßn ·kolem navrhnout nov² recept na lodnφ suchary pro Nßmo°nictvo. Mohl bych se k tomu dostat tak za dva roky.''
T°etφ ·rove≥ materißlnφch ╣kod ovliv≥uje v²voj softwaru. Tento v²voj byl obvykle evoluΦnφ proces, kde Φlov∞k vzal existujφcφ program a p°epsal jeho Φßsti kv∙li n∞jakΘ novΘ vlastnosti, a potΘ jin² Φlov∞k p°epsal dal╣φ Φßsti, aby p°idal jinΘ vlastnosti; v n∞kter²ch p°φpadech toto pokraΦovalo po obdobφ a╛ dvaceti let. Mezitφm byly Φßsti programu ,,kanibalizovßny'' a p°etvo°eny zßklady jin²ch program∙.
Existence vlastnφk∙ zabra≥uje takovΘmuto druhu v²voje. V takovΘm systΘmu je nutnΘ zaΦφt s v²vojem programu od nuly. TakΘ to zabra≥uje nov²m profesionßl∙m studovat existujφcφ programy, aby se pouΦili z u╛iteΦn²ch technik, nebo dokonce toho, jak mohou b²t strukturovßny velkΘ programy. [Velk²m problΘmem novßΦk∙ v programovßnφ je p°i vstupu do reßlnΘho sv∞ta prßv∞ fakt, ╛e sice skv∞le ovlßdajφ syntaxi, algoritmizaci, mo╛nß ╛e teoreticky i nßvrh struktury, ale ve skuteΦnosti nikdy nevid∞li design opravdu velk²ch projekt∙, na nich╛ cht∞ necht∞ budou asi muset pracovat. Na ╣kole nikdy nebudou tvo°it tak komplexnφ projekt a pokud nemajφ p°φstup ke zdrojov²m k≤d∙m projekt∙ ji╛ existujφcφch, nemajφ tΘm∞° ╛ßdnou ╣anci se s designem tak velk²ch projekt∙ seznßmit. -- pozn. korek.]
Vlastnφci rovn∞╛ zabra≥ujφ v²uce. Potkal jsem bystrΘ studenty poΦφtaΦ∙, kte°φ nikdy nevid∞li zdrojov² k≤d velkΘho programu. Mohou b²t dob°φ p°i psanφ mal²ch program∙, ale nikdy se nemohou zaΦφt uΦit odli╣n²m dovednostem psanφ velk²ch program∙, pokud neuvidφ, jak to ud∞lali jinφ.
Na jakΘmkoliv intelektußlnφm poli Φlov∞k dosßhnout v²╣ie tak, ╛e si stoupne na ramena jin²ch. Ale toto ji╛ v∞t╣inou nenφ na softwarovΘm poli mo╛nΘ -- m∙╛ete pouze stanout na ramenech ostatnφch lidφ ve va╣φ firm∞.
S tφmto spojenΘ psychosocißlnφ ╣kody majφ vliv na v∞deckou spoluprßci, kterß byla obvykle tak silnß, ╛e v∞dci spolupracovali dokonce i kdy╛ jejich zem∞ byly ve vßlce. V tomto duchu nap°. opustili japon╣tφ oceßnografovΘ svou laborato° na ostrov∞ v Pacifiku, potΘ co peΦliv∞ zakonzervovali svou prßci pro p°ichßzejφcφ nßmo°nφky z USA a zanechali jim zprßvu s prosbou, a╗ s v²sledky jejich prßce dob°e nalo╛φ.
Konflikty kv∙li zisku zniΦily i to, co mezinßrodnφ konflikty u╣et°ily. V dne╣nφ dob∞ v∞dci v mnoha oblastech v∞dy nepublikujφ ve sv²ch dokumentech dost na to, aby byl n∞kdo schopen jejich experimenty zopakovat. Publikujφ pouze dost na to, aby dovolili Φtenß°∙m podivovat se, jak mnoho dokßzali ud∞lat. Toto je jist∞ pravda v poΦφtaΦovΘ v∞d∞, kde jsou zdrojovΘ k≤dy vydan²ch program∙ obvykle tajnΘ.
Diskutoval jsem nßsledky brßn∞nφ lidem v kopφrovßnφ, modifikovßnφ a tvorb∞ program∙. Neup°esnil jsem ale, jak je toto brßn∞nφ provßd∞no, proto╛e to nemß ╛ßdn² vliv na v²sledek. Zda je to provßd∞no ochranou proti kopφrovßnφ, nebo copyrightem, nebo licencemi, nebo ╣ifrovßnφm, nebo ROM kartami, nebo hardwarov²mi sΘriov²mi Φφsly, je-li to ·sp∞╣nΘ brßn∞nφ v pou╛φvßnφ, pak to ╣kodφ.
U╛ivatelΘ pova╛ujφ n∞kterΘ z t∞chto metod za mΘn∞ p°φjemnΘ, ne╛ ostatnφ. Podot²kßm, ╛e nejvφce nenßvid∞nΘ metody jsou ty, kterΘ dosßhnou svΘho cφle.
Ukßzal jsem, jakou je vlastnictvφ programu (moc omezit jeho zm∞ny Φi kopφrovßnφ) p°ekß╛kou. Jeho negativnφ ·Φinky jsou roz╣φ°enΘ a d∙le╛itΘ. Z toho vypl²vß, ╛e spoleΦnost by nem∞la mφt vlastnφky program∙.
M∙╛eme tomu porozum∞t takΘ tak, ╛e spoleΦnost pot°ebuje svobodn² software, a proprietßrnφ software je jen jeho chabou nßhra╛kou. Podporovßnφ nßhra╛ky nenφ racionßlnφ zp∙sob, jak dosßhnou toho, co pot°ebujeme.
Vßclav Havel nßm radil: ,,Pracujte pro n∞co proto, ╛e je to dobrΘ, ne jen proto, ╛e to mß vyhlφdku na ·sp∞ch.'' Pro obchod jako takov² s jeho specifick²mi cφli je proprietßrnφ software z°ejm∞ v²hodn², ale nenφ v²hodn² pro spoleΦnost.
Jestli╛e eliminujeme intelektußlnφ vlastnictvφ jako prost°edek k podpo°e lidφ k v²voji softwaru, zpoΦßtku bude vyvφjeno mΘn∞ softwaru, ale tento software bude u╛iteΦn∞j╣φ. Nenφ jasnΘ, ╛e celkovß spokojenost u╛ivatel∙ bude men╣φ; ale jestli bude, nebo budeme-li si p°ßt jakkoliv ji zv²╣it, jsou zde jinΘ zp∙soby podpory v²voje, tak jako jsou zde i jinΘ zp∙soby na shßn∞nφ p∞n∞z pro silnice ne╛ vybφrßnφ mφtnΘho. P°edtφm ne╛ ale budu mluvit o tom, jak to m∙╛e b²t provedeno, cht∞l bych polo╛it otßzku, kolik um∞lΘ podpory je opravdu pot°eba.
Existujφ obory prßce, do kter²ch vstoupφ mßlokdo jinak ne╛ kv∙li pen∞z∙m, nap°φklad stavba silnic. Jsou zde jinΘ oblasti studium a um∞nφ, ve kter²ch je malß ╣ance zbohatnout, ale do kter²ch lidΘ vstupujφ z nad╣enφ nebo jejich znatelnou hodnotu pro spoleΦnost. P°φklady zahrnujφ matematickou logiku, klasickou hudbu a archeologii; a politickΘ organizovßnφ mezi pracujφcφmi lidmi. LidΘ sout∞╛φ o pßr dostupn²ch presti╛nφch pozic, z nich╛ ╛ßdnß nenφ financovßna p°φli╣ dob°e. Mohou si dokonce i platit za mo╛nost pracovat v danΘ oblasti, pokud si to mohou dovolit.
Takovß oblast se m∙╛e p°es noc zm∞nit, jestli╛e zaΦne nabφzet mo╛nost zbohatnutφ. Kdy╛ jeden pracovnφk zbohatne, ostatnφ po╛adujφ stejnou p°φle╛itost. Brzy mohou v╣ichni po╛adovat velkΘ sumy pen∞z za prßci, kterou p°edtφm d∞lali pro radost. Kdy╛ p°ejde pßr let, v╣ichni spojenφ s touto oblastφ se budou vysmφvat my╣lence, ╛e by prßce v oblasti mohla b²t ud∞lßna bez velk²ch finanΦnφch v²nos∙. Budou radit socißlnφm plßnovaΦ∙m, aby zajistili mo╛nost t∞chto v²nos∙ na°φzenφm specißlnφch privilegiφ, mocφ a monopoly, jak jen je to pot°ebnΘ.
Tato zm∞na se stala v oblasti poΦφtaΦovΘho programovßnφ v uplynulΘ dekßd∞. P°ed patnßcti lety zde byly Φlßnky o ,,oddanosti poΦφtaΦ∙m'': u╛ivatelΘ s nimi byli ,,sp°a╛eni'' a m∞li sto dolar∙ t²dn∞. Obecn∞ se to bralo tak, ╛e lidΘ Φasto milovali programovßnφ natolik, aby kv∙li tomu rozbili svß man╛elstvφ. Dnes se to bere tak, ╛e nikdo by neprogramoval za nic jinΘho, ne╛ za vysok² plat. LidΘ zapom∞li, co v∞d∞li p°ed patnßcti lety.
I kdy╛ je pravda, ╛e v danΘm Φase bude v jistΘm odv∞tvφ v∞t╣ina lidφ pracovat jen za vysokΘ mzdy, nemusφ to tak z∙stat. Dynamika zm∞n se m∙╛e obrßtit, pokud k tomu spoleΦnost dß popud. Pokud odstranφme mo╛nost velkΘho zbohatnutφ, pak po chvφli, kdy lidΘ p°izp∙sobφ svΘ postoje, budou jednou op∞t dychtit pracovat v danΘ oblasti pro radost z vykonanΘ prßce.
Otßzka, ,,Jak m∙╛eme platit programßtory?'', se stane jednodu╣╣φ otßzkou, kdy╛ si uv∞domφme, ╛e nenφ d∙vod platit jim jm∞nφ. Opat°it jim ╛ivobytφ je o mnoho jednodu╣╣φ.
Instituce, kterΘ platφ programßtory, nemusφ b²t softwarovΘ domy. Existuje ji╛ mnoho jin²ch institucφ, kterΘ to mohou d∞lat.
V²robci hardwaru shledali podstatn²m podporovat softwarov² v²voj, i kdy╛ nemohou kontrolovat pou╛itφ softwaru. V roce 1970 bylo mnoho jejich softwaru volnΘho, pon∞vad╛ neuva╛ovali o jeho omezovßnφ. Jejich zvy╣ujφcφ se ochota spojit se v konsorcia dnes dokazuje jejich nßzor, ╛e vlastnictvφ softwaru pro n∞ nenφ opravdu d∙le╛itΘ.
Mnoho programßtorsk²ch projekt∙ vedou univerzity. V²sledky dnes Φasto prodßvajφ, ale v 70. letech to ned∞laly. Pochybujete o tom, zda by univerzity vyvφjely svobodn² software, kdyby jej nemohly prodßvat? Tyto projekty mohou b²t podporovßny stejn²mi vlßdnφmi kontrakty a granty, kter²mi je nynφ podporovßn v²voj proprietßrnφho software.
Dnes je pro univerzitnφ v²zkumnφky b∞╛nΘ dostat grant na v²voj systΘmu, vyvinout ho tak°ka a╛ do konce, nazvat ho ,,ukonΦen²m'', a potΘ zalo╛it spoleΦnosti, kde projekt doopravdy dokonΦφ a ud∞lajφ ho pou╛iteln²m. N∞kdy vyhlßsφ nedokonΦenou verzi ,,svobodnou''; jsou-li ·pln∞ zka╛enφ, dostanou mφsto toho z univerzity exkluzivnφ licenci. To nenφ tajemstvφ; je to otev°en∞ p°ijφmßno v╣emi, kter²ch se to t²kß. A p°ece kdyby nebyli v²zkumnφci vystaveni poku╣enφ d∞lat takovΘ v∞ci, stßle by provßd∞li sv∙j v²zkum.
Programßto°i pφ╣φcφ svobodn² software si mohou ud∞lat ╛ivobytφ prodejem slu╛eb spojen²ch se softwarem. Jß jsem byl nap°. najat, abych portoval kompilßtor GNU C (online) na nov² hardware, a ud∞lal roz╣φ°enφ u╛ivatelskΘho rozhranφ pro GNU Emacs (online). (nabφdnu tato vylep╣enφ ve°ejnosti, jakmile budou hotovß) TakΘ vyuΦuji, za co╛ jsem placen.
Nejsem sßm, kdo pracuje tφmto zp∙sobem; je zde nynφ ·sp∞╣nß, rozr∙stajφcφ se, spoleΦnost, kterß jin² druh prßce nepou╛φvß. N∞kolik dal╣φch spoleΦnostφ takΘ poskytuje komerΦnφ podporu svobodnΘmu softwaru pro systΘm GNU. Toto je poΦßtek pr∙myslu nezßvislΘ podpory softwaru -- pr∙myslu, kter² by se mohl docela rozr∙st, pokud p°evlßdne svobodn² software. Poskytuje u╛ivatel∙m mo╛nost obecn∞ nedostupnou pro proprietßrnφ software, vyjma t∞ch velmi bohat²ch.
I novΘ instituce jako Nadace pro svobodn² software mohou financovat programßtory. V∞t╣ina financφ nadace pochßzφ od u╛ivatel∙ kupujφcφch pßsky prost°ednictvφm po╣ty. Software na pßskßch je svobodn², co╛ znamenß, ╛e ka╛d² u╛ivatel mß svobodu k jeho kopφrovßnφ nebo zm∞n∞, ale mnozφ zaplatφ za dodßnφ kopiφ. (P°ipomφnßm, ╛e "svobodn² software" odkazuje na svobodu, ne na cenu.) N∞kte°φ u╛ivatelΘ, kte°φ ji╛ majφ n∞jakΘ kopie, objednßvajφ pßsky jako zp∙sob p°ispφvßnφ. Cφtφ, ╛e si to zaslou╛φme. Nadace dostßvß znaΦnΘ dary i p°φmo od v²robc∙ poΦφtaΦ∙.
Nadace pro svobodn² software je doboroΦinnß a z jejφch p°φjm∙ se sna╛φme najmout tolik programßtor∙, kolik je mo╛nΘ. Kdyby to bylo postaveno jako obchod, distribuce stejnΘho svobodnΘho software ve°ejnosti za stejn² poplatek, tak by to jejφmu zakladateli nynφ poskytovalo velice dobrΘ ╛ivobytφ.
Proto╛e je Nadace dobroΦinnß, programßto°i pro ni Φasto pracujφ za polovinu toho, co by dostali n∞kde jinde. D∞lajφ to, proto╛e jsme osvobozeni od byrokracie a proto╛e poci╗ujφ zadostiuΦin∞nφ, kdy╛ vφ, ╛e pou╛φvßnφ jejich prßce nebude blokovßno. V∞t╣ina z nßs to d∞lß, proto╛e programovßnφ je zßbava. Navφc pro nßs dobrovolnφci napsali mnoho u╛iteΦn²ch program∙. (V poslednφ dob∞ se dokonce zaΦali stßvat dobrovolnφky i tv∙rci technick²ch text∙.)
Toto potvrzuje, ╛e programovßnφ se °adφ mezi nejzajφmav∞j╣φ oblasti ze v╣ech, spolu s hudbou a um∞nφm. Nemusφme se bßt, ╛e nikdo nebude chtφt programovat.
U╛ivatelΘ softwaru majφ dobr² d∙vod cφtit morßlnφ zßvazek p°ispφvat na jeho podporu. V²vojß°i svobodnΘho softwaru p°ispφvajφ aktivitßm u╛ivatel∙, a je jak spravedlivΘ, tak v dlouhodobΘm zßjmu u╛ivatel∙, dßt jim finance, aby mohli v prßci pokraΦovat.
Toto se v╣ak net²kß v²vojß°∙ proprietßrnφho software, proto╛e blokovßnφ si zaslou╛φ spφ╣e potrestßnφ ne╛ odm∞nu.
Mßme tak paradox: v²vojß° u╛iteΦnΘho softwaru je oprßvn∞n mφt podporu u╛ivatel∙, ale jak²koliv pokus zvrßtit tento morßlnφ zßvazek v po╛adavek, zniΦφ zßklady pro onen zßvazek. V²vojß° si m∙╛e bu∩ zaslou╛it odm∞nu, nebo ji po╛adovat, ale nikoliv oboje najednou.
V∞°φm, ╛e etick² v²vojß° tvß°φ v tvß° tomuto paradoxu musφ konat tak, aby si odm∞nu zaslou╛il, ale m∞l by takΘ nalΘhav∞ ╛ßdat u╛ivatele o dobrovolnΘ p°φsp∞vky. Nakonec se u╛ivatelΘ nauΦφ podporovat v²vojß°e bez donucenφ, zrovna tak jak se nauΦili podporovat ve°ejnΘ rozhlasovΘ a televiznφ stanice.
Jestli╛e bude software svobodn², stßle zde budou programßto°i, ale mo╛nß jich bude mΘn∞. Bylo by to pro spoleΦnost ╣patnΘ?
Ne nezbytn∞. RozvinutΘ zem∞ majφ dnes mΘn∞ farmß°∙, n∞╛ v roce 1900, ale nemyslφme si, ╛e je to pro spoleΦnost ╣patnΘ, proto╛e t∞ch n∞kolik dodßvß spot°ebidel∙m vφce jφdla, n∞╛ dodßvalo p°ed sto lety t∞ch mnoho. Naz²vßme to zv²╣enou produktivitou. Svobodn² software by vy╛adoval mnohem mΘn∞ programßtor∙ k uspokojenφ poptßvky kv∙li zv²╣enφ produktivity software na v╣ech ·rovnφch:
Ti, kdo╛ majφ nßmitky proti spoluprßci, proto╛e by to vedlo k zam∞stnßnφ mΘn∞ programßtor∙, majφ ve skuteΦnosti nßmitky proti zv²╣enφ produktivity. P°esto tito lidΘ obvykle zastßvajφ roz╣φ°en² nßzor, ╛e softwarov² pr∙mysl pot°ebuje zv²╣enφ produktivity. Jak je to tedy?
,,Softwarovß produktivita'' m∙╛e znamenat dv∞ odli╣nΘ v∞ci: celkovou produktivitu celΘho softwarovΘho v²voje, nebo produktivitu jednotliv²ch projekt∙. Celkovß produktivita je to, co by spoleΦnost rßdy zv²╣ila, a nejp°φm∞j╣φ cesta k tomu vede p°es eliminaci um∞l²ch p°ekß╛ek spoluprßce, kterΘ ji sni╛ujφ. Ale v²zkumnφci, kte°φ studujφ oblast ,,softwarovΘ produktivity'', se zam∞°ili pouze na druh², omezen² smysl termφnu, kde zlep╣enφ vy╛aduje slo╛itΘ technologickΘ postupy.
Je lidskß sout∞╛ivost v p°ekonßnφ sv²ch rival∙ ve spoleΦnosti nevyhnutelnß? Snad ano. Ale sout∞╛ samotnß nenφ ╣kodlivß; ╣kodlivß v∞c je boj.
Existuje mnoho zp∙sob∙ jak sout∞╛it. M∙╛ete zkou╣et v╛dy usp∞t, p°ekonat co ud∞lali ostatnφ. Nap°φklad za star²ch Φas∙ zde bylo sout∞╛enφ mezi programßtory wizardy -- sout∞╛enφ o to, kdo dokßzal p°im∞t poΦφtaΦ provßd∞t ty nej·╛asn∞j╣φ v∞ci, nebo kdo dokßzal pro danou ·lohu ud∞lat nejkrat╣φ Φi nejrychlej╣φ program. Takov² druh sout∞╛e m∙╛e prosp∞t ka╛dΘmu, pokud je udr╛ovßn duch dobrΘho sportovnφho chovßnφ.
Konstruktivnφ sout∞╛enφ je postaΦujφcφ k tomu, aby motivovalo lidi k velkΘmu ·silφ. Hrstka lidφ nap°. sout∞╛φ o to, kdo prvnφ nav╣tφvφ v╣echny zem∞ na sv∞t∞; n∞kte°φ za tento pokus utratφ celΘ jm∞nφ, ale nepodlßcejφ kapitßny lodφ, aby nechali jejich soupe°e na pust²ch ostrovech. Jsou ochotni nechat vyhrßt toho nejlep╣φho.
Sout∞╛ se stane bojem, kdy╛ sout∞╛φcφ zaΦnou zkou╣et zdr╛ovat ostatnφ, mφsto aby sami postupovali -- kdy╛ se mφsto ,,Nechat vyhrßt nejlep╣φho'' vydßte cestou ,,Nechat m∞ vyhrßt, a╗ jsem nejlep╣φ nebo ne.'' Proprietßrnφ software nenφ ╣kodliv² proto, ╛e je to forma sout∞╛e, ale proto╛e je to forma boje mezi obΦany na╣φ spoleΦnosti.
Sout∞╛enφ v obchodu nenφ nutn∞ boj. Nap°φklad kdy╛ sout∞╛φ dva kolonißly, jejich ve╣kerΘ ·silφ je vylep╣it svΘ vlastnφ Φinnosti, ne sabotovat soupe°e. Ale toto nedemonstruje zvlß╣tnφ vazby v obchodnφ etice. Ne v╣echny oblasti obchodu sdφlejφ tuto charakteristiku. Odep°enφ informacφ, kterΘ by mohly pomoct komukoliv v postupu, je zp∙sob boje.
Obchodnφ ideologie nep°ipravuje lidi na odolßnφ poku╣enφ bojovat v sout∞╛i. N∞kterΘ formy boje byly zakßzßny antitrustov²mi zßkony, zßkony o reklam∞, a tak dßle, ale spφ╣e ne╛ aby tyo bylo generalizovßno na obecnΘ zamφtnutφ boje, vym²╣lφ exekutiva jinΘ zp∙soby, kterΘ nejsou specificky zakßzßny. SpoleΦenskΘ zdroje jsou mrhßny na ekonomickΘ ekvivalenty frakΦnφ obΦanskΘ vßlky.
Ve Spojen²ch Stßtech v╣ichni obhßjci jin²ch ne╛ nejextrΘmn∞j╣φch forem tr╛nφho sobectvφ Φasto sly╣eli toto obvin∞nφ. Nap°φklad se zvedlo proti podp∙rc∙m systΘmu nßrodnφ zdravotnickΘ pΘΦe, jak² funguje ve v╣ech ostatnφch industrißlnφch zemφch svobodnΘho sv∞ta. Zvedlo se proti obhßjc∙m ve°ejnΘ podpory um∞nφ, takΘ b∞╛nΘ v rozvinut²ch zemφch. My╣lenka, ╛e obΦanΘ majφ jakΘkoliv zßvazky v∙Φi ve°ejnΘmu blahu, je v Americe spojovßna s komunismem. Ale nakolik jsou tyto ideje podobnΘ?
Komunismus, tak jak byl praktikovßn v Sov∞tskΘm svazu, byl sytΘmem centrßlnφ kontroly, kde v╣echny Φinnosti byly vlßdou °φzenΘ, jakoby pro ve°ejnΘ blaho, ale ve skuteΦnosti pro Φleny blaho Φlen∙ KomunistickΘ strany. V╣echna kopφrovacφ za°φzenφ byla pozorn∞ st°e╛ena, aby se zabrßnilo ilegßlnφmu kopφrovßnφ.
Americk² systΘm intelektußlnφho vlastnictvφ pou╛φvß centrßlnφ kontrolu pro distribuci program∙, a hlφdß kopφrovacφ za°φzenφ schΘmaty automatickΘ ochrany p°ed kopφrovßnφm (online), aby zabrßnil ilegßlnφm kopiφm.
Jß naproti tomu pracuji na tvorb∞ systΘmu, kde se lidΘ budou mφt svobodu rozhodovat o sv²ch akcφch; konkrΘtn∞ svobodu pomoci sv²m bli╛nφm a svobodu m∞nit a vylep╣ovat nßstroje, kterΘ pou╛φvajφ v b∞╛nΘm ╛ivot∞. SystΘm zalo╛en² na dobrovolnΘ spoluprßci a decentralizaci.
Pokud tedy soudφme ·mysly dle jejich podoby ruskΘmu komunismu, pak jsou to vlastnφci softwaru, kdo jsou komunistΘ.
V tomto Φlßnku p°edpoklßdßm, ╛e u╛ivatel softwaru nenφ mΘn∞ d∙le╛it², ne╛ autor, nebo dokonce autor∙v zam∞stnavatel. Jin²mi slovy, jejich zßjmy a pot°eby majφ stejnou vßhu, kdy╛ se rozhodujeme, jak² sm∞r Φinnostφ je nejlep╣φ.
Tento p°edpoklad nenφ p°ijφmßn v╣eobecn∞. Mnozφ zastßvajφ nßzor, ╛e autor∙v zam∞stnavatel je podstatn∞ d∙le╛it∞j╣φ, ne╛ kdokoliv jin². ╪φkajφ nap°φklad, ╛e d∙vod k existenci vlastnφk∙ softwaru je dßt autorovu zam∞stnavateli v²hodu, kterou si zaslou╛φ -- nehled∞ na to, jak to m∙╛e p∙sobit na ve°ejnost.
Nenφ pot°ebnΘ zkou╣et tyto p°edpoklady dokazovat Φi vyvracet. D∙kazy pot°ebujφ sdφlenφ p°edpoklad∙. Tak╛e v∞t╣ina toho, co jsem °ekl, je adresovßna pouze t∞m, kte°φ sdφlejφ p°edpoklady, kterΘ pou╛φvßm, nebo se alespo≥ zajφmajφ, jakΘ jsou jejich d∙sledky. Pro ty, kte°φ v∞°φ, ╛e vlastnφci jsou d∙le╛it∞j╣φ, ne╛ kdokoliv jin², je tento Φlßnek bezv²znamn².
Ale proΦ by znaΦn² poΦet AmeriΦan∙ p°ijal p°edpoklad, kter² povy╣uje d∙le╛itost jist²ch lidφ nad v╣echny ostatnφ? ╚ßsteΦn∞ kv∙li vφ°e, ╛e je tento p°edpoklad Φßstφ legßlnφch tradic americkΘ spoleΦnosti. N∞kte°φ lidΘ cφtφ, ╛e pochybnosti o tomto p°edpokladu by znamenaly odmφtßnφ zßklad∙ spoleΦnosti.
Pro tyto lidi je d∙le╛itΘ v∞d∞t, ╛e tento p°edpoklad nenφ Φßstφ na╣φ zßkonnΘ tradice. Nikdy nebyl.
Tedy, ·stava pravφ, ╛e ·Φel copyrightu je ,,podporovat v∞deck² pokrok a u╛iteΦnß um∞nφ.'' Nejvy╣╣φ soud na tom peΦliv∞ pracoval v p°φpadu ,,Fox Film vs. Doyal'' a stanovil, ╛e ,,Jedin² zßjem Spojen²ch stßt∙ a primßrnφ ·Φel ud∞lenφ monopolu (copyrightu) le╛φ v obecnΘm prosp∞chu odvozenΘm ve°ejnostφ z prßce autor∙.''
Nejsme nuceni souhlasit s ·stavou nebo Nejvy╣╣φm soudem. (kdysi oba p°ehlφ╛ely otroctvφ) Jejich postoje tedy nevyvracφ svrchovanost p°edpokladu vlastnφk∙. Ale doufßm, ╛e pov∞domφ o tom, ╛e toto je radikßlnφ pravicovß domn∞nka a ne tradiΦn∞ uznßvan² fakt, oslabφ jejφ p∙sobnost.
B²vßme rßdi, kdy╛ m∙╛eme myslet na to, ╛e na╣e spoleΦnost podporuje pomoc na╣im bli╛nφm, ale poka╛dΘ, kdy╛ odm∞nφme n∞koho za blokovßnφ, nebo je obdivujeme pro bohatstvφ, kterΘho nabyli tφmto zp∙sobem, vysφlßme p°esn∞ opaΦnΘ poselstvφ.
Vlastnictvφ softwaru je jedna z forem na╣φ obecnΘ neochoty brßt na v∞domφ otßzku blaha spoleΦnosti pro osobnφ prosp∞ch. Toto odmφtßnφ m∙╛eme vysledovat od Ronalda Reagana k Jimu Bakkerovi, od Ivana Boeskyho k Exxonovi, od selhßvajφcφch bank k selhßvajφcφm ╣kolßm. M∙╛eme to zm∞°it poΦtem populace bez domov∙ a populacφ ve v∞znicφch. Antisocißlnφ duch se ╛ivφ sßm na sob∞, proto╛e Φφm vφc vidφme, ╛e nßm ostatnφ lidΘ nepomohou, tφm vφc vypadß zbyteΦnΘ pomßhat jim. Takovß spoleΦnost se rozpadne v d╛ungli.
Jestli╛e nechceme ╛φt v d╛ungli, musφme zm∞nit svΘ postoje. Musφme zaΦφt vysφlat poselstvφ, ╛e dobr² obΦan je ten, kter² spolupracuje kdy╛ je to pot°eba, ne ten, kdo se ostatnφch ·sp∞╣n∞ stranφ. Doufßm, ╛e hnutφ za svobodn² software k tomuto p°isp∞je: alespo≥ v jednΘ oblasti nahradφme d╛ungli ·Φinn∞j╣φm systΘmem, kter² vede a podporuje dobrovolnou spoluprßci.
[V ╚eskΘ republice pou╛φvßme pro anglick² termφn free software Φesk² p°eklad ,,svobodn² software''. Prostudujte si nap°. dokument svobodnysoft.zde.cz (i v offline verzi) a p°φpadn∞ prosφm poproste svΘ kamarßdy a znßmΘ, kte°φ je╣t∞ pou╛φvajφ zavßd∞jφcφ termφn ,,free software'', od kterΘho se sna╛φme nynφ upou╣t∞t, aby p°e╣li k pou╛φvßnφ ΦeskΘho p°ekladu. Nenφ od v∞ci v∞d∞t, ╛e ve v∞t╣in∞ ostatnφch stßt∙ je pou╛φvßnφ p°elo╛enΘho termφnu naprostou samoz°ejmostφ. D∞kuji. -- pozn. korek.]
Obecnß poznßmka korektora p°ekladu: Jak jste si jist∞ v╣imli, v textu se por∙znu objevovaly moje poznßmky. Ned∞lal jsem to proto, abych n∞jak zasahoval do p∙vodnφho autorskΘho textu Richarda Stallmana, ale sna╛il jsem se vysv∞tlit lΘpe v∞ci na mφstech, kterΘ se mi zdßly jako mΘn∞ srozumitelnΘ pro lidi, kte°φ se v oboru svobodnΘho software moc neorientujφ. Doufßm tedy, ╛e jsem nijak nenaru╣il p∙vodnφ text a aspo≥ n∞jak pomohl lidem, pro kterΘ m∙╛e b²t tento dokument prßv∞ prvnφm setkßnφm s ·╛asn²m sv∞tem svobodnΘho software.
Pokud p°ece budete pochybovat o smyslu n∞jakΘ v∞ty Φi odstavce, prosφm
uv∞domte si, ╛e tento dokument byl sepsßn 24.dubna 1992, co╛ je v
dob∞ kdy pφ╣i tuto poznßmku ji╛ tΘm∞° deset let. Byl psßn v dob∞, p°ed nßstupem
jednoho velmi znßmΘho operaΦnφho systΘmu, krßtce po zrozenφ jßdra Linuxu,
v dob∞, kdy mnoho z vßs je╣t∞ asi nem∞lo doma osobnφ poΦφtaΦ.
Projekt GNU je╣t∞ tehdy zdaleka nebyl tam kde je dnes. P°esto ale tΘm∞°
v╣echno z toho co je zde popsßno platφ a nezdß se, ╛e by m∞lo v nejbli╛╣φ dob∞
p°estat platit.
--korektor p°ekladu
FSF & GNU informace & otßzky na gnu@gnu.org. Dal╣φ mo╛nost jak kontaktovat FSF.
Komentß°e k t∞mto web strßnkßm na webmasters@www.gnu.org, jinΘ otßzky zasφlejte na gnu@gnu.org.
Copyright (C) 1996, 1997, 1998, 1999 Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111, USA
DoslovnΘ kopφrovßnφ a ╣φ°enφ tohoto celΘho dokumentu na jakΘmkoliv mΘdiu je dovoleno v p°φpad∞, ╛e tato podmφnka bude zachovßna.
Updated: $Date: 2001/10/01 20:07:26 $ $Author: Sisao $