|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Prvnφ program v jazyce PERLDßme se hned do psanφ prvnφho programu. Jako prvnφ program zvolφme obligßtnφ Ahoj sv∞te. Proto₧e se pohybujeme v rßmci internetu a tak mß b²t i tento "pr∙vodce" pojat, p°edpoklßdßme, ₧e nßÜ skript je volßn z internetovΘho prohlφ₧eΦe.#!/usr/bin/perl # # Vypis textu ############### print "Content-type: text/plain\n\n"; print "Ahoj sv∞te, vφtß t∞ m∙j prvnφ CGI skript...\n"; áááPrvnφ p°φkaz PRINT vypisuje typ dat pro prohlφ₧eΦ. Symbol \n je od°ßdkovßnφ. Jak vidφte, pou₧il jsem dvojitΘ uvozovky. Perl vÜak dovoluje pou₧itφ i apostorof∙ platφ tedy, ₧e " = '. P°i v²pisu text∙, jsme omezeni tφm, ₧e nelze vypsat n∞jakΘ znaky p°φmo. Nap°φklad @ musφme napsat jako \@. To sanΘ platφ o $, " a \. P°ed tyto znaky je tedy nutno psßt \. áááPokud budeme chtφt vypsat delÜφ text, nap°φklad hlaviΦku HTML dokumentu, pou₧ijeme v²pis pomocφ bloku. Tento v²pis se provßdφ nßsledovn∞: print <<KONEC; <HTML><HEAD><TITLE>Titulek</TITLE></HEAD> <BODY> Tady je text dokumentu. </BODY></HTML> KONEC Po p°φkazu PRINT pou₧ijeme znaky << a jmΘno konce bloku. Jako za ka₧d²m p°φkazem nßsleduje st°ednφk. Nßsledujφcφ text je pak brßn jakou parametr p°φkazu PRINT, dokud interpretr nenarazφ na definovan² konec. PotΘ nßsledujφ ji₧ stadartnφ p°φkazy perlu. Tφmto si uÜet°φme mnoho prßce p°i op∞tovnΘm psanφ PRINT p°ed ka₧dou °φdkou. Prom∞nnΘKa₧d² program obsahuje takΘ prom∞nnΘ. Perl s nimi pracuje velice obratn∞. Nemusφ se urΦovat typ, ani velikost prom∞nnΘ. Neexistujφcφ prom∞nnß nehlßsφ chybu, pokud se na ni n∞kdo odkazuje. To se vÜak stßvß zdrojem t∞₧ko odhaliteln²ch chyb.áááDefinice prom∞nn²ch se provßdφ tφm, ₧e do nφ prost∞ p°i°adφme. Jako jejich identifikace se pou₧φvß znak $ jako p°edpona nßzvu. $jmeno="Tomas"; $vek=18; print "Jmenuji se $jmeno a je mi $vek let."; Jako v²stup tohoto programu dostaneme text "Jmenuji se Tomas a je mi 18 let.". Z tohoto p°φkladu tedy vypl²vß, ₧e perl je velice pohodln² jazyk pro prßci s prom∞n²mi. PorovnßvßnφJak jsem ji₧ °ekl, perl se nejvφce podobß jazyku C a proto nenφ divu, ₧e formßt logick²ch podmφnek je nßsledujφcφ:
Zßpis jednoduchΘ promφnky IF m∙₧e tedy vypadat nßsledovn∞: $a=10; $b=20; if ($a>$b) {print "a je > nez B\n";} áááelse {print "neplati to";} Podmφnka IF mß nßsledujφcφ syntaxi zßpisu: if (podminka) {prikaz;} elseif (podminka) {prikaz;} else {prikaz;} kde druhß a t°etφ °ßdka nenφ povinnß. P°φkaz∙ ELSEIN m∙₧e nßsledovat mnoho, zatφmco ELSE je jen jeden nakoci. áááPro vytvß°enφ slo₧itejÜφch podmφnek je mo₧nost vyu₧φt jejich sluΦovßnφ pomocφ operand∙ AND, OR Φi XOR. V perlu se dajφ vyu₧φt oba nφ₧e uvßd∞nΘ zp∙soby zßpisu.
áááPro pohodln∞jÜφ manipulaci s °etezci (texty), obsahuje perl jeÜt∞ hledßnφ pod°et∞zce v textu. To se provßdφ zßpisem: $text="Tady tedy budu hledat nejake slovo."; if ($text=~/hleda/gimosx) {prikaz;} Kde text uzav°en² v // je hledßn a GIMOSX jsou volitelnΘ parametry:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|