Practical Extraction and Report Language

áááS jazykem Perl se hlavn∞ setkßvßme v prost°edφ Unixu a o to vφce v prost°edφ WWW. Proto₧e pro ·Φely WWW a HTML je definice Perlu to pravΘ. Hlavn∞ na Webu pot°ebujeme zpracovßnφ text∙ Φi jin²ch dat a jejich nßslednΘ zaslßnφ zp∞t ve form∞ HTML. Perl nßs takΘ neomezuje velikostφ zpracovßvan²ch dat a rychlostφ jejich zpracovßnφ.

áááAle abychom jen nemluvili, dßme se hned do psanφ prvnφho programu. JeÜt∞ d°φve se vÜak podφvßme na strukturu zßpisu.

áááPokud pou₧φvßme a spouÜtφme skripty v prost°edφ Unixu, musφme dßt shellu nav∞domφ, jak² typ skriptu spouÜtφme a jak² intrepretr k tomu pou₧ijeme. To dßme najevo prvnφ °ßdkou ve skriptu, na kterou nikdy nesmφme zapomenout.

#!/usr/bin/perl

╪ßdka nßm °φkß, ₧e k interpretaci skriptu pou₧ijeme program /usr/bin/perl. Umφst∞nφ programu se m∙₧e liÜit a proto se doptejte svΘho WebMastra, nebo v shellu napiÜte p°φkaz witch perl, kter² Vßm cestu na Perl prozradφ.

áááJako v ka₧dΘm programovacφm jazyku, je vhodnΘ si psßt poznßmky, co kterß Φßst programu d∞lß. K tomu je v Perlu znak #, po kterΘm a₧ dokonce °ßdky nßsleduje poznßmka. Dßle se v perlu pou₧φvß oznaΦenφ konce p°φkazu pomocφ st°ednφku ";". Je tedy mo₧no napsat na jednu °ßdku vφce p°φkaz∙. Jako oznaΦenφ bloku p°φkaz∙ se v perlu pou₧φvajφ stejn∞ jako v jazyku C, slo₧enΘ zßvorky - "{ p°φkaz; p°φkaz; }". Pokud se t²Φe ostatnφho tvaru zßpisu, je Perl znaΦn∞ podobn² jazyku C. Tedy nap°φklad rovnost dvou Φφsel zjistφme zßpisem == namφsto paskalovskΘho =.