KaskßdovΘ styly III.

Ji°φ Kosek ml.

Dnes se zam∞°φme na nejd∙le₧it∞jÜφ vlastnosti, kterΘ ovliv≥ujφ formßtovßnφ textu odstavce a formßtovßnφ celΘ strßnky.

Formßtovßnφ textu

Mezi nejznßm∞jÜφ atribut, kter²m lze popsat formßtovßnφ odstavce, je zp∙sob zarovnßnφ. K jeho urΦenφ slou₧φ vlastnost text-align, kterß m∙₧e nab²vat jednΘ ze Φty° hodnot: left (zarovnßnφ na lev² praporek), right (zarovnßnφ na prav² praporek), center (centrovßnφ) a justify (zarovnßnφ do bloku). Vidφme, ₧e pomocφ tΘto vlastnosti m∙₧eme efektivn∞ °φdit zp∙sob zarovnßnφ, kter² bychom v klasickΘm HTML museli u ka₧dΘho odstavce nastavit zvlßÜ¥ pomocφ atributu ALIGN.

DalÜφ d∙le₧itou vlastnostφ je line-height. Ta urΦuje velikost °ßdkovßnφ. M∙₧eme ji zadat bu∩ absolutn∞ (14pt) nebo relativn∞ jako nßsobek Φi procento velikosti pφsma. Aby se text dob°e Φetl, m∞lo by b²t °ßdkovßnφ alespo≥ o 2 body v∞tÜφ ne₧ pφsmo. S dΘlkov²mi jednotkami, kterΘ m∙₧eme pou₧φvat pro urΦovßnφ velikosti °ßdkovßnφ jsme se seznßmili v p°edeÜlΘm dφle serißlu.

Kdy₧ m∙₧eme ovlivnit v²Üku °ßdky, m∙₧eme ovlivnit i to, jak se na tΘto °ßdce budou jednotlivΘ elementy vertikßln∞ zarovnßvat. K tomu slou₧φ vlastnost vertical-align. Z HTML ji₧ znßme hodnoty top, bottom a middle. Zajφmavou mo₧nostφ je sub a super. Ty zajistφ, ₧e element bude umφst∞n jako dolnφ resp. hornφ index. Standardnφ hodnotou je baseline, kterß zajistφ vyrovnßnφ ·Φa°φ elementu s ·Φa°φm okolφ. P°i vertikßlnφm zarovnßnφ m∙₧eme pou₧φt i procenta. Interpretujφ se jako posunutφ elementu nahoru o pom∞rnou Φßst v²Üky °ßdky. Pokud chceme, aby byl n∞jak² element posunut o Φtvrtinu °ßdky dol∙, pou₧ijeme deklaraci vertical-align: -25%.

DalÜφ u₧iteΦnou vlastnostφ je text-indent. Umo₧≥uje nastavit velikost odstavcovΘ zarß₧ky -- tj. o kolik bude prvnφ °ßdka odstavce odsazena. M∙₧eme pou₧φt bu∩ absolutnφ urΦenφ dΘlky nebo relativnφ jako procento z Üφ°ky nad°azenΘho elementu (tφm je b∞₧n∞ Üφ°ka okna prohlφ₧eΦe).

Pokud pot°ebujeme n∞jak² text zv²raznit p r o s t r k ß n φ m, pou₧ijeme vlastnost letter-spacing, kterß udßvß dΘlku mezery, kterß se vlo₧φ mezi jednotlivΘ litery.

Pou₧itφ vlastnostφ si ukß₧eme na malΘm p°φklad∞ (v²sledek je na obrßzku 1):

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 3.2//EN">
<HTML>
<HEAD>
<TITLE>Pou₧itφ styl∙</TITLE>
<STYLE><!--
   EM { letter-spacing: 4px;  /* zv²razn∞nφ bude */
        font-style: normal }  /* prostrkßno */
   P  { text-indent: 30px;    /* odstavcovß zarß₧ka */
        text-align: justify } /* zarovnßnφ do bloku */
   BLOCKQUOTE { text-align: center; /* centrovßnφ */
                line-height: 150% } /* °ßdkovßnφ 1,5 */
--></STYLE>
</HEAD>
<BODY>
<P>NßÜ ukßzkov² odstavec bude v prohlφ₧eΦφch, kterΘ
podporujφ <EM>kaskßdovΘ styly</EM> krßsn∞ zarovnßn do
bloku. VÜimn∞te si odstavcovΘ zarß₧ky, kterß byla
zφskßna bez pou₧itφ n∞kolika pevn²ch mezer
(<CODE>&amp;nbsp;</CODE>) na jeho zaΦßtku.

<BLOCKQUOTE>
Nemusφ prÜet, hlavn∞ kdy₧ kape. A aby m∞la voda kudy
tΘci, ud∞lßme v∞tÜφ mezery mezi °ßdky.
</BLOCKQUOTE>
</BODY>
</HTML>

Obr. 1: Ukßzky formßtovßnφ odstavce

Formßtovßnφ

Abychom sprßvn∞ pochopili vÜechny vlastnosti, kterΘ ovliv≥ujφ formßtovßnφ strßnky, musφme se seznßmit s formßtovacφm modelem, kter² je v CSS pou₧φvßn. V tomto modelu je v²sledkem zobrazenφ ka₧dΘho elementu jeden nebo n∞kolik obdΘlnφkov²ch box∙. VÜechny boxy se sklßdajφ ze samotnΘho obsahu elementu. Krom∞ toho mohou obsahovat vnit°nφ okraj, rßmeΦek a vn∞jÜφ okraj (viz obr. 2).

Obr. 2: Formßtovacφ model

K nastavenφ velikosti vn∞jÜφho okraje slou₧φ vlastnosti zaΦφnajφcφ na margin. margin-top (hornφ okraj), margin-right (prav² okraj), margin-bottom (spodnφ okraj) a margin-left (lev² okraj). Obdobn∞ k nastavenφ velikosti vnit°nφho okraje slou₧φ vlastnosti zaΦφnajφcφ na paddinga pro velikost rßmeΦku jsou zde vlastnosti zaΦφnajφcφ na border. U rßmeΦku lze krom∞ jeho velikosti nastavit i barvu border-color a styl border-style. Styl rßmeΦku m∙₧eme nastavit nap°φklad na hodnoty: none (₧ßdn² rßmeΦek), solid(pln²) Φi double (dvojit²).

Mnoho z v²Üe uveden²ch vlastnostφ lze nastavit jedinou deklaracφ pro vÜechny Φty°i strany (hornφ, pravß, dolnφ a levß). PoΦet hodnot p°i°azen²ch takovΘto souhrnnΘ vlastnosti m∙₧e b²t od jednΘ do Φty°. Pou₧ijeme-li pouze jednu hodnotu, bude platit pro vÜechny Φty°i strany. P°i pou₧itφ dvou hodnot bude prvnφ platit pro hornφ a dolnφ stranu a druhß pro levou a pravou stranu. P°i pou₧itφ t°φ hodnot budou postupn∞ odpovφdat hornφ, pravΘ a dolnφ stran∞. Pro levou stranu bude pou₧ita stejnß hodnota jako pro pravou. Zßpis

BODY { margin: 1em 2em }   BODY { margin: 1em 2em 3em }

je ekvivalentnφ s

BODY { margin-top: 1em;    BODY { margin-top: 1em;
       margin-bottom: 1em;        margin-bottom: 3em;
       margin-right: 2em;         margin-right: 2em;
       margin-left: 2em }         margin-left: 2em }

V tΘto skupin∞ jeÜt∞ nalezneme vlastnosti width a height, kterΘ slou₧φ k nastavenφ Üφ°ky a v²Üky elementu. Uplatnφ se zejmΘna u element∙ jako jsou obrßzky a aplety.

Pomocφ vlastnosti float m∙₧eme z elementu ud∞lat plovoucφ objekt. To znamenß, ₧e pak bude obtΘkßn okolnφm textem zleva Φi zprava. Tato vlastnost odpovφdß nastavenφ atributu ALIGNu obrßzk∙ na hodnotu LEFT nebo RIGHT. Svou obdobu mß v HTML i vlastnost clear, kterß urΦuje, zda se element zobrazφ a₧ po skonΦenφ vÜech plovoucφch objekt∙. M∙₧eme si vybrat, zda se bude Φekat na skonΦenφ vÜech objekt∙ (hodnota both) nebo jen na skonΦenφ objekt∙ vpravo (right) Φi vlevo (left). Nßsledujφcφ krßtk² styl umφstφ vÜechny obrßzky jako plovoucφ objekty vlevo. VÜechny nadpisy prvnφ a druhΘ ·rovn∞ budou v₧dy zaΦφnat a₧ pod obrßzky.

IMG     { float: left }
H1, H2  { clear: both }

Klasifikace element∙

V tΘto Φßsti se seznßmφme se dv∞ma druhy vlastnostφ. Prvnφ slou₧φ k urΦenφ druhu elementu a zp∙sobu jeho zobrazenφ. Do druhΘ skupiny pat°φ vlastnosti, kterΘ urΦujφ druh zobrazenφ seznam∙.

Pomocφ vlastnosti display m∙₧eme zm∞nit druh elementu. Styly rozd∞lujφ vÜechny elementy do t°φ skupin:

BlokovΘ elementy jsou ty elementy, p°ed i za kter²mi je zalomena °ßdka (nap°. H1 a P).
Inline elementy jsou b∞₧nou souΦßstφ textu na °ßdce. Nemajφ okolo sebe ₧ßdnΘ zalomenφ °ßdek (nap°. STRONG).
NahrazovanΘ elementy jsou ty, kterΘ jsou nahrazeny n∞jak²m obsahem a pro jejich₧ za°azenφ do okolnφho textu strßnky jsou d∙le₧itΘ pouze jejich rozm∞ry (nap°. IMG a OBJECT).

Z blokovΘho elementu (hodnota block) tak m∙₧eme ud∞lat t°eba inline element (hodnota inline). Tato mo₧nost v praxi asi uplatn∞nφ nenajde. U₧iteΦnß je vÜak hodnota none, kterß zp∙sobφ nezobrazovßnφ danΘho elementu. Chceme-li tedy, aby se v dokumentu nezobrazovaly obrßzky, m∙₧eme pou₧φt:

IMG {display: none }

Pomocφ vlastnosti list-style-type si vybφrßme zp∙sob odrß₧ek a jejich Φφslovßnφ. Na v²b∞r mßme stejnΘ mo₧nosti, kterΘ nßm nabφzφ atribut TYPE v HTML u seznam∙. O poznßnφ zajφmav∞jÜφ je vlastnost list-style-image. Slou₧φ ke specifikovßnφ URL obrßzku, kter² se pou₧ije mφsto odrß₧ky. Snadno tak vy°eÜφme problΘm, kter² jsme °eÜili ve WWW-dφln∞ Seznamy s grafick²mi odrß₧kami -- CW 35/97. StaΦφ pou₧φvat b∞₧n∞ seznamy a styl

UL LI {list-style-image: url(arrow.gif) }

Pokud nenφ obrßzek z n∞jakΘho d∙vodu k dispozici, pou₧ije se odrß₧ka nastavenß pomocφ list-style-type. Vlastnost list-style-position urΦuje pozici odrß₧ky v∙Φi polo₧ce seznamu (viz obr. 3).

Vlastnost odrß₧ek m∙₧eme nastavit najednou pomocφ vlastnosti list-style:

list-style: disc outside url(arrow.gif)

Obr. 3: Zm∞na umφst∞nφ odstavcovΘ odrß₧ky