Chlapec volß p°es plot na panφ na zahrad∞:
"Panφ, prosφm vßs, m∙₧ete mi p°inΘst m∙j Üφp?"
"Ale ano, chlapΦe", odpovφdß panφ, "kdepak je?"
"VaÜe koΦka ho mß v zßdech."

ChlapeΦek a d∞vΦßtko si hrajφ na pφsku. ChlapeΦek strΦφ ruku 
d∞vΦßtku pod sukni a povφdß:
"Ty jsi takΘ chlapeΦek?"
"Ne jß kakßm."

"ChlapeΦku, je doma tatφnek?"
"Nenφ."
"A kdy se vrßtφ?"
"Kdy₧ pr² se bude dob°e chovat, tak za deset let."

Chlßpek usedß v letadle a zjistφ, ₧e na vedlejÜφm sedadle je v 
popruhßch velk² papouÜek. Proto₧e proti ptßk∙m nic nemß, jen zakroutφ 
hlavou. Po startu obchßzφ letuÜka cestujφcφ. Chlßpek ji po₧ßdß o kafe a 
papouÜek za nφ volß: "A mn∞ p°ines panßka, krßvo!"
LetuÜka je sice mφrn∞ rozhozenß, ale papouÜkovi p°inese panßka whisky.
Zapomn∞la ale na kafe. Tak ji chlßpek prosφ znovu. PapouÜek mezi tφm 
obrßtil svoji sklenici do sebe a za°val: "EÜt∞ jednoho, ty slepice!"
LetuÜka u₧ je docela vytoΦenß, ale zase p°inese papouÜkovi panßka. 
Jen₧e zase zapomn∞la na to kafe. Chlßpek si °φkß, ₧e tedy zkusφ 
papouÜk∙v p°φstup:
"U₧ dvakrßt jsem ti °φkal o kafe. Tak se seber a koukej ho p°inΘst, 
nebo schytßÜ pßr facek!"
Za chvilku se objevili dva vysocφ stevardi, popadli chlßpka i papouÜka, 
odvlekli je k nouzovΘmu v²chodu, otev°eli propadlo a vyhodili je ven. 
Jak vypadli z letadla, papouÜek °φkß chlapovi:
"Teda, na n∞koho, kdo neumφ lφtat, ti to dost kecß!"

Indißnsk² chlapec se ptß nßΦelnφka:
"NßΦelnφku, proΦ majφ lidΘ naÜeho kmene takovß zvlßÜtnφ dlouhß jmΘna?"
"To mßÜ tak: kdy₧ se dφt∞ narodφ, donesou mi ho, jß ho zvednu na 
pa₧φch, rozhlΘdnu po prΘrii a kdy₧ t°eba vidφm v dßlce utφkat liÜku, 
tak se dφt∞ bude jmenovat B∞₧φcφLiÜka. Nebo kdy₧ zrovna sn∞₧φ, tak 
dostane jmΘno TiÜePadßSnφh.
A proΦ t∞ to tak zajφmß, TadySerePesi?"

InformaΦnφ: Upozor≥ujeme podnikatele, 
₧e aktußlnφ teplota v Orlφku je 16 stup≥∙ celsia.

Jak se udr₧φ veÜ na pleÜi?
VÜφ silou.

Jde chlßpek okolo rybnφka a vidφ, ₧e se tam topφ mladß dφvka a 
zoufale volß, aby ji zachrßnil.
"A soulo₧it umφÜ?"
"Umφm, samoz°ejm∞ ₧e umφm!" vydß ze sebe z poslednφch sil.
"Plavat jsi se m∞la nauΦit!"

Jde takhle pocestn² a zastavφ se u praseΦφ farmy, a vidφ ohradu plnou
prasat. A jedno prase mß d°ev∞nou nohu. Proto₧e to jeÜt∞ nikdy nevid∞l, 
p°ijde k domu zaklepe a zeptß se:
"ProΦ mß to prase d°ev∞nou nohu?"

A farmß° na to:
"O tom vßm povφm takov² p°φb∞h. Jednou jsem oral na poli a m∙j traktor 
najel do p°φkopu. P°evrhl se a jsem skonΦil ·pln∞ bezmocn² pod nφm. A 
tohle prase p°ib∞hlo, uvid∞lo to, vrßtilo se do dom∙ a tam kviΦelo tak 
hlasit∞, a₧ n∞kdo vyb∞hl, a pak p°ivedlo pomoc a₧ ke mn∞."

"Dob°e, to je zajφmavΘ, ale proΦ mß to prase d°ev∞nou nohu?"

"To nenφ vÜechno. Jednou ke mn∞ p°iÜel zlod∞j, kdy₧ nikdo nebyl doma.
A prase uteklo z ohrady, p°ib∞hlo za mnou a₧ na pole a tak dlouho
kviΦelo a₧ jsem Üel za nφm a ono m∞ dovedlo k puÜce v k∙ln∞, tak₧e
jsem pak mohl toho zlod∞je vyhnat."

"Dob°e, to je taky zajφmavΘ, ale proΦ mß to prase d°ev∞nou nohu?

"No v₧dy¥ mne nechte domluvit. Jednou jsem spal s man₧elkou v
lo₧nici, a nßÜ d∙m zaΦal ho°et. A prase uteklo z ohrady, p°ib∞hlo za
mnou a tak dlouho kviΦelo a₧ jsem se probudil a v poslednφ chvφli
zachrßnil man₧elku a d∞ti."

"No to je velice dojemn² p°φb∞h, ale PRO╚ M┴ TO PRASE D╪EV╠NOU NOHU?"

"V₧dy¥ vßm to celou dobu vysv∞tluju. P°ece kdy₧ je prase tak hodnΘ,
kdy₧ vßs mß tak rßdo, tak ho p°ece nesnφte najednou!"

Jdou dva chlßpci po louce a p°ijdou k jßm∞. Koukajφ dol∙, ale na dno 
nedohlΘdnou.
Jeden povφdß: "Hele, jak je to asi hlubok²?"
Druhej na to: "No, to nevφm, ale m∙₧eme to zjistit. Hodφme tam kßmen a 
podle toho za jak dlouho dopadne, m∙₧em urΦit hloubku."
"Skv∞l²," °φkß ten prvnφ, a u₧ nese kßmen.
Hodφ ho tam, poslouchajφ, ale nic se neozve.
"Aha, asi je to tak hlubok², ₧e to sem nebylo slyÜet. Musφme tam 
hodit v∞tÜφ kßmen."
Stane se, ale zase nic.
"Sakra, to musφ bejt ale hlubok²! Hele, podej tßmhletu kolejnici, 
to snad u₧ musφme slyÜet a₧ dopadne."
Hodφ tam kolejnici a poslouchajφ, kdy dopadne. A jak tak poslouchajφ, 
po louce p°ib∞hne najednou koza a bez dlouhejch cavyk∙ skoΦφ do jßmy. 
Chlßpci na sebe vyjeven∞ koukaj a pak si °φkajφ: "P∙jdem radÜi pryΦ, 
tady je to n∞jak² divn²..."
P°i odchodu potkajφ dalÜφho chlßpka, a ten se jich ptß, jestli nßhodou 
nevid∞li jeho kozu.
"No, ≥ßkß koza tu p°ed chvφlφ b∞₧ela a skoΦila dolu, ale jestli to 
byla zrovna ta vaÜe, to teda nevφme." povφdß jeden.
A chlßpek na to: "Tak to nemohla bejt moje, jß jφ m∞l p°ivßzanou 
ke kolejnici."

Jdou dva po kolejφch a jeden °φkß: "To je schod∙ co?"
Druh² na to: "To m∞ nevadφ, ale to mal² zßbradlφ..."

Jdou dva sta°φ znßmφ kanibalovΘ proti sob∞ a jeden nese v podpa₧φ urnu. 
Jeho kolega se zamilovan∞ zahledφ na urnu a po chvilce konverzace z n∞j 
nakonec vypadne otßzka:
"VφÜ, straÜn∞ rßd bych se t∞ zeptal..."
"No tak se ptej."
"Prosφm t∞ °ekni mi, kde si sehnal instant?"

Je to hn∞dΘ a kdy₧ to spadne na zem, tak je z toho traktor. Co to je?
Kinder vajφΦko.

Jede si takhle bohat² cikßn ve svΘm Mercedesu a co se mu nestane: 
Pφchne kolo. Tak zastavφ u krajnice, vyleze ven, koukß na kolo, pak 
vytßhne z kufru hever, zvedne auto a zaΦne ho vym∞≥ovat. V tu chvφli 
jde kolem jin², chudÜφ cikßn.
Chvilku na n∞j koukß, pak popadne opodßl le₧φcφ dla₧ebnφ 
kostku, rozmlßtφ okΘnko a zaΦne z auta rabovat rßdio. Ten u kola 
vstane a zaΦne na n∞j °vßt.
"Co to d∞lßÜ, ty magore?"
Druhej se na chvilku zarazφ, ale pak povφdß:
"Hele, hle∩ si sv²ho. Ty bereÜ kola, jß rßdio!"

Jeden man₧elsk² pßr si ud∞lal v²Ülap do hor.
Jak tak jdou po strßni uvidφ baΦu jak dojφ kozu.
Zeptajφ se ho jestli nevφ kolik je hodin.
BaΦa zvedne vemeno a °ekne ₧e Φtvrt na t°i.
Oni jdou dßl, ale nedß jim to.
Tak jdou zpßtky stejnou cestou a znovu se ho zeptajφ
jestli nevφ kolik je hodin. BaΦa zase zvedne vemeno
a °ekne jim ₧e p∙l pßtΘ. Oni to nevydr₧φ a zeptajφ
se ho jak poznß podle vemena kolik je hodin. A baΦa
na to ₧e kdy₧ zvedne to vemeno tak vidφ pod kozou na
v∞₧ dole ve vesnici.

Jeden mu₧ si p°eΦetl v jakΘsi knize nßvod na dlouhov∞kost: Ka₧d² den
rßno si nasypat na kuku°iΦnΘ lupφnky trochu st°elnΘho prachu a 
posnφdat. I zaΦal se touto radou °φdit a do₧il se ·ctyhodnΘho v∞ku 93 
let. Kdy₧ zem°el, zanechal po sob∞ 14 d∞tφ, 28 vnuk∙, 35 pravnuk∙ a 
dφru o pr∙m∞ru asi jednoho metru ve st∞n∞ krematoria.

Jedna mrazφrenskß firma vyhlßsila sout∞₧ o nejlepÜφ reklamnφ slogan 
pro nanuk Led≥ßΦek. Objevily se nßpady, jako: "Jezte Led≥ßΦky, 
jsou zdravΘ!", nebo "Led≥ßΦek - nejlepÜφ nanuk mezi nanuky!"

Vφt∞znou cenu si vÜak odnesl slogan:

   "Kdy₧ husu, tak peΦenou,
    kdy₧ holku, tak svleΦenou,
    kdy₧ tanΦit, tak rumbu,
    kdy₧ lφzat, tak LED╥┴╚KA!"

Jednoho dne se v chlapφkovi ozve vnit°nφ hlas:
"Vyber si vÜechny penφze z konta."
On to tedy ud∞lß a pak zase ten tajemn² vnit°nφ hlas:
"B∞₧ do kasφna." Tak jde do kasφna, tam u₧ zßbava v plnΘm proudu. 
Tajemn² vnit°nφ hlas °φkß: "Vsa∩ vÜechny penφze na t°inßctku."
On to ud∞lß a padne dvanßctka.
Tajemn² hlas: "Sakra!"

Jedou dva vlakem a ten jeden se vyklonφ z okΘnka a povφdß:
"Tady to znßm, tady jsou t°i be- be- be- tonovΘ sloupy."

Jezdφm do èpan∞lska ka₧d² rok a poka₧dΘ odtamtud n∞co rodiΦ∙m p°ivezu.
Letos to byl tyfus.

Jo₧ka se modlφ p°ed vßnocemi a na konci modlitby zak°iΦφ.
- Je₧φÜku, dones mi kolo!
- Je₧φÜek nenφ hluch², domlouvß mu sestra.
- Ale babka jo.

Jo₧o si po₧iΦia u Ras¥a Φierny oblek.
"Zomrel nßm stark², vravφ Ras¥ovi. Po₧iΦaj ten Φierny oblek. VieÜ,
velmi nutne ho potrebujem."
No a po Φase sa obaja opΣ¥ stretn·, a Ras¥o sa spytuje:
"Tak Φo ako, ten oblek?"
"Fßjn, bol mu akurßt."


                          (Radoslav Fasuga)

K farmß°ovi p°ijde tulßk, aby po₧ßdal o n∞co k sn∞dku a o nocleh. "Rßd
bych z∙stal na pßr dn∙ - ale nebojte se, to co dostanu si chci
odpracovat".

Farmß° se vÜak dφvß podez°φvav∞ a °φkß "Nikoho tady na prßci
nepot°ebuji, tßhn∞te o d∙m dßl". Tulßk se ale nedß: "Pane, hodilo by
se vßm, kdybych promluvil s vaÜimi zvφ°aty a zjistil, co je trßpφ?"

Farmß° povytßhne oboΦφ: "╪φkßte, ₧e rozumφte °eΦi zvφ°at?"
"Jist∞", odpovφ tulßk.
"Je-li tomu tak, budete u mne mφt t°ikrßt denn∞ teplou stravu a sluÜnou
postel," °φkß farmß°. "Nejd°φv si vßs ale musφm vyzkouÜet".

Farmß° zavolß psa. Tulßk na n∞j promluvφ n∞kolika tajupln²mi zvuky a
a pes se rozÜt∞kß. "Pane vßÜ pes °φkß, ₧e spφ na p°φliÜ tvrdΘ podlaze
a ₧e ho od toho bolφ nohy".
"To je ·₧asnΘ", °φkß farmß°, "p°ed t²dnem jsme v lo₧nici vyhodili
starΘ koberce a nechali ud∞lat novou d°ev∞nou podlahu, a m∙j pes tam
spφ s nßmi".

Jdou ke ko≥∙m. Tulßk ze sebe op∞t vydß n∞kolik tajupln²ch zvuk∙ a k∙≥
se roz°ehtß. "╪φkß, ₧e ho bolφ ₧aludek od tΘ doby, co jste ho zaΦal
krmit t∞mi granulemi".
"To je neuv∞°itelnΘ", divφ se farmß°, "p°ed m∞sφcem jsem zaΦal ko≥∙m
dßvat tyhle granule, proto₧e je to levn∞jÜφ, to jsem netuÜil, ₧e jim
to d∞lß problΘmy".

Jdou zpßtky p°es dv∙r a tam beΦφ mladß ovce. Farmß°e popadne panika:
"Nev∞°te jφ, je to lhß°ka, bylo to jenom jednou a byl jsem p°itom
hrozn∞ vo₧ralej!"

Kdo si myslφte, ₧e se na sv∞t∞ bavφ lφp, ne₧ lidi?
Krßlφci!
ProΦ ausgerechnet krßlφci?
No, to je jasnΘ, proto₧e je jich vφc, ne₧ lidφ.
A proΦ je jich na sv∞t∞ vφc, ne₧ lidφ?
Evidentn∞ proto, ₧e se bavφ lφp, ne₧ lidi.

"Kolik je hodin?"
"Deset deset."
"D∞kuji d∞kuji."

Le₧ia dve bßbΣtkß pod prikr²vkou. Jedno sa p²ta druhΘho:
"A ty si Φo, dievΦatko, alebo chlapΦek?"
DruhΘ odpovedß: "Neviem, ale pozriem sa." 
Nadvihne prikr²vku a hovorφ: "Ja som chlapΦek."
PrvΘ sa p²ta: "A podla Φoho to vieÜ?"
DruhΘ odpovedß: "Mßm modrΘ dupaΦky."

"Mami, je mi u₧ Üestnßct, u₧ m∙₧u zaΦφt nosit podprsenku?"
"Ne, Davide."

Mami, proΦ nesmφm Ükrtit kamarßda?
Budou t∞ bolet ruΦiΦky.

Maminka va°φ v kuchyni a PepφΦek si hraje vedle v pokoji s vlßΦkem.
Najednou maminka zaslechne:

"Koukejte rychle nastoupit a d°epnout si na mφsta, nebo vßs nakopeme
do prdele."

Maminka se rozzlobφ a °φkß PepφΦkovi: "JeÜt∞ jednou t∞ uslyÜφm takhle
sprost∞ mluvit, tak si p∙jdeÜ kleknout do kouta!"

Kdy₧ ale za chvφli z pokojφku zaslechne totΘ₧, naÜtve se a poÜle
PepφΦka na p∙l hodiny kleknout do kouta. Po p∙lhodin∞ PepφΦek slφbφ,
₧e bude u₧ mluvit sluÜn∞ a jde si hrßt s vlßΦkem.

Po chvilce maminka zaslechne:
"Dßmy a pßnovΘ, raΦte prosφm urychlen∞ nastupovat a zaujmout svß
mφsta, vlak za chvφli odjφ₧dφ. Mßme bohu₧el p∙lhodinovΘ zpo₧d∞nφ,
kterΘ zavinila ta d∞vka v kuchyni..."

"Mßte barevnΘ televizory ?"
"Ano."
"Tak mi dejte jeden ₧lutej!"

Mlad² autor konzultuje nßzev svΘ prvotiny se zkuÜen²m spisovatelem.
"No, mßÜ tam bubny a totemy?" tß₧e se klasik.
"Nemßm."
"Tak ji prost∞ nazvi 'Bez bubn∙ a totem∙.'"

Mlad² mu₧ se chystß koupit balφΦek prezervativ∙ v automatu, ovÜem 
u automatu ji₧ delÜφ dobu stojφ mu₧ v pon∞kud podrouÜenΘm stavu a v₧dy 
n∞j hodφ minci, potΘ vezme balφΦek, strΦφ ho do kapsy a stßle dokola. 
Mladφk se osm∞lφ a zeptß se:
"Pardon, mohl bych si taky jeden koupit?"
"Co je vole? NevidφÜ, ₧e vyhrßvßm?"

"Mohl byste mi °φct, jak ten ·toΦnφk vypadal?" zeptal se 
policista, kdy₧ pomßhal potluΦenΘmu mu₧i na nohy.
"Ale ovÜem," odv∞til mu₧. "Zrovna jsem mu to °φkal, kdy₧ m∞ zaΦal 
mlßtit."

M∙j kamarßd byl v lΘt∞ v USA. Cht∞l se bavit a tak si koupil 
vstupenky na velkΘ show slavnΘho mßga a kouzelnφka Davida 
Copperfielda. Sed∞l si tak v pohod∞ ve druhΘ °ad∞ a se 
zaujetφm pozoroval, kdy₧ v tom si slavn² David zaΦal zvßt na p≤dium 
lidi z obecenstva. A jako na potvoru si vybral i mΘho kamarßda.

Kdy₧ se vracel z p≤dia, vÜiml si, ₧e mu chybφ hodinky. Ale °φkal si, 
₧e je to urΦit∞ n∞jak² trik a ₧e se s nimi po skonΦenφ show op∞t 
shledß. Ale opak byl pravdou.

Uplynul jeden t²den, uplynul druh² a to u₧ se musel vrßtit zpßtky 
do ╚ech.
A co se nestalo. P°i cest∞ z letiÜt∞ Praha Ruzyn∞ dostal hlad a tak 
si zaÜel do cukrßrny a koupil si koblihu. Kousnul do nφ a hle... 
Co myslφte, ₧e v tΘ koblize bylo?

      |
      V


      |
      V


      |
      V


      |
      V


      |
      V


MARMEL┴DA !!!!!!!!

Murphologie neboli ProΦ se vÜechno na tom sv∞t∞ hatφ
----------------------------------------------------

Murphologie:

        Zßkladnφ zßkon Murphyho:
                Co se m∙₧e pokazit, to se taky pokazφ.
          D∙sledky:
             1. Nic nenφ tak jednoduchΘ, jak se to na prvnφ
                pohled zdß.
             2. VÜechno stojφ vφce Φasu, ne₧ jsi
                p°edpoklßdal.
             3. M∙₧e-li se n∞co pokazit ze Φty° r∙zn²ch
                p°φΦin a poda°φ-li se ti nakrßsn∞ vÜechny
                Φty°i odstranit, vzßp∞tφ se objevφ pßtß.
             4. Kdy₧ se do n∞Φeho dßÜ, najde se n∞co, co
                musφÜ ud∞lat jeÜt∞ d°φv.
             5. P°φroda nadr₧uje skryt²m vadßm.
             6. Matka p°φroda je D∞vka.

        Schnatterlyho shrnutφ d∙sledk∙:
                Co se nem∙₧e pokazit, to se taky pokazφ.

        Siverman∙v paradox:
                M∙₧e-li b²t Murphyho zßkon vyvrßcen, pak
                takΘ vyvrßcen bude.

        RozÜφ°enß varianta Murphyho zßkona:
                M∙₧e-li se pokazit vφce v∞cφ za sebou,
                pokazφ se v nejnevhodn∞jÜφm po°adφ.

        Definice pesimisty:
                Pesimista je optimista se zkuÜenostmi.

        Coitova-Murphyho v∞ta o nev²hod∞ optimismu:
                Optimista nem∙₧e b²t nikdy p°φjemn∞
                p°ekvapen.

        Zßkladnφ dilema kvalifikovanΘho murphologa:
                Optimista se domnφvß, ₧e sv∞t, ve kterΘm
                ₧ijeme, je nejlepÜφ ze vÜech mo₧n²ch.
                Pesimista se obßvß, ₧e je tomu skuteΦn∞
                tak.

        Druh² zßkon Chisholm∙v:
                Kdy₧ jde vÜechno dob°e, v nejbli₧Üφch
                chvφlφch se nutn∞ n∞co stane.
          D∙sledky:
             1. Kdy₧ to vypadß, ₧e u₧ to horÜφ b²t nem∙₧e,
                v nejbli₧Üφ budoucnosti to bude jeÜt∞ horÜφ.
             2. Kdy₧ se ti zdß, ₧e se situace zlepÜuje,
                znamenß to, ₧e jsi n∞co nepost°ehl.

        T°etφ zßkon Chisholm∙v:
                Ka₧d² nßvrh chßpou lidΘ jinak ne₧ ten, kdo
                ho p°edklßdß.
          D∙sledky:
             1. I kdy₧ je tvΘ vysv∞tlenφ tak jasnΘ, ₧e
                vyluΦuje jak²koliv nesprßvn² v²klad, p°esto
                se najde n∞kdo, kdo to pochopφ Üpatn∞.
             2. Kdy₧ mßÜ jistotu, ₧e se tv∙j krok setkß se
                vÜeobecn²m souhlasem, n∞komu se urΦit∞
                lφbit nebude.

        Prvnφ zßkon Scott∙v :
                Nenφ d∙le₧itΘ, ₧e se n∞co d∞je nesprßvn∞.
                Mo₧nß, ₧e to dob°e vypadß.


Aplikovanß Murphologie:

        Richardovy teze o vlastnictvφ:
             1. Jestli₧e jsi n∞co ji₧ hodn∞ dlouho
                schovßval, m∙₧eÜ to vyhodit.
             2. Jestli₧e jsi n∞co vyhodil, budeÜ to
                pot°ebovat p°esn∞ ve chvφli, kdy u₧ to bude
                nenßvratn∞ ztraceno.

        Lewiho zßkon:
                I kdy₧ nakupujeÜ sebeobez°etn∞ji, bu∩ si
                jist, ₧e to samΘ za chvφli uvidφÜ n∞kde
                jinde za poloviΦnφ cenu.

        Prvnφ zßkon cyklistiky:
                A¥ d∞lßÜ, co d∞lßÜ, je to v₧dy do kopce a
                proti v∞tru.

        Johanson∙v-Laird∙v zßkon:
                Zub rozbolφ zßsadn∞ v sobotu veΦer.


Strojφrenstvφ:

        Zßkon o perverzit∞ p°φrody:
                Nenφ mo₧nΘ p°edvφdat, kterou stranu krajφce
                by bylo lepÜφ namazat.

        Jenning∙v dopl≥ujφcφ zßkon:
                Pravd∞podobnost, ₧e chleba spadne na zem
                namazanou stranou, je p°φmo ·m∞rnß cen∞
                koberce.

        Loweryho princip:
                Kdy₧ to nejde po dobrΘm, d∞lej to nßsilφm.
                Jestli₧e se to ulomφ, Ülo o vadnou
                souΦßstku.

        Anthonyho pravidlo sφly:
                Nenamßhej se, najdi si v∞tÜφ kladivo!

        Cahn∙v axi≤m:
                Selhaly-li vÜechny pokusy, je naΦase si
                p°eΦφst nßvod.

        Zßkon vφce·Φelov²ch p°φstroj∙:
                ╚φm mß v²robek mΘn∞ funkcφ, tφm dokonaleji
                je spl≥uje.

        Jenkinson∙v zßkon:
                Beztak to nebude fungovat!

        Klipsteinovy zßkony:
             1. VaÜe ₧ßdost o patent se nepochybn∞ zpozdφ o
                t²den za obdobnou ₧ßdostφ podanou n∞k²m
                jin²m.
             2. Stabilita dodßvek je v₧dy nep°φmo ·m∞rnß
                nap∞tφ grafikonu.
             3. Ka₧d² drßt, roz°ezan² na kusy bude p°φliÜ
                krßtk².

        Klipsteinovy zßkony aplikovanΘ na v²robu prototyp∙:
             1. P°φpustnΘ odchylky se budou hromadit
                jednostrann∞, aby zp∙sobily co nejvφce
                potφ₧φ p°i montß₧i.
             2. Jsou-li podle schΘmatu zapot°ebφ souΦßstky
                "n", na sklad∞ budou souΦßstky "l".
             3. Motor se zaΦne otßΦet na opaΦnou stranu.
             4. SystΘm zajiÜ¥ujφcφ spolehlivost vy°adφ z
                provozu ostatnφ systΘmy.
             5. Rychlostnφ jistiΦ chrßnφcφ p°φstroj bude
                uchrßn∞n, nebo¥ p°φstroj sho°φ d°φve.
             6. Chyba se objevφ, a₧ kdy₧ skonΦφ zßv∞reΦnΘ
                zkouÜky p°φstroje.
             7. Kdy₧ z ochrannΘho krytu vyÜroubujeÜ
                poslednφ ze Üestnßcti Üroub∙, zjistφ se, ₧e
                byl s≥at jin² kryt.
             8. Kdy₧ je kryt upevn∞n poslednφm ze Üestnßcti
                Üroub∙, zjistφ se, ₧e se zapomn∞lo dßt
                dovnit° t∞sn∞nφ.


SituaΦnφ Murphologie:

        Opakovan² post°eh Etorr∙v:
                Druh² jφzdnφ pruh jede v₧dy rychleji.

        O'Brienova rozÜφ°enß varianta post°ehu:
                P°ejedeÜ-li do druhΘho pruhu, zrychlφ se
                ten, kter² jsi opustil.
          Kenton∙v d∙sledek:
                Letadlo se dostane do vzduÜnΘho vφru,
                jakmile se zaΦne podßvat kßva.
          Davis∙v v²klad Rogersova zßkona:
                VzduÜn² vφr vznikß v d∙sledku podßvßnφ
                kßvy.

        LubarskΘho kybernetick² zßkon o hubenφ hmyzu:
                Jeden mol zaruΦen∞ p°e₧ije.


LΘka°skß murphologie:

        Princip pro pacienty:
                Jestli₧e lΘka° pojmenuje tvou nemoc,
                neznamenß to, ₧e vφ o co jde.

        Matzova farmakologickß definice:
                LΘkem naz²vßme ka₧dou lßtku, kterß mß po
                naoΦkovßnφ kryse za nßsledek v∞deckou
                publikaci.

        Telescovy pouΦky pro zdravotnφ sestry:
             1. Pokoje nemocn²ch odkßzan²ch na inf∙zi jsou
                v₧dy na druhΘm konci chodby.
             2. Existujφ dva druhy nßplasti: ta, kterß
                nejde p°ilepit, a ta, kterß nejde odlepit.
             3. VÜichni pacienti ₧ßdajφ injekci proti
                bolesti ve stejnou chvφli.
             4. VÜichni, kte°φ injekci odmφtli, kdy₧ jste
                jim ji nabφzela, o ni po₧ßdajφ ve chvφli,
                kdy₧ zrovna roznßÜφÜ prßÜky na spanφ.

        Barachova definice:
                Alkoholik je Φlov∞k, kter² pije vφc ne₧
                jeho lΘka°.


Zßkladnφ v²zkum:

        Gordon∙v prvnφ zßkon:
                Jestli₧e nemß cenu n∞jak² v²zkum provßd∞t,
                pak ani nemß cenu provßd∞t jej dob°e.

        Peer∙v zßkon:
                Vy°eÜenφ problΘmu zm∞nφ jeho podstatu.

        Harvard∙v zßkon:
                Za p°φsn∞ kontrolovan²ch tlakov²ch,
                tepeln²ch a dalÜφch fyzikßlnφch podmφnek se
                ₧iv² organismus chovß, jak ho to zrovna
                napadne.

        Pravidlo p°esnosti:
                Jestli₧e pracujeÜ na °eÜenφ n∞jakΘho
                problΘmu, je velkou v²hodou, vφÜ-li p°edem,
                oΦ jde.

        Young∙v zßkon:
                Za ka₧d² velk² objev vd∞Φφme n∞jakΘmu
                omylu.
          D∙sledek:
                ╚φm v∞tÜφ dotace, tφm pozd∞ji badatelΘ k
                tomu omylu dosp∞jφ.

        Meskimen∙v zßkon:
                Nikdy nenφ dost Φasu na to, aby se to
                ud∞lalo dob°e. Ale v₧dycky je dost Φasu na
                to, aby se to ud∞lalo znovu.

        Revize kvantovΘho aspektu Murphyho zßkona:
                Kdy₧ se n∞co pokazφ, pokazφ se vÜechno narßz.

        Schnatterlyho souhrn logick²ch d∙sledk∙:
                Jestli₧e n∞co nem∙₧e dopadnout Üpatn∞,stejn∞ to
                dopadne Üpatn∞.

         RozÜφ°en² Murphyho zßkon:
                ╪et∞zec nep°φjemn²ch udßlostφ se zpravidla
                uspo°ßdß v co mo₧nß nejmΘn∞ p°φznivΘm sledu.

        Kohn∙v logick² d∙sledek:
                Dva za sebou jdoucφ pr∙Üvihy jsou v₧dy teprve
                zaΦßtek.

        O`Toolova poznßmka k Murphyho zßkonu:
                Murphy byl optimista.

        Hillovy p°ipomφnky k Murphyho zßkonu:
             1. Jestli₧e tφm, ₧e se n∞co kazφ, m∙₧eme o hodn∞
                p°ijφt, pak si musφme dßt zatracen∞ pozor.
             2. Jestli₧e touto zm∞nou nemßme co ztratit,
                dop°ejme si klid.
             3. Jestli₧e naopak m∙₧eme touto zm∞nou vÜechno
                zφskat, dop°ejme si klid.
             4. Jestli je nßm to fuk, pak je nßm to fuk.

        Silverman∙v paradox:
                M∙₧e-li se zvrtnout Murphyho zßkon,pak se
                taky zvrtne.

         Nagler∙v v²klad p∙vodu zßkladnφho Murphyho zßkona:
                Murphyho zßkon nebyl objeven Murphym, n²br₧
                jin²m Φlov∞kem tΘho₧ jmΘna.

         Farnsdick∙v logick² v²vod:
                Kdy₧ v∞ci dosp∞jφ od desφti k p∞ti, cyklus se
                zaΦne opakovat.

        Zßkladnφ pravidlo pro laboranty:
                Kdy₧ u₧ nerozumφÜ tomu, co d∞lßÜ, d∞lej to
                aspo≥ precizn∞.

        Finagleova osmΘ pravidlo:
                T²movß prßce mß nesmφrn² v²znam. Sk²tß
                mo₧nost svalit odpov∞dnost na jinΘ.

        Finagelovo krΘdo:
                V∞da se nem²lφ. Nedejte se mßst fakty.

        StruΦn² pr∙vodce modernφ p°φrodov∞dou:
             1. Je-li to zelenΘ, nebo se to h²be, je to
                biologie.
             2. Jestli₧e to zapßchß, je to chemie.
             3. Nefunguje-li to, je to fyzika.

        Lerman∙v zßkon o technice:
                Kter²koliv technick² problΘm je mo₧no
                vy°eÜit, je-li k dispozici dostatek Φasu a
                pen∞z.

        Lerman∙v dodatek:
                Dostatek Φasu a pen∞z nenφ k dispozici
                nikdy.

        Pßt² zßkon spolehlivosti:
                M²lit se je lidskΘ. Ale n∞co dokonale
                zaÜmodrchat je mo₧nΘ pouze s pomocφ
                poΦφtaΦe.


V∞da a v²zkum z hlediska u₧itΘ Murphologie:

        Felson∙v zßkon:
                Krßst myÜlenky od jednΘ osoby je
                plagißtorstvφ; krßst myÜlenky od mnoha lidφ
                je v²zkum.

        Zßkon velkΘho objevu:
                Na objevnΘ °eÜenφ p°ijdete jedin∞ vzßp∞tφ
                po tom, co dan² problΘm vy°eÜil n∞kdo jin².

        Fox∙v axi≤m:
                ProblΘm se Φasem m∙₧e vytratit, avÜak lidΘ,
                kte°φ pracujφ na jeho °eÜenφ, p°etrvßvajφ.

        Higdon∙v zßkon:
                Sprßvn² ·sudek vychßzφ ze zkuÜenosti.
                ZkuÜenost vypl²vß z nesprßvnΘho ·sudku.

        Finagel∙v prvnφ zßkon:
                Jestli₧e se experiment vyda°φ, pak urΦit∞
                n∞co nebylo v po°ßdku.

        Faktor marnosti:
                Äßdn² experiment nelze pova₧ovat za
                naprost² nezdar - v₧dy m∙₧e toti₧ poslou₧it
                jako varovn² p°φklad.

        Mayer∙v zßkon:
                Je velmi jednoduchΘ n∞co zkomplikovat, zato
                b²vß znaΦn∞ komplikovanΘ n∞co zjednoduÜit.

        Lunsfordovo pravidlo v∞deckΘho ·silφ:
                JednoduchΘ vysv∞tlenφ v₧dy nßsleduje a₧ po
                slo₧itΘm °eÜenφ.

        RudnickΘho princip nobelovsk²ch objev∙:
                Jedin∞ ten, kdo mß absolutnφ znalost o
                zkoumanΘm jevu, m∙₧e jej vysv∞tlit tak, aby
                jej nikdo jin² nepochopil.

        Gioiova teorie:
                Osoba s nejmenÜφmi znalostmi mß obvykle
                nejvφce co °φci.

        Hanggiho zßkon:
                ╚φm je vßÜ v²zkum trivißln∞jÜφ, tφm vφce
                lidφ se o n∞m doΦte.

        Sweeneyho zßkon:
                DΘlka v²zkumnΘ zprßvy je nep°φmo ·m∞rnß
                dosa₧enΘmu v∞deckΘmu pokroku.

        Parkinson∙v 6. zßkon:
                Pokrok ve v∞d∞ je nep°φmo ·m∞rn² poΦtu
                vychßzejφcφch Φasopis∙.

        Horner∙v postulßt pro ob∞ ruce levΘ:
                Zφskanß zkuÜenost je p°φmo ·m∞rnß zniΦenΘmu
                za°φzenφ.

        Dv∞ definice komise pro v∞deckou Φinnost:
             1. Odbornß komise je dvanßct lidφ, kte°φ
                d∞lajφ prßci jednoho Φlov∞ka.
             2. Odbornß komise je jedinß znßmß forma
                ₧ivota s dvanßcti ₧aludky a bez mozku.

        InauguraΦnφ zßkon:
                Odbornφkem je ten, kdo p°ichßzφ z jinΘho
                m∞sta.

        Kerr-Martin∙v universitnφ zßkon.
             A. P°i projednßvßnφ vlastnφch problΘm∙ se
                pracovnφci fakulty projevujφ jako
                nejzaryt∞jÜφ konzervativci.
             B. P°i projednßvßnφ problΘm∙ druh²ch lidφ se
                projevujφ jako ti nejextrΘmn∞jÜφ
                liberßlovΘ.


Murphologie stßtu a hospodß°stvφ:

        Princip Wotergate:
                O korupci ve stßtnφ sprßv∞ se hovo°φ v₧dy v
                minulΘm Φase.

        Evans∙v zßkon:
                Jestli₧e z∙stßvßÜ klidn², zatφmco ostatnφ
                ztrßcejφ hlavu, je to neklamnß znßmka toho,
                ₧e jsi problΘm nepochopil.

        Heisenbergova relace neurΦitosti investic:
                Je mo₧no p°edvφdat, jak²m sm∞rem se bude
                vyvφjet situace na trhu, ale nikdo nemß ani
                potuchy, jak se bude vyvφjet potom.

        Horgrenova teze:
                Pro ekonomy je reßln∞ existujφcφ sv∞t
                zpravidla pouze v²jimkou.

        Glymer∙v recept na ·sp∞ch:
                Tajemstvφ ·sp∞chu je up°φmnost. A₧ i tu se
                nauΦφÜ p°edstφrat, mßÜ kariΘru zaruΦenou.


Teorie °φzenφ:

        Peter∙v princip:
                Ka₧d² pracovnφk postupuje po slu₧ebnφm
                ₧eb°φΦku tak dlouho, dokud se neoctne na
                mφst∞, kterΘ nenφ schopen zastßvat.
          D∙sledky:
             1. ╚asem budou vÜechna mφsta zastßvat
                pracovnφci, kte°φ nejsou schopnφ je
                zastßvat.
             2. Prßci vykonßvajφ v²hradn∞ ti pracovnφci,
                kte°φ na tato mφsta dosud nepostoupili.

        Peter∙v zßkon zastupitelnosti:
                Starej se o krtince, hory se u₧ n∞jak
                protluΦou.

        Sparkovo desatero pro vedoucφ pracovnφky:
             1. Dbej na to, abys v₧dy vypadal d∙le₧it∞.
             2. Sna₧ se co nejvφce ukazovat ve spoleΦnosti
                d∙le₧it²ch lidφ.
             3. Z tvΘ °eΦi nech¥ ΦiÜφ autorita. Ale
                vyjad°uj se v²luΦn∞ k evidentnφm a
                prokßzan²m fakt∙m.
             4. NepouÜt∞j se do diskusφ! Nenφ-li u₧ zbytφ,
                polo₧ otßzku, kterß nemß s tΘmatem nic
                spoleΦnΘho, a Ükodolib∞ p°ihlφ₧ej, jak tv∙j
                spoleΦnφk nechßpe, o co ti jde. A v ten
                okam₧ik zm∞≥ tΘma.
             5. Diskuse jin²ch sleduj s napjatou
                pozornostφ! Chy¥ se n∞jakΘ bezv²znamnΘ
                maliΦkosti, a tφm utni veÜkerou dalÜφ
                debatu.
             6. Jestli₧e se t∞ tv∙j pod°φzen² zeptß na n∞co
                d∙le₧itΘho, zatva° se jako bys ho pova₧oval
                za pomatence. A₧ sklopφ zrak, polo₧ mu
                tutΘ₧ otßzku jin²mi slovy.
             7. Vybφrej si snazÜφ ·koly, ale vyh²bej se
                pozornosti lidφ a sv∞tl∙m reflektor∙.
             8. Kdy₧ opustφÜ svou kancelß°, p°idej do
                kroku, aby t∞ nemohli oslovit ani
                pod°φzenφ, ani nad°φzenφ.
             9. Ve svΘ kancelß°i se v₧dy zamykej. Tφm
                zastraÜφÜ nßvÜt∞vnφky a vyvolßÜ zdßnφ, jako
                bys m∞l nep°etr₧it∞ d∙le₧itß jednßnφ.
            10. Pokyny ud∞luj toliko ·stn∞. Nedßvej pφsemn∞
                nic, co by mohlo b²t zalo₧eno do desek
                urΦen²ch k tvΘmu odrovnßnφ.


Murphologie na pomoc modernφmu °φzenφ:

        Prvnφ zßkon modifikace plßnu:
                PlßnovaΦ je uv∞domen o nezbytnosti
                modifikace plßnu p°esn∞ ve chvφli, kdy je
                plßn hotov.
                (Zßkon znßm² tΘ₧ pod nßzvem: Vzpomn∞li jste
                si prßv∞ vΦas)

        H.L.Mencken∙v zßkon schopnostnφho v²voje:
                Kdo n∞co umφ, ten to d∞lß. Kdo to neumφ,
                ten to uΦφ a nenφ li schopen to ani uΦit
                pak to °φdφ.

        Jacobs∙v zßkon:
                ╚φm mΘn∞ urΦitß organizace produkuje, tφm
                Φast∞ji se reorganizuje.

        Lee∙v zßkon:
                P°i jakΘmkoliv jednßnφ s kolektivem lidφ se
                tito lidΘ projevφ jako v∞tÜφ net²kavky, ne₧
                Φlov∞k p∙vodn∞ oΦekßval.

        Bralekovo pravidlo ·sp∞chu:
                SpolΘhej pouze na ty kolegy, kte°φ jsou
                svolnφ v p°φpad∞ nezdaru ztratit tolik, co
                ty.

        Owenova teorie organizaΦnφ ·chylnosti:
                Ka₧dß organizace mß p°id∞len jist² poΦet
                pracovnφch mφst, kterß jsou obsazovßna
                naprosto nevyhovujφcφmφ osobami.
          Logick² d∙sledek: Jakmile tato osoba odejde,
                podnik za ni zφskß nßborem jinou, minimßln∞
                stejn∞ nevyhovujφcφ sφlu.

        Post∙v poznatek z praxe:
                Neschopnost osazenstva podniku odpovφdß
                neschopnosti vedenφ.

        Genißlnφ jedinec v pracovnφm pom∞ru:
                Äßdn² ÜΘf si neponechß zam∞stnance, kter²
                mß stßle pravdu.

        Shapir∙v zßkon odm∞≥ovßnφ:
                Ten, kdo vykonß nejmΘn∞ prßce, doΦkß se
                nejvyÜÜφho uznßnφ.

        Johnson∙v zßkon:
                V²skyt krßtkodob²ch onemocn∞nφ mezi
                zam∞stnanci je nep°φmo ·m∞rn² celkovΘmu
                zdravφ organizace.

        Tillis∙v organizaΦnφ princip:
                Jestli₧e n∞jak² dokument sprßvn∞ zalo₧φte,
                vφte sice kde je, ale nikdy jej nebudete
                pot°ebovat. Kdy₧ ho nezalo₧φte, urΦit∞ jej
                budete pot°ebovat, ale nebudete v∞d∞t, kde
                je.

        Grossmanova v²pomocnß pouΦka:
                Ka₧d² ·kol, kter² by se m∞l splnit, se m∞l
                splnit u₧ vΦera.

        Prvnφ pravidlo superiornφ inferiority:
                Nikdy nedej sv²m nad°φzen²m znßt, ₧e jsi
                lepÜφ ne₧ oni.

        Whistler∙v zßkon:
                I kdy₧ nikdy nevφte, kdo mß pravdu, v₧dycky
                aspo≥ vφte, kdo za v∞c zodpovφdß.


┌Φetnictvφ:

        Frothingamova mylnß teze:
                ╚as jsou penφze.

        Gray∙v zßkon programovßnφ:
                Vykonßnφ n+1 prkotin vy₧aduje p°esn∞ tolik
                Φasu, jako vykonßnφ n prkotin.

        Loggovo vyvrßcenφ Grayova zßkona:
                Na vykonßnφ n+1 prkotin se spot°ebuje
                dvojnßsobnΘ mno₧stvφ Φasu, ne₧ na vykonßnφ
                n prkotin.

        RozÜφ°en² princip Epstein∙v-Heisenberg∙v:
                Ze t°φ parametr∙ v²zkumu a v²voje (V+V),
                jimi₧ jsou ·kol, Φas a nßklady, lze urΦit
                v₧dy nanejv²Ü dva.
          D∙sledky:
             1. ZnßÜ-li ·kol a mßÜ-li stanovenou lh∙tu,
                nenφ mo₧no urΦit nßklady.
             2. Je-li jasn∞ urΦena lh∙ta i nßklady, pak
                nelze p°edvφdat, kolik ze stanoven²ch ·kol∙
                bude mo₧no splnit.
             3. Jestli₧e byl jednoznaΦn∞ stanoven cφl i
                pot°ebnß dotace, pak nenφ mo₧no p°edvφdat,
                zda a kdy bude ·kol spln∞n.
             4. Jestli₧e jsi m∞l kliku a dokßzal jsi p°esn∞
                urΦit vÜechny t°i parametry, pak jsi
                vyboΦil z rßmce V+V.

        Paulg∙v zßkon:
                V Americe nezßle₧φ na tom, kolik co stßlo,
                n²br₧ na tom, kolik se na tom uÜet°ilo.


PouΦky pro mladΘ in₧en²ry:

        Marsova definice:
                Odbornφk je Φlov∞k, kter² p°ijel z jinΘho
                m∞sta.

        ZlatΘ pravidlo um∞nφ a v∞dy:
                Ten, kdo mß zlato, urΦuje pravidla.

        Zßkon prvot°φdnφ kvality:
                Dob°e zab∞hnutß formulace chatrnΘ zßsady je
                v₧dy p∙sobiv∞jÜφ ne₧ prvnφ formulace
                znamenitΘ zßsady.

        Zßkon Cohen∙v:
                D∙le₧it∞jÜφ ne₧ fakta je to, jak je
                pojmenujeÜ.

        Weberova definice:
                Odbornφk vφ stßle vφce o stßle menÜφm poΦtu
                v∞cφ.
          D∙sledek:
                Nakonec vφ opravdu vÜechno o niΦem.

        Murphyho zßkon termodynamiky:
                VÜechno se zßsadn∞ zhorÜuje pod tlakem.

        Poulsenova progn≤za:
                Jestli₧e se n∞co nechß b∞₧et na pln² v²kon,
                urΦit∞ se to polßme.

        Aigner∙v axi≤m:
                Bez ohledu na to, jak dob°e vykonßvßte svou
                prßci, n∞jak² vßÜ nad°φzen² se u₧ postarß,
                aby vaÜe v²sledky byly pat°iΦn∞ zmφrn∞ny.

        Grossmanova chybnß citace H. L. Menckena:
                Na vÜechny slo₧itΘ otßzky existujφ
                jednoduchΘ, snadno pochopitelnΘ nesprßvnΘ
                odpov∞di.

        Frothingham∙v 4. zßkon:
                Urgentnost v∞ci je v₧dy nep°φmo ·m∞rnß jejφ
                d∙le₧itosti.

        Salvator∙v zßkon:
                Kdy₧ u₧ jste vyzkouÜeli vÜechno mo₧nΘ i
                nemo₧nΘ, a neusp∞li jste, zkuste jeÜt∞ to,
                co navrhoval ÜΘf.

        Murphyho paradox:
                Ud∞lat n∞co obtφ₧n²m zp∙sobem je v₧dy
                snazÜφ.

        Eng∙v princip:
                ╚φm se n∞co snadn∞ji ud∞lß, tφm obtφ₧n∞ji
                se to pak m∞nφ.

        Lacklandovy zßkony:
             1. Nikdy nebu∩ prvnφ.
             2. Nikdy nebu∩ poslednφ.
             3. Nikdy se na nic nehlas dobrovoln∞.

        Murphyho 4. logick² zßv∞r:
                Ud∞lat cokoliv blbuvzdorn²m je nemo₧nΘ,
                proto₧e blbci jsou ohromn∞ vynalΘzavφ.

        Perrussel∙v zßkon:
                Äßdn² pracovnφ ·kol nenφ tak jednoduch²,
                aby se na n∞m nenechalo nic zkazit.

        Juhain∙v zßkon:
                Kompromis je v₧dy nßkladn∞jÜφ ne₧
                kterßkoliv ze dvou p∙vodn∞ navr₧en²ch
                alternativ.

        Zßkon pana Coopera:
                Stane-li se, ₧e nerozumφte urΦitΘmu slovu v
                technickΘm spise, klidn∞ to slovo ignorujte.
                Uvidφte, ₧e text bude dßvat smysl i bez n∞ho.

        Fahnenstockovo pravidlo pro p°φpad nezdaru:
                Kdy₧ jste napoprvΘ neusp∞li, okam₧it∞
                odstra≥te veÜkerΘ d∙kazy o svΘm nezda°ilΘm
                pokusu.

        Loweryho zßkon:
                Kdy₧ se vßm n∞co zasekne, pomozte tomu
                nßsilφm. Jestli₧e se to ulomφ, je jasnΘ, ₧e
                to tam stejn∞ nem∞lo co d∞lat.

        Platov² axi≤m:
                Zv²Üenφ platu je v₧dy prßv∞ takovΘ, aby vßm
                stouply dan∞, a prßv∞ tak malΘ, abyste je
                na ΦistΘm platu ani nepoznali.

        Korekce p°φslovφ Kdo pozd∞ chodφ, sßm sob∞ Ükodφ:
                Kdy₧ p°ijdete moc brzy, akce bude zruÜena.
                Kdy₧ p°ijdete na sekundu p°esn∞, budete
                muset Φekat.
                Kdy₧ se opozdφte, p°ijdete zas a₧ moc pozd∞.


V²poΦetnφ technika a programovßnφ:

        Zßkony programovßnφ:
             1. Ka₧d² program je zastaral² ve chvφli, kdy
                je vlo₧en do poΦφtaΦe.
             2. P°φprava ka₧dΘho programu stojφ v₧dy vφce a
                trvß v₧dy dΘle.
             3. Jestli₧e se program osv∞dΦil, je t°eba jej
                zm∞nit.
             4. Jestli₧e se program neosv∞dΦφ, je t°eba o
                n∞m po°φdit dokumentaci.

        Greer∙v 3. zßkon:
                PoΦφtaΦov² program d∞lß jen to, co mu
                °eknete, nikdy vÜak ned∞lß to, co byste
                cht∞li, aby ud∞lal.

        Prvnφ zßkon programovßnφ:
                Ka₧d² dan² program prßv∞ vlo₧en² do
                poΦφtaΦe je zastaral².

        Sutin∙v druh² zßkon:
                Nejv∞tÜφ zßbavu sk²tajφ ty poΦφtaΦovΘ
                ·lohy, kterΘ nejsou v praxi naprosto k
                niΦemu.


Socißlnφ murphologie:

        Shirleyho zßkon:
                V∞tÜina lidφ si v∞tÜinu lidφ pln∞ zaslou₧φ.

        Thom∙v zßkon o svßtosti man₧elstvφ:
                Äivotnost man₧elstvφ je nep°φmo ·m∞rnß
                nßklad∙m na svatbu.

        Pravidlo man₧elskΘho lo₧e:
                Prvnφ usne ten, kter² chrßpe.

        Zßkon kapitßna Pennyho:
                Ka₧dΘho Φlov∞ka je mo₧no n∞jakou dobu vodit
                za nos. N∞kterΘ lidi je mo₧no vodit za nos
                dlouho, ale nikdo ani na okam₧ik neoblafne
                moji starou.

        Cheit∙v povzdech:
                P°φtel, kterΘmu jsi pomohl v nouzi, si na
                tebe vzpomene tehdy, a₧ se zase ocitne v
                nouzi.

        Van Roy∙v druh² zßkon:
                Dokß₧eÜ-li rozeznat dobrou radu od ÜpatnΘ,
                nepot°ebujeÜ ₧ßdnou radu.

        Jaffe∙v metazßkon:
                Jsou v∞ci, o nich₧ nelze nic zjistit. Nelze
                ale ani zjistit, kterΘ v∞ci to jsou.


Poznatky Murpholog∙ o lidskΘ povaze:

        Fowlerova poznßmka:
                Jedinou nedokonalostφ matiΦky P°φrody je
                lidskΘ plΘm∞.

        Lippmanova pouΦka:
                LidΘ se v₧dy specializujφ v oblasti svΘ
                nejv∞tÜφ slabiny.

        Steel∙v v²klad ₧ivotnφ filozofie:
                Ka₧d² by m∞l mφt n∞jakΘ pevnΘ p°esv∞dΦenφ.
                Jß t°eba jsem pevn∞ p°esv∞dΦen o tom, ₧e si
                dßm jeÜt∞ jednu.

        Zßkony lidsk²ch vrtoch∙:
                Ka₧d² chce, aby si ho n∞kdo vÜimnul, ale
                nikdo nechce, aby na n∞ho lidΘ civ∞li.

        Zßkon pravdy:
                ╚lov∞k obΦas narazφ na pravdu; v∞tÜinou se
                vÜak rychle vzpamatuje a jde dßl.

        Zßkon l₧i:
                Bez ohledu na to, kolikrßt u₧ byla urΦitß
                le₧ odhalena, stßle z∙stßvß n∞jakΘ procento
                lidφ, kte°φ jφ v∞°φ.

        Prvnφ zßkon ₧ivotab∞hu:
                Jakmile d∞lßte to, co jste odjak₧iva cht∞li
                d∞lat, mßte chu¥ d∞lat n∞co jinΘho.

        Katz∙v zßkon:
                LidΘ a nßrody zaΦnou jednat podle zdravΘho
                rozumu, teprve a₧ vyΦerpajφ vÜechny ostatnφ
                mo₧nosti.

        Lieberman∙v zßkon:
                Ka₧d² l₧e; to vÜak v∙bec nevadφ, proto₧e
                nikdo nikoho neposlouchß.

        Miules∙v zßkon:
                Na Φφ stran∞ stojφte, zßvisφ na tom, kde
                prßv∞ sedφte.

        Boling∙v postulßt:
                Jestli₧e se cφtφte dob°e, ned∞lejte si
                starosti, ono to zase p°ejde.

        Berr∙v 2. zßkon ve dvou mutacφch:
                Ka₧d² kdo je populßrnφ je nutn∞ neoblφben².
                Nikdo nemß rßd vφt∞ze, kter² stßle jen
                vyhrßvß.

        Rockefeller∙v princip:
                Nikdy ned∞lejte nic, p°i Φem by vßs mohla
                zastihnout smrt.

        LidskΘ rozhodovßnφ podle J.S.GilletovΘ:
                Jß vφm v₧dycky co chci...Jß si to jenom
                Φasto rozmyslφm jinak.

        Levingstonovy zßkony o obΘznφch osobßch:
             1. Tlust² Φlov∞k nab²vß na objemu tak, aby
                zcela zaplnil jak²koliv od∞v, kter² na sebe
                vezme.
            2.  TlouÜtφk v₧dy krßΦφ st°edem chodby.


Murphologie o partnersk²ch vztazφch:

        Beifeld∙v zßkon:
                Pravd∞podobnost, ₧e mlad² mu₧ poznß dφvku,
                kterß by se mohla stßt jeho nastßvajφcφ,
                pyramidßln∞ vzr∙stß, je-li tento mu₧ ve
                spoleΦnosti:
                   a/ dφvky, s nφ₧ prßv∞ chodφ,
                   b/ svΘ ₧eny,
                   c/ lΘpe vypadajφcφho p°φtele s lepÜφm
                      postavenφm.

        Prvnφ zßkon sociogenetiky:
                Celibßt nenφ d∞diΦn².

        Hartley∙v druh² zßkon:
                Nikdy nespi s n∞k²m, kdo je jeÜt∞ v∞tÜφ
                cvok ne₧ ty.
          Poznßmka pr∙m∞rnΘho man₧ela:
                To bych v∙bec nemohl chodit dom∙.

        Zadr∙v zßkon biomechaniky:
                Stupe≥ pokuÜenφ je nep°φmo ·m∞rn²
                dosa₧itelnosti objektu.

        Rubyho princip nßhodn²ch setkßnφ:
                Pravd∞podobnost, ₧e potkßte n∞koho znßmΘho,
                se prudce zvyÜuje, jste-li ve spoleΦnosti
                osoby, s nφ₧ si nep°ejete b²t spat°en.

        Poznatek Mae WestovΘ:
                Chybovat je lidskΘ, ale pocit je to bo₧sk².

        Stewart∙v zßkon retroakce:
                Je snazÜφ zφskat odpuÜt∞nφ, ne₧ dovolenφ.

        Drazen∙v zßkon restituce:
                Doba nutnß k nßprav∞ situace je nep°φmo
                ·m∞rnß Φasu, v n∞m₧ se udßla katastrofa.

        PokroΦil² zßkon milostn²ch vztah∙:
                Kdy₧ je Φφm, tak nenφ do Φeho.
                Kdy₧ je do Φeho, tak nenφ Φφm.
           Dodatek ΦeskoslovenskΘ mlßde₧e: A kdy₧ je i Φφm,
                i do Φeho, tak nenφ kdy, proto₧e jsme na
                sch∙zi.


MurphologovΘ o ₧enßch:

        Zßkonitost posunu hodnot:
                PampeliÜka od milence znamenß vφce, ne₧
                orchidej od man₧ela.

        Dßmsk² zßkon schvßlnosti:
                ╚lov∞ku se nikdy nelφbφ ta v∞c, na kterou
                mu staΦφ kapsa.

        Zßkon nep°φjemnΘho p°ekvapenφ:
                Nic nevypadß zblφzka tak hezky, jak to
                vypadalo z dßlky.

        Prvnφ zßkon pen∞₧nφ dynamiky:
                Penφze nenadßle spadlΘ z nebe obdr₧φte v₧dy
                souΦasn∞ s neΦekanou slo₧enkou na obnos ve
                stejnΘ v²Üi.

        Zßkon klimatologick²:
                Rychlost v∞tru se zvyÜuje p°φmo ·m∞rn∞ s
                ·Φtem za vßÜ ·Φes.

        Rada na dovolenou:
                Kdy₧ si balφte kufry, vezm∞te si o polovinu
                mΘn∞ Üat∙, zato dvakrßt tolik pen∞z.

        Rady pro domßcnost:
             1. Cokoli se stßvß po₧ivateln²m, kdy₧ se to
                dostateΦn∞ jemn∞ nakrßjφ.
             2. Kdy₧ se p°i va°enφ n∞co zpackß, a¥ do toho
                vrazφte co chcete, bude to jeÜt∞ horÜφ.

        Ananasov² zßkon (se vÜeobecnou platnostφ):
                NejlepÜφ Φßsti je tΘm∞° nemo₧nΘ odd∞lit od
                t∞ch nejhorÜφch.

        Rada tety Sally - murpholo₧ky:
                D∞vΦata, kdy₧ n∞co hledßte, nejd°φv se
                podφvejte tam, kde byste to nikdy
                nehledali.

        Zßkon pohybu ne₧iv²ch v∞cφ:
                VeÜkerΘ ne₧ivΘ p°edm∞ty jsou alespo≥ natolik
                pohyblivΘ, aby se vßm dostaly do cesty.

        Zßkon geometrie, p∙sobφcφ v domßcnosti:
                Kter²koliv horizontßlnφ povrch se brzy
                vertikßln∞ navrÜφ.

        Heisenberg∙v princip nejistoty:
                Nelze znßt mφsto ulo₧enφ vÜech p°edm∞t∙
                souΦasn∞.
           Logick² d∙sledek: Najde-li se postrßdanß v∞c,
                ihned se ztratφ jinß.

        Hamiltonovo pravidlo pro ΦiÜt∞nφ oken:
                èmouha, kterou usilovn∞ Φistφte, je v₧dy na
                druhΘ stran∞.

        Zßkon o rostlinßch:
                Äivotnost pokojovΘ rostliny je nep°φmo
                ·m∞rnß jejφ cen∞.
           Dodatek pr∙m∞rnΘho man₧ela: a p°φmo ·m∞rnß jejφ
                oÜklivosti.


Politika, jak ji vidφ MurphologovΘ:

        Princip politiky:
             1. V roce, kdy se konajφ volby, ₧ßdn² politik
                nemluvφ o danφch.
             2. A¥ °φkajφ co cht∞jφ, nikdy vßm ne°eknou
                celou pravdu.
             3. Bez ohledu na to, o Φem se mluvφ, v₧dycky
                jde o penφze.

        Zßkon politick²ch machinacφ:
                Kdy₧ nenφ poruce vhodn² kandidßt, n∞kdo
                navrhne Kennedyho.

        Zßkon novinov²ch titulk∙:
                Jestli₧e titulek konΦφ otaznφkem, odpov∞∩
                znφ "ne".

        Uzeninov² zßkon:
                Kdo mß rßd uzeniny a respektuje zßkony,
                nikdy by nem∞l b²t u toho, kdy₧ se tyto
                v∞ci d∞lajφ.


Zßkony spoleΦenskΘho styku:

        Zßkon panφ MurphyovΘ:
                V pr∙b∞hu n∞kolika m∞sφc∙ se vyskytnou
                pouze t°i spoleΦenskΘ udßlosti, kterΘ za
                n∞co stojφ.  Zßkonit∞ pak vÜechny p°ipadnou
                na jeden veΦer.

        Zßkon telekomunikaΦnφ:
                Jestli₧e vytoΦφte omylem ÜpatnΘ telefonnφ
                Φφslo, nikdy nenφ obsazeno.


MotoristΘ, seznamte se vΦas s Murphyho zßkony!

        Lemar∙v 1. parkovacφ postulßt:
                Kdy₧ musφte zaparkovat o 6 blok∙ dßl,
                najdete vzßp∞tφ dv∞ uvoln∞nß parkovacφ
                mφsta prßv∞ p°ed vchodem do budovy.

        Zßkon odhalen² d∞deΦkem pana Murphyho:
                Nikdy neumφÜ po°ßdn∞ klφt, dokud se
                nenauΦφÜ °φdit auto.

        Neaplikovateln² zßkon:
                Umyjete-li si auto, abyste tak p°ivolali
                dΘÜ¥, nenφ to nic platnΘ, stejn∞ nezaprÜφ.

        Zßkon odboΦovßnφ:
                Na silnici nenφ prakticky ₧ßdn² provoz do
                chvφle, kdy pot°ebujete odboΦit doleva.

        Zßkon dopravnφ zßcpy:
                Dopravnφ zßcpa nar∙stß v p°φmΘ ·m∞rnosti s
                dobou, po kterou dopravu °φdφ dopravßk.

        Axi≤m p°edjφ₧d∞nφ:
                ╪idiΦ za vßmi chce jet rychleji ne₧ vy - o
                5km/hod.

        Zßkon silniΦnφch oprav:
                ┌seky s nejv∞tÜφm provozem se v₧dy opravujφ
                nejdΘle.


Spot°ebitelskΘ zßkony:

        Herblock∙v zßkon:
                Kdy₧ je n∞co dobrΘ, p°estanou to d∞lat.

        Hershiserovo pravidlo:
                Je-li v²robek oznaΦen nßlepkou "Novinka"
                nebo "Luxusnφ v²robek", nejednß se nikdy o
                novinku, tφm mΘn∞ o luxusnφ v²robek.

        Sintetos∙v prvnφ spot°ebitelsk² zßkon:
                èedesßtidennφ zßruka vßm zaruΦuje, ₧e se
                v²robek pokazφ 61. den po jeho zakoupenφ.

        Zßkon pro laΦnΘ Φtenß°e:
                Kniha, za kterou jste dnes vydali
                horentnφch 14,95 dolaru, vyjde zφtra
                bro₧ovanß.

        Zßkon technick²ch oprav:
                V duchu ekonomiky slu₧eb vßm vrzajφcφ
                koleΦko nenama₧ou, ale vym∞nφ.


Zßkony universßlnφ, neboli kosmickΘ:

        Zßkladnφ zßkon:
                Chaos v kosmu neustßle nar∙stß.

        Jak pravil Zappa:
                Dv∞ v∞ci na tΘto zemi jsou vÜudyp°φtomnΘ:
                vodφk a lidskß blbost.

        Maash∙v zßkon:
                VÜechno na sv∞t∞ se da°φ jen proto, aby se
                to mohlo ka₧dou chvφli obrßtit na ruby.

        Zßkon regresivnφ ·sp∞Ünosti:
                Vloni bylo vÜechno lepÜφ.

        Relativita Φasu z pohledu P.D.Tracelyho:
                DobrΘ Φasy pominou straÜn∞ rychle; ÜpatnΘ
                p°etrvßvajφ do nekoneΦna.

        Poznatek z Kirkegaarda:
                Äivot lze sprßvn∞ chßpat jedin∞ pozpßtku,
                ₧φt ho vÜak musφme jedin∞ dop°edu.

        Nevysloviteln² zßkon:
                Jakmile se o n∞Φem zmφnφte.....,kdy₧ je to
                dobrΘ,hned se na to zase zapomene,
                ......kdy₧ je to zlΘ, hned se to stane.

        Finagleovo ÜestΘ pravidlo:
                Nev∞°te na zßzraky - spolΘhejte na n∞!

        Zßkon duality:
                Ze dvou mo₧n²ch udßlostφ se v₧dy p°ihodφ ta
                mΘn∞ p°φznivß.

        NereciproΦnφ zßkony perspektivnosti:
                Negativnφ vyhlφdky majφ za nßsledek
                negativnφ v²sledky.
                Pozitivnφ vyhlφdky majφ za nßsledek taky
                negativnφ v²sledky.
                Co zaΦalo dob°e, skonΦφ Üpatn∞.
                Co zaΦalo Üpatn∞, skonΦφ jeÜt∞ h∙°.

        Tvrzenφ nejstarÜφho Murphologa, pana Belfoura:
                Na niΦem na sv∞t∞ tolik nezßle₧φ - a je jen
                moc mßlo v∞cφ, na nich₧ v∙bec trochu
                zßle₧φ.

        Wolter∙v zßkon:
                Kdy₧ mßte Φas, nemßte penφze.
                Kdy₧ mßte penφze, nemßte Φas.

        Ruckert∙v zßkon:
                Nic nenφ tak malΘ, aby vßm to nemohlo
                p°er∙st p°es hlavu.

        Allen∙v zßkon:
                TΘm∞° v₧dy je jednoduÜÜφ se do n∞Φeho
                dostat, ne₧ pak z toho vycouvat ven.

        Mason∙v prvnφ zßkon synergismu:
                Ten den, kdy jste hotov za n∞co dßt svou
                duÜi, zjistφte, ₧e na trhu je prßv∞ duÜφ
                p°ebytek.

        Ducharmeova pouΦka:
                P°φle₧itost zaklepe v₧dy v nejmΘn∞
                p°φhodnou chvφli.

        Holten∙v v²klad:
                Pozitivnφ je Φlov∞k jedin∞ tehdy, kdy₧ jde
                o n∞co negativnφho.

        Varovßnφ pana Murphyho:
                St°e₧te se dne, kdy nebudete mφt na co
                nadßvat.


(Podle knihy MURPHY'S LAW DESK CALENDAR 1987, Price/Stern
Sloan, Los Angeles, aktualizovßno podle 100+1 16/88; prvnφ
dφl 100+1 ZZ 26/85)