|
|
Soud rozhodl: miliardov² kolotoΦ konΦφ
Soud uvalil konkurs na Chemapol, zaΦala honebnφ sez≤na na mamuty?
ObΦan pro₧φvß u₧ dlouhou dobu pocit k°ivdy, kdy₧ vidφ, do jakΘ mφry platφ v republice heslo napsanΘ od nepam∞ti na fasßd∞ prachatickΘ radnice, ₧e toti₧ v pavuΦin∞ prßva uvφzne malß muÜka, kde₧to velk² brouk proletφ skrz. Zabl²skalo se na dobrΘ Φasy. Krajsk² obchodnφ soud v Praze toti₧ vyhlßsil konkurz na Junkovo impΘrium Chemapol Group. TakΘ tento kolos roztßΦφ kolotoΦ miliard, do n∞ho₧ se nikdo neodva₧oval vztßhnout ruku, aby si neurazil prsty. Na nßvrh dvou bank, ╚eskoslovenskΘ obchodnφ a CrΘdit Lyonnais, soud rozhodl, jak rozhodl. ChG se ovÜem m∙₧e odvolat.
| AKTUALITA
|
|
|
SpφÜ si dovedu p°edstavit, ₧e dß Junek na buben Krajsk² obchodnφ soud v Praze, ne₧ naopak
|
Mß oporu v t∞ch v∞°itelφch, kte°φ s rozhodnutφm soudu nesouhlasφ a konkurz nepo₧adujφ - p°edevÜφm je to InvestiΦnφ a PoÜtovnφ banka, kterß vlastnφ p∞tinu majetku. Jejφ mluvΦφ pova₧uje uvalenφ konkurzu za neÜ¥astn² krok, u₧ proto, ₧e m∙₧e ohrozit zam∞stnanost 15 tisφc lidφ.
Tento signßl Tachecφ bezpochyby vyslala ne k soudu nebo ke komukoli jinΘmu, ale k ve°ejnosti, kterß mß z jejφch slov uv∞°it, ₧e pod sirnatou oblohou chemickΘ korporace vypukne nß°ek hladov∞jφcφch. Je to skliΦujφcφ, vid∞t tuto kdysi skv∞lou novinß°ku v tΘto nßjemnΘ roli! Konkurz samoz°ejm∞ neznamenß, ₧e podniky ChG budou zav°eny a jejich zam∞stnanci nafasujφ na vrßtnici ₧ebrßckou h∙l a odejdou. I kdyby odvolßnφ ChG vyÜlo naprßzdno, nastane velmi dlouh² proces rozprodßvßnφ jednotliv²ch Φßstφ podniku. Tak by to p°ece m∞lo fungovat ve zdrav∞ fungujφcφ ekonomice: jakmile n∞jak² pr∙myslov² konglomerßt nepodßvß takov² v²kon, jak² se od n∞ho Φekß, jeho struktura se musφ zm∞nit, od zßkladu. A zßsadnφ zm∞nu nejlΘpe vyvolß totßlnφ zm∞na vlastnick²ch vztah∙ - a z nich vypl²vajφcφch mana₧ersk²ch pravomocφ.
"Bylo to unßhlenΘ rozhodnutφ," °φkß Radim Masn², spolumajitel balφku 47 procent akciφ. ChG se bude odvolßvat, m∙₧e to tßhnout a₧ k vrchnφmu soudu a podle odhad∙ tahanice m∙₧e trvat i p∞t let - ovÜem po tu dobu konkurz pob∞₧φ dßl a sprßvce konkurznφ podstaty bude hledat kupce pro jednotlivΘ Φßsti skupiny ChG. Jakkoli si ned∞lßm velkΘ iluze, nebo¥ m∞ zkuÜenost uplynul²ch let vylΘΦila z nad∞jφ z poΦßtku let devadesßt²ch, p°ece jen ve m∞ zasvitla jisk°iΦka nad∞je, ₧e nastala honebnφ sez≤na na mamuty nestydat∞ dusajφcφ naÜφ ekonomikou. Zasvitla, jenom na chvilku. SpφÜ si toti₧ dovedu p°edstavit, ₧e ve FidlovaΦce nakonec dß Junek na buben Krajsk² obchodnφ soud v Praze, ne₧ naopak.
|
|
|
PoÜ¥ßckß povφdka 2
VΦera jsem tu psal o pohlednici, kterou jsem dostal od Steva ProÜka z Havaje. Pochopiteln∞ ₧e Steve na Havaj nenosφ adressbuch a ₧e na pohlednici napsal velmi aproximativnφ adresu! Pohlednice doÜla a jß se utvrdil v p°esv∞dΦenφ, ₧e pro poÜ¥ßky je to cosi jako sport doruΦit zßsilku s roztodivnou adresou - pokud je ve v∞ci vtip. Kßja Saudek jednou vyzkouÜel, jestli mi dojde jeho divoce pomalovan² dopis s adresou O┤Neff Smφchov. Bodej¥ by nedoÜla! To bylo tak:
Za totßΦe jsem si nechal do legitimace napsat do rubriky TODLETO ZD╠L┴N═: zßklad≥², aby na m∞ byli hodn∞jÜφ policajti, kdy₧ m∞ budou filcovat v aut∞. No a jß Üel na poÜtu pro prachy a ty byly vystavenΘ na "PhDr Ond°ej Neff". Za ok²nkem sed∞la kyselina, z°ejm∞ narazila p°ed chvilkou na zßsadu, prost∞ vyÜum∞la a jeΦela: "Vi d∞te priΦ chlape se zßkladnφm zd∞lßnφm! Vi nemßte nßrok, a¥ si sem p°φde PAN DOKTOR! Jß tenkrßt m∞l kocovinu nebo n∞co a ud∞lal jsme tam scΘnu a °val jsem, esli si myslφ, ₧e na jedn² atrese budou bydlet DVA Ond°ejovΘ NeffovΘ narozen² 26.6.1945 a jeden bude badatel dochtor fyloz≤fije a druhej lopa¥ßk v gumovkßch? Nakonec mi t∞ch sto dvacet korun vyplßzli, ovÜem povφdala si o tom pak celß poÜta, co₧ mi vyzvonila Alenka Bytomskß, tehdy poÜ¥aΦka, nynφ tajemnß tajemnice m∞sφΦnφku Ikarie. Bodej∩ by nev∞d∞li, kde bydlφ tedlecten Neft se zßkladnφm vzd∞lßnφm, o mß ten dochtorßt! Kßj∙v dopis doruΦili.
HezkΘ p°iposlßnφ
O historce dßvno odlo₧enΘ do vejminku pamatovßnφ bych se nerozepisoval, neb²t psanφΦka elektronφΦka od Petry. P°eΦt∞te:
P°ed asi deseti lety jsem m∞la n∞meckΘho ovΦßka Brita. Bydlela jsem sama ve starÜφm rodinnΘm domku ve vesnici M., kousek za Prahou (vesnice mß asi 250 obyv. a pojmenovanΘ ulice - ta mß se jmenovala Vltavskß). Bylo mi dvacet, a bydlela jsem tam asi rok a p∙l.
Cestou mezim∞stsk²m autobusem dom∙ jsem se jednou veΦer seznßmila s dv∞ma kluky, kte°φ p°ijeli asi 200km navÜtφvit na vojnu kamarßda, asi 4 stanice p°ed vesnicφ, kde jsem bydlela. Ptali se m∞ na n∞jakou ubytovnu, kde by mohli p°espat. Jezdφvali na vandry, tak₧e byly zvyklφ na nepohodlφ, ale v ·noru se jim pod Üirßk moc necht∞lo. Obec, kde byla kasßrna, nic takovΘho nemß. Slovo dalo slovo, a jß jsem jim nabφdla mo₧nost p°espat s tom starÜφm barßku (mß dv∞ malΘ samostatnΘ bytovΘ jednotky). Popsala jsem jim cestu, jak se ke mn∞ dostanou a oni vystoupili z autobusu. Kolem p∙lnoci p°ijeli poslednφm autobusem. Odvedla jsem je do Φßsti, kde p°espali. Celkem brzy rßno vstali, pod∞kovali mi a odjeli. U₧ jsem je nikdy nevid∞la.
Tenhle zdlouhav² ·vod pφÜi pro pochopenφ malΘ dohry: asi za p∙l roku mi p°iÜla pohlednice s obrßzkem ΦernΘho vlΦßka (myslφm z n∞jakΘho vandru) s pozdravem a kouzelnou adresou:
sleΦna Petra co mß Brita
od Jednoty dol∙
M.
Bez p°φjmenφ, bez nßzvu ulice (Vltavskß skuteΦn∞ vede od b²valΘ Jednoty dol∙ z kopce), jen s nßzvem vesnice.
Pohled mßm stßle schovan² a p°esto₧e je to skoro deset let, p°i VaÜem Φlßnku jsem si na ni okam₧it∞ vzpomn∞la.
M∞jte se hezky
Petra (u₧ ne sleΦna)
Vφte, kdy₧ po°ßd mluvφme o tΘ blbΘ nßlad∞ - m∞ vyprßv∞nφ tohoto druhu blbou nßladu roze₧ene lφp ne₧ fernet. Myslφm si toti₧, ₧e sluÜnost je ten nejvybran∞jÜφ druh luxusu, jak² si m∙₧eme dop°ßt. Rozhodn∞ zlepÜuje kvalitu ₧ivota vφc, ne₧ hodinky s vodotryskem.
VeΦer p°iÜlo jeÜt∞ jedno povφdßnφ, tentokrßt s africkou tΘmatikou:
P°ed lety jsem pracoval v Africe a kolegovΘ mi zasφlali objemnou obßlku prost°ednictvφm cestovatele, kter² byl z tehdejÜφho Ministerstva zahraniΦnφho obchodu. Obßlku /tradiΦnφ, odpornou, na₧loutlou, z t°epivΘho papφru/ nadepsali takto:
Cestovateli se obßlka zdßla p°φliÜ t∞₧kß a tak ji odmφtl p°evzφt. Sekretß°ka, aby si uÜet°ila starosti se shßn∞nφm toho, kdo jφ obßlku p°inesl a vrßtila ji zp∞t, obßlku vzala a dala do podatelny onoho ministerstva. Zcela sprßvn∞, proto₧e podatelna slou₧φ k odesφlßnφ poÜty. DalÜφ panφ rovn∞₧ v souladu s ·°ednφm postupem, a tedy bez pou₧itφ hlavy obßlku, zalepila jednou samolepkou (obßlky do zahraniΦφ se na ministerstvo musely p°edßvat rozlepenΘ, aby bylo snßze kontrolovatelnΘ, ₧e neobsahujφ dolary Φi jinΘ protistßtnφ tiskoviny nato₧ soukromou korespondenci) a maÜinkou ofrankovala.
Jist∞ ji₧ tuÜφte hapy end. Obßlku mi p°inesl poÜ¥ßk v Africe na mou adresu a to d°φve, ne₧ dorazil onen ochotn² cestovatel.
JeÜt∞ po letech p°em²Ülφm, kolik p°em²Üliv²ch a ochotn²ch lidφ v poÜtovnφch slu₧bßch n∞kolika zemφ dvou kontinent∙ zp∙sobilo doruΦenφ takto nadepsanΘ obßlky.
M.Kohout
No a ·pln∞ na konec jeden mail z rßna:
Kdyz mi bylo osm a pul, poslal jsem z letniho tabora pohled nasi kocce.
Adresa znela:
Kocka Lucie
Knizeci
Dopis nemel znamku. Absolutne nechapu jak je to mozne, ale dosel. Knizeci je osada bez posty, neni v zadnem seznamu smerovacich cisel a cita vseho vsudy dvacet chalup. Zadna skola, zadny urad, zadna posta, dokonce ani zadna hospoda. A vrchol vseho - nejsme starousedlici, ale luftaci, kteri na chalupe travi dva mesice v roce. Kocce bylo pet let a mistni postacka ji znala. Snad se postaci snazili kvuli detskemu rukopisu, vi buh. Obcas mne napadne, jak by tu mohlo byt hezky, kdyby vetsina lidi venovala tolik usili a napaditosti sve praci, jako nekteri postaci. Chvala jim.
Marek Roesler
Ano, chvßla vÜem lidem, kte°φ v∞nujφ svΘ ·silφ prrßci. P°eji p∞kn² den.
|
|
|
Jak to bylo v Brn∞ s p∞timili≤nt²m nßvÜt∞vnφkem
Pan doktor David Pochmon je p∞tmili≤nt² nßvÜt∞vnφk NeviditelnΘho psa - tato informace byla ve Psu zve°ejn∞na. Doktor - nemyslete si, ₧e kv∙li tomu, ₧e Φtete NP, si m∙₧ete ud∞lat s doktorem Pochmonem znßmost a on si vßs vezme do referßtu - nedoufejte v to! On je patolog. Krom toho je to ohromn∞ fajn chlap a moc zajφmav∞ mi vyprßv∞l o budoucnosti medicφny. Myslel jsme na to, jak ·chvatnΘ je dobrodru₧stvφ p°φrodnφch v∞d: i v kontaktu s odum°el²mi tkßn∞mi hledß medicφna cestu pro ₧ivot.
FOTOETUDA
|
|
David Pochmon dostal od Kßji Saudka obrßzek. ProΦ? Je to p∞timili≤nt² nßvÜt∞vnφk Psa!
|
S doktorem jsme si povφdali v irskΘ hospod∞ Molly┤s na ╚eskΘ ulici, ovÜem slßva se odehrßvala ve skv∞lΘm Suchßnkov∞ sci-fi knihkupectvφ v JezuitskΘ ulici. Ohromn∞ se mi lφbφ atmosfΘra, kterß tam vlßdne, a v∞ru ₧e jsem tam nebyl poprvΘ. Takovß mφsta, jako je ╚ernß planeta, to jsou zßchytnΘ ostr∙vky pro lidi specifickΘho zßjmu. Nenφ to jen obchod s knihami, je to mφsto pro setkßvßnφ, mφsto pro kontakty, mφsto pro sou₧itφ.
ProΦ ale se o setkßnφ s p∞timili≤nt²m nßvÜt∞vnφkem zmi≥uji v psφ Φßsti denφku.
Pobesedovat p°iÜlo mnoho lidφ - plus jeden pejsek, americk² kokr. Byl nßle₧it∞ urousan², jak se sluÜφ pro tuto roΦnφ dobu a toto poΦasφ. Neobt∞₧oval, sed∞l, koukal, obΦas si lehl a zd°φml si. Kdy₧ p°iÜly na °adu oblo₧enΘ chlebφΦky, o₧il a loudil po psφm zp∙sobu: sed∞l a hled∞l, to je nejvφce osv∞dΦenß metoda. Tento pejsek ji zdokonalil, nesmφrn∞ koketn∞ nachyloval hlavu na stranu. Bylo to neodolatelnΘ, nesmφrn∞ roztomilΘ gesto a kdyby jeho pßn nezasßhl, asi by v∞tÜina oblo₧en²ch chlebφΦk∙ proÜla pejskov²m za₧φvacφm traktem.
Jen₧e ono je to trochu jinak.
Nebyla to koketΘrie. Pejska ranila mrtvice a od tΘ doby takov²m zvlßÜtnφm zp∙sobem nachyluje v jistΘ situaci hlavu. Vyprßv∞l o tom jeho pßn. MudrcovΘ radili, ₧e by bylo nejlφp pejska utratit. Nestalo se tak. Pejsek dostßvß nynφ medikamenty, koncem jara ho nechß jeho pßn ost°φhat a₧ na k∙₧i, aby se nep°eh°φval a nezat∞₧oval tφm srdce - zkrßtka, musφ dodr₧ovat zdravotnφ re₧im. V tomto specißlnφm re₧imu pes ₧ije u₧ dva roky. M∞l jsem radost, ₧e panu doktorovi Pochmonovi p°iÜlo pot°ßst rukou tolik lidφ - a jeden pes.
|
|
|
COMICS STRIP:
|
(kreslφ Aston) |
| |
Klikn∞te na obrßzek a uvidφte dalÜφ stripy
|
|
Toto je DEN═K: do sφt∞ jde obvykle nejpozd∞ji do 8.00 hod. aktußlnφho dne. Pokud zaspφm, opiji se, zeÜφlφm nebo se zast°elφm, pat°iΦn∞ na to upozornφm - nebo¥ jen v takovΘm p°φpad∞ vyjde Pes jindy, eventußln∞ nikdy.
Podniku se sna₧φ ÜΘfovat Ond°ej Neff, redaktorem je Ferda èedivßk, p°φpravu "emajlovΘho Psa" k rozesφlßnφ d∞lß Milan Vosßhlo.
O p°ihlßÜenφ/odhlßÜenφ E-MAILovΘ verze NeviditelnΘho psa se doΦtete na specißlnφ strßnce.
|
 |
|
29.1.1999
|
|
|
|
 |
OSTROVY
INFORMAC═ |
| 28.1.99 |
|
|
|
|
