 |
MilostnΘ skandßly americk²ch prezident∙
|
Bill Clinton je zatφm poslednφm, ale zdaleka ne prvnφm z americk²ch prezident∙, kte°φ se dostali do °eΦφ kv∙li nev∞°e. O Georgi Washingtonovi se nap°φklad vφ, ₧e choval n∞₧nΘ city k ₧en∞
svΘho souseda panφ Sally FairfaxovΘ, a ₧e jφ psal dopisy jeÜt∞ t∞sn∞ p°ed svou vlastnφ svatbou s mladou vdovou Marthou Custisovou, kterß byla jednou z nejbohatÜφch ₧en Virginie.
Pravda, Washington tehdy, v roce 1758 jeÜt∞ nev∞d∞l, ₧e bude prezidentem Spojen²ch stßt∙. Ostatn∞ patrn∞ ani nev∞d∞l, ₧e n∞jakΘ SpojenΘ stßty vzniknou. Bojoval toti₧ prßv∞ proti
Francouz∙m v ΦervenΘm kabßtci anglickΘho kolonißlnφho plukovnφka. Podle vÜech dostupn²ch sv∞dectvφ z∙stal vztah mezi Georgem Washingtonem a jeho krßsnou sousedkou u dopis∙. George Washinngton toti₧ pevn∞ v∞°il v "rozum spφÜe ne₧ ve vßÜe≥".
To vÜak nebyl p°φpad jeho pozd∞jÜφho ministra financφ Alexandra Hamiltona, kter² se aΦ ₧enat stal ob∞tφ sexußlnφho vydφrßnφ Marie ReynoldsovΘ a jejφho man₧ela Jamese. Reynoldsovß
po₧ßdala ministra o pomoc proti dlu₧nφk∙m, zaplatila mu ve svΘ posteli a jejφ man₧el samoz°ejm∞ veÜel do lo₧nice prßv∞ ve chvφli, kdy ministr nem∞l mo₧nost v²mluvy.
Hamilton a man₧el se nakonec domluvili na tisφci dolarech a milostnß afΘrka pokraΦovala s man₧elov²m v∞domφm natolik intenzivn∞, ₧e Hamilton dokonce nabßdal svou ₧enu, aby za nφm do hlavnφho m∞sta Philadelphie nejezdila. Vztah s Reynoldsovou vÜak pokraΦoval i potΘ, co panφ Hamiltonovß za mu₧em p°ece jen
p°ijela, a p°esto, ₧e s nφm oΦekßvala dφt∞.
Nßroky man₧el∙ Reynoldsov²ch pochopiteln∞ rostly a Reynolds nakonec po₧ßdal o mφsto na ministerstvu financφ. Tam vÜak Hamilton odmφtl vyhov∞t, m∞l svΘ zßsady. Jeho soukromß afΘra byla
jeho soukromß v∞c a ministr by za nic na sv∞t∞ nezneu₧il svΘho postavenφ k tomu, aby ji vy°eÜil.
Reynolds Üel samoz°ejm∞ vÜe vyzvonit politickΘ opozici, ji₧ vedl dalÜφ ze zakladatel∙ USA Thomas Jefferson. Jefferson vyslal za Hamiltonem t°i kongresmany, aby jej usv∞dΦili ze zneu₧itφ
ve°ejnΘ funkce. Hamilton nap°ed vztah s Reynoldsovou zapφral, ale pak kongresman∙m p°evyprßv∞l vÜe do poslednφch detail∙. Sv²m vyznßnφm je p°esv∞dΦil, ₧e nezneu₧il svΘho postavenφ, ₧e ji₧ uprost°ed jeho vyprßv∞nφ prosili, aby p°estal, a rozhodli se tuto afΘru nechat b²t.
Celß v∞c se nakonec stejn∞ dostala na ve°ejnost a byly z nφ dokonce dv∞ knφ₧eΦky: jedna, kdy₧ novinß° a Jefferson∙v p°φvr₧enec James Callender zve°ejnil zßpis z onoho Hamiltonova p°iznßnφ, a druhß, kterou napsal Hamilton, aby se obhßjil. Asi nenφ divu, ₧e se skv∞le prodßvaly.
Zmφn∞n² Thomas Jefferson, autor Deklarace o nezßvisloti a t°etφ americk² prezident, nesmφrn∞ schopn² a talentovan² politik, vynßlezce a myslitel, m∞l sv²ch skandßl∙ a skandßlk∙ takΘ dost. O jeho man₧elstvφ se dnes mnoho nevφ, ale svedenφ ₧eny jeho p°φtele, Ü¥avnatΘ historky z Pa°φ₧e, kde Jefferson slou₧il jako velvyslanec mladΘ republiky, a ·dajnß Φernß milenka a neman₧elskΘ d∞ti s nφ pat°φ k prezidentskΘmu folkl≤ru.
Sedm² prezident Andrew Jackson musel v roce 1829 dokonce rozpustit kv∙li ₧en∞ celou vlßdu. Washingtonskß politickß smetßnka toti₧ odmφtla p°ijmout man₧elku Jacksonova ministra obrany Peggy Eatonovou, kterou obvi≥ovala z p°φliÜ voln²ch mrav∙. Averze vzrostla tak vysoko, ₧e ΦlenovΘ vlßdy a jejich rodiny spolu prakticky p°estaly komunikovat. VÜe m∞lo politickΘ pozadφ, kter²m byl souboj Jacksonova viceprezidenta Johna Calhouna (a v∙dce protipeggyovskΘ frakce) s ministrem zahraniΦφ Martinem Van Burenem (v∙dce propeggyovskΘ skupiny) o nßstupnictvφ po prezidentovi. Vyhrßla Peggy a Van Buren, kter² se skuteΦn∞
pozd∞ji stal prezidentem.
JeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ Jackson musel zab²vat tφmto skandßlem, pou₧ila politickß opozice v p°edvolebnφ kampani fakt, ₧e Jackson si poprvΘ vzal svou ₧enu Rachel jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ byla legßln∞ rozvedena (Jacskonovi se brali dvakrßt, podruhΘ potΘ, co po dvou letech spoleΦnΘho ₧ivota zjistili svou chybu). Rachel sice stßla v∞rn∞ p°i svΘm mu₧i, stejn∞ jako on p°i nφ (dokonce kdysi zabil v souboji Φlov∞ka, kter² jeho ₧enu urazil), oslavila s nφm jeho vφt∞zstvφ, ale nedo₧ila se jeho inaugurace.
V roce 1836 byl za Van Burenova viceprezidenta zvolen Richard Johnson, p°esto₧e pr²
m∞l dv∞ neman₧elskΘ d∞ti, a navφc s ΦernoÜkou. TakΘ proti Groveru Clevelandovi bylo b∞hem jeho prezidentskΘ kampan∞ zve°ejn∞no obvin∞nφ, ₧e mß neman₧elskΘ dφt∞. Cleveland se rad∞ji p°iznal, ne₧ aby s tφmto
faktem dlouho a zbyteΦn∞ zßpasil. P°iznßnφ odpov∞dnosti i to, ₧e se Cleveland o svΘho syna v₧dy peΦliv∞ staral, aΦkoli si nikdy nevzal jeho matku, mu nakonec u ve°ejnosti spφÜe pomohlo ne₧ uÜkodilo.
P°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou se dostal do °eΦφ kandidßt Woodrow Wilson a man₧elka jistΘho pr∙myslnφka Mary Peckovß, se kterou se Wilson poprvΘ vid∞l jeÜt∞ jako vysokoÜkolsk² profesor na dovolenΘ na Bermudßch v roce 1907, kdy ji₧ byla odlouΦena od svΘho man₧ela - Wilson vÜak byl ₧enat a jeho ₧ena Ellen zem°ela a₧ v roce 1915.
Kdy₧ se vztah obou dostal na p°et°es b∞hem prezidentskΘ kampan∞ v roce 1912, zakßzal Wilson∙v protivnφk Theodore Roosevelt sv²m pod°φzen²m, aby jej proti Wilsonovi pou₧ili, a odmφtl se snφ₧it ke skandalizovßnφ politickΘho oponenta.
Wilson si Peckovou nikdy nevzal, ale po smrti svΘ ₧eny v roce 1915, se zamiloval do vdovy Edith GaltovΘ. Jeho poradci se bßli, ₧e tento vztah prezidenta poÜkodφ - jednak zaΦal d°φve ne₧ rok po smrti Wilsonovy ₧eny a jednak vßleΦn² prezident mß mφt jinΘ starosti ne₧ psßt denn∞ jeden milostn² dopis. Zamilovvan² prezident nedbal a nechal oznßmit zasnoubenφ, a proto₧e reakce ve°ejnosti nebyly prßv∞ p°φznivΘ, uspφÜil i svatbu.
PovßleΦn² prezident Warren Harding m∞l jednu milenku, kterß o jejich vztahu a neman₧elskΘm dφt∞ti vydala v roce 1927 knihu "Prezidentova dcera". Pozd∞ji se ukßzalo, ₧e pr² m∞l milenky dv∞, a to zßrove≥. Jedna z nich nakonec byla - na ·Φet Hardingovy RepublikßnskΘ strany - vyslßna na dlouh² zßjezd po Orientu, aby b∞hem kampan∞ nebyla k dispozici.
Harding m∞l stßle jeÜt∞ to Üt∞stφ, ₧e jeho osobnφ poklesky vyplynuly na ve°ejnost a₧ po jeho smrti. N∞kterΘ jeho milostnΘ dopisy jsou sice v KongresovΘ knihovn∞, ale nesm∞jφ b²t odpeΦet∞ny d°φve ne₧ 29.Φervence 2014.
A₧ v sedmdesßt²ch letech se ve°ejnost dozv∞d∞la, ₧e vßleΦn² prezident Franklin Delano Roosevelt a jeho ₧ena Eleanor ne₧ili v BφlΘm dom∞ ani na jejich venkovskΘ sφdle spolu. FDR m∞l jako
stßlou spoleΦnici svou tajemnici Missy, obΦansk²m jmΘnem Marguerite Alice Lehandovou, kterou personßl a d∞ti Φasto v jeho lo₧nici vid∞li v ₧upanu. Eleanor m∞la blφzk² vztah k novinß°ce Loren∞ HickokovΘ.
╪idiΦka generßla a pozd∞jÜφho prezidenta Dwighta Eisenhowera, AngliΦanka, b²valß modelka a hereΦka Kay Summersbyovß v roce 1973 zve°ejnila prakticky na smrtelnΘ posteli vyznßnφ, ₧e byla za
vßlky prezidentovou milenkou. Vztah vÜak pr² skonΦil ve chvφli, kdy Ike zamφ°il po vßlce zp∞t do USA.
DalÜφm znßm²m zßletnφkem v BφlΘm dom∞ byl John Fitzgerald Kennedy. Seznam jeho ·dajn²ch p°φtelky≥ zahrnuje Judith Campbellovou, milenku mafißnskΘho bosse Sama Giancany (Al Caponova nßslednφka). Jeho nßstupce Lyndon Johnson se dal slyÜet, ₧e se Kennedym nenechß zahanbit v ₧ßdnΘm ohledu a o sv²ch postelov²ch "vφt∞zstvφch" celkem nepokryt∞ hovo°il. U₧ p°ed vßlkou pr² zaΦal jeho dlouh² vztah k Alici GlassovΘ, kter² skonΦil v roce 1967 kv∙li sporu o vßlku ve Vietnamu.
Kennedy a Johnson ₧ili ovÜem v dob∞, kdy se stßle jeÜt∞ o prezidentov∞ milostnΘm ₧ivot∞ nepsalo v novinßch a i kdy₧ se o n∞m "ve spoleΦnosti" v∞d∞lo, spφÜe to prezidentovi pomßhalo, ne₧
Ükodilo.
Toto "tichΘ spiklenectvφ" definitivn∞ skonΦilo kv∙li jinΘmu Kennedymu, dneÜnφmu senßtoru Edwardovi, kter² v roce 1969 vezl mladou ₧enu na party, spadl s autem do °eky a zatφmco on se zachrßnil, jeho spoleΦnice zahynula. Od tΘ doby se stal soukrom² ₧ivot prezident∙ a prezidentsk²ch kandidßt∙ b∞₧n²m nßm∞tem
novinov²ch Φlßnk∙.
Ji°φ Majstr
| |
|
![]](../../../IMGCES~1.CZ/P-LI5B.GIF){kind=small}
