Prezident USA byl nev∞rn² svΘ ₧en∞, proΦ to mß zajφmat mn∞?
   Tuto otßzku si klade spousta lidφ vΦetn∞ mnoha Clintonov²ch spoluobΦan∙. U₧ proto, ₧e Clinton nenφ prvnφ prezident s problematick²m milostn²m vztahem. Nejvφce se vÜak divφ cizina. Jeden N∞mec napsal na Internetu ve°ejn² vzkaz: "Ameriko, nemßÜ opravdu jinΘ problΘmy?"
   Na druhou stranu nejv∞tÜφ a v tuto chvφli urΦujφcφ sv∞tovß mocnost je v situaci, kdy mo₧nß sesadφ svΘho prezidenta prßv∞ proto, ₧e byl nev∞rn² svΘ ₧en∞ a lhal o tom. Nedß se tedy nic d∞lat, ne₧ zßle₧itost sledovat.
   Je skuteΦn∞ mo₧nΘ, ₧e prezident USA bude sesazen kv∙li man₧elskΘ nev∞°e?
   Jak znßmo, Amerika je zem∞ neomezen²ch mo₧nostφ. Z formßlnφho hlediska ale nejde o to, zda m∞l Clinton s Lewinskou pom∞r, ale zda o tom lhal pod p°φsahou a zda ma°il vyÜet°ovßnφ jinΘho p°φpadu. "N∞kte°φ se budou sna₧it z toho ud∞lat pouze zßle₧itost sexu," °ekl republikßnsk² senßtor Orrin Hatch. "Ale jß ve zprßv∞ soudce Starra nevidφm nic, co by °φkalo, ₧e by (Clinton) m∞l b²t odvolßn kv∙li sexußlnφmu pom∞ru."
   Vzhledem k tomu, ₧e podstatnß Φßst zprßvy zve°ejn∞nß po t°ech letech usilovnΘ prßce nezßvislΘho vyÜet°ovatele se ovÜem zab²vß prßv∞ prezidentovou nev∞rou a dokonce podrobn²m popisem sexußlnφch praktik provozovan²ch mezi Clintonem a Lewinskou, je ovÜem v²Üe uvedenΘ oficißlnφ stanovisko pon∞kud spornΘ.
   ProΦ byl Clinton∙v pom∞r k LewinskΘ v∙bec vyÜet°ovßn?
   V prvnφ °ad∞ je asi nutnΘ v∞d∞t, ₧e prezident Bill Clinton byl vyÜet°ovßn vlastn∞ po celou dobu svΘho pobytu v ·°adu. Nejprve to bylo kv∙li ·dajn²m nepravostem spojen²m s realitnφ kancelß°φ obchodujφcφ s arkansask²mi pozemky v lokalit∞ Whitewater. V tΘto kancelß°i sice nepravosti byly objeveny, ale nikoli nepravosti napßchanΘ prezidentem.
   Kdy₧ se nezßvislΘmu vyÜet°ovateli nepoda°ilo zφskat ₧ßdnΘ d∙kazy proti prezidentovi zde, obrßtil svou pozornost takΘ na prezidentovu ₧enu Hillary, kterß byla obvi≥ovßna, ₧e falÜovala n∞kterΘ dokumenty b∞hem svΘ prßvnickΘ praxe v Arkansasu. Ani zde se zatφm nepoda°ilo nic prokßzat, a tak se pozornost vyÜet°ovatele obrßtila na obvin∞nφ, kterΘ proti Clintonovi vznesla jedna jeho pod°φzenß v dob∞, kdy byl jeÜt∞ arkansask²m guvernΘrem.
   Paula Jonesovß tvrdφ, ₧e se p°ed nφ prezident svlΘkl a po₧adoval po nφ prßv∞ ty sexußlnφ slu₧by, kterΘ mu pak v BφlΘm dom∞ poskytovala dobrovoln∞ Monika Lewinskß. Clinton to pop°el a soudkyn∞ nakonec rozhodla, ₧e i kdyby Clinton svΘ nßvrhy uΦinil, byl to sice trapas, ale nic nezßkonnΘho: guvernΘr Jonesovou k niΦemu nenutil nßsilφm, ani jinak, ani jφ nijak nebrßnil ve slu₧ebnφm postupu.
   Prßv∞ p°i procesu s Clintonem ohledn∞ JonesovΘ vyplula najevo zßle₧itost s Lewinskou. Advokßti JonesovΘ toti₧ cht∞li soudu dokßzat, ₧e Clinton je zßletnφk (ve°ejnost o n∞m mß v tomto bod∞ celkem jasno), a tak pßtrali po dalÜφch mimoman₧elsk²ch romßncφch.
   Z Φeho je tedy prezident obvi≥ovßn?
   Prezident byl nezßvisl²m vyÜet°ovatelem obvin∞n z 11 mo₧n²ch p°eΦin∙. VÜechny pat°φ do kategorie k°ivΘho sv∞dectvφ, zneu₧itφ moci, brßn∞nφ pr∙b∞hu prßva, ovliv≥ovßnφ sv∞dk∙. Prezident se t∞chto skutk∙ podle vyÜet°ovatele dopustil zejmΘna, kdy₧ se v r∙zn²ch fßzφch vyÜet°ovßnφ sna₧il zap°φt sv∙j vztah k LewinskΘ.
   Kdy bude soud s prezidentem?
   K jakΘmukoli souzenφ prezidenta je zatφm jeÜt∞ dost daleko. Zprßva nezßvislΘho vyÜet°ovatele nenφ ob₧alobou ve smyslu, v jakΘm ji znßme z obvykl²ch soudnφch p°elφΦenφ. Tato zprßva je jen jak²msi upozorn∞nφm pro Kongres, ₧e prezident se mohl dopustit Φin∙, kterΘ jsou v nφ uvedeny. DalÜφ postup zßvisφ na Kongresu.
   Jak² tedy bude nynφ postup?
   Detaily postupu nejsou zcela jistΘ, proto₧e nejsou uvedeny ani v ·stav∞, ani v jin²ch zßkonech. ┌stava stanovφ, ₧e prßvo podat na prezidenta ·stavnφ ₧alobu mß pouze Sn∞movna reprezentant∙. Sn∞movna nejprve nechß zprßvu nezßvislΘho vyÜet°ovatele posoudit svΘmu prßvnφmu v²boru, v jeho₧ Φele je republikßn Henry Hyde (a tedy Clinton∙v politick² odp∙rce, proto₧e Clinton je Φlenem DemokratickΘ strany). Teprve pokud to v²bor doporuΦφ, bude se zprßvou zab²vat celß sn∞movna, i kdy₧ ₧ßdn² zßkon nevyluΦuje, aby se zprßvou sn∞movna zab²vala, i kdyby to v²bor nedoporuΦil.
   Pokud by sn∞movna dosp∞la k zßv∞ru, ₧e proti prezidentovi chce podat ·stavnφ ₧alobu, sestavφ za pomoci prßvnφho v²boru jejφ Φlßnky a ty pak se vÜemi spisy p°edß Senßtu. Senßt bude prezidenta soudit pod °φzenφm p°edsedy NejvyÜÜφho soudu. Pokud dv∞ t°etiny senßtor∙ rozhodnou, ₧e Clinton je vinen, bude sesazen.
V americkΘmu prßvu se obvin∞nφ vysokΘho federßlnφho ·°ednφka z proti·stavnφho chovßnφ nebo jin²ch vß₧n²ch p°eΦin∙ °φkß impeachment. Mimochodem, pokud bude pro prezideta hlasovat aspo≥ 33 senßtor∙, bude dßle prezidentem.
   Co prezidentovi hrozφ?
   Podle americkΘ ·stavy je jedin²m d∙sledkem tohoto procesu sesazenφ z funkce a zßkaz v²konu jak²chkoli dalÜφch federßlnφch funkcφ. Pokud by vÜak byly prezidentovi prokßzßny jeÜt∞ i trestnΘ Φiny, mohl by b²t normßln∞ souzen.
   Kdo by byl prezidentem, kdyby byl Clinton sesazen? Kdy by se konaly novΘ prezidentskΘ volby?
   Prezidentem by se automaticky stal nyn∞jÜφ viceprezident Al Gore. DalÜφφ prezidentskΘ volby se budou v ka₧dΘm p°φpad∞ konat a₧ v °ßdnΘm termφnu v roce 2000. Americkß ·stava neznß p°edΦasnΘ volby (ani prezidentskΘ, ani vÜeobecnΘ) a je postavena tak, ₧e k nim nem∙₧e nastat d∙vod.
   U₧ byl n∞kdy n∞jak² prezident sesazen?
   Nikoli, ale dva k tomu m∞li velice blφzko. Andrew Johnson skuteΦn∞ proÜel cel²m procesem a₧ po hlasovßnφ v Senßtu a ten jej nesvrhl. Richard Nixon se ·stavnφ ₧alob∞ rad∞ji vyhnul demisφ, po nφ₧ hned dostal od svΘho b²valΘho viceprezidenta Geralda Forda milost za vÜechny Φiny, kterΘ "spßchal nebo spßchat mohl".
   OvÜem tento proces zvan² v americkΘ ·stav∞ impeachment nenφ vyhrazen jen pro prezidenta. M∙₧e jφm b²t souzen ka₧d² stßtnφ Φinitel. V americk² d∞jinßch bylo takto postupovßno proti 15 Φinitel∙m, z nich₧ sedm bylo zbaveno ·°adu.
   SkuteΦn∞ v americkΘ ·stav∞ nenφ stanoveno, za co je prezidenta mo₧no soudit?
   Americkß ·stava stanovφ, ₧e ·stavnφ ₧aloba m∙₧e b²t podßna pro ·platkß°stvφ, velezradu a "jinΘ t∞₧kΘ zloΦiny a p°eΦiny". JinΘ t∞₧kΘ zloΦiny a p°eΦiny p°i tom nejsou nikde vymezeny. Prßvnφci vedou spory o tom, co se za n∞ m∙₧e pova₧ovat. Z°ejm∞ nejblφ₧e pravdy byl Ferald Ford, kter² jeÜt∞ jako senßtor prohlßsil, ₧e jinΘ t∞₧kΘ zloΦiny a p°eΦiny jsou prost∞ to, co za n∞ v p°φsluÜnΘ dob∞ oznaΦφ Sn∞movna reprezentant∙.
   
   Mßte dalÜφ dotazy? NapiÜte: novinky@mail.ctk.cz
   Ji°φ Majstr