Paměťové rozhraní
Nyní jsme již došli na konec 3D pipeline, kde jsou data zapisována do paměti. První samozřejmostí u použitého rozhraní je použití 256-bitové šířky sběrnice. U architektury LMA III (Light-Speed Memory Architecture), kterou nVidia již pár let používá, je pásmo rozděleno pomocí čtveřice samostatných řadičů, v tomto případě to bude na 64-bitové kanály. Je to efektivnější a hlavně realizovatelnější způsob než v případě jednoho 256-bitového řadiče.
Na této 256-bitové sběrnici poběží u NV40 paměti typu GDDR3, které jsme mohli nedávno poprvé spatřit na grafických kartách s GeForce FX 5700 Ultra. Jsou uspořádané do půlkruhu jen na přední straně grafické karty, a to z důvodu chlazení. V našem případě je jejich frekvence totiž 550MHz (GeForce 6800 Ultra), což znamená celých 1,1GHz efektivně (podrobněji o pamětech v popisu grafických karet níže).
Přestože jsou tyto paměti velice rychlé, nedostačují renderovacím schopnostem jádra NV40. Vzhledem k omezením ze strany šířky pásma (které je i tak přes 35 GB/s) může být efektivně vyrenderováno z teoretických 6,4 Gpixel/s jen 4,8 Gpixel/s. Tomu odpovídá plné využití asi 12 z celkových 16 pixel pipeline.
UltraShadow II
Krátce se zmíním o technologii UltraShadow, která je součástí architektury CineFX od verze 2.0. Za normálních okolností je výkon v 3D aplikacích a hrách snižován aplikací stínů na celou scénu. UltraShadow dovoluje programátorům určit hraniční Z-souřadnice, mezi kterými se budou stíny vykreslovat, zatímco zbytek stínován nebude. Znamená to jisté zvýšení výkonu a UltraShadow bude například hojně využit ve hře Doom 3. Druhá generace by měla být navíc až 4x rychlejší než původní UltraShadow.
Video Procesor
Několika slovy se také stojí za to zmínit o novém video procesoru, který je integrovaný v GeForce 6800. Vzhledem k tomu, že přehrávání videa čím dál tím více penalizuje procesory a bere jim potřebný výkon, implementovala nVidia do rodiny NV4x programovatelný video procesor (VP). Jedná se o 16-cestnou vektorovou jednotku s architekturou SIMD, která ale pracuje jen s celými čísly.
Video procesor se skládá ze čtyř částí – adresovací, skalární, vektorové a z části pro větvení kódu. Obsahuje v sobě zároveň TV enkodér, výstup pro HDTV (720p, 1080i, 480p, CGMS), dekodér a enkodér pro MPEG2 a MPEG4 včetně DivX, dekodér pro WMV9 apod. Nechybí ani funkce pro odstraňování mozaikového efektu u streamovaného videa (podobně jako ATi VideoShader).
Pro nVidii je integrace nového VP velkým plusem, protože do nynějška měla monopol na podobné technologie právě ATi. Bude zajímavé sledovat, jak budou proti sobě stát kvalita videa obou společností.
Paměťové rozhraní a video procesor
