⌐irokopßsmovΘmu Internetu v ╚R ujφ╛dφ vlak Φφm dßl vφc aneb jak jsme na tom ve skuteΦnosti?

Sdru╛enφ Internet pro v╣echny sleduje v²voj ╣irokopßsmovΘho p°ipojenφ k Internetu ve sv∞t∞ ji╛ del╣φ dobu a p°esto, ╛e na toto tΘma v poslednφ dob∞ vy╣lo n∞kolik Φlßnk∙, pokusφme se vßm nabφdnout co nejkomplexn∞j╣φ srovnßnφ ADSL a kabelovΘho Internetu ve sv∞t∞ za poslednφ 3 roky. ╚ekajφ na nßs tedy spousty Φφsel, graf∙ a tabulek. Mimo jinΘ se dozvφte takΘ n∞co o tom, jak si ╚esk² Telecom lehce utahoval z EvropskΘ Unie a p°ehßn∞l poΦty skuteΦn∞ z°φzen²ch p°φpojek.

Nejd°φve zprßvy od spoleΦnosti Point-Topic – nßskok okolnφch zemφ se neustßle zv∞t╣uje.

Ji╛ tΘm∞° dva roky sledujeme v²voj vysokorychlostnφho Internetu ve sv∞t∞. V²znamn²m zdrojem informacφ je krom∞ tradiΦnφch pramen∙ jako OECD a Evropskß komise takΘ spoleΦnost Point-Topic, kterß v pravideln²ch t°φm∞sφΦnφch intervalech vydßvß svΘ vlastnφ studie. Nehodnotφ pouze EvropskΘ zem∞, ale tΘm∞° cel² sv∞t. PoprvΘ jsme vßs o v²voji v okolnφm sv∞t∞ informovali ji╛ v roce 2002 v Φlßnku „ADSL, sv∞t, Evropa a my“ a p°edpov∞di z tohoto Φlßnku se vyplnily do puntφku. Studie Point-Topicu sahajφ je╣t∞ dßl do minulosti a nßm se poda°ilo zφskat ·daje z konce roku 2001. ╚φselnΘ informace o rozvoji vysokorychlostnφho ADSL a takΘ kabelovΘho Internetu v pr∙b∞hu n∞kolika let se nßm poda°ilo vt∞snat do nßsledujφcφch dvou tabulek. Informace, kterΘ lze do tabulek jen t∞╛ko vΦlenit, se vßm pokusφm dodat v dopl≥ujφcφch komentß°φch. Poj∩me se tedy bez dlouh²ch °eΦφ podφvat hned na prvnφ tabulku monitorujφcφ nejen ADSL, ale nov∞ i kabelovΘ p°ipojenφ k Internetu. Tato tabulka porovnßvß pouze krßtk² Φasov² ·sek od 30. 6. 2003 do 30. 9. 2003, p°esto je velmi zajφmavß, proto╛e obsahuje rozhodn∞ nejnov∞j╣φ informace ze sv∞ta vysokorychlostnφho p°ipojenφ (na zem∞, u nich╛ znßme je╣t∞ nov∞j╣φ ·daje, samoz°ejm∞ v komentß°i upozornφm).


Zdroj: Point-Topic (prosinec 2003) a DG InfoSociety, ╚Tc * Jednß se o odhad, informace o p°esnΘm poΦtu p°φpojek k tomuto konkrΘtnφmu datu nejsou k dispozici.

V tabulce jsem si dovolil vyznaΦit Φervenou barvou zem∞, kterΘ by nßs ve srovnßnφ m∞ly zajφmat nejvφce. ZaΦnu tedy Belgiφ, kterß je zajφmavß nejen tφm, ╛e pat°φ k jedn∞m z nejrychleji se rozvφjejφcφch trh∙ s vysokorychlostnφm p°ipojenφm, ale p°edev╣φm je nßm blφzkß poΦtem obyvatel. Je tΘm∞° na chlup stejn² jako v ╚R. Navφc, jak je patrnΘ z n∞kter²ch vyjßd°enφ ╚eskΘho Telecomu, je prßv∞ Belgie jejich velk²m vzorem, kter² by jednou (rozum∞j: v horizontu n∞kolika let) cht∞li dohnat a p°edehnat. O tom, jak „nesmyslnΘ“ jsou takovΘto plßny ╚Tc, sv∞dΦφ i jeho v²sledky v poΦtu z°φzen²ch p°φpojek v uplynulΘm roce 2003. Dnes u╛ tedy vφme, ╛e v Belgii bylo k 30. 9. 2003 zhruba 706 000 p°φpojek ADSL (v diskusφch na odborn²ch zahraniΦnφch serverech jsem zaznamenal nejnov∞j╣φ Φφslo z ledna 2004, kterΘ hovo°φ dokonce o 800 000 p°φpojkßch). Nebudu zde srovnßvat s poΦtem p°φpojek u nßs, ten nevaln² v²sledek za rok 2003 - zhruba 14 100 p°φpojek - jist∞ v╣ichni dob°e znßte. Srovnßnφ by nebylo korektnφ, proto╛e v Belgii ADSL funguje ji╛ n∞kolik let. Dovolφm si ale upozornit na fakt, ╛e ani nov∞ zve°ejn∞nΘ plßny ╚Tc a p°edev╣φm poΦet nov²ch lokalit, kde mß b²t ADSL dostupnΘ, nijak nenasv∞dΦujφ tomu, ╛e by m∞l ╚Tc v roce 2004 n∞jak v²razn∞ zrychlit zavßd∞nφ vysokorychlostnφho Internetu. Na rozdφl od ╚eskΘ republiky je v Belgii navφc mnohem vφce roz╣φ°en kabelov² Internet. Je-li v tΘto zemi zhruba 446 900 u╛ivatel∙ kabelovΘho Internetu, pak je zcela logickΘ, ╛e to konkurenΦnφ ADSL nemß jednoduchΘ. A to je hned prvnφ zvlß╣tnost, na kterou jsem cht∞l upozornit. Doufßm, ╛e se te∩ nedotknu kabelov²ch operßtor∙ podnikajφcφch v ╚R, kte°φ investovali nemalΘ penφze do sv²ch rozvod∙ kabelovΘ televize. V poΦtu CATV zßsuvek se rozhodn∞ nemßme za co styd∞t, ale poΦet zßkaznφk∙ vyu╛φvajφcφch Internet (n∞co kolem 35 tisφc) nenφ prßv∞ Φφslo, s nφm╛ bychom se mohli chlubit. Pov╣imn∞te si v tabulce zemφ jako Holandsko, ⌐vΘdsko nebo Velkß Britßnie, kde je na rozdφl od N∞mecka opravdu vysok² poΦet kabelov²ch p°ipojenφ k Internetu. Prßv∞ proto jsou jejich ·sp∞chy v roz╣i°ovßnφ ADSL mnohem hodnotn∞j╣φ (ADSL tam mß oproti N∞mecku v kabelovkßch velkou konkurenci).

Dal╣φ zemφ, kterß stojφ za pov╣imnutφ, je ⌐pan∞lsko. Rozvoj vysokorychlostnφho ADSL zde stavφ mezi svΘ prioritnφ cφle a platφ stejn² argument, jak² jsem uvedl v²╣e. I zde je velmi dynamicky se rozvφjejφcφ trh s kabelov²m Internetem, tak╛e ani ve ⌐pan∞lsku to ADSL v∙bec nemß jednoduchΘ. Od zaΦßtku minulΘho roku (2003) nabφzφ ⌐pan∞lsk² operßtor navφc neomezen² p°φstup k Internetu p°es klasick² dial-up, tak╛e „hlad“ po ADSL nenφ tak velik² jako u nßs, kde si o pau╣ßlnφm dial-upu m∙╛eme zatφm nechat jen zdßt. PerliΦkou je, ╛e i ve ⌐pan∞lsku majφ svΘho ministra, kter² svΘ prßci a╛ tak moc nerozumφ. Jak jinak si vysv∞tlit tvrzenφ ministra Juana Costa, ╛e ve ⌐pan∞lsku, kterΘ m∞lo 58 tisφc p°φpojek ADSL v roce 2000, bylo koncem roku 2003 2,2 milionu ADSL p°φpojek. To je samoz°ejm∞ nesmysl, ⌐pan∞lsko mß sice 2,2 milionu p°φpojek vysokorychlostnφho Internetu, av╣ak slovφΦko vysokorychlostnφ zahrnuje nejen ADSL, ale i kabelov² internet a jinΘ druhy p°ipojenφ. Z°ejm∞ daleko sprßvn∞j╣φ Φφslo zve°ejnil nedßvno server ISDN.cz , kde se operßtor Telefonica p°iznßvß celkem k 1,65 milionu p°φpojek ADSL. Ze zprßvy se takΘ dozvφdßme, ╛e od roku 2000 tento operßtor do ADSL nainvestoval 2 miliardy Euro a do konce roku 2006 by cht∞l dosßhnout 6 milion∙ ADSL p°φpojek. Na rozdφl od zve°ejn∞n²ch plßn∙ ╚eskΘho Telecomu nenφ d∙vod mu nev∞°it. Na tomto mφst∞ si dovolφm upozornit na nejnov∞j╣φ rozhovor na╣eho pana ministra Mlynß°e na BBC, kter² je s pracφ svΘho ministerstva spokojen. ⌐koda jen, ╛e spokojeni nejsou u╛ivatelΘ. Dovolφm si Φtenß°e upozornit zejmΘna na ministrovu odpov∞∩ na otßzku, zdali splnil slib ohledn∞ pau╣ßlu u vytßΦenΘho p°ipojenφ a ADSL – ceny pod tisφcovku m∞sφΦn∞.

K dal╣φm zemφm, kterΘ by nem∞ly uniknout na╣φ pozornosti, pat°φ urΦit∞ Portugalsko a Ma∩arsko. PoΦtem obyvatel a tentokrßt i ·rovnφ ekonomiky jsou nßm opravdu velmi blφzcφ. Portugalsko s Ma∩arskem toti╛ berou rozvoj ADSL smrteln∞ vß╛n∞ a ve t°etφm Φtvrtletφ roku 2003 se v p°φr∙stku ADSL linek propracovali na Φelnφ pozice v celosv∞tovΘm m∞°φtku. Na rozdφl od Portugalska, kde jsou dostupnΘ pouze ·daje zve°ejn∞nΘ Point-Topicem ( k 30.9.2003 zhruba 142 500 p°φpojek), mßme z Ma∩arska i daleko Φerstv∞j╣φ zprßvy. Ma∩arsko toti╛ u╛ v polovin∞ prosince oznßmilo 100 tisφc p°φpojek ADSL a tφm si zaruΦilo v nßsledujφcφ studii Point-Topicu p°ednφ p°φΦky v r∙stu poΦtu p°φpojek. Vφce informacφ naleznete v Φlßnku pana KusnyΘra na serveru ISDN.cz. Jß si jen dovolφm podotknout, ╛e aby ╚eskß republika v∙bec mohla uva╛ovat o mo╛nosti b²t zve°ejn∞na v n∞jakΘm p°φ╣tφm porovnßnφ, musela by mφt alespo≥ 50 tisφc p°φpojek ADSL. To je minimßlnφ poΦet, kter² vy╛aduje Point-Topic z d∙vodu, aby nedochßzelo ke zkreslenφ jednotliv²ch srovnßnφ. Pravidlo je to rozumnΘ, proto╛e kdyby n∞kdo zaΦal na poΦtu 100 p°φpojek a ka╛d² kvartßl toto Φφslo zdvojnßsobil, dokßzal by vφc ne╛ 2 roky vßlcovat v╣echny ostatnφ zem∞ v tomto konkrΘtnφm srovnßnφ, i kdy╛ by ve skuteΦnosti pat°il k nejzaostalej╣φm. V ·vodu Φlßnku jsem slφbil p°ehled za poslednφ 3 roky, tak╛e je na Φase, abych sv∙j slib splnil.



Tato tabulka snad nepot°ebuje ╛ßdn² komentß°. Snad jen malΘ vysv∞tlenφ k Φφsl∙m u kandidßtsk²ch zemφ. V dob∞, kdy tabulka vznikala, jsme nem∞li k dispozici ╛ßdnou studii monitorujφcφ stav v kandidßtsk²ch zemφch (Point-Topic u╛ podruhΘ za sebou kandidßtskΘ zem∞ vynechal a v∞nuje se pouze Ma∩arsku), a tak jsme byli nuceni vychßzet z tiskov²ch zprßv nßrodnφch operßtor∙. Jak se p°esv∞dΦφte v dal╣φ Φßsti Φlßnku, u Polska se nß╣ ·daj pon∞kud li╣φ od ·daj∙ uvßd∞n²ch ve zprßv∞ EvropskΘ Unie (p°iznßvßm, ╛e v tomto konkrΘtnφm p°φpad∞ bude asi Φφslo uvßd∞nΘ v studii EU p°esn∞j╣φ). U Slovenska a ╚eskΘ republiky mßme ·daje opravdu p°esnΘ – bohu╛el ani jeden se nevztahuje p°esn∞ k datu 30.6.2003, proto se m∙╛e skuteΦn² poΦet p°φpojek li╣it ( maximßln∞ v╣ak o 100 a╛ 200 p°φpojek). V╣echna ostatnφ Φφsla jsou v naprostΘm po°ßdku.

Vysokorychlostnφ p°ipojenφ – n∞kolik aktußlnφch graf∙

V tΘto Φßsti Φlßnku vßm p°edlo╛φm n∞kolik aktußlnφch graf∙. Odvozeny jsou z p°edchozφch tabulek, ka╛d² z nich v╣ak zobrazuje trochu odli╣nΘ v∞ci. Ka╛d² graf srovnßvß pouze 10 nejlep╣φch zemφ. V╣echny grafy pochßzejφ z poslednφ zprßvy spoleΦnosti Point-Topic monitorujφcφ stav vysokorychlostnφho p°ipojenφ ve 3 Φtvrtletφ roku 2003.

Obrßzek 1: Deset zemφ s nejv∞t╣φm absolutnφm poΦtem p°φpojek vysokorychlostnφho Internetu –ADSL+ kabelovΘ modemy (Zdroj: Point-Topic)



Prvnφ graf snad nenφ nutno ani komentovat. V p°φpad∞, ╛e by vßs zajφmaly p°esnΘ hodnoty zobrazenΘ v jednotliv²ch sloupcφch, staΦφ se vrßtit na prvnφ tabulku a sΦφtat poΦty ADSL p°φpojek a kabelov²ch modem∙.

Obrßzek 2: Deset zemφ s nejv∞t╣φm absolutnφm poΦtem p°φpojek vysokorychlostnφho Internetu k 30.9.2003 – rozd∞leno podle technologiφ (Zdroj: Point- Topic)



I tento druh² graf je pom∞rn∞ jasn². UrΦit∞ jste si pov╣imli, ╛e po°adφ zemφ se nezm∞nilo. Jednß se v podstat∞ o stejn² graf jako ten prvnφ. Dokß╛eme si z n∞j v╣ak vytvo°it lep╣φ p°edstavu o tom, jakou Φastφ se na koneΦnΘm Φφsle podφlφ ADSL a jakou Φßstφ kabelovΘ modemy. USA jsou spolu s Holandskem (to v grafu ale nehledejte) jedinou zemφ, kde je╣t∞ stßle vφt∞zφ p°ipojenφ p°es kabel (CATV). Zatφmco v USA bude kabel je╣t∞ dlouho porß╛et ADSL, v Holandsku u╛ kabelovΘmu p°ipojenφ dochßzφ dech.

Obrßzek 3: Deset zemφ s nejv∞t╣φ penetracφ vysokorychlostnφho Internetu - poΦet linek na 100 obyvatel, sledovanΘ obdobφ druhΘ a t°etφ Φtvrtletφ 2003 (Zdroj: Point- Topic)



Ke t°etφmu obrßzku bych dodal pouze jedinΘ. Zatφmco na umφst∞nφ ╚R v p°edchozφch grafech nem∙╛eme ani pomyslet (to by ka╛d² obΦan ╚R musel mφt svou vlastnφ p°φpojku a stßle by to nestaΦilo), na umφst∞nφ v tomto t°etφm grafu ╣ance jsou. Odhadem by nßm staΦilo zhruba 500 tisφc ADSL p°φpojek a 300 tisφc kabelov²ch modem∙.

Obrßzek 4: Deset zemφ s nejv∞t╣φm pom∞rn²m r∙stem p°φpojek vysokorychlostnφho Internetu v t°etφm Φtvrtletφ roku 2003 (Zdroj: Point-Topic)



Obrßzek Φφslo 4 a 5 jsou si velmi podobnΘ. Prvnφ z nich v╣ak zahrnuje ob∞ technologie, tedy ADSL i kabelovΘ modemy, zatφmco druh² porovnßvß pouze DSL technologii. Poslednφ graf je zajφmav² takΘ tφm, ╛e zde velmi p∞knΘ 5. mφsto obsadilo Ma∩arsko, o n∞m╛ u╛ dnes vφme, ╛e si svou pozici udr╛φ z°ejm∞ i v p°φ╣tφch srovnßnφch Poit-Topicu. V polovin∞ prosince toti╛ oznßmilo p°ekroΦenφ hranice 100 tisφc p°ipojenφ, co╛ by znamenalo, ╛e ani v poslednφm Φtvrtletφ Ma∩a°i nepolevili v budovßnφ nov²ch ADSL p°ipojenφ.

Obrßzek 5: Deset zemφ s nejv∞t╣φm pom∞rn²m nßr∙stem DSL p°ipojenφ v t°etφm Φtvrtletφ roku 2003 (Zdroj: Point-Topic)



Zßv∞rem si dovolφm upozornit takΘ na graf, za nφm╛ nestojφ spoleΦnost Point-Topic, ale tentokrßt byl zdrojem OECD. Tento graf nedßvno publikovala takΘ panφ Rita Pu╛manovß ve svΘm Φlßnku na Lup∞, jeho╛ p°eΦtenφ mohu Φtenß°∙m s pot∞╣enφm doporuΦit.



Jak si ╚esk² Telecom malinko utahoval z EvropskΘ unie.

Nenφ to tak dßvno, co pan Ji°φ Peterka rovn∞╛ na serveru Lupa rozebφral poslednφ srovnßvacφ studii zhotovenou spoleΦnostφ IBM - Business Consulting Services, na objednßvku EvropskΘ unie. Studie m∞la porovnat stav telekomunikaΦnφho trhu v kandidßtsk²ch zemφch. Tomu, koho zajφmß, jak jsme v tomto porovnßnφ obstßli, doporuΦuji p°eΦφst si vyΦerpßvajφcφ komentß° pana Peterky. Jß si v nßsledujφcφch °ßdcφch dovolφm upozornit pouze na zdßnlivou maliΦkost, kterß unikla i jinak velmi pozornΘmu oku tohoto na╣eho uznßvanΘho nezßvislΘho konzultanta a publicisty z oboru telekomunikacφ. Zatφmco v∞t╣inu ·daj∙ za jednotlivΘ stßty do studie poskytli nßrodnφ regulßto°i, za ╚R velkou Φßst ·daj∙ dodßval nß╣ dominantnφ operßtor ╚esk² Telecom. A prßv∞ v Φßsti studie v∞novanΘ ADSL m∞ upoutala tabulka zobrazujφcφ poΦet p°φpojek k 30.6.2003.



Pov╣imn∞te si prosφm, kolik zde mß ╚R k 30.6.2003 realizovan²ch p°φpojek ADSL. A prßv∞ u tohoto srovnßnφ zadßval vstupnφ ·daje ╚Tc o Φem╛ sv∞dΦφ i poznßmka pod tabulkou. V╣echno by bylo v po°ßdku (je v podstat∞ jedno, kdo to Φφslo p°φpojek tv∙rc∙m studie nahlßsφ), kdyby v╣ak tiskovΘ zprßvy z pozd∞j╣φho data neusv∞dΦovaly ╚esk² Telecom z malΘ l╛i. Jak m∙╛ete vyΦφst z nßsledujφcφ tabulky, s Φφsly zve°ejn∞n²mi ╚esk²m Telecomem v jeho tiskov²ch zprßvßch bylo v ╚R k 17. 6. 2003 realizovßno p°esn∞ 5453 p°φpojek. O t°inßct dnφ pozd∞ji bychom v╣ak m∞li mφt podle toho, co ╚Tc nahlßsil tv∙rc∙m studie, u╛ 8933 p°φpojek. Nejzajφmav∞j╣φ na celΘ v∞ci je, ╛e ani 30. 7. 2003, tedy cel² m∞sφc po tomto datu, nem∞l ╚esk² Telecom on∞ch „nahlß╣en²ch“ 8933 p°φpojek, ale pouze 8270 (!).



O korektnosti ·daj∙ SlovenskΘ republiky se m∙╛ete p°esv∞dΦit v dal╣φ, u╛ opravdu poslednφ tabulce, kterou jsme pro vßs p°ipravili. Kdy╛ zam∞°φte svou pozornost na poslednφ 3 m∞sφce uplynulΘho roku v ╚R a na Slovensku, musφ b²t v╣em jasnΘ, kde se rozvoj ADSL p°ibrzdil a kde naopak nastßvß velk² r∙st. PoΦty nov∞ zprovozn∞n²ch lokalit dßvajφ Slovßk∙m reßlnou ╣anci nßs v tomto roce dohnat v absolutnφm poΦtu p°φpojek. To by byla, zvlß╣t∞ s ohledem na skuteΦnost, ╛e na Slovensku startovalo ADSL o 2 m∞sφce pozd∞ji a poΦet jeho obyvatel je poloviΦnφ, opravdu velkß ostuda.



Aby bylo porovnßnφ kompletnφ, mo╛nß bych se m∞l takΘ podrobn∞ji zmφnit o poΦtech kabelov²ch p°φpojek v ╚R a poΦtech u╛ivatel∙ kabelovΘho Internetu. Bohu╛el kabelovφ operßto°i nevydßvajφ zprßvy o poΦtech u╛ivatel∙ tak Φasto, proto najdete poslednφ aktußlnφ informace v tomto Φlßnku. To je u╛ opravdu v╣e, co jsme vßm pro dne╣ek p°ipravili. Posu∩te sami, jak na tom v zavßd∞nφ vysokorychlostnφho Internetu vlastn∞ jsme a kdo za tento neut∞╣en² stav nese zodpov∞dnost.

Miloslav Sova   18.01.04 22:13