ADSL - sv∞t, Evropa a my

V nßsledujφcφm Φlßnku jsou shromß╛d∞ny poslednφ ·daje o v²voji poΦtu u╛ivatel∙ ╣irokopßsmovΘho p°ipojenφ k Internetu v n∞kter²ch vysp∞l²ch zemφch. K ╣irokopßsmovΘmu p°ipojenφ pat°φ zejmΘna p°ipojenφ pomocφ technologie DSL, p°ipojenφ s vyu╛itφm rozvod∙ kabelovΘ TV, satelitnφ p°ipojenφ, FTTH (fiber to the home) a rychlΘ bezdrßtovΘ p°ipojenφ.

PoΦßtkem leto╣nφho roku bylo ve sv∞t∞ cca 30 mili≤n∙ u╛ivatel∙ t∞chto typ∙ p°ipojenφ, p°iΦem╛ koncem roku by toto Φφslo m∞lo stoupnout na 46 mili≤n∙. K celosv∞tov∞ nejpou╛φvan∞j╣φmu typu p°ipojenφ pat°φ technologie DSL s 24 mili≤ny u╛ivateli nßsledovanß kabelov²m p°ipojenφm. KabelovΘ p°ipojenφ vede zejmΘna v USA, kde dφky rozsßhlΘ infrastruktu°e kabelov²ch TV p°evy╣uje DSL zhruba o 33%. V rßmci DSL pat°φ mezi nejpou╛φvan∞j╣φ technologie asymetrickß DSL neboli ADSL.

P°esto╛e vysokorychlostnφ p°ipojenφ k internetu pomocφ ADSL zatφm vyu╛φvß pouze malß Φßst populace, v²voj v poslednφch m∞sφcφch jednoznaΦn∞ ukazuje, ╛e vysp∞lΘ zem∞ nepova╛ujφ vysokorychlostnφ p°ipojenφ k internetu za luxus urΦen² pouze pro hornφch deset tisφc, co╛ se z°ejm∞ domnφvß ╚esk² Telecom.
Podle studie EvropskΘ komise se ADSL a kabelovΘ modemy stanou vedoucφmi technologiemi vysokorychlostnφho p°ipojenφ, p°iΦem╛ jejich roz╣i°ovßnφ v rßmci jednotliv²ch evropsk²ch zemφch bude zßviset p°edev╣φm na ·rovni penetrace Internetu v danΘ zemi, na liberalizaci telekomunikaΦnφho trhu a na existenci konkurence mezi jednotliv²mi platformami poskytovßnφ Internetu. Do roku 2005 mß b²t vφce ne╛ 50% vytßΦenΘho p°ipojenφ realizovßno pomocφ ADSL, kterΘ dφky vyu╛itφ stßvajφcφch telefonnφch linek, umo╛nφ p°i relativn∞ nφzk²ch nßkladech p°ipojit evropskΘ domßcnosti.

ProΦ Evropa v∞nuje rychlΘmu internetovΘmu p°ipojenφ takovou pozornost? Odpov∞∩ je velice jednoduchß, permanentnφ a rychlΘ internetovΘ p°ipojenφ za p°ijatelnΘ ceny p°inß╣φ do pou╛φvßnφ internetu zcela nov² rozm∞r. Elektronickß po╣ta funguje s okam╛itou odezvou (nenφ t°eba se p∞tkrßt denn∞ p°ipojovat ke zji╣t∞nφ nov²ch zprßv), strßnky je mo╛no prohlφ╛et bez neustßlΘho mrkßnφ na m∞°iΦ telefonnφch poplatk∙, funguje audio, video i stahovßnφ objemn∞j╣φch soubor∙. Prßv∞ tyto vlastnosti umo╛nφ v∞t╣φ rozvoj prßce z domova tzv.telecommutingu, mo╛nost internetovΘho vzd∞lßvßnφ spolu s v∞t╣φmi p°φle╛itostmi zßbavy a trßvenφ volnΘho Φasu. Studie Information Technology Association of America z dubna 2002 ukazuje, ╛e jednou z nejv∞t╣φch p°ekß╛ek prßce z domova, kterß m∙╛e ΦßsteΦn∞ vy°e╣it problΘm nezam∞stnanosti ve vysp∞l²ch zemφch, je pomalΘ internetovΘ p°ipojenφ, kterΘ nedovoluje efektivnφ p°ipojovßnφ k firemnφm sφtφm.

Nynφ se podφvßme na roz╣φ°enφ ╣irokopßsmovΘho p°ipojenφ v n∞kter²ch zemφch:

VELK┴ BRIT┴NIE

Oftel - britsk² regulßtor telekomunikaΦnφho trhu v Φervnu oznßmil, ╛e v Britßnii je v provozu cca 600 tisφc p°φpojek ADSL a kabelovΘho p°ipojenφ. Toto Φφslo se t²dn∞ zvy╣uje zhruba o 20 tisφc nov²ch u╛ivatel∙. Z t∞chto Φφsel Oftel usuzuje, ╛e je zde n∞co mezi 250 tisφci a╛ 300 tisφci u╛ivateli ADSL. Od zaΦßtku roku 2002 se podle ZDNetu poΦet britsk²ch u╛ivatel∙ p°ipojen²ch k ╣irokopßsmovΘmu internetu zdvojnßsobil.
Jak britskß vlßda tak Oftel podporujφ rychlΘ zavßd∞nφ DSL a prßv∞ jejich tlak na razantnφ snφ╛enφ cen u nejv∞t╣φho poskytovatele s obΦasn²mi monopolnφmi choutkami, kter²m je British Telecom, zp∙sobil p°φliv nov²ch u╛ivatel∙. Ke konci roku 2002 mß mφt p°φstup k DSL 70% britskΘho obyvatelstva, p°iΦem╛ k pokrytφ celΘ zem∞ mß dojφt podle p°edstavitel∙ Oftelu a British Telecomu do 2 let. V souΦasnΘ dob∞ hledß British Telecom hardware pro ·st°edny, kter² by umo╛nil efektivnφ provoz ADSL p°ipojenφ v oblastech s malou poptßvkou (malΘ obce a venkov). Masivnφ podpora stßtu v roz╣i°ovßnφ ╣irokopßsmovΘho p°ipojenφ byla vyvolßna obavou o technologickΘ zaostßvßnφ VelkΘ Britßnie za ostatnφmi vysp∞l²mi zem∞mi. Nejnov∞j╣φ pr∙zkum britskΘho regulßtora telekomunikaΦnφho trhu ukazuje, ╛e ceny ╣irokopßsmovΘho p°ipojenφ se ve VelkΘ Britßnii dostaly na stejnou ·rove≥ jako v USA, Francii a N∞mecku. Celkov² pokles cen od zaΦßtku roku Φinφ 39%. Tady je nßzorn∞ vid∞t, jak vypadß skuteΦnß stßtnφ podpora nov²m technologiφm a jak pracuje funkΦnφ telekomunikaΦnφ regulßtor. ╚esk² telekomunikaΦnφ ·°ad, kter² jednou za 2 roky odklepne ╚eskΘmu Telecomu zv²╣enφ telefonnφch poplatk∙, se mß co uΦit. P°iΦem╛ asi nenφ pochyb, ╛e Velkß Britßnie je vysp∞lß zem∞ s fungujφcφ tr╛nφ ekonomikou.

N╠MECKO

Zhruba 2.2 mili≤nu n∞meck²ch zßkaznφk∙ mß na konci roku 2001 DSL p°ipojenφ od Deutsche Telekomu, co╛ znamenß vφce ne╛ 3,5 nßsobek ve srovnßnφ s koncem roku 1999. «e DLS technologie nepat°φ u na╣ich zßpadnφch soused∙ k neznßm²m pojm∙m, se nejlΘpe p°esv∞dΦφte, pokud nav╣tφvφte strßnky Deutsche Telekomu.

RAKOUSKO

Podle zprßvy eMarketeru bylo koncem roku 2001 p°ipojeno k Internetu 1.6 milionu rakousk²ch domßcnostφ, z toho Φinilo 1.36 mili≤nu standardnφ vytßΦenΘ p°ipojenφ, 100 tisφc DSL a 140 tisφc kabelovΘ p°ipojenφ. Vφce ne╛ 53% rakousk²ch domßcnostφ s televizemi mß kabelovΘ p°ipojenφ a t°i Φtvrtiny v╣ech domßcnostφ budou mφt do konce roku p°φstup k ADSL. PoΦet DSL p°ipojenφ mß podle pr∙zkum∙ v roce 2002 p°ekroΦit poΦet kabelov²ch.

KANADA

Podle pr∙zkumu NFO Cfgroup je tΘm∞° polovina kanadsk²ch u╛ivatel∙ se standardnφm vytßΦen²m p°ipojenφm ochotna p°ejφt na vysokorychlostnφ p°ipojenφ k internetu, pokud dojde ke snφ╛enφ m∞sφΦnφch poplatk∙ ze souΦasn²ch 29U$ na cenu mezi 13 a╛ 16U$.
PoskytovatelΘ na to reagovali prßv∞ zavßd∞nou slu╛bou v cen∞ 16U$. Podle studie vyu╛φvß dnes vysokorychlostnφho p°ipojenφ 46% v╣ech p°ipojen²ch domßcnostφ, co╛ znamenß 12% nßr∙st oproti Φervenci minulΘho roku. Vysokorychlostnφ p°ipojenφ je roz╣φ°eno p°edev╣φm ve velk²ch m∞stech.
TakΘ se vßm zdß, ╛e t∞ch 29 U$ je stra╣n∞ moc?

JAPONSKO

Podle japonskΘho Ministerstva ve°ejnΘ zprßvy, po╣t a telekomunikacφ mß Japonsko v souΦasnΘ dob∞ p°es 3 mili≤ny u╛ivatel∙ DSL p°ipojenφ. Toto Φφslo by m∞lo do konce roku p°ekroΦit 5 mili≤n∙.

JI«N═ KOREA

Podle jihokorejskΘho Ministerstva komunikacφ a informatiky bude do konce roku 2002 k ╣irokopßsmovΘmu internetu p°ipojeno 80% domßcnostφ. Ke konci Φervna to bylo 9.21 mili≤n∙ domßcnostφ, co╛ p°edstavuje asi 64% z celkovΘho poΦtu. Zprßva ministerstva nicmΘn∞ poukazuje na to, ╛e je zde stßle je╣t∞ znaΦn² rozdφl mezi p°ipojenφm m∞stsk²ch a venkovsk²ch oblastφ. ZajφmavΘ je i to, ╛e 74% surfujφcφch Korejc∙ vyu╛φvß internetovΘ audio a video.

Z v²╣e uveden²ch p°φklad∙ je naprosto jasnΘ, ╛e nßm op∞t zaΦφnß ujφ╛d∞t vlak. AlibistickΘ tvrzenφ ╚eskΘho Telecomu, ╛e roz╣φ°enφ ADSL v evropsk²ch zemφch je zatφm velmi malΘ a dosahuje °ßdov∞ procent, je sice pravdivΘ, na druhou stranu dosavadnφ leto╣nφ r∙sty naznaΦujφ, ╛e ne╛ se nad∞jeme, bude penetrace ╣irokopßsmovΘho p°ipojenφ dosahovat desφtek procent. To je v dob∞, kdy u nßs existuje pouze omezen² testovacφ provoz ve velk²ch m∞stech za nehorßzn∞ vysokΘ ceny p°inejmen╣φm varujφcφ.
Jak dlouho bude trvat pokrytφ celΘ ╚eskΘ republiky? Jak dlouho bude trvat, ne╛ se ceny dostanou na sv∞tovou ·rove≥? Jak je mo╛nΘ, ╛e ceny v USA, VelkΘ Britßnii, Francii, N∞mecku a dal╣φch stßtech jsou o tolik ni╛╣φ ne╛ u nßs? Mß snad telefonnφ technik u British Telecomu o tolik ni╛╣φ plat ne╛ jeho kolega u ╚eskΘho Telecomu anebo snad metr kabelu stojφ v Britßnii o tolik mΘn∞?
V╣φmßte si tΘ absurdity, kdy Kana∩an s pr∙m∞rn²m platem v p°epoΦtu mo╛nß 40 000 KΦ volß po snφ╛enφ m∞sφΦnφho poplatku za ╣irokopßsmov² Internet z 870 KΦ na 480 KΦ, p°iΦem╛ jeho Φesk² prot∞j╣ek z n∞kolikanßsobn∞ ni╛╣φm platem zaplatφ za datov∞ omezenΘ ADSL p°ipojenφ nejmΘn∞ 2 300 KΦ. A to se je╣t∞ musφ p°est∞hovat do Prahy, Brna nebo Ostravy. Kdo za to m∙╛e? Kdo chce, aby na╣e zem∞ byla technologicky zaostalß?

Vßclav Rada   30.7.02 21:35