|
Bleskovky
| 12.06.03 21:55 |
Odpověď ČTÚ na stížnost uživatelů Internetu |
| |
Je to již víc než týden, co jsme obdrželi odpověď ministra Vladimíra Mlynáře na stížnost uživatelů
Internetu, kde si občané stěžovali na pomalost hledání nových modelů připojení k
Internetu a také na předraženou službu ADSL. Hned druhý den jsme obdrželi odpověď také od
ČTÚ ovšem pouze v klasické dopisové podobě, což vysvětluje naše menší zpoždění v
informování uživatelské veřejnosti. Obě odpovědi mají mnoho společného, odpověď ministra Mlynáře je
však pro občana mnohem srozumitelnější. ČTÚ mluví trochu úřednickým jazykem a tématu
regulace ADSL se v odpovědi věnuje jen okrajově. Proto jsme po obdržení odpovědi
kontaktovali ředitelku odboru ekonomické regulace ČTÚ paní Ing. Miluši Ševerovou. Z
přátelského rozhovoru vyplynulo pro uživatele Internetu mnohem více informací než z
oficiální odpovědi ČTÚ. Podle paní Ševerové ČTÚ nemá v úmyslu tahat internetovou komunitu
za nos:
„Nelžeme. Když řekneme, že budeme regulovat, tak skutečně
budeme. Děláme na tom, připravujeme podklady, žádáme ČTc o další, ten jako obvykle
zdržuje. Z naší strany však má celá záležitost velkou prioritu. Zatím ale nedokážeme
zodpovědně odpovědět , jestli bude nějaké řešení za dva týdny či za dva měsíce, protože
prostě skutečně nevíme , kdy všechny podklady dostaneme a kdy se nám je podaří
zpracovat.“
Ačkoliv v dnešní vyspělé technické době dokážeme převést
bez větší námahy papírovou podobu dokumentu do její elektronické podoby, přesto jsme
požádali ČTU o elektronický duplikát jejich odpovědi. Jaké však bylo naše překvapení, když
tento jednoduchý úkon nebylo možné zrealizovat z velmi překvapivého důvodu – ČTÚ
nedisponuje elektronickým podpisem – alespoň takto nám to bylo sděleno. Kdo jiný už
by měl v tomto státě disponovat elektronickým podpisem, když ne právě ČTU. Tyto řádky
nemají za cíl pošťuchovat ČTU, jsou zde pouze jako zářný příklad, že u nás není něco v
pořádku. Zatímco elektronický podpis je možné využívat již téměř rok, občan, který by si
tento podpis skutečně u certifikační agentury opatřil s úmyslem komunikovat ze státní
správou, má zřejmě smůlu, protože stát mu stejně nedokáže odpovědět v dokumentech, které
si podpis vyžadují. Pojďme se však podívat na odpověď ČTÚ, kterou přinášíme opět v jejím
plném znění:
Český telekomunikační úřad
se sídlem Sokolovská
219, Praha 9, poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025
Petiční stížnost za levný
Internet
Dne 29. dubna 2003 jsem od Vás obdržel podání označené jako Petiční
stížnost uživatele Internetu, kterou žádáte Český telekomunikační úřad (dále jen
„Úřad") o vydání urychleného rozhodnutí ve věci zavedení levnějšího a dostupného
Internetu pro většinu domácností v duchu eEurope+. V následujících dnech byly na Úřad
doručeny stížnosti 126 uživatelů Internetu téměř shodného textu i požadavků. V uvedené
záležitosti sděluji Vašemu sdružení následující stanovisko Úřadu a současně žádám o
zprostředkování sdělení tohoto stanoviska ostatním stěžovatelům.
Především
poukazuji na skutečnost, že Úřad je v rámci realizace cenové regulace oprávněn postupovat
pouze v souladu se zákonem č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o telekomunikacích"), a v souladu se
zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o
cenách").
V ustanovení § 3 odst. l zákona o cenách se uvádí, že „regulací se
rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen cenovými orgány a místními orgány". Z
uvedeného ustanovení vyplývá, že Úřad může regulovat výši konkrétní ceny, nikoliv však
nařizovat, jaký konkrétní způsob a formu ceny má poskytovatel telekomunikační služby pro
koncové uživatele uplatnit.
Za účelem zpracování potřebných definic efektivních
podmínek pro dial-up přístup k Internetu zorganizoval Úřad ve spolupráci s APVTS tzv.
Fórum pro nové modely dial-up Internetu. Úkolem tohoto fóra jev zásadě nadefinování
možných modelů technického řešení pro dial-up přístup k Internetu a návazně pak i
ekonomických modelů, které vytvoří základ jak pro konstrukci cen za propojení, tak i
cenovou nabídku jednotlivých poskytovatelů pro koncové uživatele. Práce v rámci tohoto
fóra nadále pokračují, a proto se nedomnívám, že by bylo vhodné jejich výsledek předjímat
jakýmkoli regulačním zásahem ze strany Úřadu.
Požadavku zavedení paušálního
zpoplatnění propojení na originaci mezi ČESKÝM TELECOMEM, a.s., a AO/ISP nemůže Úřad
vyhovět, neboť překračuje rámec jeho oprávnění daných zákonem o telekomunikacích. Paušální
zpoplatnění koncového uživatele je totiž jedním z variantních způsobů účtování, a je plně
v kompetenci jednotlivých poskytovatelů služeb, jakou variantu zpoplatnění svým zákazníkům
nabídnou. Pokud by měly být v rámci podmínek propojení vytvořeny takové podmínky na úrovni
propojení (model FRIACO), které by umožňovaly paušální zpoplatnění pro koncové uživatele
dial-up přístupu k Internetu, Úřad upozorňuje, že zavedení tohoto modelu je právě jedním z
projednávaných závěrů uvedeného fóra. Bylo totiž již přijato rozhodnutí, že model FRIACO
bude zaveden nejpozději k l. 10. 2003.
Ve Vašem podání dále požadujete, aby ceny
pro koncové uživatele u jednotlivých základních modelů připojení byly stanoveny podle pěti
nejnižších cen v zemích Evropské unie. Jelikož Úřad reguluje a stanovuje ceny v souladu s
§ 2 zákona o cenách, a to na základě ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, k
výši cen uplatňovaných v zemích EU může být přihlíženo pouze jako k jednomu z podpůrných
prostředků.
Co se týče otázky regulace cen za služby přístupu k síti Internet s
využitím technologie ADSL, Úřad již na svých internetových stránkách zveřejnil svůj záměr
tyto ceny regulovat.
Ing. David Stádník předseda Českého telekomunikačního
úřadu |
|
Od 56 do 128 kbit/s (19%)
Počet přístupů od 25.6.02: