U╛ minul² t²den v pßtek se objevily prvnφ zprßvy na serveru Digiweb.cz o tom, ╛e ╚esk² Telecom p°ekvapiv∞ vybral jako svΘho novΘho dodavatele sφ╗ov²ch za°φzenφ pro ADSL Φφnskou firmu Huawei Technologies. Firma tak zφskala p∞tilet² kontrakt, kdy╛ se o zakßzku musela uchßzet spolu s dal╣φmi 12 uchazeΦi. Podle agentury ╚TK do finßle postoupili vedle Huawei je╣t∞ Siemens, Alcatel a Ericsson.

 SpoleΦnost Huawei Technologies vznikla v roce 1988 a zab²vß se budovßnφm telekomunikaΦnφ infrastruktury a poskytovßnφm slu╛eb. Do konce lo≥skΘho roku instalovala kolem 8,5 milionu p°φpojek na ·st°ednßch pro ADSL v 25 zemφch. Za°φzenφ dodßvß do USA, Francie, Brazφlie, ╚φny nebo Ruska. Se sv²mi mini-DSLAMy se firma dokßzala protlaΦit i na slibn∞ se rozvφjejφcφ trh v Chile nebo Ji╛nφ Africe. Podle tΘto zprßvy si u n∞j ╚esk² Telecom objednal zhruba 200 000 port∙ pro ADSL. Vφce podrobnostφ se dozvφte takΘ z Φlßnku pana Peterky na serveru Lupa.

Dal╣φ zajφmavou zprßvou, kterou tiskovΘ odd∞lenφ ╚Tc pustilo do sv∞ta, je poΦet u╛ivatel∙, kte°φ v souΦasnΘ dob∞ vyu╛φvajφ ADSL. Podle zatφm poslednφho ·daje z 20.1.2004 m∞l ╚esk² Telecom zrealizovßno zhruba 15 tisφc p°φpojek ADSL. V pßtek 20.2. 2004 (tedy p°esn∞ o m∞sφc pozd∞ji) jsme se dozv∞d∞li nejΦerstv∞j╣φ Φφsla a ta hovo°φ o zhruba 17 tisφcφch u╛ivatelφch. Nenφ to tak dßvno co jsem se v Φlßnku „ADSL v roce 2004: ╚ekß nßs stagnace nebo „velk² t°esk“?, pokou╣el odhadnout poΦet u╛ivatel∙ ADSL na konci roku 2004. Tehdy je╣t∞ nebyl znßm vφt∞z v²b∞rovΘho °φzenφ na dodßvku technologiφ ADSL a pochopiteln∞ ani poΦet port∙, kterΘ hodlß v roce 2004 ╚Tc nainstalovat. Jestli tedy za 10 m∞sφc∙ dokßzal ╚Tc na zhruba 24 000 voln²ch portech zφskat 15 tisφc klient∙ ( ·daj z 20.1.2004), zdß se, ╛e se mu poda°ilo vyu╛φt svΘ porty ADSL na cca 63 procent.  

Toto Φφslo je p°i progn≤zßch budoucφho v²voje velmi d∙le╛itΘ. Kdyby se toti╛ ╚eskΘmu Telecomu poda°ilo i v tomto roce zachovat procentueln∞ podobnou „vyu╛itelnost port∙“ znamenalo by to p°i 200 tisφc portech celkem 126 tisφc u╛ivatel∙ ADSL. To je v╣ak prostß matematika, ve skuteΦnosti bude vyu╛itelnost port∙ o n∞co ni╛╣φ, proto╛e jak se zdß konkurence nespφ. Sßm Eurotel u╛ mß dnes n∞co kolem 50 tisφc u╛ivatel∙ svΘho pau╣ßlnφho GPRS DataNonstop a konkurenΦnφ T-Mobile sice poΦty sv²ch u╛ivatel∙ pau╣ßlnφho Internetu nezve°ejnil, p°esto se odhaduje poΦet jeho zßkaznφk∙ do 10 tisφc. Vß╛nou hrozbou pro ADSL od Telecomu je i produkt bezdrßtovΘho ADSL „Bluetone Angel“ od ╚esk²ch radiokomunikacφ, kterΘ neustßle zvy╣ujφ dostupnost tΘto formy p°ipojenφ. Na t∞ chto strßnkßch najdete seznam lokalit, kde u╛ je slu╛ba Bluetone Angel dostupnß vΦetn∞ orientaΦnφ mapy pokrytφ.

 TakΘ pau╣ßlnφ Dial-up m∙╛e velmi podstatn∞ ovlivnit zßjem u╛ivatel∙ o vysokorychlostnφ ADSL. Prvnφ informace ze strany GTS i ╚Tc naznaΦujφ, ╛e zßjem ze strany u╛ivatel∙ je velk². Podle poslednφch dostupn²ch zprßv zφskala jen spoleΦnost GTS za prvnφ dva t²dny vφc ne╛ 1000 u╛ivatel∙ slu╛by GTS PohodaDoma. Vφce informacφ se dozvφte z tohoto Φlßnku.

TakΘ kabelov² Internet nechce z∙stat mimo hru. Podle medißlnφho konzultanta spoleΦnosti Karneval pana Jana HlavßΦe mß v souΦasnosti Karneval vφc ne╛ 4 tisφce zßkaznφk∙ vyu╛φvajφcφch p°ipojenφ k Internetu. Celkov∞ mß Karneval zhruba 180 tisφc zßsuvek, na kter²ch je p°φstupn² Internet. Nejv²znamn∞j╣φm projektem realizovan²m v nejbli╛╣φch dnech je bezesporu kabelov² Internet v Plzni. Z celkovΘho poΦtu 60 tisφc p°φpojek by toti╛ m∞lo umo╛≥ovat p°ipojenφ k Internetu zhruba 75 % zßsuvek, co╛ je asi 45 tisφc. PodrobnΘ informace naleznete v Φlßnku „Vyplatφ se poΦkat Plze≥ßk∙m na karneval?“.

 Zdß se tedy, ╛e nßs Φekajφ opravdu horkΘ jarnφ dny, alespo≥ co se t²kß nov²ch udßlostφ na trhu s internetov²m p°ipojenφm. Komu p°ece jen nevyhovuje ADSL, GPRS nebo Dial- up, mß je╣t∞ mo╛nost poohlΘdnout se po n∞jakΘm bezdrßtovΘm p°ipojenφ. Snad by vßm pro zaΦßtek pomohl nß╣ seznam bezdrßtov²ch sφtφ, kter² u╛ obsahuje celkem 70 komerΦnφch i komunitnφch projekt∙.

 Z poslednφch krok∙ ╚eskΘho Telecomu je v╣ak z°ejmΘ, ╛e jeho zßstupci pozorn∞ poslouchali na╣e nßm∞ty a p°ipomφnky na tΘma roz╣i°ovßnφ ADSL p°i jednßnφch InternetovΘho F≤ra. Prvnφ vla╣tovkou by mohli b²t Telecomem oznßmenΘ novΘ mechanizmy s pracovnφm nßzvem „triggery“ umo╛≥ujφcφ monitoring zßjmu o ADSL i v lokalitßch kde zatφm nenφ dostupnΘ. Podobn² zp∙sob se uplat≥uje i ve VelkΘ Britßnii, kde u╛ivatelΘ podßvajφ  „p°edb∞╛nΘ“ objednßvky a ADSL je jim zavedeno ve chvφli, kdy se dosßhne p°edem urΦenΘho poΦtu u╛ivatel∙ pat°φcφch pod jednu ·st°ednu. Telecom by mohl zajφt je╣t∞ dßl, a mo╛nß se jednou doΦkßme doby, kdy si budeme moci objednat ADSL na ka╛dΘ po╣t∞ prost°ednictvφm korespondenΦnφho lφstku, podobn∞ jako v Dßnsku. Jestli jsem si tedy p°ed n∞kolika dny dovolil odhadnout poΦet ADSL p°φpojek na konci tohoto roku na zhruba 50 tisφc i nadßle na svΘm odhadu trvßm. Budu jen rßd, jestli se dnes m²lφm a ve studiφch zahraniΦnφch spoleΦnostφ zab²vajφcφch se monitoringem rozvoje vysokorychlostnφho p°ipojenφ se za pßr m∞sφc∙ doΦteme o rodφcφm se „tygrovi“ na trhu s broadband p°ipojenφm.

Miloslav Sova