Liberßl∙v nß°ek

Na otßzku, kolik by m∞li bohatφ platit dan∞, odpov∞d∞lo 70% ╚ech∙, ╛e by se jim m∞lo zdan∞nφ zv²╣it. P°i dotazu na konkrΘtnφ v²╣ku danφ dotazovanφ nejΦast∞ji uvßd∞li, ╛e by nejvφce vyd∞lßvajφcφ m∞li platit "klidn∞ i 15%" (sic!)

Teprve p°i projednßvßnφ slavn²ch povod≥ov²ch da≥ov²ch balφΦk∙ se v∞t╣ina nßroda dozv∞d∞la, kolik procent ze svΘho p°φjmu platφ ti schopn∞j╣φ. Jde o 32%. Jen dφky racionßlnφmu postoji Hany MarvanovΘ se tato mφra dßle nezvy╣uje. ...

Privatizace n∞kter²ch stßtnφch podnik∙ rozhodn∞ nenφ na obzoru. Nap°φklad u ╚esk²ch drah se b∞hem uplynul²ch deseti let ani po°ßdn∞ nep°istoupilo k restrukturalizaci. Jedin²m (patrn∞ sprßvn²m) podn∞tem bylo rozd∞lenφ ╚D na dva relativn∞ nezßvislΘ podniky, jeden spravujφcφ koleje a druh² provozujφcφ dopravu. K tomu, aby se ale tyto Φßsti provozovaly, patrn∞ v dohlednΘ dob∞ nedojde.

Za naprostΘ tabu je v ╚esku zatφm pova╛ovßna privatizace stßtnφ po╣ty. P°itom nap°. ve VelkΘ Britßnii rozjφ╛dφ "levicov²" politik Tony Blair kampa≥ na privatizaci britskΘ KrßlovskΘ po╣ty. Odporujφ mu pouze odbory (nane╣t∞stφ ·zce spojenΘ s jeho stranou), proto╛e ostatnφ si uv∞domujφ, ╛e privatizace je jednoznaΦn∞ pozitivnφ trend.

╚eskΘ po╣t∞ u╛ roste na relativn∞ svobodnΘm trhu Φilß konkurence. Progresivnφ firmy dnes vyu╛φvajφ rad∞ji r∙zn²ch zßsilkov²ch slu╛eb, kterΘ v∞ci doruΦujφ rychleji, spolehliv∞ji a nez°φdka i lacin∞ji ne╛ jejich stßtnφ konkurent.

Podobn² trend lze pozorovat u╛ mnoho let v oblasti nßkladnφ dopravy. Proto╛e jsou ╚eskΘ drßhy nespolehlivΘ a pomalej╣φ ne╛ autodopravci, spousta nßklad∙, kterΘ by normßln∞ pat°ily na koleje, se p°evß╛φ nßkladnφmi auty. ...

Externalitou se v ekonomickΘ teorii oznaΦujφ situace, kdy Φinnost jednoho subjektu nep°φmo ovliv≥uje jinΘ subjekty. P°φkladem m∙╛e b²t provoz uhelnΘ elektrßrny, kter² likviduje turistick² ruch v oblasti (pak mluvφme o negativnφ externalit∞). Jako pozitivnφ externalita se nejΦast∞ji zmi≥uje v²stavba infrastruktury nebo fungovßnφ ╣kol.  Vzd∞lßnφ je p°φnosem jednak pro vzd∞lßvanΘho, jednak pro celou spoleΦnost.

Existence externalit je hlavnφm d∙vodem, proΦ v∙bec m∙╛e existovat levicovß a zelenß politika. Historie minul²ch stoletφ jasn∞ ukßzala, ╛e svoboda a zejmΘna svobodn² trh jsou zßkladnφm p°edpokladem pro ·sp∞ch celΘ spoleΦnosti. Jak je tedy mo╛nΘ, ╛e pravice nevφt∞zφ na celΘ Φß°e?

Obzvlß╣╗ v²razn∞ lze externality vnφmat v politickΘ ekologii. Podle klasickΘ pravicovΘ rΘtoriky m∙╛e tovßrna vypou╣t∞t jedovatΘ lßtky, proto╛e jde o tr╛nφ chovßnφ. V╣ichni ale vφme, ╛e zneΦi╣╗ovßnφ prost°edφ je pro spoleΦnost (a v dlouhodobΘm horizontu pro ekonomiku obecn∞) nev²hodnΘ.

Levicovß politika sßzφ spφ╣e na tzv. pozitivnφ externality. Socißlnφ demokratΘ cht∞jφ investovat do vzd∞lßnφ, do infrastruktury a do v²zkumu. V obecnΘm hledisku je to pravd∞podobn∞ chovßnφ sprßvnΘ, problΘmem je ov╣em mφra a naΦasovßnφ takov²ch externalit. B∞╛n² problΘm evropsk²ch vlßd spoΦφvß v b°φdilskΘm p°φstupu a nekvalifikovanΘm rozhodovßnφ do Φeho investovat. V praxi se potom Φasto nejednß o externalitu pozitivnφ, n²br╛ neutrßlnφ.

Nejde p°itom o chybu lidφ v t∞ch vlßdßch, ale o p°ekvapiv∞ v╣eobecn² (ale potvrzen²) fakt, ╛e ╛ßdnß vlßda nic ekonomicky sprßvn∞ rozhodovat prost∞ neumφ. ...

Neberte prosφm tyto texty p°φli╣ vß╛n∞. Vycucal jsem si je z prstu jako p°φklad pro pou╛itφ pozicovanΘho layoutu strßnky s vyu╛itφm css vlastnosti overflow. Zde konkrΘtn∞ je overflow nastaven na hodnotu auto, co╛ zaruΦφ zobrazenφ rolovacφ li╣ty po levΘ stran∞ Φlßnk∙. Kdyby n∞kter² Φlßnek obsahoval velkΘ slovo nebo ╣irok² obrßzek, objevila by se i rolovacφ li╣ta dolnφ.

Hornφ ╣ipka rolovacφ li╣ty je skryta pomocφ vlastnosti clip nastavenou na 16 pixel∙ hornφho o°ezu.

Rolovacφ li╣ty jsou obarveny pomocφ kaskßdov²ch styl∙. Pomocφ pozicovßnφ se dß ud∞lat i sloupcov² design.

Tato strßnka je p°φkladem html k≤du na strßnkßch Jak psßt web.