4.1.1643 - 31.3.1727
Isaac Newton se narodil 4. ledna 1643 ve vesnici Woolsthorpe nedaleko Granthamu (asi 200 km severn∞ od Lond²na) v roce 1643. Do sv²ch 11 let navÜt∞voval vesnickou Ükolu a od roku 1654 pak pokraΦoval ve studiu na King's school v Granthamu. Po Φty°ech letech Ükolu opustil a vrßtil se zp∞t ne vesnici, kde pomßhal matce ₧ivit svΘ dva mladÜφ sourozence. V roce 1661 zaΦal studovat univerzitu v Cambridgi.
17. stoletφ bylo obdobφm silnΘho nßbo₧enskΘho cφt∞nφ, a to nebylo nikde jinde siln∞jÜφ ne₧ ve VelkΘ Britßnii. Prßv∞ tam pobo₧n² mlad² mu₧, Isaac Newton, koneΦn∞ naÜel novou syntΘzu, v nφ₧ byla odkryta pravda a bo₧φ role z∙stala zachovßna.
Newton byl gΘniem v experimentovßnφ i matematice, a prßv∞ tato kombinace mu umo₧nila zalo₧it kopernφkovsk² systΘm a novou mechaniku. Jeho metoda byla jednoduchost sama: "na zßklad∞ pohybov²ch jev∙ prozkoumat p°φrodnφ sφly a pak pou₧φt t∞chto sil k vysv∞tlenφ dalÜφch jev∙". Newtonova genialita ho vedla p°i v²b∞ru zkouman²ch jev∙ a vytvo°enφ novΘho a zßkladnφho matematickΘho prost°edku - matematickΘ anal²zy (souΦasn∞ objevenΘ Gottfriedem Leibnizem) - co₧ mu umo₧nilo provßd∞t v²poΦty s odvozen²mi silami. V²sledkem byla kniha Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (MatematickΘ zßklady p°φrodnφ filosofie), kterß byla vydßna v r.1687. Zde byla obsa₧ena novß fyzika, pou₧itelnß stejn∞ dob°e pro pozemskß i nebeskß t∞lesa. Newtonova anal²za sil dala za pravdu Kopernφkovi, Keplerovi a Galileovi. Descartes byl zcela pora₧en.
Newton∙v gravitaΦnφ zßkon
Newton∙v gravitaΦnφ zßkon popisuje gravitaΦnφ sφlu s nφ₧ na sebe p∙sobφ dv∞ t∞lesa:
Dv∞ t∞lesa na sebe p∙sobφ silou, kterß je p°φmo ·m∞rnß souΦinu hmotnostφ a nep°φmo ·m∞rnß Φtverci jejich vzdßlenosti.
F = k . (m1 . m2) / r2
, kde k - gravitaΦnφ konstanta
m1, m2 - hmotnosti obou t∞les
r - vzdßlenost jejich st°ed∙.
Newtonovy t°i pohybovΘ zßkony a jeho princip univerzßlnφ gravitace staΦily k °φzenφ novΘho kosmu, ale pouze, jak v∞°il Newton, s pomocφ Boha. Gravitace, jak nejednou °ekl, byla p°φmou akcφ Boha, stejn∞ jako vÜechny sφly °ßdu a vitality. Absolutnφ prostor m∞l pro Newtona zßsadnφ v²znam, proto₧e prostor byl "sφdlem Boha" a sφdlo Boha musφ b²t zßkladnφm sou°adn²m systΘmem. A nakonec, Newtonova anal²za vzßjemn²ch poruch pohyb∙ planet zp∙soben²ch jejich vlastnφmi gravitaΦnφmi poli p°edpovφdala ·plnΘ zhroucenφ sluneΦnφho systΘmu, pokud by B∙h nezasahoval a neuvßd∞l vÜe op∞t do po°ßdku.
Newtonovy pohybovΘ zßkony
T°i Newtonovy pohybovΘ zßkony se t²kajφ dynamiky t∞les (klasickß mechanika):
- Ka₧dΘ t∞leso setrvßvß v klidu nebo rovnom∞rnΘm p°φmoΦarΘm pohybu, nenφ-li vn∞jÜφmi silami nuceno tento stav zm∞nit.
- ╚asovß zm∞na hybnosti t∞lesa je ·m∞rnß p∙sobφcφ sφle a mß s nφ stejn² sm∞r.
- VzßjemnΘ sφly mezi dv∞ma t∞lesy majφ v₧dy stejnou velikost a opaΦn² sm∞r.
Isaac Newton zem°el 31. b°ezna 1727.
Encyclopaedia Britannica, p°eklad Ji°φ Vacek, °φjen 1996. Upraveno, dopln∞no.
