Fyzikßlnφ a jinΘ konstanty
| Jednotka | Zkr. | Koeficient | Poznßmka |
|---|---|---|---|
| atomovß jednotka hmotnosti | u | 1,660 565 5 E-27 kg | 1/12 klidovΘ hmotnosti atomu nuklidu 126C. Skripta [4] uvßdφ 1,66044 E-27. u = (1,660 540 2 ± 0,000 001)E-27 kg [1]. |
| Avogadrova konstanta | NA | 6,022 045 E23 mol-1 | V r∙zn²ch pramenech jsou uvedeny r∙znΘ hodnoty tΘto konstanty! [3] uvßdφ tuto hodnotu. Skripta [4] uvßdφ 6,02217 E23. [5] uvßdφ 6,02252 E23, [1] uvßdφ (6,055 136 7 ± 0,000 003 6) E23. |
| Bohr∙v magneton | β | 9,274 078 E-24 J.K-1 | Niels Bohr. [1] uvßdφ μB = (9,274 015 7 ± 0,000 003 1) J.K-1 |
| Bohr∙v polom∞r | a0 | 5,291 770 6 E-11 m | Jednotka dΘlky (pat°φ mezi tzv. atomovΘ jednotky û 1 bohr). Niels Bohr. |
| Boltzmannova konst. | k | 1,380 662 E-23 J.K-1 | Ludwig Edward Boltzman |
| dip≤lov² moment | ea0 | 8,478 418 E-30 C.m | Atomovß jednotka |
| druhß vyza°ovacφ konstanta | c2 | 1,438 769 E-12 m.K | ± 0,000 012. [1] |
| ekvivalent energie klidovΘ hmotnosti | E | 8,987 555 E16 J.kg-1 | |
| elementßrnφ nßboj elektronu | e | 1,602 189 2 E-19 C | Jednotka el. nßboje (pat°φ mezi tzv. atomovΘ jednotky û 1 hatree). (1,602 177 33 ± 0,000 000 49) E-19 C [1]. |
| Faradayova konstanta | F | 9,648 456 E4 C.mol-1 | Michael Faraday. (9,648 530 9 ± 0,000 002 9) C.mol-1 [1]. |
| gradient el. pole | 9,717 4 E21 V.m2 | Atomovß jednotka | |
| gravitaΦnφ konstanta | Κ | 6,672E-11 N.m2.kg-2 | Kapa. (6,672 59 ± 0,000 85) N.m2.kg-2 [1]. |
| hartree | Eh | 4,359 814 E-18 J | Jednotka energie (pat°φ mezi tzv. atomovΘ jednotky) |
| hmotnostnφ jednotka | mu | 1,660 565 5 E-27 kg | |
| hustota pravd∞podobnosti | a0-3 | 6,748 340 E30 m-3 | Atomovß jednotka |
| jadern² magneton | βP | 5,050 824 E-27 J.T-1 | μN = (5,050 786 6 ± 0,000 001 7) E-27 A.m2 [1]. |
| jiffy | t0 | 2,418 885 E-17 s | Jednotka Φasu (pat°φ mezi tzv. atomovΘ jednotky) |
| klidovß hmotnost elektronu | me | 9,109 534 E-31 kg | Jednotka hmotnosti (pat°φ mezi tzv. atomovΘ jednotky û 1 thomson). 5,48597 E-4 u. me = (9,109 389 7 ± 0,000 005 4) E-31 kg [1]. |
| klidovß hmotnost neutronu | mn | 1,674 954 3 E-27 kg | 1,0086654 u. mn = (1,674 928 6 ± 0,000 001) E-27 kg [1]. |
| klidovß hmotnost protonu | mp | 1,672 648 5 E-27 kg | 1,00727663 u. mp = (1,672 623 1 ± 0,000 001) E-27 kg [1]. |
| konstanta "hß-trans" | h | 1,0545587 E-34 J.s | h je naho°e vodorovn∞ p°eÜkrtnutΘ (1 planck) |
| konstanta jemnΘ struktury | α | 7,2973506 E-3 | alfa |
| konstanta Wienova zßkona | λmaxT | 2,89779 E-3 m.K | lambda |
| kvadrup≤lov² moment | ea02 | 4,4866 E-40 C.m2 | Atomovß jednotka |
| Loschmidtova konstanta | n0 | 2,6873 E25 m-3 | |
| molßrnφ objem ideßlnφho plynu (normßlnφ molov² objem) | Vm | 22,41383 E-3 m3.mol-1 | T=273,15 K; p=101,325 kPa (normßlnφ tlak) |
| objem a03 | a03 | 1,481846 E-31 m3 | Atomovß jednotka objemu |
| permeabilita vakua | μ0 | 4 E-7 N.A-2 | mφ. 4π E-7 H.m-1 (1,256 637 E-6 H.m-1 p°esn∞). |
| permitivita vakua | ε0 | 8,854 187 818 E-12 C2N-1m-2 | epsilon. [1] uvßdφ 8,854 188 E-12 F.m-1 (p°esn∞). |
| pφ | π | 3,141 592 654 | Pom∞r obvodu kruhu a jeho pr∙m∞ru (pφ) |
| Planckova konstanta | h | 6,626 176 E-34 J.s | Max Karl Ernest Planck. h = (6,626 075 5 ± 0,000 004) E-34 J.s [1]. |
| plynovß molovß konstanta | R | 8,314 41 J.mol-1K-1 | Molßrnφ plynovß konstanta. R = (8,314 51 ± 0,000 07) E-27 J.mol-1K-1 [1]. |
| Prvnφ vyza°ovacφ konstanta | c1 | 3,741 774 9 W.m-2 | ± 0,000 002 2 E-16 W.m-2 [1]. |
| Rydbergova konstanta | R | 1,097 373 177 E7 m-1 | Johannes Robert Rydberg (1854 - 1919) |
| rychlost sv∞tla ve vakuu | c | 2,997 924 58 E8 m.s-1 | P°esn∞ |
| solßrnφ konstanta | N | 1327 W.m-2 | |
| specifick² nßboj elektronu | e/me | 1,758 804 7 E11 C.kg-1 | |
| stark | 5,142 257 E11 V.m-1 | Atomovß jednotka intenzity elektrickΘho pole | |
| Stefan-Boltzmannova konstanta | σ | 5,670 32 E-8 W.m-2K-4 | Ludwig Edward Boltzman. (5,670 51 ± 0,000 19) E-8 W.m-2K-4 [1]. |
| tφhovΘ zrychlenφ (normßlnφ) | gn | 9,806 65 m.s-1 | GravitaΦnφ konstanta. |
| zeeman | 2,350 54 E5 T | Atomovß jednotka intenzity mg. pole. Pieter Zeeman. |
Poznßmka:
AtomovΘ jednotky - nejsou v souladu se systΘmem SI. Nepova₧ujφ se za pravΘ jednotky, ale pouze za zvolenΘ standardy pomocφ nich₧ se vyjad°ujφ vypoΦφtanΘ veliΦiny. Rydbergovy atomovΘ jednotky (ARU).
