DN

DN-smn

Legislativnφ zm∞ny:

P°φklad Rakousko - rakouskß legislativa

Od roku 1997 mß Rakousko jasnou oficißlnφ strategii pro °eÜenφ p°φpad∙ domßcφho nßsilφ.
Tato strategie vychßzφ ze t°φ p°edpoklad∙:

1. Domßcφ nßsilφ je skuteΦn∞ nalΘhav² problΘm, kter² nem∙₧e stßt a jeho instituce ignorovat.
2. Domßcφ nßsilφ je specifick² problΘm, kter² se v mnoha ohledech liÜφ od nßsilφ mezi vzßjemn∞ cizφmi lidmi, a proto vy₧aduje i specifickΘ, cφlenΘ zßkony a postupy.
3. KlφΦovou otßzkou pro stßt a jeho instituce je p°edevÜφm, jak zajistit ochranu p°ed domßcφm nßsilφm.

V kv∞tnu 1997 p°ijalo Rakousko samostatn² spolkov² zßkon na ochranu p°ed nßsilφm v rodin∞ (Bundesgesetz zum Schutz vor Gewalt in der Familie neboli ve zkrßcenΘ podob∞ äGewaltschutzgesetzô). V nßvaznosti na n∞j byl novelizovßn takΘ zßkon o policii a n∞kterΘ dalÜφ zßkony.

Ve vÜech uveden²ch änovinkßchô Ülo o jeden cφl:
Zajistit d∙slednou prevenci proti domßcφmu nßsilφ. äKdy₧ jde o ukonΦenφ nßsilφ v rodin∞, stßvß se nejvyÜÜφm p°ikßzßnφm tzv. strategie vm∞Üovßnφ, nebo¥ pasivita a änicned∞lßnφô pomßhß pachateli a nesv∞dΦφ ob∞tiô, uvßdφ se p°φmo v rakouskΘm materißlu. V zßkonech je proto pou₧it celkem jednoduch² princip: agresor musφ jφt a nΘst d∙sledky svΘho konßnφ, zatφmco ob∞¥ mß prßvo z∙stat doma a b²t chrßn∞na p°ed dalÜφm nßsilφm.

V zßkon∞ na ochranu p°ed nßsilφm v rodin∞ tuto ideu vyjad°uje p°edevÜφm º 382b (1) o vykßzßnφ z bytu a (2) o zßkazu pob²vßnφ na urΦit²ch mφstech a vyhledßvßnφ kontaktu s ob∞tφ domßcφho nßsilφ.

º 382b (1) uvßdφ: äOsob∞, kterß Φinφ spoleΦnΘ sou₧itφ s blφzk²m p°φsluÜnφkem nesnesiteln²m tφm, ₧e blφzkΘho p°φsluÜnφka t∞lesn∞ napadß, vyhro₧uje mu tφmto nebo vykazuje chovßnφ zßsadn∞ poÜkozujφcφ psychickΘ zdravφ blφzkΘho p°φsluÜnφka, soud na ₧ßdost tΘto blφzkΘ osoby ulo₧φ:
1. opuÜt∞nφ bytu a jeho bezprost°ednφho okolφ.
2. zßkaz nßvratu do bytu a jeho bezprost°ednφho okolφ a to v p°φpad∞, jestli₧e byt slou₧φ k uspokojovßnφ nalΘhavΘ pot°eby bydlenφ ohro₧enΘ blφzkΘ osobyô.

Druh² odstavec pak dodßvß:
äOsob∞, kterß Φinφ spoleΦnΘ sou₧itφ s blφzk²m p°φsluÜnφkem nesnesiteln²m tφm, ₧e blφzkΘho p°φsluÜnφka t∞lesn∞ napadß, vyhro₧uje mu tφmto nebo vykazuje chovßnφ zßsadn∞ poÜkozujφcφ psychickΘ zdravφ blφzkΘho p°φsluÜnφka, soud na ₧ßdost tΘto blφzkΘ osoby:
1. zakß₧e pobyt na konkrΘtn∞ urΦen²ch mφstech.
2. ulo₧φ mu nevyhledßvat setkßnφ ani navßzßnφ kontaktu s osobou û navrhovatelem tΘto ₧ßdosti, jestli₧e tomu ovÜem nebrßnφ zßsadn∞ d∙le₧itΘ zßjmy osoby û odp∙rceô.

Z novelizovanΘho zßkona o policii urΦit∞ stojφ za zmφnku ustanovenφ t²kajφcφ se vykßzßnφ a zßkazu vstupu. Ob∞ opat°enφ upravuje º 38a (1) rakouskΘho zßkona o policii:
äJestli₧e lze na zßklad∞ urΦit²ch skuteΦnostφ, zejmΘna pak na zßklad∞ p°edchßzejφcφho nebezpeΦnΘho ·toku p°edpoklßdat, ₧e hrozφ nebezpeΦn² ·tok ohro₧ujφcφ ₧ivot, zdravφ nebo svobodu, jsou policejnφ orgßny zmocn∞ny Φlov∞ka, od kterΘho pochßzφ nebezpeΦφ, vykßzat z bytu, ve kterΘm bydlφ ohro₧enß osoba i z jeho bezprost°ednφho okolφ. Pou₧itφ donucovacφch prost°edk∙ k prosazenφ zßkazu vstupu je vÜak nep°φpustnΘ. P°i zßkazu navrßtit se do vlastnφho bytu je t°eba uvß₧it, aby tento zßsah do privßtnφho ₧ivota dotyΦnΘho spl≥oval zßsadu p°im∞°enosti (º 29). Policejnφ orgßny jsou zmocn∞ny odebrat dotyΦnΘmu vÜechny klφΦe v jeho dr₧enφ. Jsou takΘ povinny dotyΦnΘmu umo₧nit, aby si vzal svΘ v∞ci nezbytnΘ pro osobnφ pot°ebu a informovat ho o mo₧nostech ubytovßnφ. Nutnost op∞tovnΘho vstupu do bytu, ze kterΘho byl vykßzßn, je mo₧nß jen za p°φtomnosti policejnφho orgßnuô.

Po novelizaci zßkona o ochran∞ p°ed nßsilφm v rodin∞ (1. 2. 2000) je institut vykßzßnφ uvalovßn obvykle spoleΦn∞ se zßkazem vstupu do spoleΦnΘho bydliÜt∞. P°ibli₧n∞ v 82 % jsou oba p°φkazy vydßvßny souΦasn∞. Jen v 18 % byl policiφ aplikovßn pouze zßkaz vstupu do spoleΦnΘho bydliÜt∞. K tomu ilustrativnφ p°φklad: mu₧ na ulici napadne partnerku, sv∞dci p°ivolajφ policii, kterß se d∙vodn∞ domnφvß, ₧e by napadßnφ partnerky mohlo pokraΦovat i doma. Nßsilnφkovi je tedy nßsledn∞ vydßn zßkaz vstupu do spoleΦnΘho bydliÜt∞.

Nßvrh na okam₧it² soudnφ p°φkaz je dalÜφm mo₧n²m prßvnφm krokem. Takov² soudnφ p°φkaz upravuje podmφnky sou₧itφ partner∙ v delÜφm ΦasovΘm horizontu ne₧ je lh∙ta deseti dn∙ platnß pro policejnφ vykßzßnφ Φi zßkaz vstupu.

Problematika domßcφho nßsilφ ve VelkΘ Britßnii

V letßku vydanΘm britsk²m Ministerstvem vnitra se radφ, jak jednat p°i kontaktu s domßcφm nßsilφm. Tento letßk Üφ°φ britskß vlßda od ledna 1999. V letßku se pravφ mimo jinΘ:
äMnoho druh∙ domßcφho nßsilφ je trestn²m Φinem a policie bere veÜkerΘ formy domßcφho nßsilφ velmi vß₧n∞. V∞tÜina poboΦek britskΘ policie mß specißln∞ kvalifikovanΘ, zkuÜenΘ pracovnφky, kte°φ ob∞¥ domßcφho nßsilφ vyslechnou a budou s nφ hovo°it v nep°φtomnosti jejφho partnera. Äeny mohou po₧ßdat o to, aby je vyslechla policistka. Policie m∙₧u na p°ßnφ ob∞ti za°φdit lΘka°skou pomoc, dopravu a bezpeΦnΘ mφsto, kam ob∞¥ uch²lφ. Prioritou je jednoznaΦn∞ bezpeΦφ ob∞ti a bezpeΦφ jejich d∞tφ.

A¥ u₧ policie zahßjφ trestnφ stφhßnφ proti nßsilnΘ osob∞ anebo ne, mß ob∞¥ v ka₧dΘm p°φpad∞ prßvo vyu₧φt obΦanskΘho prßva k vlastnφ ochran∞, aby mohla ₧φt v bezpeΦφ.

Podle Zßkona o rodinnΘm prßvu (Family Law Act) mß mnoho ob∞tφ domßcφho nßsilφ prßvo za₧ßdat o soudnφ p°φkaz proti nßsilnφk∙m. Smφ nap°φklad za₧ßdat o soudnφ p°φkaz proti osob∞, s nφ₧ ₧ije nebo ₧ila a to bez ohledu na to, zda je s nφ v man₧elskΘm vztahu. Lze za₧ßdat takΘ o soudnφ p°φkaz proti osob∞, se kterou se ob∞¥ rozhodla uzav°φt s≥atek anebo proti osob∞, s nφ₧ sdφlφ rodiΦovskou odpov∞dnost za v²chovu dφt∞te. Tyto soudnφ p°φkazy jsou schopny zamezit nßsilnΘmu chovßnφ anebo v n∞kter²ch p°φpadech zabrßnit nßsilnφkovi v p°φstupu do spoleΦnΘho domu Φi bytu.

Dostßvß-li ob∞¥ domßcφho nßsilφ socißlnφ podporu anebo mß velmi nφzk² p°φjem, pravd∞podobn∞ bude mφt prßvo na finanΦnφ pomoc s poplatky pro prßvnφka. Podrobn∞jÜφ informace poskytujφ krom∞ policie soudy, prßvnφci, organizace pro pomoc ob∞tem trestn²ch Φin∙, Kancelß° pro obΦanskΘ poradenstvφ a organizace pro pomoc ₧enßm.

Stane-li se ₧ena terΦem nßsilφ od osoby, se kterou ₧ije nebo od b²valΘho partnera, m∙₧e se rozhodnout, ₧e sama opustφ domov. Pokud nemß kam jφt, pomoc jφ nabφzφ nejen organizace zab²vajφcφ se problematikou domßcφho nßsilφ, ale i bytov² odbor p°φsluÜnΘho komunßlnφho ·°adu.

Komunßlnφ ·°ad mß povinnost poskytovat 24 hodin denn∞ slu₧bu pro lidi bez p°φst°eÜφ. To znamenß - rozhodne-li komunßlnφ ·°ad, ₧e je ob∞¥ zranitelnß v d∙sledku hrozby domßcφho nßsilφ, a nem∙₧e nadßle pob²vat ve svΘm dom∞ Φi byt∞, mß povinnost nalΘzt jφ jinΘ ubytovßnφ. V takovΘm p°φpad∞ zpravidla poskytne doΦasnΘ ubytovßnφ. ┌toΦiÜt∞ pro ₧eny je bezpeΦn² domov, kde mohou ₧eny a d∞ti ₧φt v bezpeΦφ p°ed nßsilφm. Existujφ takΘ specißlnφ ·toΦiÜt∞ pro ₧eny a d∞ti z urΦit²ch etnick²ch skupin û nap°φklad pro ΦernoÜskΘ, asijskΘ, latinsko û americkΘ Φi ₧idovskΘ ₧enyô.

P°φklad boje proti domßcφmu nßsilφ - Santa Clara County, USA

Do sedmdesßt²ch let 20. stoletφ nebylo ani v USA domßcφ nßsilφ vnφmßno jako problΘm hodn² zvlßÜtnφho z°etele. P°eva₧ovala interakΦnφ koncepce, kterß nahlφ₧ela na domßcφ nßsilφ jako na poruchu partnerskΘ komunikace. Cestou trestn∞prßvnφch sankcφ byly °eÜeny pouze nejzßva₧n∞jÜφ p°φpady spojenΘ s t∞₧k²m ublφ₧enφm na zdravφ. Zm∞na nastala tehdy, kdy₧ r∙znΘ aktivistickΘ skupiny ₧ßdaly stßt a jeho instituce, aby jasn∞ formulovaly svoji strategii reagovßnφ na p°φpady domßcφho nßsilφ. ┌st°ednφ myÜlenka hnutφ t²ran²ch ₧en tehdy v USA zn∞la: Domßcφ nßsilφ je kriminßlnφ nikoli privßtnφ zßle₧itostφ.

K prvnφm zm∞nßm doÜlo ve stßt∞ Minnesota, kter² ze zßkona p°ipustil äuv∞zn∞nφô agresora, jestli₧e se p°ivolanφ policistΘ mohli d∙vodn∞ domnφvat, ₧e v uplynul²ch Φty°ech hodinßch doÜlo k nßsilφ na blφzkΘ osob∞. SamotnΘ uv∞zn∞nφ agresora nebylo dostateΦn∞ ·ΦinnΘ, bylo t°eba propracovat i socißln∞ prßvnφ opat°enφ.

Na zßklad∞ nov²ch poznatk∙ policistΘ disponujφ äÜirÜφm katalogemô doporuΦen²ch policejnφch postup∙, kdy dle okolnostφ p°φpadu zvolφ na mφst∞ ten nejvhodn∞jÜφ.

V ka₧dΘm p°φpad∞ jsou policistΘ p°i incidentech domßcφho nßsilφ povinni konat:
ò nabφdnout ob∞ti doprovod do azylovΘho domu
ò pachatele (nebo ob∞¥) odvΘzt do lΘka°skΘho za°φzenφ (kv∙li detoxikaci)
ò p°enechat ob∞ti rozhodnutφ o uv∞zn∞nφ pachatele
ò uv∞znit (arestovat) pachatele
ò zapojit socißlnφ okolφ ob∞ti do ochrany jejφho bezpeΦφ
ò proti nep°φtomn²m pachatel∙ vydat v₧dy zatykaΦ

Policie Santa Clara County vydala p°φruΦnφ knihu informacφ pro ob∞ti domßcφho nßsilφ

V tΘ se uvßdφ:
äPokud se Φlov∞k cφtφ ohro₧en nebo je napaden, m∞l by zavolat na tφs≥ovou linku 911 a sd∞lit dispeΦerovi, ₧e je v nebezpeΦφ a ₧e pot°ebuje okam₧itou pomoc.

Po p°φjezdu policie je nutnΘ detailn∞ popsat zran∞nφ a podat nßsledujφcφ informace:
ò jak doÜlo ke zran∞nφ;
ò doÜlo-li k nßsilnΘmu poruÜenφ soudnφho zßkazu styku;
ò podat soupis v²hr∙₧ek agresora;
ò byla-li pou₧ita zbra≥;
ò doÜlo-li k jinΘmu p°φpadu hrozeb Φi nßsilφ
ò jsou-li sv∞dci P°φruΦka dßle radφ, aby ob∞¥ zachovala klid. M∞la by takΘ po₧ßdat policii o dokumentaci zran∞nφ, mod°in, zniΦenΘho majetku a odstran∞nφ zbranφ pou₧it²ch ke zloΦinu.ô

Policie je povinna zpracovat hlßÜenφ ka₧dΘ ob∞ti domßcφho nßsilφ volajφcφ na linku 911 a to i v p°φpad∞, ₧e agresor opustil scΘnu zloΦinu p°ed p°φjezdem policie. Dßle je povinnostφ policie vybavit ob∞¥ äinformaΦnφ kartouô, kde je uvedeno Φφslo hlßÜenφ, jmΘno policejnφho strß₧nφka a Φφslo jeho odznaku. Svou v²pov∞∩ do hlßÜenφ m∙₧e podat ob∞¥ sama na policejnφ stanici, pokud tomu tak ji₧ nebylo uΦin∞no na mφst∞ Φinu. Samotnß dokumentace zran∞nφ, mod°in je rozhodujφcφ a slou₧φ jako d∙kaz proti agresorovi. P°φruΦka doporuΦuje ob∞ti, aby si po°φdila krom∞ policejnφch fotografiφ svΘho zran∞nφ takΘ svΘ vlastnφ. V p°φpad∞ nebezpeΦφ, kontaktu s nßsilφm by nikdo nem∞l vßhat a zavolat policii.

Pokud vÜak ob∞¥ nesouhlasφ s policejnφm postupem, m∙₧e se bezodkladn∞ obrßtit na policejnφho nad°φzenΘho nebo ₧ßdat asistenci prßvnφho zastupitelstvφ pro p°φpady domßcφho nßsilφ ve v∞cech obΦanskoprßvnφch.

äPolicejnφ dozorô je jednφm z nßstroj∙ ochrany ob∞ti p°i doΦasnΘm nßvratu agresora do domu Φi bytu. Policie vym∞°φ Φas agresorovi, b∞hem kterΘho se smφ vrßtit do domu a odnΘst si z n∞j svΘ v∞ci. O tento policejnφ dozor smφ ob∞¥ po₧ßdat kdykoli a jeho cφlem je zajistit bezpeΦφ vÜech p°φtomn²ch.

Ob∞¥ domßcφho nßsilφ mß prßvo zφskat kopii policejnφho hlßÜenφ. HlßÜenφ m∙₧e b²t pou₧ito jako d∙kaznφ materißl proti agresorovi p°i soudnφm jednßnφ pro uvalenφ zßkazu styku nebo vazby.

V p°φpad∞, ₧e agresor poruÜil soudnφ zßkaz styku a je p°φtomen po p°φjezdu policie, je jejφ povinnostφ zatknout agresora. Ob∞¥ mß prßvo po₧ßdat policejnφho strß₧nφka p°φtomnΘho na mφst∞ Φinu o vystavenφ äakutnφho soudnφho zßkazu stykuô (ASZS). Ob∞¥ musφ popsat agresorovo chovßnφ a d∙vody jejφho strachu. Tento akutnφ soudnφ zßkaz styku je doΦasn²m prost°edkem a policejnφ strß₧nφk jej zφskß na zßklad∞ soudnφho p°φkazu. ASZS je dostupn² 24 hodin denn∞ a platn² a₧ 7 dn∙, jeho souΦßstφ m∙₧e b²t takΘ nßvrh na uvalenφ vazby. Pro p°φpad delÜφho zßkazu styku musφ ob∞¥ ₧ßdat VyÜÜφ soud o äObΦansk² soudnφ zßkaz stykuô.

I kdy₧ agresor poruÜil zßkon, nemusφ b²t on nebo ona nutn∞ zatΦen. Je tomu tak v p°φpad∞, ₧e ob∞¥ nedß souhlas k vyÜet°ovßnφ. Konßnφ policejnφho strß₧nφka by vÜak nem∞lo b²t ovlivn∞no rozhodnutφm ob∞ti zda vznese Φi ne obvin∞nφ na agresora. Podat ₧alobu na agresora smφ pouze okresnφ ₧alobce.
Pokud policie odmφtne zatknout agresora, kter² je p°φtomen, mß ob∞¥ prßvo provΘst äobΦanskΘ zatΦenφô. VÜe, co musφ ob∞¥ °φci, je: äChci provΘst obΦanskΘ zatΦenφô. O svΘm zßm∞ru obΦanskΘho zatΦenφ smφ ob∞¥ informovat policii mimo doslech agresora. Policie by rovn∞₧ m∞la o mo₧nosti obΦanskΘho zatΦenφ ob∞¥ spravit.

Agresor, kter² je zatΦen a vzat do v∞zenφ, m∙₧e b²t propuÜt∞n na kauci. PropuÜt∞nφ na kauci lze uskuteΦnit i v pr∙b∞hu n∞kolika hodin. Ob∞¥ mß prßvo b²t o tomto kroku informovßna.

Pokud nenφ agresor zatΦen na mφst∞ Φinu, p°φpad je postoupen detektivovi k nßslednΘmu proÜet°enφ. Jeho ·kolem je znovu vyslechnout z·Φastn∞nΘ osoby, zkompletovat d∙kazy a p°idat lΘka°skou zprßvu. VeÜkerΘ podklady jsou p°edßny kancelß°i okresnφho stßtnφho zßstupce, kter² rozhodne o vznesenφ ₧aloby. Nßsledn∞ soudce podepφÜe plnou moc k vydßnφ zatykaΦe, kter² je od tohoto okam₧iku platn². Agresor je uv∞domen o vydßnφ zatykaΦe poÜtou. Pokud se agresor sßm nep°ihlßsφ, pokusφ se jej policie nalΘzt. Pak m∙₧e zaΦφt samotn² proces, kter² je Φasto zdlouhav².

Problematika domßcφho nßsilφ v ΦeskΘm Trestnφm zßkon∞

Domßcφ nßsilφ p°edstavuje pro policejnφ v²kon pom∞rn∞ slo₧it² problΘm. P°esto₧e pachatel i ob∞¥ jsou od poΦßtku znßmφ a mohlo by se tudφ₧ na prvnφ pohled zdßt, ₧e z policejnφho pohledu jde o jednoduchou zßle₧itost. Ve skuteΦnosti je tomu prßv∞ naopak. Fakt, ₧e pachatel je od poΦßtku znßm² neusnad≥uje kvalitnφ policejnφ °eÜenφ partnersk²ch nßsilnostφ, dokonce Φasto ani neumo₧≥uje vΦas a ·Φinn∞ zabrßnit pachateli v pokraΦujφcφm (fyzickΘm, psychickΘm Φi sexußlnφm) t²rßnφ ob∞ti.

Domßcφ nßsilφ v ╚eskΘ republice nenφ trestn²m Φinem, p°esto nßÜ Trestnφ zßkonφk obsahuje urΦitß zßkonnß ustanovenφ, kterß lze k problematice pou₧φt.
Nßsledujφ vybranß ustanovenφ Trestnφho zßkona:

Ublφ₧enφ na zdravφ º 221
Kdo jinΘmu ·mysln∞ ublφ₧φ na zdravφ, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na 8 let. Za äublφ₧enφ na zdravφô m∙₧eme poklßdat takov² stav û onemocn∞nφ, poran∞nφ û kter² poruÜenφm normßlnφch t∞lesn²ch nebo duÜevnφch funkcφ znesnad≥uje v²kon obvyklΘ Φinnosti nebo mß jin² vliv na obvykl² zp∙sob ₧ivota poÜkozenΘho a kter² zpravidla vy₧aduje lΘka°skΘ oÜet°enφ, i kdy₧ nezanechßvß trvalΘ nßsledky. Jednφm z d∙le₧it²ch kritΘriφ p°i posuzovßnφ pojmu äublφ₧enφ na zdravφô je pracovnφ neschopnost, tedy stav, kdy posti₧en² je doΦasn∞ vy°azen z pracovnφho procesu. (Soudnφ praxe vychßzφ z toho, ₧e znesnadn∞nφ obvyklΘho zp∙sobu ₧ivota posti₧enΘho, pop°. pracovnφ neschopnost musφ trvat nejmΘn∞ sedm dnφ).

Ublφ₧enφ na zdravφ º 222
Kdo jinΘmu ·mysln∞ zp∙sobφ t∞₧kou ·jmu na zdravφ, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody na dv∞ lΘta a₧ dvanßct let. T∞₧kou ·jmou na zdravφ se rozumφ jen vß₧nß porucha zdravφ nebo vß₧nΘ onemocn∞nφ, kdy za t∞chto podmφnek je t∞₧kou ·jmou na zdravφ zmrzaΦenφ, ztrßta nebo podstatnΘ snφ₧enφ pracovnφ zp∙sobilosti, ochromenφ ·du, ztrßta nebo podstatnΘ oslabenφ funkce smyslovΘho ·strojφ, poÜkozenφ d∙le₧itΘho orgßnu, zohyzd∞nφ, vyvolßnφ potratu nebo usmrcenφ plodu, muΦivΘ ·trapy, delÜφ dobu trvajφcφ porucha zdravφ.
Omezovßnφ osobnφ svobody º 231
Kdo jinΘmu bez oprßvn∞nφ brßnφ u₧φvat osobnφ svobody, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na 10 let. Brßn∞nφ v u₧φvßnφ osobnφ svobody je zßsah, jim₧ se znemo₧≥uje nebo omezuje voln² pohyb Φlov∞ka a zßrove≥ se mu zabra≥uje o svΘm pohybu svobodn∞ rozhodovat. K brßn∞nφ u₧φvat osobnφ svobody musφ dojφt bez oprßvn∞nφ.
Zbavenφ osobnφ svobody º 232
Kdo jinΘho zbavφ osobnφ svobody, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody na 3 lΘta a₧ 12 let. Zbavenφ osobnφ svobody znamenß trvalΘ nebo alespo≥ dlouho trvajφcφ omezenφ osobnφ svobody, kterΘ se blφ₧φ uv∞zn∞nφ, kdy osvobozenφ je p°i n∞m velmi ztφ₧eno a je zvlßÜ¥ obtφ₧nΘ.
Vydφrßnφ º 235
Kdo jinΘho nßsilφ, pohr∙₧kou nßsilφ nebo pohr∙₧kou jinΘ t∞₧kΘ ·jmy nutφ, aby n∞co konal, opominul nebo trp∞l. M∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na 12 let. Pohr∙₧kou nßsilφ se rozumφ jak pohr∙₧ka bezprost°ednφho nßsilφ, tak pohr∙₧ka nßsilφ, kterΘ mß b²t vykonßno nikoliv ihned, ale teprve v bli₧Üφ nebo vzdßlen∞jÜφ budoucnosti. Pohr∙₧ka jinΘ t∞₧kΘ ·jmy m∙₧e spoΦφvat v hrozb∞ zp∙sobenφ majetkovΘ ·jmy, vß₧nΘ ·jmy na cti a dobrΘ pov∞sti, sm∞°ovat k rozvratu man₧elskΘho nebo rodinnΘho ₧ivota apod.
┌tisk º 237
Kdo jinΘho nutφ, zneu₧φvaje jeho tφsn∞ nebo zßvislosti, aby n∞co konal, opominul nebo trp∞l, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na 6 m∞sφc∙. Pachatel zde neu₧φvß nßsilφ nebo pohr∙₧ky nßsilφ nebo pohr∙₧ky jinΘ ·jmy, ale omezuje se na zneu₧itφ n∞Φφ tφsn∞ nebo zßvislosti (jde o mΘn∞ intenzivnφ zßsah do svobodnΘho rozhodovßnφ, ne₧ je tomu u vydφrßnφ). Tφse≥ je stav, by¥ p°echodn², vyvolan² nep°φzniv²mi okolnostmi, kterΘ vedou k omezenφ volnosti v rozhodovßnφ. Nep°φznivΘ pom∞ry se mohou t²kat osobnφch, rodinn²ch, majetkov²ch Φi jin²ch pom∞r∙, pro n∞₧ se utiskovanß osoba ocitß v t∞₧kostech a nesnßzφch. Zßvislost je stav, v n∞m₧ se osoba nem∙₧e svobodn∞ rozhodovat vzhledem k tomu, ₧e je v urΦitΘm sm∞ru odkßzßna na pachatele.
Nßsilφ proti skupin∞ obyvatel∙ a proti jednotlivci º 197a
Kdo jinΘmu vyhro₧uje usmrcenφm, t∞₧kou ·jmou na zdravφ nebo jinou ·jmou takov²m zp∙sobem, ₧e to m∙₧e vzbudit d∙vodnou obavu, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na 1 rok. Jinou t∞₧kou ·jmou m∙₧e b²t nap°. i vyhro₧ovßnφ zp∙sobenφm Ükody velkΘho rozsahu nebo na v∞ci vysokΘ um∞leckΘ hodnoty, ke kterΘ mß navφc poÜkozen² citov² vztah anebo vyhro₧ovßnφ usmrcenφm nebo t∞₧kou ·jmou na zdravφ i osob∞ poÜkozenΘmu blφzkΘ apod. D∙vodnou obavou se rozumφ vyÜÜφ stupe≥ tφsnivΘho pocitu ze zla, kter²m je vyhro₧ovßno. Pokud je vyhro₧ovßnφ doprovßzeno chovßnφm, kterΘ ilustruje odhodlßnφ pachatele v²hr∙₧ky splnit (nap°. v²hr∙₧ka usmrcenφm nebo zp∙sobenφm t∞₧kΘ ·jmy na zdravφ doprovßzenß Üermovßnφm no₧em Φi pozvednutφm jinΘ zbran∞), lze dovolit, ₧e je zp∙sobil poÜkozenΘmu takov²m zp∙sobem, ₧e pachatel se je v∞do toho, ₧e se poÜkozen² o nφ dozvφ (nap°. prost°ednictvφm dalÜφ osoby, telefonicky, dopisem apod.).
Znßsiln∞nφ º 241
Kdo nßsilφm nebo pohr∙₧kou bezprost°ednφho nßsilφ nutφ ₧enu k soulo₧i, nebo kdo k takovΘmu Φinu zneu₧ije jejφ bezbrannosti, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody na 2 lΘta a₧ 15 let. Nezßle₧φ na v∞ku osoby ₧enskΘho pohlavφ, vztahu k pachateli (za ₧enu v tomto smyslu je t°eba pova₧ovat i malΘ dφt∞ i man₧elku). Za nßsilφ se pova₧uje pou₧itφ fyzickΘ sφly ze strany pachatele za ·Φelem p°ekonßnφ nebo zamezenφ vß₧n∞ mφn∞nΘho odporu ₧eny a dosa₧enφ soulo₧e proti jejφ v∙li. Pohr∙₧ka bezprost°ednφho nßsilφ je takovß pohr∙₧ka z nφ₧ bylo patrno, ₧e nßsilφ bude pou₧ito okam₧it∞, nepodrobφ-li se napadenß v∙li ·toΦnφka. Donucenφm ₧eny k soulo₧i se rozumφ p°ekonßnφ vß₧n∞ mφn∞nΘho odporu ₧eny a podlehnutφ ₧eny p°i seznßnφ beznad∞jnosti kladenφ odporu, s ohledem na to, ₧e ji pachatel za pou₧itφ nßsilφ nebo pohr∙₧ky bezprost°ednφho nßsilφ nedal ₧ßdnou mo₧nost odpor projevit. O zneu₧itφ bezbrannosti p∙jde tehdy, je-li ₧ena bez p°iΦin∞nφ pachatele v takovΘm stavu, ve kterΘm nenφ vzhledem k okolnostem Φinu schopna projevit svou v∙li, pokud jde o pohlavnφ styk pachatele, pop°. v kterΘm nenφ schopna klßst odpor jeho jednßnφ. Za bezbrannost lze pova₧ovat stav bezv∞domφ v d∙sledku mdloby, po₧itφ alkoholick²ch nßpoj∙ nebo choroby. Za stav bezbrannosti je mo₧nΘ pova₧ovat i hlubok² spßnek. Bezbrannou je rovn∞₧ dφvka, dφt∞, kterΘ je vzhledem k d∞tskΘmu v∞ku tak nedostateΦn∞ vysp∞lΘ, ₧e nenφ ani schopno posoudit v²znam odporu pro vynucovanΘ soulo₧i. (Uvedl-li pachatel lstφ ₧enu do stavu bezbrannosti v ·myslu zneu₧φt tento stav k vykonßnφ soulo₧e, p∙jde o znßsiln∞nφ za pou₧itφ nßsilφ).
Pohlavnφ zneu₧φvßnφ û zneu₧itφ osoby mladÜφ 15 let º 242
Kdo vykonß soulo₧ s osobou mladÜφ 15 let nebo kdo takovΘ osoby jin²m zp∙sobem pohlavn∞ zneu₧ije, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody na 1 rok a₧ 15 let. Toto ustanovenφ provßdφ d∙slednou ochranu vÜech osob mladÜφch ne₧ 15 let p°ed jak²mikoli ·toky na jejich pohlavnφ nedotknutelnost. Pohlavφ zneu₧it²ch osob nenφ rozhodujφcφ, chrßn∞ni jsou chlapci i d∞vΦata a to bez ohledu, zda jsou ji₧ fyzicky pohlavn∞ dosp∞lφ Φi nikoliv, zda jsou pohlavn∞ dosud nedotΦeni, nenφ ani rozhodnΘ, z Φφ strany vzeÜla k pohlavnφmu zneu₧φvßnφ iniciativa, zda zneu₧itß osoba dala k pohlavnφmu styku souhlas Φi nikoli. Za jin² zp∙sob pohlavnφho zneu₧itφ jsou pova₧ovßny intenzivn∞jÜφ zßsahy do pohlavnφ sfΘry poÜkozen²ch (nap°. ohmatßvßnφ prsou nebo pohlavnφch orgßn∙, lφbßnφ na tato mφsta apod.), kterΘ sm∞°ujφ k sexußlnφmu vzruÜenφ pachatele. Nemusφ v₧dy jφt jen o aktivnφ Φinnost pachatele, ale i o aktivnφ jednßnφ poÜkozenΘ osoby (nap°. ohmatßvßnφ pachatelova pohlavnφho ·du). Pohlavnφ zneu₧φvßnφ jin²m zp∙sobem ne₧ soulo₧φ se m∙₧e dopustit osoba stejnΘho pohlavφ jako poÜkozen².
Pohlavnφ zneu₧φvßnφ û zneu₧itφ zßvislosti osoby º 243
Kdo zneu₧φvaje zßvislosti osoby mladÜφ ne₧ 18 let nebo osoby sv∞°enΘ jeho dozoru, p°im∞je ji k mimoman₧elskΘ soulo₧i, nebo kdo takovΘ osoby, zneu₧φvaje jejφ zßvislosti, jin²m zp∙sobem pohlavn∞ zneu₧ije, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobod a₧ na 2 lΘta. Tφmto ustanovenφm je chrßn∞na lidskß d∙stojnost pohlavnφ sfΘ°e jednak osob mladÜφch ne₧ 18 let, jednak osob starÜφch, avÜak sv∞°en²ch dozoru pachatele a to p°es ·toky, p°i nich₧ pachatel zneu₧φvß zßvislosti takov²ch osob. Chrßn∞ny jsou osoby jak ₧enskΘho tak i mu₧skΘho pohlavφ.
OpuÜt∞nφ dφt∞te º 212
Kdo opustφ dφt∞, o kterΘ mß povinnost peΦovat a kterΘ si samo nem∙₧e opat°it pomoc, a vystavφ je tφm nebezpeΦφ smrti nebo ublφ₧enφ na zdravφ, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody na 6 m∞sφc∙ a₧ 6 let. Ustanovenφ chrßnφ °ßdnou v²chovu a v²₧ivu d∞tφ ze strany osob, kterΘ majφ povinnost o n∞ peΦovat. PoÜkozen²m m∙₧e b²t nejen dφt∞, kterΘ si samo nem∙₧e opat°it pomoc, tedy zpravidla dφt∞ p°edÜkolnφho v∞ku. M∙₧e jφt ale i o starÜφ dφt∞, pokud vzhledem ke svΘ nesamostatnosti, stejn∞ jako vzhledem k podmφnkßm prost°edφ, kde z∙stalo opuÜt∞nΘ, nenφ schopno se samo vymanit z hrozφcφho nebezpeΦφ.
Zanedbßnφ povinnΘ v²₧ivy º 213
Kdo neplnφ, by¥ z nedbalosti, svou zßkonnou povinnost vy₧ivovat nebo zaopat°ovat jinΘho, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody a₧ na 3 lΘta. Jednß se o povinnost, kterß vypl²vß ze zßkona o rodin∞.
T²ranΘ sv∞°enΘ osoby º 215
Kdo t²rß osobu, kterß je v jeho pΘΦi nebo v²chov∞, m∙₧e b²t potrestßn odn∞tφm svobody na 6 m∞sφc∙ a₧ 8 let. Ustanovenφ chrßnφ osoby, kterΘ vzhledem ke svΘmu v∞ku nebo u jin²ch d∙vod∙ jsou v pΘΦi nebo v²chov∞ jin²ch osob. PoÜkozen²m m∙₧e b²t nejen dφt∞, ale i osoba zletilß, kterß pro stß°φ, nemoc, invaliditu, mentßlnφ retardaci apod. je odkßzßna na pΘΦi jin²ch osob. T²rßnφ je zlΘ naklßdßnφ se sv∞°enou osobou vyznaΦujφcφ se vyÜÜφm stupn∞m hrubosti, krutosti, bezcitnosti, bezohlednosti, bolestivosti a urΦitou trvalostφ, co₧ tato osoba poci¥uje jako t∞₧kΘ p°φko°φ. Pachatelem m∙₧e b²t jen ten, kdo vykonßvß ve vztahu k t²ranΘ osob∞ pΘΦi nebo v²chovu (tedy nejen rodiΦe, ale i p°φbuznφ, uΦitelΘ, vychovatelΘ, oÜet°ovatelky, trenΘ°i, p°ßtelΘ, znßmφ rodiΦ∙, kter²m je poÜkozen² sv∞°en jen na urΦitou dobu).

Aktußlnφ situaci v ╚eskΘ republice z hlediska postoje k domßcφmu nßsilφ lze p°irovnat k 70. let∙m 20. stoletφ v USA, kdy zaΦalo b²t na domßcφ nßsilφ nahlφ₧eno jako na problΘm hodn² z°etele. Specifikum tohoto nßsilφ spoΦφvß v tom, ₧e se odehrßvß beze sv∞dk∙, za zav°en²mi dve°mi, a proto v∞tÜina lidφ o n∞m nevφ nebo si jeho existenci jednoduÜe nep°ipouÜtφ.

╚eskß legislativa pojem ädomßcφ nßsilφô neznß. Vyjad°uje se pouze k jednotliv²m izolovan∞ posuzovan²m skutkov²m podstatßm û nap°. ublφ₧enφ na zdravφ Φi p°estupkov∞ hodnocenΘ ublφ₧enφ na cti. Policie obvykle zasahuje neadekvßtn∞, stßtnφ zßstupci a soudci pak, neznalφ tΘto zßva₧nΘ problematiky vcelku, odkazujφ pachatele do p°estupkov²ch komisφ nebo je posφlajφ do v²konu trestu na sm∞Ün∞ minimßlnφ dobu. Legislativa nezajiÜ¥uje zßkladnφ pomoc ob∞tem domßcφho nßsilφ.