Blender 2.27 |
S tvorbou 3D modelů je potíž. Základní problém nastane už v okamžiku, kdy si chcete vybrat vhodný program. Pokud hned na začátku vypustíme komerční 3D studia, nabídka se nám zúží na několik málo programů. Jsou-li pak vaše požadavky na uživatelskou příjemnost prostředí a možnou kompatibilitu náročné, pravděpodobně se vám ani nepodaří vhodný program najít.
|
||||||||||||||
|
V minulosti jsme se problematikou 3D editorů již několikrát zabývali. Přinesli jsme vám dvě výukové verze programu Maya a učili vás modelovat v programu Strata 3D Base. Dnes se zaměříme na jeden z nejkomplexnějších modelářů, které jsou k dispozici. Je jím Blender, který může běžnému uživateli dlouho unikat, neboť jeho originální uživatelské prostředí odradí i pokročilého modeláře. Jak tedy proniknout do tajemství Blenderu?
Blender se už dodává v podobě klasického instalátoru pro Windows, takže samotný proces není problém. V nabídce, která se vám během instalace objeví, doporučujeme nechat zaškrtnutou poslední položku (Open .blend files with Blender 2.27 – asociování souborů) a alespoň jednu z položek o přidání odkazu (na plochu nebo do nabídky Start).
Po dokončení instalace a spuštění programu se před vámi rozestře netradiční uživatelské prostředí Blenderu v plné své kráse a nepřehlednosti. Nic však není tak, jak se zdá – přestože ovládání programu je od základu nezvyklé, poměrně rychle se jej naučíte a další práce vám nebude dělat sebemenší problémy.
V horní části obrazovky se nachází klasické menu, doplněné o informace programu – verze Blenderu a vlastnosti aktuálně vybraného objektu. Hlavní část obrazovky zabírá samotná pracovní plocha, pod ní je další tlačítková lišta a pracovní plocha, jejíž obsah se mění podle aktuálně vybraného nástroje.
Z většiny 3D editorů jsme zvyklí na vícepohledové okno, ve kterém můžeme objekt kontrolovat z různých směrů. Rozdělení samotné pracovní plochy je jednoduché: na hranici mezi tlačítkovou lištou a panelem nástrojů je posouvací lišta. Pokud na ni kliknete pravým tlačítkem myši (při zobrazeném kurzoru pro přesunutí tak, aby jeho větší část byla v pracovním okně), objeví se nabídka, ze které vyberete příkaz Split Area a pak už jen kliknutím umístíte zobrazenou linku do pracovní plochy.
Opakováním stejného postupu můžete pracovní plochu rozdělit na libovolné množstí pohledů. Aktivní je vždy ten, ve kterém se vyskytuje myš a ovládání je pro všechny pohledy stejné.
Přestože netradiční a poměrně skryté, je ovládání Blenderu propracované. Zvláště pokud pro práci s programem budete používat klávesnici a myš zároveň, získáte při práci solidní rychlost a zručnost. Je však třeba mít na paměti několik základních ponaučení, které se k práci v Blenderu vztahují. Např. výběr objektu či vertexu se provádí pravým tlačítem myši – levým umisťujete kurzor, ke kterému se vztahuje většina funkcí jako k základnímu bodu. Dříve, než se tedy pustíte do samotné práce, zapamatujte si příkazy, které naleznete v následující tabulce:
Základní funkce | ||
Levé tlačítko myši | umístění kurzoru | |
Pravé tlačítko myši | výběr objektu/vertexu | |
Mezerník | zobrazení menu na pracovní ploše | |
Tab | přepínání editačních režimů (surface - vertex) | |
A | označení/odznačení všech objektů/vertexů | |
B | obdélníkový výběr objektů/vertexů | |
Editační funkce | ||
Přesun objektu/vertexu | G | nakreslení čáry |
Změna velikosti objektu/skupiny vertexů | S | nakreslení písmene V |
Rotace objektu | R | nakreslení kruhu |
Zobrazení pracovní plochy | ||
Pohled kamerou | 0 na numerické klávesnici | |
Pohled zepředu | 1 na numerické klávesnici | |
Pohled zprava | 3 na numerické klávesnici | |
Pohled shora | 7 na numerické klávesnici | |
Přepínání mezi perspektivním a plochým zobrazením | 5 na numerické klávesnici |
Připravili jsme pro vás také dva podrobné tutoriály, které vás seznámí se základními modelovacími technikami v Blenderu. Podmínkou jejich úspěšného zvládnutí je znalost základních příkazů, které jsme si popsali výše. Vytvoříme si dva objekty, které potom použijeme jako doplňky do scény v plné verzi Poseru 3.1, kterou naleznete na tomto CD.
Možnosti Blenderu jsme těmito ukázkami modelování nevyčerpali. Lepší a dokonalejší výsledky jsou však svázány s vyšší úrovní praxe ve 3D modelování a Blenderu samotném. Nezmínili jsme například metodu modelování pomocí NURBS nebo metaballs (modelování pomocí koulí, které jsou pokryty společným povrchem) či pokročilé možnosti modelování s využitím skriptů (Blender obsahuje podporu skriptovacího jazyka Python).
Vzhledem k tomu, že jsme Blender použili jako nástroj pro přípravu dat do programu Poser, nepotřebovali jsme ani materiálový editor. Programu se však chystáme věnovat i nadále – hned v příštím čísle naleznete další článek, věnovaný tomuto kvalitnímu freewarovému modelovacímu nástroji.
Blender je dozajista velmi kvalitní program – jeho uživatelské prostředí a netradiční ovlávání je však překážkou pro začátečníky. I možnosti programu jsou určeny spíše pokročilým uživatelům – výsledky profesionálů si ostatně můžete prohlédnout v oficiální galerii. Pokud vás program Blender zaujal a chcete se mu věnovat více, můžeme doporučit vynikající české tutoriály, které naleznete na serveru 3Dscena.