Modelování máme za sebou. Teď zbývá poslední krok k tomu, abychom mohli objekty úspěšně použít v programu Poser. Probereme si postupně všechny kroky, které je třeba udělat. Doporučujeme úpravy provádět na záložních kopiích souborů.
Všechny scény, vytvořené v Blenderu obsahují minimálně dvě drobnosti navíc. Pokud si jakoukoliv scénu prohlédneme z několika pohledů, uvidíme, že scéna kromě objektů obsahuje ještě kameru a základní objekt plane (pokud jsme ho nevymazali už na začátku). Na obrázku vidíme vybranou kameru ve scéně s modelem lavičky.
Stačí tedy pravým tlačítkem vybrat nepotřebný objekt a klávesou Delete nebo X jej smazat. Ještě se objeví tabulka s dotazem na potvrzení, pak už je objekt definitivně pryč.
Konkrétně scéna s lavičkou obsahuje ještě další objekt – profil, který jsme použili při přípravě nohy. Ten je třeba také smazat. Pak můžeme postoupit k dalšímu kroku:
V našem případě jsme u většiny modelů použili klasickou metodu, tedy editaci meshe. Pouze u nohy lavičky jsme udělali výjimku – tento objekt je v Blenderu vlastně definován pouze profilem a křivkou, kterou sleduje. Pro potřeby exportu tedy potřebujeme konstrukci převést na mesh.
Vybereme nohu lavičky a stiskneme klávesovou zkratku Alt+C (funkce je dostupná také přes menu v položce OBJECT – Convert Menu) a v následujícím menu potvrdíme převod křivky na mesh. Tím je převod geometrie hotov.
Zbývající část, tedy optimalizace, spočívá v přepočtu normál objektu tak, aby směřovaly ven. Vybereme objekt, přepneme se do editačního režimu (Tab) a necháme zobrazit normály příkazem Draw Normals v editačním panelu (F9). Samotný přepočet provedeme stiskem kláves Ctrl+N a v následujícím okně potvrdíme Recalc normals outside.
Bod, který pro naše potřeby nazýváme těžištěm, je pomocný bod, který se při vytvoření objektu umístí na místo předpokládaného těžiště. Vzhledem k tomu, že většinou pracujeme v editačním režimu s polygonálním modelem, nemají takové změny na přesun těžiště vliv. Jinými slovy – pokud vybraný objekt posouváme v normálním režimu, přesouvá se těžiště s ním. Pokud však geometrii přesuneme v režimu editačním, těžiště zůstane na původním místě. Pokud je pak mimo samotný objekt, může to při exportu způsobit nepříjemnosti.
Jediný z modelů, který je tímto problémem ohrožen, je model stojanu dalekohledu. Ke konci procesu jsme prováděli booleanové operace a model převzal těžiště z kvádru, který jsme použili pro výřez. Je proto potřeba jej přesunout dovnitř objektu. Vybereme tedy model a přepneme se do editačního režimu (Tab). Pak vybereme všechny vertexy (A) a přesuneme (G) je tak, aby těžiště bylo přibližně v polovině zúžené nohy stojanu. Tím jsme provedli všechny nutné přípravy a můžeme začít s exportováním dat.
Postup samotného exportu je jednoduchý. V nabídce File vybereme příkaz Save DXF (Shift+F2) a vybereme umístění a jméno výsledného souboru. Modely jsou tedy uloženy a připraveny ke konverzi.
Přestože Poser podporuje námi exportovaný formát DXF, bude mít s geometrií z Blenderu problémy. Proto provedeme ještě konverzi souboru do formátu OBJ, který Poser načte správně. K tomu využijeme freewarovou utilitu Crossroads, která zvládá převody většiny základních 3D formátů.
|
||||||||||||||
|
Program se snadno instaluje a je ihned připraven k použití (vzhledem k tomu, že je v angličtině je pouze potřeba si pohlídat umístění odkazu na spuštění do nabídky Start). Samotná konverze je jednoduchá: v nabídce File vybereme příkaz Open – AutoCAD (*.dxf) a vybereme dříve uložený soubor. Program funguje i jako prohlížeč, takže s modelem lze i rotovat.
Samotný export provedeme příkazem Save as v nabídce File a vybráním formátu Wavefront (*.obj). Tím jsme připraveni k přesunutí dat do programu Poser.