Nßvody - Linux Terminal Server Project - II

Linux Terminal Server Project - II

Instalace. Konfigurace serveru a pracovnφch stanic.

Instalace

Co budeme pot°ebovat? Celß distribuce je rozd∞lena do t∞chto zßkladnφch balφΦk∙:

• LTSP core - v╣e spoleΦnΘ pro libovolnΘ volby systΘmu.

• Kernel - pro ka╛dou stanici je pot°eba mφt p°ipravenΘ jßdro s odpovφdajφcφm ovladaΦem sφ╗ovΘ karty. Jßdro je celkem aktußlnφ (2.4.19) a bude postaΦovat v∞t╣in∞ nasazenφ. Pokud si budete chtφt zkompilovat vlastnφ, tak vßs upozornφm na patch, kter² je pot°eba pro umo╛n∞nφ swapovßnφ p°es sφ╗ nfs-swap pro stanice s nedostatkem pam∞ti. Po kompilaci je takΘ pot°eba jßdro pozm∞nit pomocφ programu mknbi.

• X Core - Mß-li na stanici b∞╛et X server, budete pot°ebovat tento balφΦek.

• X fonts - Pro X server jsou k dispozici zßkladnφ fonty.

Dßle p°edpoklßdejme, ╛e budeme pou╛φvat rozsah IP adres 192.168.0.0/24, tedy adresy urΦenΘ pro sφt∞, kterΘ nebudou p°φmo p°ipojeny k internetu. Bylo by toti╛ naprosto zbyteΦnΘ stanicφm p°id∞lovat reßlnΘ IP adresy. Ve╣kerß komunikace s okolφm bude provozovßna p°φmo serverem.

Pro v∞t╣inu u╛ivatel∙ asi bude nejjednodu╣╣φ instalace na server pomocφ systΘmu RPM (k dispozici jsou i balφΦky tar.gz a .deb). Tedy asi takto:

rpm -i lts_core lts_kernel lts_x_core lts_x_fonts

Pro verzi 3.x.x je zßkladnφm adresß°em /opt/ltsp. P°esuneme se tedy tam a je╣t∞ trochu hloub∞ji do /opt/ltsp/templates a spustφme skript ltsp_initialize. Tento skript upravφ klφΦovΘ soubory serveru. V tΘm╛e adresß°i se m∙╛ete podφvat do jednotliv²ch soubor∙, kterΘ popisujφ provßd∞nΘ zm∞ny. Vypφ╣eme alespo≥ n∞kterΘ:

• XDM/GDM - pro stanice bude pot°eba n∞jak² p°ihla╣ovacφ dΘmon, tak╛e nemßte-li jej spu╣t∞n, provede to instalaΦnφ skript za vßs. Kdo tyto programy, Φi jim podobnΘ neznß, nech╗ zvφ, ╛e vyΦkßvajφ na svΘm mφst∞ a pokud n∞jakß stanice ze sφt∞ vy╣le po╛adavek XDMCP, tak se probudφ, odpovφ a nßsledn∞ na danΘ stanici zobrazφ p°ihla╣ovacφ dialog.
• dhcpd - jednotliv²m stanicφm musφme p°id∞lit IP adresy, atd. V souΦasnΘ dob∞ je to asi nejpou╛φvan∞j╣φ protokol pro p°id∞lovßnφ v²chozφch prost°edk∙. Tento protokol je nap°φklad houfn∞ pou╛φvßn k p°ipojovßnφ WiFi stanic.
• NFS - musφme takΘ umo╛nit p°φstup k souborovΘmu systΘmu. Network FileSystem je jednφm ze star╣φch, ale stßle pou╛φvan²ch zp∙sob∙ zp°φstupn∞nφ soubor∙ na serveru. Je a╛ s podivem, ╛e p°es jeho bezpeΦnostnφ problΘmy mß stßle takov² ·sp∞ch.
• tcpwrappers - K pot°ebn²m protokol∙m musφme povolit p°φstup z jednotliv²ch stanic. Na druhou stranu bude pot°eba zakßzat jejich vyu╛φvßnφ poΦφtaΦi vn∞ sφt∞.
• syslog - nastavφme takΘ korektnφ logovßnφ, abychom m∞li v╣e pod kontrolou. V╣echny logovΘ zßznamy z jednotliv²ch stanic jsou p°esm∞rovßny na server.
• tftpd - a na zßv∞r umo╛nφme stanicφm sta╛enφ jßdra protokolem Tiny FTP. Tento protokol je velmi omezenou verzφ klasickΘho FTP a pou╛φvß se vφcemΘn∞ pouze k tomuto ·Φelu.

Dal╣φm krokem bude nastavenφ jednotliv²ch stanic. Existujφ t°i soubory v systΘmu, kterΘ budeme modifikovat ruΦn∞. Jsou to:

• /etc/dhcpd.conf
• /etc/hosts
• /opt/ltsp/i386/etc/lts.conf

/etc/dhcpd.conf

Pokud neznßte DHCP, tak v∞zte, ╛e se jednß o Dynamic Host Configuration Protocol a slou╛φ k p°enosu zßkladnφch informacφ o p°ipojovanΘ stanici. Po nabootovßnφ stanice vy╣le po╛adavek a server jφ p°id∞lφ IP adresu, jmΘno, adresu serveru, gateway, cestu k odpovφdajφcφmu jßdru a cestu ke ko°enovΘmu systΘmu pro stanici. Nastavenφ je celkem jednoduchΘ. Projdeme si ukßzkov² konfiguraΦnφ soubor /etc/dhcpd.conf.example nainstalovan² p°edchozφm skriptem.

ddns-update-style```````````none;
default-lease-time``````````21600;
max-lease-time``````````````21600;

option subnet-mask``````````255.255.255.0;
option broadcast-address````192.168.0.255;
option routers``````````````192.168.0.254;
option domain-name-servers``192.168.0.254;
option domain-name``````````"yourdomain.com";
option root-path````````````"192.168.0.254:/opt/ltsp/i386";

option option-128 code 128 = string;
option option-129 code 129 = text;

shared-network WORKSTATIONS {
`subnet 192.168.0.0 netmask 255.255.255.0 {
`}
}

group {
`use-host-decl-names``on;
`option log-servers```192.168.0.254;

`host ws001 {
```hardware ethernet``00:E0:06:E8:00:84;
```fixed-address``````192.168.0.1;
```filename```````````"/lts/vmlinuz-2.4.19-ltsp-1";
`}
`host ws002 {
```hardware ethernet``00:D0:09:30:6A:1C;
```fixed-address``````192.168.0.2;
```filename```````````"/lts/vmlinuz-2.4.9-ltsp-6";
`}
}


Z d∙le╛it²ch nastavenφ si v╣imn∞me adres a masek sφtφ. Je zjevnΘ, ╛e poΦφtßme s tφm, ╛e IP adresa serveru je 192.168.0.254 a maska sφt∞ 255.255.255.0. Mφsto, kde je umφst∞n souborov² systΘm pro ka╛dou stanici, je zadßno pomocφ option root-path.

Pro ka╛dou stanici existuje zßznam s IP adresou a jßdrem. P°φkladem budi╛ zßznam ws001. To je budoucφ jmΘno stanice s ethernetovou adresou 00:E0:06:E8:00:84.

Zßpis dal╣φch stanic je opravdu trivißlnφ.

/etc/hosts

Druh²m souborem, do kterΘho musφme zapsat dal╣φ ·daje, je /etc/hosts. Je to soubor, do kterΘho se systΘm podφvß, pokud pot°ebuje p°evΘst jmΘno poΦφtaΦe z IP adresy a obrßcen∞. Pokud zde nenφ nalezena hledanß dvojice, tak vy╣le po╛adavek DNS serveru. Tak je alespo≥ v∞t╣ina poΦφtaΦ∙ nastavena. Toto chovßnφ lze zm∞nit pomocφ souboru /etc/host.conf. P°edpoklßdejme, ╛e tedy obsahuje jedin² °ßdek order hosts, bind, kter² popisuje v²╣e uveden² zp∙sob. Samotn² soubor /etc/hosts pak bude obsahovat tyto ·daje:

192.168.0.1  ws001
192.168.0.2  ws002
192.168.0.254 server


/opt/ltsp/i386/etc/lts.conf

A vzh∙ru do hlavnφho konfiguraΦnφho souboru.

[Default]
SERVER`````````````= 192.168.0.254
XSERVER````````````= auto
X_MOUSE_PROTOCOL```= "PS/2"
X_MOUSE_DEVICE`````= "/dev/psaux"
X_MOUSE_RESOLUTION`= 400
X_MOUSE_BUTTONS````= 3
USE_XFS````````````= N
LOCAL_APPS`````````= N
RUNLEVEL```````````= 5

[ws001]
XSERVER````````````= auto
LOCAL_APPS`````````= N
USE_NFS_SWAP```````= N
SWAPFILE_SIZE``````= 48m
RUNLEVEL```````````= 5

[ws002]
XSERVER````````````= XF86_SVGA
LOCAL_APPS`````````= N
USE_NFS_SWAP```````= N
SWAPFILE_SIZE``````= 64m
RUNLEVEL```````````= 3

[ws003]
MODULE_01 = agpgart.o # This is for i810 video
MODULE_02 = uart401.o
MODULE_03 = sb.o`io=0x220 irq=5 dma=1
MODULE_04 = opl3.o


Prvnφ sekcφ je [Default]. Obsahuje v²chozφ nastavenφ. Zastavφme se u polo╛ky XSERVER. Nastavenφ auto °φkß, ╛e se X server (4.x) pokusφ detekovat videokartu a nahraje odpovφdajφcφ ovladaΦ. Tato mo╛nost je pro valnou v∞t╣inu karet postaΦujφcφ. Druhou mo╛nostφ je zapsßnφ konkrΘtnφho serveru (3.3.6) bez nutnosti detekce. Tuto mo╛nost doporuΦuji pou╛φt pouze v p°φpad∞ problematickΘ detekce karty. Polo╛ka USE_XFS zakazuje pou╛itφ font serveru, podobn∞ LOCAL_APPS pak spou╣t∞nφ lokßlnφch aplikacφ. Polo╛ka RUNLEVEL umo╛≥uje tyto t°i volby:

• 3 - Spu╣t∞nφ shellu na terminßlu. Volba je vhodnß pouze pro hledßnφ chyb.
• 4 - Tato ·rove≥ b∞hu spustφ n∞kolik telnetov²ch klient∙ na virtußlnφch konzolφch. Jde tedy o Φist∞ textov² m≤d.
• 5 - Pln² b∞h se spu╣t∞n²m X serverem.

Krom∞ sekce [Default] m∙╛e mφt ka╛dß stanice vlastnφ sekci. Nastavenφ v tΘto sekci m∙╛e p°idat dal╣φ volby, Φi p°edefinovat v²chozφ hodnoty. Vidφme nap°φklad polo╛ku USE_NFS_SWAP, kterß umo╛≥uje swapovßnφ p°es sφ╗ p°i nedostatku pam∞ti. S touto polo╛kou je svßzßn i ·daj SWAPFILE_SIZE. Pro stanici lze definovat, kterΘ jadernΘ moduly se musφ nahrßt vΦetn∞ jejich po°adφ, viz volby MODULE_xx. V dokumentaci je popsßno asi 60 r∙zn²ch voleb. Zßjemce tedy odkazuji tam.

Tφmto jsme, snad ·sp∞╣n∞, nastavili server a m∙╛eme se pustit do terminßlov²ch stanic.

Stanice

Mßme n∞kolik mo╛nostφ, jak bootovat jednotlivΘ stanice. Budeme se zab²vat mojφ oblφbenou variantou. Nejd°φve zavßd∞cφ program odzkou╣φme na disket∞ a pokud budeme chtφt, tak jej nßsledn∞ p°esuneme do pam∞ti EEPROM na sφ╗ovΘ kart∞.

Bu∩ si budete tento program chtφt zkompilovat sami a pak vßs odkß╛i na adresu www.etherboot.com, nebo jste p°φli╣ pohodlnφ a pou╛ijete strßnku www.rom-o-matic.net. Zde si vybereme model sφ╗ovΘ karty ve stanici. M∙╛eme nastavit spoustu voleb a hlavn∞ zvolφme v²stupnφ formßt Floppy bootable ROM image. Zφskan² soubor sm∞le p°esuneme na disketu nap°φklad takto:

dd if=/tmp/eb-rtl8139.lzdsk of=/dev/fd0

Nynφ m∙╛eme disketu vlo╛it do stanice (nesmφme zapomenout v BIOSu nastavit bootovßnφ z diskety) a spustφme ji (rozum∞j stanici). Pokud jsme ud∞lali v╣e podle nßvodu, respektive dob°e, tak systΘm nab∞hne a╛ k uvφtacφ obrazovce X-windows. Nynφ se u╛ivatel m∙╛e p°ihlßsit a pracovat vφcemΘn∞ bez omezenφ. Pokud se nßm bootovßnφ z diskety osv∞dΦφ, pak m∙╛eme p°ejφt k p°ehrßnφ programu p°φmo do pam∞ti EEPROM na sφ╗ovΘ kart∞.

Lokßlnφ tisk

Tiskßrna m∙╛e b²t p°ipojena k serveru a pak jde pro v╣echny klienty o lokßlnφ tisk. To je samoz°ejm∞ nejjednodu╣╣φ varianta. Z r∙zn²ch d∙vod∙ (vesm∞s lokaΦnφch) ale budeme chtφt, aby byla n∞kterß z tiskßren p°ipojena k n∞kterΘ stanici. Nenφ to problΘm, LTSP umo╛≥uje p°ipojit a╛ t°i tiskßrny ke stanici. Ve╣kerΘ nastavenφ stanice se odehrßvß v souboru lts.conf. P°edvedeme si nastavenφ b∞╛nΘ tiskßrny na paralelnφm portu.

[ws001]
PRINTER_0_DEVICE = /dev/lp0
PRINTER_0_TYPE = P


Pro nastavenφ terminßlu ji╛ nemusφme d∞lat nic. Na v╣ech poΦφtaΦφch, kterΘ budou tuto tiskßrnu pou╛φvat, ji samoz°ejm∞ nastavit musφme. Pou╛ijeme tedy b∞╛n² konfiguraΦnφ nßstroj pro tiskßrny (vi) a p°idßme jednu vzdßlenou. K tomu budeme pot°ebovat IP adresu terminßlu a port, na kterΘm b∞╛φ pat°iΦn² dΘmon. IP adresu znßme a port je 9100. P°φpadnΘ dal╣φ tiskßrny pou╛ijφ porty 9101 a 9102.

Lokßlnφ aplikace

Pokud se rozhodneme pro tuto mo╛nost, budeme muset zprovoznit slu╛bu NIS. Ka╛dß aplikace toti╛ musφ v∞d∞t n∞co o u╛ivatelφch a skupinßch. Projekt LTSP volφ prßv∞ cestu pomocφ NIS (Network Information Service), kter² je zatφm asi nejpou╛φvan∞j╣φ mo╛nostφ zp°φstupn∞nφ t∞chto dat.

V souboru lts.conf se nßs budou t²kat tyto volby: LOCAL_APPS, NIS_DOMAIN a NIS_SERVER. Nßzvy jsou celkem samovysv∞tlujφcφ, tak╛e pokroΦφme dßl. Musφme mφt na mysli, ╛e klienti asi nebudou stejnΘ architektury jako server. Budeme-li mφt klienty Pentia a server Pentium II, tak asi n∞kterΘ knihovny a programy nebudou spustitelnΘ na klientech. Budeme tedy muset vytvo°it zvlß╣tnφ souborov² strom pro stanice. Ten je umφst∞n v adresß°i /opt/ltsp/i386. Na serveru LTSP je umφst∞n nap°φklad balφΦek pro lokßlnφ Netscape. Pokud balφΦek pro sv∙j program nenajdete, tak opravdu musφte v╣e ud∞lat sami.

Pokud se vßm ji╛ v╣e poda°ilo, m∙╛ete zkusit pustit program z terminßlu. Pustφte-li ov╣em b∞╛n² Netscape, tak se spustφ na serveru a ne na terminßlu. K obejitφ tohoto chovßnφ budeme pou╛φvat mechanismu rsh (remote shell). To je dal╣φ bezpeΦnostnφ dφra a dal╣φ d∙vod, proΦ byste m∞li pou╛φvat firewall. Ale zp∞t. T°eba v xtermu napi╣te:

HOST= echo $DISPLAY | awk -F: '{ print $1 }' 
rsh ${HOST} MOZILLA_HOME=/usr/local/netscape \
  /usr/local/netscape/netscape -display ${DISPLAY}


Zßv∞r

Doufßm, ╛e jste zφskali alespo≥ letm² p°ehled o tom, co projekt LTSP je, co umo╛≥uje a jak se ovlßdß. TakΘ doufßm, ╛e je to lßkavß varianta, pro mφsta, kde druh operaΦnφho systΘmu nenφ ╛ivotn∞ d∙le╛it² a Linux by se tam mohl alespo≥ drßpkem uchytit. Tak╛e doufßm, ╛e a╛ zase n∞kdy nav╣tφvφm knihovnu nebo internetovou kavßrnu, tak slavnostn∞ zasednu p°ed stroj s tuΦ≥ßkem.

Diskuse k tomuto Φlßnku