Nßvody - Linux Terminal Server Project - I

Linux Terminal Server Project - I

9. 1. 2003 07:00 | Tomß╣ KopeΦek

aneb jak u╣et°it penφze za drah² hardware.

┌vod

Mo╛nß se vßm stalo, ╛e mßte doma poΦφtaΦ na kterΘm pracujete a zßrove≥ n∞jak² star╣φ stroj, kter² u╛ nenφ tΘm∞° k niΦemu, nemß disk a ani s pam∞tφ to nenφ nijak slavnΘ. A takΘ se vßm mo╛nß stalo, ╛e jste na tom slu╣n∞j╣φm poΦφtaΦi pot°ebovali pracovat a zarßz je╣t∞ synek musel psßt n∞jak² referßt do ╣koly. I byl nucen se vrßtit k papφru a tu╛ce, abyste mohli vy zatφm ╛ivit rodinu.

Jin² p°φpad je podstatn∞ zajφmav∞j╣φ. Za°izujete st°edn∞ velkou kancelß° a vybavujete ji osobnφmi poΦφtaΦi. Ka╛d² poΦφtaΦ musφ mφt relativn∞ slu╣n² procesor, spoustu pam∞ti a velk² disk, aby nakonec ned∞lal nic jinΘho ne╛ Φekal na sekretß°ku, kterß na n∞m nikdy nespustφ nic jinΘho ne╛ textov² procesor. Podobn² p°φpad bude poΦφtaΦovΘ centrum t°eba pro knihovnu. Tak jak to v╣echno zlevnit?

╪e╣enφ obou problΘm∙ p°ichßzφ s Linuxem (Φi s jak²mkoliv jin²m UNIX-like systΘmem) a jeho nasazenφm v roli terminßlovΘho serveru. Proboha, co to je? Zjednodu╣en∞: Investujete penφze do jednoho stroje, kter² bude mφt pouze trochu vφce pam∞ti a ostatnφ stanice budou levnΘ, bezdiskovΘ s nev²konn²m procesorem (prost∞ ty, co se vßm vßlφ ve sk°φni a nejsou na nic dobrΘ).

Oblast nasazenφ a nßroky

Nasazenφ tohoto °e╣enφ je vhodnΘ p°edev╣φm pro men╣φ sφ╗. P°edpoklßdejme onu zmi≥ovanou kancelß° o dvaceti pracovnφch stanicφch s jednφm serverem. Po╛adujeme takovou oblast nasazenφ, kterß mß nφzkΘ nßroky na zobrazovßnφ. NepoΦφtejme tedy s tφm, ╛e na ka╛dΘ stanici pob∞╛φ film. Ani pro DTP studio by to nebylo vhodnΘ °e╣enφ. Budeme tedy p°edpoklßdat aplikace nep∙sobφcφ velkou zßt∞╛ pro zobrazovßnφ (textovΘ editory, b∞╛nΘ kancelß°skΘ aplikace,browsery, po╣tovnφ klienti).

Druh²m po╛adavkem bude poΦφtaΦovß sφ╗. V tomto p°φpad∞ si vystaΦφme i s 10Mb Ethernetem. Jako vhodn² model pro tuto nφzkopropustnou sφ╗ se jevφ 100Mb p°ipojenφ serveru ke switchi a odsud dßle 10Mb linky. Zkou╣et propojenφ 10Mbpouze s huby nemß valn² smysl. Velice rychle dochßzφ k zahlcenφ sφt∞. Musφme si uv∞domit, ╛e po sφti projde opravdu ka╛dΘ klepnutφ klßvesy a ka╛dΘ zobrazenφ okna na monitoru klienta.

Krom∞ sφ╗ov²ch karet pak pot°ebujeme u ka╛dΘ stanice 64 MB pam∞ti. Je to hodnota zφskanß empiricky. U stanic s men╣φ velikostφ je obΦas pot°eba zaswapovat a naproti tomu v∞t╣φ pam∞╗ je v∞t╣inou zbyteΦnß. Jako spodnφ hranici doporuΦuji 32 Mb pam∞ti. A proΦ staΦφ tak mßlo pam∞ti? Na ka╛dΘ stanici pob∞╛φ pouze linuxovΘ jßdro a X server. V╣echny ostatnφ aplikace pob∞╛φ na serveru. Jako procesor staΦφ bez potφ╛φ libovolnΘ pentium.

Nßroky na procesor a disky serveru nenφ mo╛nΘ tak lehce stanovit. Velmi se li╣φ podle po╛adovanΘho vyu╛itφ. Zmφnit se m∙╛eme o pam∞ti. P°edpoklßdejme, ╛e ka╛d² u╛ivatel bude mφt spu╣t∞n² X server, Phoenix a OpenOffice.org. Dφky mechanismu sdφlenφ pam∞╗ov²ch strßnek dojdeme k tomu, ╛e valnß v∞t╣ina k≤du bude opravdu sdφlenß a pro ka╛dΘho u╛ivatele budeme pot°ebovat zhruba 50 MB pam∞ti. P°i dvaceti u╛ivatelφch to bude d∞lat 1 GB + sdφlenΘ prost°edky. ╪ekn∞me, ╛e tedy 1.5 GB by m∞lo pro nß╣ p°φpad staΦit. Upozor≥uji, ╛e toto jejen ukßzkov² p°φklad a hodnoty jsou opravdu pouze p°ibli╛nΘ. Pro sprßvnΘ zvolenφ velikosti pam∞ti je t°eba ud∞lat anal²zu p°edpoklßdanΘho provozu a z nφ vychßzet.

Spφ╣e omezenou oblastφ pou╛itφ bude nasazenφ TS v prvnφ zmi≥ovanΘ situaci - domßcφ sφ╗. V p°φpad∞ spojenφ pouze dvou poΦφtaΦ∙ dokonce u╣et°φme na sφ╗ov²ch kartßch - propojφme je paralelnφm kabelem. Jeho rychlej╣φ variantu podporovanou linuxov²m jßdrem si p°edvedeme pozd∞ji.

V²hody

Cena - Z v²╣e uvedenΘho rozpisu vidφme, ╛e celkovΘ nßklady na poΦφtaΦe se v²razn∞ snφ╛φ (jedna stanice nßs v souΦasnΘ dob∞ p°ijde do 2000 KΦ).
┌dr╛ba - Z nutnosti udr╛ovat ka╛d² poΦφtaΦ zvlß╣╗, p°φpadn∞ n∞jakΘ hybridnφ mo╛nosti (Φßst aplikacφ na serveru a Φßst na stanicφch) se stane starost o jedin² poΦφtaΦ - server.

Nev²hody

╚ßsteΦnΘ omezenφ pou╛itφ - lze °e╣it lokßlnφm spou╣t∞nφm n∞kter²ch aplikacφ. NicmΘn∞ nelze doporuΦit pro multimedißlnφ studio (ono to by to snad ani nikoho nenapadlo).
Snφ╛enß bezpeΦnost - Na serveru se budou muset povolit n∞kterΘ slu╛by, kterΘ by m∞ly b²t rad∞ji zakßzßny (nap° NFS, TFTP). Je tedy vhodnΘ mφt funkΦnφ firewall a dodr╛ovat zßkladnφ bezpeΦnostnφ nßvyky (ale to snad takΘ i bez bezdiskov²ch stanic)

ProΦ LTSP?

Linux Terminal Server Project je sada program∙, kterΘ zjednodu╣ujφ p°φpravu a ·dr╛bu terminßlovΘho serveru na maximßlnφ mo╛nou mφru. V souΦasnΘ dob∞ se jednß o nejpropracovan∞j╣φ a nejsnadn∞ji pou╛iteln² balφk tohoto typu. Ostatn∞ na strßnkßch projektu uvidφte spoustu firem a dokonce i n∞jakou ╣kolu. V╣ichni uvedenφ si pr² nemohou LTSP vynachvßlit. Jß jsem s tφmto projektem takΘ velmi spokojen. Za dva roky jsem nenarazil na v∞t╣φ problΘm. Navφc je v╣e opravdu lehce ovladatelnΘ. A co nßm tento produkt nabφzφ?

P°φstup k serveru pomocφ telnetu. Toto je nejjednodu╣╣φ varianta. Na ka╛dΘ stanici se zprovoznφ systΘm a na n∞kolika konzolφch se otev°e telnetovΘ spojenφ k serveru. Toto pou╛itφ sice asi nebude p°φli╣ ΦastΘ, nicmΘn∞ najdou se i dnes mφsta, kde si s konzolφ vystaΦφme. V²hodou je p°edev╣φm ni╛╣φ pam∞╗ovß nßroΦnost pro server. Men╣φm kladem z∙stßvß pou╛itφ je╣t∞ star╣φho hardware. VystaΦφme si s procesory 386 a zhruba 8 MB pam∞ti.
X server. Tato volba nßm umo╛nφ plnΘ vyu╛itφ mo╛nostφ serveru. M∙╛eme spou╣t∞t libovolnΘ aplikace a stanice se chovß jako plnohodnotn² osobnφ poΦφtaΦ.
Spou╣t∞nφ lokßlnφch aplikacφ. M∙╛eme volit i onu hybridnφ formu stanice s diskem. Pak m∙╛eme pou╣t∞t jak aplikace na serveru, tak aplikace na terminßlu. JakΘ jsou v²hody? Sni╛ujeme tak zßt∞╛ serveru. M∙╛eme takΘ spou╣t∞t graficky nßroΦnΘ aplikace (p°ehrßvßnφ videa), proto╛e nenφ pot°eba p°enß╣et v╣echna data po sφti. LΘpe se takΘ ovlßdß nap°φklad lokßlnφ zvukovß karta. Bohu╛el tak zvy╣ujeme nßroky na stanici a dostßvßme se tak k hranici, kdy bude v²hodn∞j╣φ pou╛φt plnohodnotnou pracovnφ stanici.
Lokßlnφ tisk. LTSP nabφzφ takΘ jednoduch² zp∙sob, jak zprovoznit tiskßrnu p°ipojenou k terminßlu.

Pro ty, kte°φ cht∞jφ v∞ci porozum∞t opravdu do hloubky, doporuΦuji cel² terminßlov² server rozchodit ruΦn∞ (takΘ jsem tφm pro╣el). Ov╣em pro tu zb²vajφcφ v∞t╣inu, kterß pot°ebuje, aby systΘm fungoval za co nejmen╣φch du╣evnφch investic je zde LTSP.

Tak╛e tu prvnφ skupinu odkazuji nap°φklad na Thinclient-HOWTO a vy ostatnφ vydr╛te do p°φ╣t∞, kdy se spoleΦn∞ pustφme do instalace LTSP p∞kn∞ krok po kroku.

Odkazy a zdroje

Linux Terminal Server Project

Diskuse k tomuto Φlßnku

Datum: 9. 1. 2003 08:15
Od: Hlipa
Titulek: Problem s flashem(mozillou)

Terminalovy pristup je super a LSTP zvlast, ale jeste do nedavna byl problem s Flashem v mozille, ktery vzdy mozillu bezpecne shodil. Nyni by to mela resit posledni verze flashe a mozilly. Z toho je videt, ze ne vsechny aplikace musi chodit korektne zvlaste ty spatne napsane jako je flash.

Datum: 9. 1. 2003 11:55
Od: sova
Titulek: ine riesenie

Pre par dnami som doriesil podobny problem - vykonny server a 10 starych masin. Nepouzil som nic z LTSP. Vsetko som riesil sam. Ale nepodarilo sa mi celkom dobre vyriesit problem s disketovymi mechanikami.

Popis situacie:

Stare masiny: Debian 2.2 (3.0) + XFree 3.3.6 (4.1)

Server: Redhat 7.3 (Athlon XP 2G,1G RAM) - nieje velmi zatazeny.

Je to urcene pre pocitacovo nijak nevzdelanych ludi. Moje riesenie spociva v tom, ze na kazdej masine je supermount + samba a na serveri je adresar s disketou smbmountnuty. NFS nechce fungovat a predsa ta samba sa mi nezda celkom idealne riesenie. nbd a enbd je takisto na disketove mechaniky nepouzitelne (mam odkusane, povodny zamer bol enbd na kazdej masine a supermount na serveri) A este dodavam, ze tie stare masiny su 486,16MB RAM, 100MB disk (nebootujem zo siete), 10MBit siet a slape to dobre, ovela lepsie ako s 95-kami

Datum: 9. 1. 2003 16:18
Od: Tomß╣ KopeΦek
Titulek: ine riesenie

a jaky problem je s nbd?

Datum: 10. 1. 2003 16:10
Od: sova
Titulek: ine riesenie

Nevie sa spamatat, ked vitiahnete disketu. Supermount na klientskej strane to zvlada uplne super.

Datum: 10. 1. 2003 11:02
Od: Martin Grombi°φk
Titulek: floppiny na bezdisku, K12LTSP

V systΘmu LTSP °e╣φ problΘm p°ipojenφ disket a v²m∞nn²ch za°φzenφ daemon floppyd. Na strßnkßch LTSP.org je na to HOWTO - http://www.ltsp.org/documentation/floppyd.html. Jist∞ existujφ i jinß °e╣enφ.

Va╣e °e╣enφ nenφ Φist² bezdisk, ale hlavnφ v²hodu terminßlovΘho °e╣enφ zachovßvß. SystΘm LTSP umo╛≥uje velmi variantnφ zp∙sob realizace - od bootovßnφ ze sφt∞ a╛ po instalaci zobrazovacφho aparßtu (systΘm a X server) na klientskΘm poΦφtaΦi. Mßte-li hodn∞ pam∞ti, m∙╛ete n∞kterΘ aplikace pou╛φvat i lokßln∞ (dokonce nap°. Netscape) nebo pomocφ clusterovΘho °e╣enφ na (Open)MOSIX posilovat v²kon serveru (vy╛aduje propustn∞j╣φ sφ╗).

Jinak pokud byste hledali ucelenou distribuci Linuxu s integracφ LTSP a nemßte averzi v∙Φi RedHatu, zkuste se podφvat na www.k12ltsp.org. Tato distribuce je primßrn∞ zam∞°enß na ╣kolstvφ, ale je jist∞ pou╛itelnß i jinde. SystΘm K12LTSP takΘ pou╛φvßme v rßmci na╣eho projektu Linux do ╣kol. Otßzkßm LTSP se takΘ docela dost v∞nujeme na na╣em webu Anti-Indo╣ (nap°. m∙j - pravda, pon∞kud star╣φ - Φlßnek o poΦφtaΦov²ch uΦebnßch na LTSP).

Datum: 9. 1. 2003 12:46
Od: Peter Bodnar
Titulek: Alternativa k LTSP

U nas vo firme pouzivame linuxove terminaly vybudovane za pouzitia projektu PXES momentalne bezia 3, celkovo bude 8 terminalov, prevazne P-120 + 32MB RAM . Skusenosti aleukazuju, ze bude asi potrebny upgrade na 64, pretoze 16 MB zabera RAM disk. Vyhoda PXES klienta je ta, ze nepotrebuje NFS, ale bootuje pomocou PXE protokolu a initrd kernelu a cely system sa umiestni na RAM disk. Na stranke projektu je aj odkaz, ako spojazdnit pouzivanie lokalnych mechanik, zatial som to neodskusal (lezim doma chory). Nevyhoda - potrebna sietova karta podporujuca PXE bootovanie. Mne sa najviac osvedcil Intel EtherExpres 100 (ti to maju priamo v cipsete) alebo karty zalozene na cipe Realtek 8139, tie vo vacsine pripadov obsahuju paticu pre BootROM, na stranke realteku sa da stiahnut PXE boot ROM image do EEPROM. Instalacia je velmi jednoducha, staci pozorne citat dokumentaciu, keby mal niekto problemy, nech sa kludne ozve Inak ked to dokonim, urcite o tom napisem detailnejsi clanok aj s navodom, ako zahrnut vlastny kernel a podprou pre cestina a slovencinu

Datum: 9. 1. 2003 13:28
Od: Ivo Prikryl
Titulek: Teminaly + win

U nas ve firme jsme nasadili X-terminaly na asi 12 strojich + server s AMD na cc.1700MHz. Jelikoz hlavni skladov² soft bezi pod VFP, museli jsme system doplnit o Netraverse NSEE (Win4lin) server, pod kter²m na na dalku bezi W98. (Licence jsme nakoupili pred asi 5 lety a jinak bychom je museli vyhodit). Ve Win98 na Linuxu bezi pak VFP skladov² software. Tyto windows pristupuji na tiskarny nabφzenΘ linuxem pomoci samby. Zbytek je cisty linux: Mozilla, open office, kmail, kaorganizer, SIM atd... Se serverem SUSE 8.0 (AMD 1700Mhz,80GB Raid, 1GB Ram + 100MB ethernet)se beznΘ "srotovΘ" stanice s P75 + 64 MB pameti chovaji, jako by mel kazdy uzivatel PC sam pro sebe v²konnΘ PC.

Pri 10 uzivatelich, kazdy ma spustene vlastni W98 v linuxovem okne + dalsi programy, je dlouhodoba zatez systemu asi tak neco mezi 0.7 - 1.4.

Usetrili jsme desitky tisic korun a administrace je naprosta pohoda.. Zadny problemy s viry a vsichni jsou happy...

Vrele doporucuji !!!

Datum: 10. 1. 2003 09:42
Od: Daniel Smolik
Titulek: Naroky terminalu

Chtel bych jen trochu opravit uvadene naroky na HW. Zcela bezpecne X-terminal chodi na 486/DX2/66/16MB + root pres NFS.Samozrejme to predpoklada maly WM KDE1.0 Fvwm atp. S 8 MB to chodi take, ale obcas dojde pamet.Jinak na 10Mb siti jsme to provozovali cca 4 roky pro 6 lidi a celkem bez problemu. Spis mi prijde, ze zalezi na rychlosti X-teminalu je to proste distribuovany system .Dulezite je pustit je Xserver a ne nejakou spoustu nesmyslu.

Datum: 10. 1. 2003 20:29
Od: Tomß╣ KopeΦek
Titulek: Naroky terminalu

Souhlasim, ze pri vhodne zvolenem programovem vybaveni postaci i slabsi hardware. Na druhou stranu ony vyssi pozadavky zaruci rozumnou funkcnost sytemu po dlouhou dobu s temer libovolnymi aplikacemi. Diky za zminku. Chtel jsem popsat pro uzivatele co nejjednodussi system, ted nekde u KDE 3.

Datum: 11. 1. 2003 10:43
Od: Jirka Bohac
Titulek: Naroky terminalu

Nezkousel nekdo rozchodit neco podobneho pres VNC? VNC je jeste mene narocny na klientske strane (prenase ji se zjednodusene receno jen bitmapy, narozdil od X, kde se na klientske strane nepriklad pracuje s fonty....) a navic je mnohem mene narocny na sit.

Klienti existuji uplne pro vsechno, treba i pro DOS (tam sem mel problemy s ceskou klavesnici...), mam pocit ze 386/4M by mela stacit

Problem je ze clovek musi pro kazdeho klienta na centralnim pocitaci spustit Xvnc server, a bylo by asi potreba mnozstvim skriptu a obezlicek docilit vzdaleneho prihlasovani vice uzivatelu. V {x,g,k}dm je toto vse jiz hotove. Nezkousel nekdo VNC takto nasadit?

Datum: 17. 1. 2003 07:31
Od: Tonda
Titulek: multiu╛ivatelskΘ PC

Zkou╣el jste n∞kdo postavit multiu╛ivatelsk² stroj na Linuxu ? Hardwarov∞ by to snad nebyl takov² problΘm - dal╣φ grafickΘ karty se dajφ p°idat do PCI a dal╣φ klßvesnice a my╣i lze p°ipojit p°es USB. Jßdro OS je multiu╛ivatelskΘ od zaΦßtku. Proces init by se dal snad spustit ve vφce instancφch - pro ka╛dou trojici grafika-klßvesnice-my╣, XWin a desktop taky. Vyu╛itφ p°inejmen╣φm stejnΘ jako u terminßlovΘho serveru. Setkal jste se n∞kdo s n∞Φφm takov²m ?

Datum: 18. 1. 2003 02:32
Od: Sutr
Titulek: Re: multiu╛ivatelskΘ PC

Mam pocit, ze tak nekdy v kvetnu/cervnu nekdo psal v lkml presne to, o cem mluvite. Dalsi grafika + USB mys a USB klavesnice. A mel jsem pocit, ze se to tomu cloveku nakonec podarilo rozjet. Ja uz se na to chystam dlouho, jen mi chybi USB klavesnice...

Datum: 20. 1. 2003 10:05
Od: Ahmed
Titulek: multiu╛ivatelskΘ PC

Tutorißl: http://www.linuxplanet.com/linuxplanet/tutorials/3100/1/