| 3. 5. 1999 | |
V nadpisu Φlßnku je zßm∞rn∞ otaznφk. Kdybych cht∞l psßt Φlßnek o 'Office software', m∞l bych situaci jednodu╣╣φ: dß se jednoznaΦn∞ °φct, ╛e pokud ╛ijete v ISO-Latin-1 sv∞t∞, m∙╛ete bez problΘm∙ zaΦφt pou╛φvat Linux pro b∞╛nΘ (dnes u╛ trochu anachronickΘ) kancelß°skΘ Φinnosti...
...jako je psanφ a tisk papφrov²ch dopis∙ (zejmΘna kv∙li 'zp∞tnΘ kompatibilit∞': takΘ se vßm
stßvß, ╛e ve╣kerß va╣e komunikace se sv∞tem je pln∞ elektronickß, s v²jimkou
da≥ov²ch doklad∙ (faktury), styku s bankami (papφrovΘ ╣eky) a samoz°ejm∞
styku s ve╣ker²mi stßtnφmi ·°ady a institucemi...) nebo vedenφ ·Φetnictvφ.
Ponechßm te∩ stranou filozofickΘ ·vahy o tom, ╛e instituce materißlnφho sv∞ta
jsou nepru╛nΘ a nep°izp∙sobivΘ, ╛e je my, Internetem osvφcenφ jedinci ke svΘmu
╛ivotu v∙bec nepot°ebujeme a ╛e se dß °φci, ╛e ve╣kerß stßtnφ i bankovnφ byrokracie
jako╛ i papφrensk² pr∙mysl vlastn∞ jen parazitujφ na skuteΦnΘm sv∞t∞, tvo°enΘm
Internetem a nßmi, jeho u╛ivateli.
Moje reßlnß situace je nßsledujφcφ: rozho°Φen∞ jsem smazal nenßvid∞nΘ Windows
a p°itom ╛iju v ISO-Latin-2 regionu (tzn. nejen Φßrky, ale i hßΦky). O Linuxu
jsem toho u╛ spoustu sly╣el a Φetl, umφm nainstalovat z cΘdΘΦka RedHat,
a samoz°ejm∞ pou╛φvßm Linux jako internetov² server svΘ firmy. Doma mßm Linux
nainstalovan² u╛ taky vφc ne╛ rok, vΦetn∞ X-windows. Ale co se t²Φe Φe╣tiny
a kancelß°sk²ch pracφ v∙bec... hmm, dlouho dobu jsem to °e╣il prost∞ tak,
╛e jsem p°ebootoval do DOSu a pou╛il T602 (ta by mimochodem asi m∞la chodit
i pod DOSemu ;-)
Situace se Φasem vyhrotila, a jß se rozhodl, ╛e jestli mßm pou╛φvat Linux,
tak doopravdy. No, abych se p°iznal, tenhle Φlßnek stejn∞ pφ╣u pod DOSem.
Jde hlavn∞ o zvyk ;-) A taky o to, ╛e po°ßdnΘ poΦe╣t∞nφ Linuxu nenφ tak ·pln∞
bez problΘm∙. Nejjednodu╣╣φ je situace ohledn∞ konzolov²ch font∙: staΦφ si
p°eΦφst manußl od p°φkazu 'setfont', a v╣echno vßm bude jasnΘ. P°idßnφ Φesk²ch
font∙ do X-windows je trochu nßroΦn∞j╣φ - existuje na to RPM balφk, ov╣em po
jeho instalaci je pot°eba ruΦn∞ p°idat cesty k Φesk²m font∙m do souboru
'/etc/XF86config'. A je╣t∞ zßludn∞j╣φ je to s Φeskou klßvesnicφ pod
X-windows: specifikace X11 sice s nßrodnφmi klßvesnicemi poΦφtß, nicmΘn∞
pro sprßvnΘ naΦtenφ ΦeskΘho textu by aplikace m∞ly volat urΦitou funkci
knihovny Xlib, kterou v∞t╣inou nevolajφ. Existuje °e╣enφ v podob∞ hacknutΘ
knihovny Xlib od Stano Meduny - jen╛e tento zßsah je pot°eba provßd∞t pro
ka╛d² nov² release Xfree86! A konfiguraci ΦeskΘho prost°edφ (locales) vßm
navφc RedHat p°i instalaci nenabφdne. Podot²kßm, ╛e tento Φlßnek p°edpoklßdß
·plnou instalaci RedHat 5.1 - jestli bude mezi RedHatem 5.1 a 6.0 takov²
skok ve funkΦnosti, jako nap°. mezi 3.3 a 5.1 (v dob∞ RedHatu 3.3 neexistoval
je╣t∞ ani voln∞ ╣i°iteln² Netscape!), mßme se na co t∞╣it.
Jak jsou na tom s podporou Φe╣tiny LinuxovΘ desktopy? KDE 1.1 je p°elo╛enΘ
skoro kompletn∞ (i kdy╛ pou╛itΘ v²razy obΦas svojφ zmatenostφ p°ipomφnajφ
Windows) a KDE je taky prost°edφ, kterΘ bych doporuΦil zaΦßteΦnφk∙m - zejmΘna
pro jeho snadnou instalaci. V adresß°i s instalaΦnφmi balφky KDE prost∞
napφ╣ete 'rpm -i *.rpm', do souboru '.bash_profile' p°idßte °ßdku 'export
KDEDIR=/opt/kde', do definice prom∞nnΘ PATH p°idßte '/opt/kde/bin', vytvo°φte
soubor '.Xclients' obsahujφcφ p°φkaz '/opt/kde/bin/startkde' a oznaΦφte ho
jako spustiteln². A pak u╛ staΦφ jen napsat 'startx'. Podle nßvodu by pr²
staΦilo pouze spustit script 'usekde', ale to jsem nezkou╣el.
Instalace GNOME by teoreticky nem∞la b²t o nic slo╛it∞j╣φ, problΘm je, ╛e ve
verzi 1.0 p°i instalaci z RPM selhalo spousta zßvislostφ mezi balφky a ne
ka╛d² mß pevnou linku. Jinak je postup podobn², a╛ na to, ╛e GNOME se
nainstaluje do '/usr' hierarchie a nepot°ebuje tφm pßdem m∞nit path; do
'.Xclients' se pφ╣e p°φkaz 'gnome-session'. Ov╣em p°eklad GNOME do Φe╣tiny
je spφ╣ nßznakov², a p°es efektnφ design od takov²ch hv∞zd GNU scΘny
jako je Rasterman nebo Tigert je zatφm celΘ prost°edφ dost nestabilnφ a
nedota╛enΘ - nap°φklad Gnumeric mi zatuhne, kdy╛ se pokusφm otev°φt ulo╛en²
soubor, GNOME Midnight Commander mß v menu jen zlomek funkcφ svΘ konzolovΘ
verze, applety b∞╛φcφ v panelu majφ sklon p°i pßdu desktopovΘho prost°edφ
'zmizet', a celkov∞ je GNOME trochu p°ekombinovan² - nap°φklad 'Mozilla
launcher' hledß na disku Netscape mimo jinΘ i pomocφ p°φkazu grep. D∙slednΘ,
leΦ nep°φli╣ elegantnφ ;-) Ale na druhou stranu na vßs GNOME p°i startu
a ukonΦenφ zacinkß p°es zvukovku, a do panelu je mo╛nΘ p°idat applet na
Φtenφ headlines ze Slashdotu. Je tφm pßdem jasnΘ, pro koho je GNOME urΦen
p°edev╣φm - sekretß°ky a mana╛e°i to nejsou ;-)
Jakkoliv je nßm GNOME sympatickΘ, Linux pro Φeskou sekretß°ku tedy zaΦneme
budovat spφ╣e nad prost°edφm KDE. O co windowsoidn∞ji vypadß, o to mΘn∞
windowsoidnφ je (obΦas) logika jeho prßce. ObΦas a╛ moc. P°esto╛e jsem
se podle nßvodu pokusil nainstalovat novΘ MIME typy (konkrΘtn∞ image/x-gimp,
extenze .xcf.gz nebo .xcf, p°i°adit ikonku GIMPu, otvφrat v GIMPu), KDE
mojφ snahu ignorovalo. Objevil jsem takΘ p∞kn² zp∙sob, jak²m m∙╛ete zcela
znechutit sp°ßtelenΘ LinuxovΘ hackery a okouzlit u╛ivatele Macinto╣∙:
KDE jako pracovnφ plochu pou╛ije obsah adresß°e '/home/u╛ivatel/Desktop',
co╛ je ·plnß blbost, proto╛e programy uklßdajφ v╣echny soubory do
'/home/u╛ivatel'. Na╣t∞stφ jsme v Unixu: p°esu≥te obsah adresß°e 'Desktop'
(tj. odpadkov² ko╣ - 'Trash', apod.) do svΘho domovskΘho adresß°e, Desktop
sma╛te a vykonejte p°ed spu╣t∞nφm KDE p°φkaz 'ln -s /home/u╛ivatel
/home/u╛ivatel/Desktop'. V²sledek je velice p°φjemn², ale na rozdφl od
Windows je bohu╛el pot°eba ruΦn∞ provßd∞t 'Obnovenφ pracovnφ plochy'
(nap°. z hlavnφho menu KDE). Snad p∙jde v budoucnu nastavit n∞jakou
autosynchronizaci obsahu pracovnφ plochy a p°φslu╣nΘho adresß°e...
CelΘ KDE jde p°epnout do Φe╣tiny, a pokud vß╣ X-server
znß cestu k ISO-Latin-2 font∙m, budou v╣echny nßpisy i sprßvn∞ Φesky,
co╛ a) zp∙sobφ, ╛e p°estanete chßpat, co jednotlivφ tlaΦφtka znamenajφ - d∙vod
proΦ se vßm nelφbφ Windows, b) je╣t∞ vφce znechutφte va╣e p°ßtele 'opravdovΘ
hackery', kter²m se na Linuxu nejspφ╣ lφbφ, ╛e je pro b∞╛nΘ u╛ivatele zcela
kryptick²;-) KDE vßm umo╛nφ do panelu p°idat i p°epφnaΦ klßvesnice ve stylu
Windows, ale b∞da: bez poΦe╣t∞nΘho X-serveru (asi staΦφ jen sprßvn∞ ho nakonfigurovat
- p°edpoklßdßm, ╛e knihovna Qt na kterΘ je KDE postaveno, je 'slu╣n∞ vychovanß'
a komunikuje s Xlib korektn∞...) se vßm poda°φ napsat jen znaky s Φßrkami
(tj. ty, kterΘ jsou v sad∞ ISO-Latin-1). ISO-Latin-2 znaky (tj. ∙,∞,╣,Φ,°,╛ apod.)
vßm X-server 'spolkne' a k aplikacφm se v∙bec nestanou.
To by pro dne╣ek staΦilo, ale pokud vßs problematika zaujala, nenechte si ujφt pokraΦovßnφ Φlßnku, kterΘ vyjde ve st°edu.
Autor: Michael Polßk (jinΘ Φlßnky tohoto autora)
Sekce: R∙znΘ
Souvisejφcφ Φlßnky:
| |