OD BATERI═ K PRVN═MU DYNAMU

Po objevenφ elektrick²ch jev∙ lidΘ usilovali o praktickΘ vyu₧itφ elektrickΘ energie. Velk²m p°φnosem byly pro lidstvo objevy telegrafu a telefonu. Prvnφ elektrickΘ stroje byly zcela zßvislΘ na v²konu galvanick²ch Φlßnk∙, bateriφ, a proto zpoΦßtku nenaÜly praktickΘ uplatn∞nφ. A₧ kdy₧ Werner Siemens sestrojil fungujφcφ dynamo, byly vybudovßny prvnφ elektrßrny a elekt°ina zaΦala opravdu slou₧it - k osv∞tlenφ, v doprav∞, k pohonu stroj∙ v tovßrnßch Φi k tavenφ kov∙ v hutφch a slΘvßrnßch. Nejprve se vyu₧φval stejnosm∞rn² proud, jeho₧ mo₧nosti, vzhledem k tomu, ₧e jej nebylo mo₧no transformovat, byly znaΦn∞ omezenΘ. Pozd∞ji nastoupil vφt∞znou cestu do domßcnostφ a tovßren proud st°φdav². Zßsluhou Φesk²ch elektroin₧en²r∙ FrantiÜka K°i₧φka a Emila Kolbena se naÜe zem∞ podφlely v²znamnou m∞rou na elektrotechnickΘm pokroku lidstva.

L. Galvani

Elekt°ina byla jednφm z mßla jev∙, kterΘ z∙staly lidstvu po dlouhß a dlouhß staletφ vφce mΘn∞ utajeny. A₧ teprve v 17. stoletφ se zaΦalo s prvnφmi pokusy se statickou elekt°inou. Objevy elektrochemick²ch zdroj∙ proudu L. Galvanim v roce 1786 a zejmΘna pak objev indukΦnφho zßkona v roce 1831 Michaelem Faradayem vedly k sestrojenφ prvnφch magnetoelektrick²ch stroj∙.

Michael Faraday

Ty vÜak mohly vyu₧φvat elektrickou energii jen omezen∞, tak jak jim to dovolovaly vn∞jÜφ zdroje, jimi₧ byly galvanickΘ Φlßnky. Nap°φklad n∞meck² in₧en²r Moritz Hermann Jacobi zdokonalil v ruskΘm Petrohrad∞ elektromotor, kter²m dokonce pohßn∞l ji₧ roku 1838 po °ece N∞v∞ Φlun. Pro p°φliÜ vysokou cenu bateriφ vÜak musel pokus∙ zßhy zanechat.

Alessandro Volta

Od dob italskΘho fyzika Alessandra Volty, vynßlezce elektrickΘho Φlßnku (1800), se sice mnozφ v∞dci a technici stßle pokouÜeli o zdokonalovßnφ galvanick²ch Φlßnk∙ (nap°φklad roku 1866 vynßlezce suchΘ baterie Georges LeclanchΘ), ale v²sledky jejich sna₧enφ nestaΦily, krom∞ telegrafu a telefonu, na praktickΘ vyu₧itφ elektrickΘ energie. Historick² obrat nastal o rok pozd∞ji, v roce 1867, kdy se n∞meckΘmu vynßlezci a podnikateli Werneru von Siemensovi poda°ilo zkonstruovat modernφ dynamoelektrick² stroj, v n∞m₧ pou₧il k vytvo°enφ magnetickΘho pole namφsto trval²ch magnet∙ elektromagnety. Vynßlez dynama umo₧≥oval v²robu elekt°iny ve velkΘm mno₧stvφ. Siemens tehdy napsal: "V souΦasnΘ dob∞ technika umo₧≥uje vyrßb∞t levn∞ a pohodln∞ neomezen∞ velik² elektrick² proud, kter² je k dispozici jako pracovnφ sφla."

N∞meck² vynßlezce a podnikatel Werner von Siemens se narodil v roce 1816. Z finanΦnφch d∙vod∙ si nemohl dovolit civilnφ studia, a tak se roku 1838 stal d∙stojnφkem pruskΘho d∞lost°electva. Ji₧ b∞hem vojenskΘ slu₧by vynikl mnoha vynßlezy z oboru elektrotechniky: vyvinul postup pro galvanickΘ pokovovßni, ruΦiΦkov² tiskacφ telegrafnφ p°istroj a izolaci elektrickΘho kabelu.

Werner von Siemens

Jeho firma, kterou zalo₧il spolu s mechanikem Johannem Georgem Halskem, z°izovala telegrafnφ vedenφ na celΘm sv∞t∞ a kladla i podmo°skΘ kabely. Roku 1866 vyrobil elektrickΘ dynamo, roku 1879 prototyp elektrickΘ lokomotivy, o rok pozd∞ji zkonstruoval v²tah a roku 1881 tramvaj. Za svΘ zßsluhy byl pov²Üen do ÜlechtickΘho stavu. ┌sp∞Ün²mi vynßlezci i podnikateli byli i dalÜφ dva Siemensovi brat°i, Friedrich a Wilhelm. Spolu vyvinuli plynovou pec pracujφcφ p°i vysok²ch teplotßch. Zajφmavostφ je, ₧e ka₧d² z bratr∙ p∙sobil v jinΘ zemi. NejstarÜφ Werner z∙stal v N∞mecku, Wilhelm p∙sobil v Anglii, kde byl pov²Üen do ÜlechtickΘho stavu, a nejmladÜφ Friedrich pracoval v Rusku, kde zalo₧il tamnφ telegrafnφ sφ¥.