A JAK TO BYLO DOMA ?

FrantiÜek K°i₧φk

Za nestora elektrifikace v Φesk²ch zemφch je prßvem pova₧ovßn in₧en²r FrantiÜek K°i₧φk (1847 - 1941). Elekt°in∞ zasv∞til cel² ₧ivot. Za podstatnΘ zdokonalenφ obloukovΘ lampy obdr₧el prvnφ cenu na v²stav∞ v Pa°φ₧i roku 1881. Jeho lampa mu p°inesla i v²znamnΘ obchodnφ ·sp∞chy, a to mu umo₧nilo z°φdit si roku 1884 elektrotechnick² zßvod v Praze-Karlφn∞, kter² se pak b∞hem let stal praktickou Ükolou desφtek Φesk²ch elektrotechnik∙.

Zab²val se konstrukcφ a v²robou elektrotechnick²ch za°φzenφ v celΘ Üφ°i, vyrßb∞l dynama i elektromotory, ale nejvφce se asi proslavil zavßd∞nφm elektrickΘ tramvaje v Praze. Prvnφ elektrickß drßha u nßs jezdila po trase asi 800 m dlouhΘ z LetnΘ k v²staviÜti. Vozila nßvÜt∞vnφky slavnΘ Jubilejnφ v²stavy z roku 1891. Na Jubilejnφ se ostatn∞ K°i₧φk opravdu vytßhl. Nejen₧e z°φdil v celΘm areßlu elektrickΘ osv∞tlenφ obloukov²mi lampami vlastnφ konstrukce i ₧ßrovkami, ale jeho t°i dynamoelektrickΘ stroje vyrßb∞ly proud i pro dalÜφ atrakce. Byl to p°edevÜφm ob°φ reflektor umφst∞n² na v∞₧i Pr∙myslovΘho palßce a hlavn∞ proslulß sv∞telnß fontßna, obnovenß po sto letech jako p°ednφ pra₧skß turistickß atrakce.

Elekt°ina zaΦφnß ovlßdat domßcφ prßce.

K°i₧φk vybudoval i prvnφ Φeskou elektrifikovanou ₧eleznici mezi Bechynφ a Tßborem. Asi je zbyteΦnΘ zd∙raz≥ovat, ₧e slou₧φ dodnes. My jsme vßm vÜak slφbili K°i₧φkovy elektromobily. Sestrojil celkem t°i, vÜechny fungovaly, ale nenaÜly dalÜφ uplatn∞nφ. Asi nejznßm∞jÜφ byla Φtvrtß konstrukce, p°i kterΘ K°i₧φk pou₧il k dobφjenφ akumulßtoru spalovacφ motor Laurin a Klement. Tato kombinace se dnes b∞₧n∞ pou₧φvß u elektrick²ch lokomotiv na neelektrifikovan²ch tratφch.
Stejn∞ jako v Americe se vÜak i u nßs schyluje k souboji mezi zastßnci st°φdavΘho a stejnosm∞rnΘho proudu. K°i₧φk reprezentuje tßbor stejnosm∞rn²ch, jeho odp∙rcem je kupodivu jeden z mßla Φesk²ch ₧ßk∙ T. A. Edisona - Emil Kolben. Souboj je rozhodnut prßv∞ na prahu novΘho stoletφ. Roku 1900 jsou spuÜt∞ny generßtory novΘ pra₧skΘ elektrßrny v HoleÜovicφch. Vyrßb∞jφ st°φdav² proud.

Emil Kolben

In₧en²r Emil Kolben (1862 -1943) vystudoval malostranskou reßlku a ╚eskΘ vysokΘ uΦenφ technickΘ. Dφky vynikajφcφm studijnφm v²sledk∙m zφskal cestovnφ stipendium, vydal se do Ameriky a brzy se stal asistentem u Edisona. ╚ekalo jej tam setkßnφ, kterΘ jej pravd∞podobn∞ ovlivnilo na cel² ₧ivot. V tΘ dob∞ toti₧ u Edisona jeÜt∞ pracuje N. Tesla a oba mladφ mu₧i se rychle sblφ₧φ. Kolben p°ebφrß Teslovo nadÜenφ pro st°φdav² proud - pozd∞ji si vÜechno zopakuje ve sporu s F. K°i₧φkem. JeÜt∞ n∞kolik let vÜak u Edisona z∙stßvß a do Evropy se vracφ jen na krßtkΘ nßvÜt∞vy.

Teprve roku 1896 se pln² neoceniteln²ch zkuÜenostφ vracφ dom∙ a zaklßdß ve VysoΦanech elektrotechnick² zßvod. ZaΦφnß v provizornφ d°ev∞nΘ dφln∞ s 25 d∞lnφky a jednou parnφ lokomobilou. Jeho v²robky vÜak jdou i do zemφ, kde se ₧ßdß ÜpiΦkovß ·rove≥ - do Anglie, do Francie, do N∞mecka. Zßvod se rozr∙stß, roku 1905 stavφ u₧ Kolbenka kompletnφ elektrßrny po cel²ch ╚echßch i v zahraniΦφ. ZnaΦka ╚KD zφskßvß proslulost.
Den po p°φchodu nacistick²ch okupant∙ odchßzφ in₧en²r Kolben do ·stranφ. P°esto je vφce ne₧ osmdesßtilet² sta°ec odvleΦen do Terezφna, kde v koncentraΦnφm tßbo°e roku 1943 umφrß. Pat°il k naÜim nejp°edn∞jÜφm pr∙kopnφk∙m elektrotechniky, m∙₧e se sm∞le srovnßvat s FrantiÜkem K°i₧φkem. P°esto bylo jeho jmΘno i zßsluhy jako p°edstavitele kapitalismu po lΘta zamlΦovßny.
V historii rozvoje elektrifikace v ╚echßch mß vÜak svΘ pevnΘ mφsto.