Encyklopedie Energie




dnes je ·ter² 25. ·nora 2003, svßtek mß Liliana  13:52  
Encyklopedie Energie



   
    Encyklopedie Energie  -> V²klad
        
     RozÜφrenΘ hledßnφ
     Menu
  Aktußlne
  Encyklopedie Energie
    V²klad
    Slovnφk
    Pokusy
    O encyklopedii
  Soute₧
Vyhledßvßnφ

ELEKTR┴RNY

Pro pr∙myslovΘ pot°eby a pro ÜirokΘ vyu₧itφ v doprav∞ a v domßcnostech se elektrickß energie vyrßbφ v elektrßrnßch.
V tzv. klasick²ch tepeln²ch elektrßrnßch se v kotli oh°φvß voda, p°em∞≥uje se v pßru a ta uvßdφ do pohybu turbφnu. Turbφna pohßnφ alternßtor, kter² vyrßbφ elektrickou energii, je₧ je odvßd∞na vedenφmi vysokΘho nap∞tφ.

SchΘma funkce spalovacφ tepelnΘ elektrßrny

Teplo se v tepeln²ch elektrßrnßch vytvß°φ v kotli spalovßnφm fosilnφho paliva (tuh²m palivem b²vß ΦernΘ a hn∞dΘ uhlφ, kapaln²m palivem je ropa, oleje, mazut, plynn²m palivem je zemnφ plyn) nebo Üt∞penφm atom∙.

JadernΘ elektrßrny jsou tedy takΘ tepeln²mi elektrßrnami a od elektrßren na fosilnφ paliva se liÜφ tφm, ₧e majφ mφsto parnφho kotle reaktor, v n∞m₧ v jadernΘm palivu probφhß °φzenß °et∞zovß Üt∞pnß reakce. Jadern²m palivem b²vß p°φrodnφ uran, uran obohacen² izotopem U235 nebo plutonium.

Vodnφ elektrßrny pohßnφ voda z °ek, p°φliv a odliv mo°e nebo energie mo°sk²ch vln. Vodnφ turbφny lze spustit b∞hem n∞kolika minut. Vodnφ energii, kterß je okam₧it∞ k dispozici, lze proto jednoduÜe vyu₧φt p°i nßhlΘm zv²Üenφ poptßvky po elektrickΘ energii. Vodnφ elektrßrny nejsou tak slo₧itΘ jako elektrßrny tepelnΘ. Nepot°ebujφ kotelnu a majφ jednoduÜÜφ turbφny.

 

 

Lze je ovlßdat i dßlkov∞ a k obsluze staΦφ mΘn∞ zam∞stnanc∙. Vhodn∞ dopl≥ujφ tepelnΘ elektrßrny v elektrizaΦnφ soustav∞. Nev²hodou je, ₧e nemohou stßt vÜude pouze tam, kde je dostateΦn² spßd vody nebo kde je mo₧nΘ v nßdr₧i naakumulovat dostateΦnΘ mno₧stvφ vody. P°φlivovΘ a p°φbojovΘ elektrßrny, nebo dokonce elektrßrny vyu₧φvajφcφ mo°skΘho vln∞nφ lze stav∞t jen na p°φhodn²ch mφstech.

 

 

Ve sv∞t∞ pracujφ i sluneΦnφ a v∞trnΘ elektrßrny, ale zatφm jen v zanedbatelnΘm mno₧stvφ, proto₧e sluneΦnφ a v∞trnou energii jeÜt∞ nedokß₧eme dostateΦn∞ ·Φeln∞ vyu₧φt. SluneΦnφ a v∞trnΘ elektrßrny k v²rob∞ urΦitΘho mno₧stvφ energie pot°ebujφ nesrovnateln∞ vφce prostoru ne₧ klasickΘ elektrßrny.
Na n∞kter²ch vhodn²ch mφstech se stav∞jφ geotermßlnφ elektrßrny, kterΘ vyu₧φvajφ tepla z nitra Zem∞.
╪ßdov∞ vφce energie z hmoty by bylo mo₧nΘ zφskat v elektrßrnßch pracujφcφch na principu jadernΘ f·ze. Je to vÜak energetick² zdroj, jeho₧ vyu₧itφ bude prakticky mo₧nΘ a₧ v budoucnu. I tady vÜak f·ze bude pouze zdrojem tepla, kterΘ se na elekt°inu p°em∞nφ a₧ po n∞kolikanßsobnΘ energetickΘ p°em∞n∞, na jejφm₧ konci stojφ elektrick² stroj - generßtor.




redakce@energyweb.cz
    ZajφmavΘ odkazy Reklama na energyWebu
    PoΦφtadlo p°φstup∙
╚eskß energetika .COM SlovenskΘ jadrovΘ f≤rum www.zapni.cz V┌JE Trnava, a.s. 
34697