P╪EDNOSTI JEDIN╔HO LISTU

╔ra v∞trn²ch ml²n∙ trvala n∞kolik set let. Po celou dobu m∞ly jedinou konkurenci v podob∞ vodnφho kola. Ta se vÜak nemohla uplatnit v suÜÜφch oblastech. Vynßlez parnφho stroje, prvnφho motoru zcela nezßvislΘho na p°φrodnφch silßch, znamenal p°irozen² ·padek obou prvnφch motor∙. P°esto se v²voj v∞trn²ch ml²n∙, p°esn∞ji v∞trn²ch turbφn, nezastavil. Jen doΦasn∞ z∙stal na okraji zßjmu.
V roce 1890 byl v Dßnsku uveden do provozu prvnφ elektrick² generßtor pohßn∞n² v∞trnou turbφnou. PoΦßtkem naÜeho stoletφ se u₧ po sv∞t∞ otßΦelo n∞kolik velk²ch turbφn s v²konem okolo 100kW. V roce 1941 dokonce AmeriΦanΘ postavili ve Vermontu v∞trnou turbφnu o v²konu 1 250 kW, ale krßtce po zahßjenφ provozu se jφ utrhl list a skonΦila ve Ürotu. Od konce druhΘ sv∞tovΘ vßlky do poΦßtku 70. let nebylo d∙vodu se v∞trnou energetikou zaobφrat pro hojnost energie zφskßvanΘ spalovßnφm fosilnφch paliv. Teprve prvnφ ropnß krize v roce 1973 zap∙sobila jako podn∞t k dalÜφmu v²zkumu. Za tu dobu v²razn∞ postoupily technickΘ znalosti, a tak se dφky poznatk∙m z aerodynamiky a stavby letadel objevily konstrukce, kterΘ majφ s dßvn²mi ml²ny vn∞jÜkov∞ spoleΦnΘ jen jedno - stojφ za bezv∞t°φ, a jinak se pohybujφ.

	Porovnßnφ n∞kolika mo₧n²ch velikostφ a typ∙ v∞trn²ch elektrßren: 1) mal² typ o v²konu kolem 90 kW, 2) dßnskß v∞trnß elektrßrna TVIND s t°φlistou vrtulφ o v²konu 2 MW, 3) dvoulistß v∞trnß elektrßrna ze Severnφ Karoliny, 4) n∞meckß v∞trnß elektrßrna GROWIAN o v²konu 2 a₧ 3 MW, 5) n∞meck² projekt jednolistΘ v∞trnΘ elektrßrny o v²konu a₧ 10 MW.

Obrovskß vrtule modernφ v∞trnΘ turbφny je upevn∞na na zpravidla vodorovn∞ ulo₧enΘ h°φdeli na vrcholu ÜtφhlΘ v∞₧e. Rovina, v nφ₧ se n∞kolik desφtek metr∙ dlouh² jednolist² a₧ t°φlist² rotor otßΦφ, se nastavuje pohybem celΘ aerodynamicky krytovanΘ gondoly, ve kterΘ je ulo₧en takΘ generßtor s p°evodovkou. Konce lopatek dosahujφ obrovsk²ch obvodov²ch rychlostφ, co₧ zp∙sobuje krajnφ namßhßnφ materißlu. NßhlΘ nßpory v∞tru, stejn∞ jako jistß asymetrie vrtule mohou zp∙sobit nebezpeΦnΘ rozkmitßnφ celΘ konstrukce.
Dosßhnou-li nßpory v∞tru kritickΘ rychlosti, hrozφ havßrie a turbφnu je t°eba odstavit, zapojφ se brzd∞nφ rotoru a vrtulovΘ listy se nastavφ proti v∞tru sv²m neju₧Üφm profilem. Tato opat°enφ odpadajφ u turbφn se svisle ulo₧en²m rotorem. SystΘm Dariieus mß navφc tu p°ednost, ₧e celΘ velmi hmotnΘ technickΘ za°φzenφ spoΦφvß nφzko pod rotorem, co₧ zvyÜuje stabilitu konstrukce.
Odbornφci dlouho p°edpoklßdali, ₧e v²kon nejv∞tÜφch turbφn nep°ekroΦφ 3 MW. Mimochodem, prvnφ takov² gigant, vysok² 150 m, postavila v roce 1982 firma Grosse Windenergie Anlage a uvedla jej do provozu na pob°e₧φ Severnφho mo°e.
Jednu z mo₧nostφ, jak zabrßnit ne₧ßdoucφmu rozkmitßnφ velk²ch v∞trn²ch generßtor∙, p°edstavuje atypickß jednolistß vrtule. Rozdφly rychlosti v∞tru v hornφ a spodnφ Φßsti kruhu, kter² opisuje dvoulistß vrtule, mohou toti₧ dosahovat a₧ 2,8 m/s. Na ka₧dou polovinu pak p∙sobφ rozdφlnΘ sφly, kterΘ rozkmitajφ listy. Takov² stav nem∙₧e u jednolistΘ vrtule nastat a lze ji navφc dokonale vyvß₧it protizßva₧φm. V N∞mecku vznikl dokonce projekt jednolistΘ turbφny o v²konu 10 MW.

┌nosce Severßk

Nemohlo b²t v²znamn∞jÜφho p°φrodnφho jevu, aby mu naÜi p°edkovΘ nep°i°kli nßle₧itΘ mφsto ve svΘm nßbo₧enstvφ. Mezi v∞try v °eckΘ mytologii vynikl razantnφ Boreas - jak zpravidla vynikß nejsiln∞jÜφ z rodu. Obdivuhodnß plodnost Astraia, mimo jinΘ otce hv∞zd, p°i°kla Severßkovi t°i sourozence - brat°φΦka Argesta, pak mφrnΘho, rovn∞₧ zßpadnφho Zefyra a ╪eky obßvanΘho ji₧nφho Nota, p°inßÜejφcφho vodnφ smrÜti a nebezpeΦφ pro plavbu. Na Üpatn² p∙vod si hoÜi nemohli st∞₧ovat ani z druhΘ strany, nebo¥ jejich matkou byla sama r∙₧ovoprstß Eos, bohyn∞ jitra p°edchßzejφcφ svΘho bratra, samotnΘho boha slunce Helia.
Boreas se zasadil o jednu z nesΦetn²ch mytologick²ch afΘr, kdy₧ se dlouho uchßzel o ruku dcery atΘnskΘho krßle Erechthea. Monarcha jej vÜak odb²val plan²mi sliby. I zadul Severßk, dcerku unesl, pojal za cho¥ a zplodil s nφ dva syny a dv∞ dcery. AtΘ≥anΘ tak Borea pova₧ovali za svΘho zet∞. DoΦkal se uctφvßnφ zejmΘna po roce 480 p°ed Kristem, kdy jej prosili o pomoc v nßmo°nφ bitv∞ u Salaminy. Jeho p°φze≥ p°ipravila perskΘho krßle Xerxe o flotilu 400 lodφ.
Podle jednΘ z bßjφ Aiolos, krßl v∞tr∙, zadr₧oval Φty°i v∞trnΘ bratry v jeskyni. Na jednom z aiolsk²ch ostrov∙ vlφdn∞ p°ijal Odyssea se sv²mi druhy a na cestu jim daroval m∞ch, do n∞ho₧ zavßzal vÜechny nep°φznivΘ v∞try a nechal dout jen mφrnΘho Zefyra. Zv∞davφ nßmo°nφci m∞ch otev°eli a, skonΦili tam, odkud vypluli, na ostrov∞ krßle Aiola.
V∞trnφ brat°i se mnohokrßt objevovali jako dujφcφ stafß₧ v²tvarn²ch scΘn. Se snov²m citem pro krßsnΘ reßlno je zachytil ve dvou mistrovsk²ch dφlech Zrozenφ VenuÜe a Jaro - takΘ velk² florentsk² malφ° Sandro Botticelli (1445 -1510).

V∞trnΘ lokßlky

b≤ra - siln² nßrazovit² padav² vφtr ve sm∞ru spßdnice horskΘho h°ebene p°inßÜejφcφ v Zim∞ citelnΘ ochlazenφ. Vyskytuje se Φasto v mφstech, kde s mo°em hraniΦφ nevysok² horsk² h°eben. Jeho rychlost dosahuje 20 a₧ 60 m/s. Mφstnφ obdoba severnφ b≤ry v Orlick²ch horßch a na severnφ Morav∞ se oznaΦuje polßk.

Boreas a Oreithyia.

brφza - vφtr s dennφ periodicitou vznikajφcφ tam, kde sousedφ dva povrchy, jejich₧ teplota se v²razn∞ liÜφ: nap°φklad vodnφ plocha - such² b°eh nebo m∞sto s kamenn²mi dla₧bami - vlhkΘ vegetacφ porostlΘ okolφ; typickß dennφ (mo°skß) brφza vane z mo°e na oh°ßtou pevninu, noΦnφ (pob°e₧nφ) brφza z chladn∞jÜφ pevniny na mo°e. U nßs se z°φdka vyskytuje v obdobφ slabΘho vÜeobecnΘho proud∞nφ s malou oblaΦnostφ v lΘt∞.
fΘn - such² padav² vφtr na zßv∞trnΘ stran∞ hor. Vznikß tφm, ₧e na nßv∞trnΘ stran∞ vystupujφcφ vzduch se nasytφ vodnφmi parami a ochlazuje se asi o 0,6 ░C na 100 m v²stupu. Proto₧e se v∞tÜina kondenzovanΘ vody odΦerpß ve srß₧kßch, vzduch se vysouÜφ a p°i sestupu otepluje asi o 1 ░C na 100 m. U nßs p∙sobφ ve vÜech vyÜÜφch poho°φch, ale nenφ tak v²razn² jako u dlouh²ch horsk²ch h°eben∙.
chinook - mφstnφ nßzev jihozßpadnφho fΘnu na v²chodnφch svazφch Skalnat²ch hor. ╚asto mß teploty 30 ░C i vyÜÜφ - p∙sobφ vzestup teploty o 10 a₧ 20 ░C b∞hem n∞kolika minut.
harmatan - mφstnφ nßzev suchΘho, horkΘho a praÜnΘho severnφho v∞tru vanoucφho v zim∞ ze S·dßnu do hornoguinejskΘ oblasti.
mistral - siln² a chladn² severozßpadnφ vφtr na st°edomo°skΘm pob°e₧φ Francie vanoucφ ·dolφm °eky Rh≤ny.
pampero - siln² studen² vφtr vanoucφ v Ji₧nφ Americe od zßpadu nebo jihozßpadu p°es pampy; n∞kdy je doprovßzen bou°kou nebo deÜt∞m.