JADERN┴ ENERGETIKA JAKO NEZBYTNOST

Sv∞tov² program jadernΘ energetiky utrp∞l ╚ernobylem t∞₧kou rßnu. Mφn∞nφ ve°ejnosti i politik∙ nebralo v potaz ani d∙kazy shromß₧d∞nΘ mezinßrodnφ komisφ o tom, ₧e katastrofu fyzikßln∞ pochybnΘho a jin²mi zem∞mi nepou₧φvanΘho reaktoru zp∙sobil souΦet Üesti vß₧n²ch poruÜenφ zßsad jadernΘ bezpeΦnosti. Jak prohlßsil sßm prezident MAAE Hans Blix:
"....ani promyÜlen² ·tok gangster∙ na tento reaktor nemohl b²t uskuteΦn∞n lΘpe!"

	T∞₧kΘ je°ßby zaΦφnajφ s budovßnφm sarkofßgu.

Bezprost°ednφ odpov∞dφ jadern²ch energetik∙ po katastrof∞ bylo urychlenφ pracφ na v²voji jadern²ch blok∙ s tzv. zv²Üenou jadernou bezpeΦnostφ. Jejich kombinovanß ochrannß obßlka, kterß by byla v ╚ernobylu zabrßnila drastickΘmu ·niku obßvan²ch radioaktivnφch zplodin, se pln∞ osv∞dΦila v p°φpad∞ nehod nebo poÜkozenφ jadern²ch blok∙. U rychlΘho francouzskΘho reaktoru Super FΘnix (1200 MW ) nap°φklad jen s povrchov²mi od∞rkami odolala zßsah∙m dvou raket, kterΘ na ni vypßlil v lednu roku 1982 neznßm² ·toΦnφk. V Nßrodnφ reaktorovΘ laborato°i SANDIA v USA testovali p°φpad nßrazu stφhaΦe Phantom F-4 na kupoli obßlky. Letoun se rozt°φÜtil, ale h°φdele turbφn zanechaly na betonovΘm plßÜti jen asi 6 centimetr∙ hlubok² vryp.
Nevyvratiteln² d∙kaz o bezpeΦnosti jadern²ch blok∙ podalo tragickΘ zem∞t°esenφ, kterΘ 17. ledna 1995 zm∞nilo japonskΘ Kobe v hromadu trosek. Dvanßct jadern²ch blok∙ v okruhu sto kilometr∙ od epicentra zem∞t°esenφ o sφle 7,2 Richterovy stupnice neutrp∞lo ₧ßdnou Ükodu a ₧ßdn² z nich nemusel ani zastavit sv∙j provoz!
Mnoho jadern²ch blok∙ ji₧ p°esßhlo ₧ivotnost 25 let, plßnovanou p∙vodn∞ na zßklad∞ obav z radiaΦnφho naruÜenφ tlakov²ch nßdob. Nejp°φsn∞jÜφ expertizy a testy vzork∙ materißl∙ vÜak ukßzaly, ₧e provoz bez zv²Üenφ rizika m∙₧e b²t prodlou₧en u v∞tÜiny blok∙ a₧ na 40 let! P°i rekonstrukcφch se obvykle nahrazujφ starÜφ systΘmy °φzenφ digitßlnφmi systΘmy a zvyÜuje se ·Φinnost havarijnφch dochlazovßcφch okruh∙ i tzv. barbotß₧nφho za°φzenφ v ochrann²ch obßlkßch, kterΘ musφ zvlßdnout v²ron pßry a zabrßnit ·niku radioaktivnφch zplodin v p°φpad∞ nejhorÜφ projektovΘ havßrie.
DvousetΦlenn² v∞deck² t²m prof. Rassmusena se v USA po lΘta v∞noval anal²ze bezpeΦnosti a rizik havßriφ jadern²ch elektrßren. Mo₧nost nejv∞tÜφ projektovΘ havßrie, jakß se p°ihodila v ╚ernobylu, vyjßd°il rizikem jednoho p°φpadu za 20 tisφc let. V tabulkßch statistiky to odpovφdß pravd∞podobnosti 10^-6 na reaktor a rok. Vzta₧eno k souΦasn∞ pracujφcφm 442 blok∙m by se tedy katastrofa s v∞tÜφm ·nikem radioaktivity do okolφ mohla opakovat jedenkrßt za p∙l stoletφ. Mezitφm vÜak dojde ji₧ na p°elomu stoletφ k vy°azenφ nejstarÜφch blok∙ a k p°ib²vßnφ reaktor∙ se zv²Üenou jadernou bezpeΦnostφ, u kter²ch se riziko velkΘ havßrie sni₧uje a₧ pod 1 x 10^-10. Ohro₧enφ jedince potom vychßzφ statisticky prßv∞ tak mßlo pravd∞podobnΘ, jako b²t zabit pßdem meteoritu.
Nenφ divu, ₧e dvanßct let po ╚ernobylu stßle vφce rozumn²ch lidφ (a zejmΘna v∞dci, technici a ekonomovΘ) m∞nφ sv∙j postoj k jadernΘ energetice. Bez ohledu na to, ₧e ji mnozφ pova₧ujφ za "ne₧ßdoucφ nutnost", dßvajφ jφ p°ednost p°ed ohro₧enφm planety sklenφkov²m efektem, ke kterΘmu p°ispφvajφ vedle p°ebujelΘho motorismu zejmΘna elektrßrny a v²topny, spalujφcφ fosilnφ paliva.