ENERGIE A HMOTA

K zφskßnφ dostateΦnΘho mno₧stvφ energie proÜli lidΘ dlouhou a obtφ₧nou cestu tisφciletφmi. Ani dnes nejsme u konce. Ukazuje se, ₧e tradiΦnφ energetickΘ suroviny uhlφ, ropa a zemnφ plyn nebudou lidstvu k dispozici nav₧dy a musφme poΦφtat s tφm, ₧e v nedalekΘ budoucnosti se jejich zßsoby budou sni₧ovat. Do pop°edφ zßjmu se dostßvajφ novΘ ·spornΘ technologie i netradiΦnφ zdroje energie. Nem∙₧eme se vÜak spolΘhat na to, ₧e by se v dohlednΘ dob∞ celosv∞tovß spot°eba energie sni₧ovala. Se zvyÜovßnφm ·rovn∞ rozvojov²ch zemφ i s dalÜφm rozvojem vysp∞l²ch stßt∙ budou nßroky na dostatek energie stßle vyÜÜφ. Ani jadernß energetika v souΦasnΘ podob∞ nenφ koneΦn²m °eÜenφm na cest∞ za energiφ. VelkΘ prost°edky jsou vklßdßny do v²zkumu nov²ch typ∙ jadern²ch reaktor∙ a zejmΘna do v²zkumu termojadernΘ syntΘzy.
Slavn² vzorec Alberta Einsteina  E = m . c²  se tak stal jednφm ze zßkladnφch vklad∙ do naÜφ energetickΘ budoucnosti.

V roce 1905 formuloval tehdy jeÜt∞ neznßm² fyzik Albert Einstein svou specißlnφ teoriφ relativity. Einstein pracoval jako patentov² ·°ednφk v Bernu, ale svou teorii doslova p°ivodil revoluci v dosavadnφm chßpßnφ fyziky. Mimo jinΘ usoudil, ₧e mezi hmotnostφ a energiφ je urΦitß souvislost a hmotnost je pouze "zvlßÜtnφ formou energie". Ve vzßjemn²ch vztazφch obou veliΦin pak platφ znßmß, rovnice E = m.c², kde E je energie, m hmotnost a c rychlost sv∞tla 300 000 km.s^-1.

V 1 kg jakΘkoli lßtky je tedy ukryta energie

E = m . c²= 1 kg . (3.10⁸ m.s^-1) na 2 = 9.10¹⁶ J = 25 TWh.

Leteck² snφmek jadernΘ elektrßrny Dukovany.

Jestli₧e uvß₧φme fakt, ₧e Jadernß elektrßrna Dukovany tuto energii (ve form∞ elektrickΘ) vyrßbφ asi 2 roky, pak si ud∞lßme p°edstavu, o jak velkou hodnotu jde.
V lßtce je tedy ukryta obrovskß energie (tzv. klidovß energie), ale nenφ zase tak ·pln∞ jednoduchΘ tuto klidovou energii lßtky v praxi vyu₧φt. Brßnφ nßm v tom p°φΦiny fyzikßlnφ i technickΘ. P°esto se nßm v jadern²ch reaktorech da°φ p°i Üt∞penφ jader uranu energeticky vyu₧φt a₧ 0,1 % jejich klidovΘ energie.