UHL═

╚ßst primßrnφch zdroj∙ energie zvanß fosilnφ paliva - uhlφ, ropa a zemnφ plyn - se po vyt∞₧enφ ze zem∞ nem∙₧e zpravidla hned a namφst∞ pou₧φt. Musφ se nejprve upravit nebo zpracovat a teprve pak distribuovat na mφsta spot°eby. Jejich doprava od mφsta t∞₧by k mφstu zpracovßnφ, pop°. vyu₧itφ p°ekonßvß Φasto obrovskΘ vzdßlenosti a p°ekraΦuje hranice stßt∙ i kontinent∙. Na rozdφl od uhlφ je p°eprava ropy a zemnφho plynu usnad≥ovßna specißlnφm potrubφm anebo specißlnφmi lod∞mi. U ropy se to bohu₧el n∞kdy neobejde bez v²razn²ch ekologick²ch Ükod.

	Stovky nalo₧en²ch vag≤n∙ na se°azovacφm nßdra₧φ.

O vzniku a t∞₧b∞ uhlφ se m∙₧ete mnoho zajφmavΘho dov∞d∞t v jinΘm seÜitu naÜφ encyklopedie, nazvanΘm ╚ernΘ poklady. My se te∩ budeme v∞novat hlavn∞ problematice dßlkovΘ dopravy uhlφ.

Doprava uhlφ

Jak znßmo, uhlφ se na v∞tÜφ vzdßlenosti v∞tÜinou dopravuje v nßkladnφch vagonech po ₧eleznici, menÜφ mno₧stvφ v nßkladnφch lodφch po °ekßch a mo°φch. Tato doprava postrßdß terΘnnφ p°izp∙sobivost, ·spornost a nep°etr₧itou provozuschopnost ropovod∙ a plynovod∙, zato je zv²hodn∞na jinak: Pr∙myslovß centra s nejvyÜÜφ spot°ebou energie zφskßvanΘ z uhlφ u₧ vznikala obvykle poblφ₧ uheln²ch dol∙, kde₧to ropa a zemnφ plyn se nejΦast∞ji vyskytujφ a t∞₧φ v mφstech odlehl²ch - v pouÜtφch, pustinßch AljaÜky, v mßlo obydlen²ch rusk²ch stepφch, v sibi°skΘ tajze, na mo°i apod.
   ProblΘmy s dopravou uhlφ nastßvajφ hlavn∞ v zim∞, p°i velk²ch a dlouhotrvajφcφch mrazech, zvlßÜ¥ kdy₧ jim p°edchßzφ vydatnΘ sn∞₧enφ nebo dΘÜ¥. Nejde jen o zamrzlΘ °eky, ale hlavn∞ o zmrzlΘ uhlφ, kterΘ se musφ nechat rozmrzat (ve vytßp∞n²ch prostorßch nebo za pomoci r∙zn²ch za°φzenφ, nap°. upraven²ch leteck²ch tryskov²ch motor∙ ap.), nebo z vagon∙ a lodφ vlastn∞ znovu "dolovat", co₧ brßnφ plynulΘmu provozu v nßkladnφ doprav∞.

Cesty uhlφ

Uhlφ z t∞₧nφ jßmy nebo uhelnΘho lomu neputuje zpravidla p°φmo na mφsta jeho "spot°eby", ale nejprve - nejΦast∞ji jeÜt∞ v rßmci dolu - do ·praven, kde se t°φdφ a pere. ╚ßst uhlφ potom sm∞°uje do uheln²ch elektrßren, v²topen, teplßren, kotelen pr∙myslov²ch podnik∙, institucφ a domßcnostφ, (kdysi mφ°ila takΘ pod kotle lokomotiv a lodφ), zkrßtka vÜude tam, kde se vyu₧φvß jeho tepelnß energie.

Koksovna.

   ╚ßst uhlφ se zuÜlech¥uje a k tomu ·Φelu se vozφ do koksßren a briketßren. V koksßrnßch se uhlφ karbonizuje zah°φvßnφm bez p°φstupu vzduchu na jak²si energetick² koncentrßt (tΘm∞° Φist² uhlφk). Koks se pak zΦßsti dopravuje do hutφ, kde hraje d∙le₧itou ·lohu p°i tavenφ ₧eleza na v²robu oceli, zΦßsti se rozvß₧φ jako nejkvalitn∞jÜφ palivovΘ uhlφ. VedlejÜφ produkty karbonizace - dehet, benzol, koksßrensk² plyn aj. se odvß₧ejφ k dalÜφmu zpracovßnφ a vyu₧itφ v chemickΘm pr∙myslu, plynßrenstvφ, dehet k v²rob∞ st°eÜnφ lepenky atd.
   V briketßrnßch se profukovßnφm hork²m vzduchem fluidizuje uheln² prach (mour) a ze vzniklΘ hmoty, zbavenΘ kou°otvorn²ch deht∙, se lisujφ brikety.

Nejznßm∞jÜφ oblasti t∞₧by uhlφ ve sv∞t∞

KolΘbku pr∙myslovΘ t∞₧by uhlφ najdeme v Anglii, st°ednφm Skotsku a ji₧nφm Walesu. ╚etnΘ doly jsou v Por·°φ a Sßrsku, zßpadn∞ od Kolφna nad R²nem, v ji₧nφm Polsku, ruskΘm Donbasu a v Kuzbasu na Sibi°i, v okolφ kazaÜskΘ Karagandy, v AppalaΦskΘ pßnvi na st°edov²chod∞ USA, v okolφ °eky Gangy, ve v²chodnφ ╚φn∞, ji₧nφ Africe a jihov²chodnφ Austrßlii.
   SouΦasnß sv∞tovß t∞₧ba uhlφ se pohybuje kolem 4,5 miliardy tun roΦn∞. T°i uhelnΘ velmoci - ╚φna, USA a Rusko - majφ na sv²ch ·zemφch geologickΘ zßsoby uhlφ na tisφce let, kde₧to nap°. n∞kterß evropskß lo₧iska budou vyt∞₧ena p°i dneÜnφm tempu t∞₧by za n∞kolik set Φi desφtek let.

T∞₧ba uhlφ v ╚eskΘ republice

   V zßsobßch uhlφ je ╚eskß republika celkem sob∞staΦnß. NaÜe hlavnφ oblasti t∞₧by uhlφ le₧φ na Ostravsku (Ostravsko-karvinskß pßnev, tj. ji₧nφ Φßst HornoslezskΘ pßnve, zasahujφcφ k nßm z Polska) a v PodkruÜnoho°φ. V hlubinn²ch dolech Ostravska se t∞₧φ koksovatelnΘ ΦernΘ uhlφ, v p°evß₧n∞ povrchov²ch dolech PodkruÜnoho°φ se t∞₧φ hn∞dΘ uhlφ r∙znΘ kvality; uhlφ z MosteckΘ pßnve je nejlepÜφ, uhlφ z jihozßpadn∞ji polo₧en²ch pßnvφ podkruÜnohorskΘho zlomu je v∞tÜinou horÜφ kvality.
   Po roce 1989 nastal u nßs ·tlum t∞₧by uhlφ v d∙sledku poklesu poptßvky. Podφl na tom mß nap°. ekologizace naÜich elektrßren, v nich₧ se odstavujφ n∞kterΘ zastaralΘ neodsφ°enΘ bloky. Zatφmco v roce 1989 se u nßs vyt∞₧ilo p°es 87 milion∙ tun hn∞dΘho a p°es 25 milion∙ tun ΦernΘho uhlφ, v roce 1993 to bylo u₧ jen necel²ch 66,9 milion∙ tun hn∞dΘho a 18,3 miliony tun ΦernΘho uhlφ. Nov∞ zv²Üenou poptßvku pokr²vß v²hodn² dovoz uhlφ z Polska.