UHELN╔ ELEKTR┴RNY

V uheln²ch elektrßrnßch se zφskßvß elektrickß energie spalovßnφm uhlφ. UhelnΘ elektrßrny d∞lφme na kondenzaΦnφ a na teplßrny. V²roba elektrickΘ energie v modernφch elektrßrnßch je slo₧it² technologick² proces, na jeho₧ konci je nejen elektrickß energie, ale i produkty vzniklΘ spalovßnφm uhlφ, kterΘ se podφlejφ na zneΦiÜ¥ovßnφ ovzduÜφ. Jejich odstra≥ovßnφ je d∙le₧it²m ·kolem energetik∙. DalÜφ cestou ke zv²Üenφ ·Φinnosti uheln²ch elektrßren a souΦasn∞ ke snφ₧enφ Ükodlivin je vyu₧itφ nejmodern∞jÜφch za°φzenφ a technologick²ch postup∙.

V uheln²ch elektrßrnßch se spalovßnφm uhlφ zφskßvß tepelnß energie, kterß se p°edßvß vod∞. Vyvφjφ se pßra, ta roztßΦφ parnφ turbφnu a ta zase alternßtor vyrßb∞jφcφ elekt°inu. Na stejnΘm principu pracujφ vedle uheln²ch elektrßren i elektrßrny spalujφcφ mazut nebo zemnφ plyn.

Uhelnß elektrßrna v M∞lnφku.

KlasickΘ tepelnΘ elektrßrny se v zßsad∞ d∞lφ na dva typy, na elektrßrny kondenzaΦnφ a na teplßrny. KondenzaΦnφ elektrßrny slou₧φ pouze k v²rob∞ elektrickΘ energie. To znamenß, ₧e veÜkerß pßra p°ivedenß do turbφny po vykonßnφ prßce zkondenzuje na vodu v kondenzßtoru. Teplßrny na rozdφl od kondenzaΦnφch elektrßren dodßvajφ krom∞ elektrickΘ energie i energii tepelnou na vytßp∞nφ, oh°ev vody apod. To znamenß, ₧e jeÜt∞ horkß pßra je z turbφny vedena dßle k tepeln²m spot°ebiΦ∙m. V²hodou teplßren je vyÜÜφ hospodßrnost, nev²hodou naproti tomu je skuteΦnost, ₧e elektrick² v²kon zßvisφ na okam₧itΘm mno₧stvφ pßry odebφranΘ tepeln²mi spot°ebiΦi. Prßv∞ proto se teplßrny nikdy nestaly zßkladnφmi v²robnami elekt°iny pro energetickΘ systΘmy. Jejich dalÜφ nev²hodou je skuteΦnost, ₧e je lze budovat pouze v mφstech koncentrovan∞jÜφ spot°eby tepla, co₧ b²vß zejmΘna ve v∞tÜφch m∞stsk²ch Φi pr∙myslov²ch aglomeracφch. Zßkladnφmi v²robnami elektrickΘ energie u nßs jsou tedy kondenzaΦnφ elektrßrny.