Prvnφ kamna na uhlφ si dal v Praze patentovat Christoph Bergner, povolßnφm alchymista, roku 1766. Tak dlouho vÜak byl sv²mi sousedy osoΦovßn z otravovßnφ vzduchu kou°em, a₧ mu topit uhlφm tehdejÜφ m∞stskß rada zakßzala.Bergner m∞l vÜak tvrdou hlavu a topil tak dlouho, a₧ se k n∞mu dostavila komise, aby kamna zapeΦetila. Zarputil² alchymista komisi vyhnal, a kdy₧ se vrßtila spolu s policejnφm doprovodem, pou₧il proti strß₧nφk∙m dokonce pistoli. Nakonec se to obeÜlo bez krve, ale takΘ bez kamen na uhlφ. Pokrok musel jeÜt∞ chvφli poΦkat i kdy₧ z dneÜnφho hlediska se nßm rozhodnutφ pra₧sk²ch radnφch jevφ spφÜe jako moudrΘ ne₧ zpßteΦnickΘ.
Od Bergnerov²ch Φas∙ mnoho vody neuplynulo, p°esto se lidΘ nauΦili topit nejen uhlφm, ale i produkty z ropy a takΘ plynem. ObyΦejnß kamna nahradilo ·st°ednφ a dßlkovΘ vytßp∞nφ.

Abychom dali zadost rΦenφ "nic novΘho pod sluncem", musφme poznamenat, ₧e ·st°ednφ topenφ u₧φvali ve sv²ch palßcφch a p°edevÜφm lßznφch ji₧ sta°φ ╪φmanΘ p°ed vφce ne₧ dv∞ma tisφci lety. Nejen vÜak sta°φ ╪φmanΘ Φi jinΘ vysp∞lΘ starov∞kΘ civilizace v MalΘ Asii, Indii ajinde. TeplovzduÜnΘ vytßp∞nφ b²valo ve st°edov∞ku i na Pra₧skΘm hrad∞ (topilo se v n∞m samoz°ejm∞ v²hradn∞ d°evem).