ROPA

Ropa je sv∞tle₧lutß a₧ tak°ka Φernß kapalina o hustot∞ 0,73 i p°es 1,00 kg/m3. Tvo°φ ji sm∞s plynn²ch, kapaln²ch i pevn²ch uhlovodφk∙. Obsahuje 80 a₧ 85% uhlφku,10 a₧ 15% vodφku, 4 a₧ 7% sφry a n∞co mßlo dusφku.

Lo₧iska ropy se vyskytujφ v hloubkßch a₧ n∞kolika stovek metr∙, v∞tÜinou mezi dv∞ma nepropustn²mi vrstvami okolnφch hornin a velmi Φasto spolu se zemnφm plynem.
   Vznik lo₧isek ropy nenφ dosud objasn∞n tak jednoznaΦn∞, jako je tomu u uheln²ch slojφ. NejrozÜφ°en∞jÜφ hypotΘza tvrdφ, ₧e ropa vznikla rozkladem obrovskΘho mno₧stvφ odum°el²ch drobn²ch organism∙ (₧ivoΦich∙) za p°φzniv²ch podmφnek - pod znaΦn²m tlakem, za urΦitΘ teploty a bez p°φstupu vzduchu.

HISTORIE

Ropa byla znßma a pod r∙zn²mi nßzvy vyu₧φvßna ji₧ od starov∞ku. Podle °eck²ch i °φmsk²ch historik∙ v 7. stoletφ p°. Kr. Asy°anΘ a pozd∞ji i PerÜanΘ ji t∞₧ili ze studnφ a rozd∞lovali na r∙znΘ frakce. RozliÜovali dokonce ropu sv∞tlou od tmavΘ. Sv∞tlΘ °φkali "nafata", co₧ znaΦilo "prosakujφcφ kapalina". ╚φ≥anΘ ropu destilovali snad od 11. stoletφ p°ed Kristem. U₧ v tΘ dob∞ pr² um∞li vrtat do hloubek a₧ 1000 m.
   V Evrop∞ znßme ropu p°inejmenÜφm od 16. stoletφ. Jejφ destilace byla zkouÜena asi od roku 1605. V²sledkem byla mazadla pro nßpravy kol, olej do lamp i zßklad do lak²rnick²ch prost°edk∙.
   Prvenstvφ mezi objeviteli ropy v Evrop∞ se p°iznßvß polskΘmu lΘka°i I. Lukasiewiczovi. Ten roku 1854 zahßjil v B≤brce u Krosna t∞₧bu a ve stejnou dobu zalo₧il i prvnφ rafinerii u Jasla. Podle jeho p°φkladu vznikla pak °ada dalÜφch t∞₧ebnφch za°φzenφ. Roku 1909 p°edstavovala t∞₧ba z karpatsk²ch lo₧isek p°es 2 miliony tun roΦn∞, co₧ bylo 5,2 % sv∞tovΘ produkce.
   Roku 1857 navrtal ropu G. C. Hugens v Lⁿnebursk²ch rovinßch ve Wietze, kde je dnes nafta°skΘ muzeum. V tΘ₧e dob∞ v Rumunsku vybφrali ropu tryskajφcφ samovoln∞ ze zem∞ lopatami bez vrtßnφ.
   V USA bylo prvnφ lo₧isko otev°eno ji₧ v srpnu 1853. Stalo se tak v Pensylvßnii vrtem hlubok²m 22 metr∙. Ne₧ byly polo₧eny prvnφ trubky ropovodu, dopravovala se vyt∞₧enß ropa k ₧eleznici v soudcφch nesen²ch mezky. Od roku 1860 se zaΦala ropa objevovat b∞₧n∞ na trhu. Vyu₧φvala se ke svφcenφ i k topenφ. Pensylvßnskß a kanadskß ropa se prodßvala dokonce i v lΘkßrnßch v mal²ch lahviΦkßch, nebo¥ se jφ p°iΦφtaly lΘΦivΘ vlastnosti.

SPOT╪EBA

Strm² vzr∙st spot°eby ropy zaznamenßvßme na poΦßtku 20. stoletφ v souvislosti s rozvojem automobilismu a s pot°ebou benzφnu. ZaΦφnß se s t∞₧bou v Mexiku, v arktick²ch oblastech i na P°ednφm v²chod∞.
   Od poloviny 20. stoletφ sv∞tovß t∞₧ba stßle stoupß, v porovnßnφ se stavem p°ed 2. sv∞tovou vßlkou p°φmo neuv∞°iteln∞:

┌daje jsou uvßd∞ny v milionech tun.

P°ehledy sv∞tovΘ t∞₧by ropy a jejφ ceny se od minulΘho stoletφ Φasto udßvajφ v barelech, n∞kdy tΘ₧ v galonech. Barel je 159 litr∙, galon = 3,785 litr∙. Barel obsahuje 42 galon∙. V letech 1856 a₧ 1860 bylo vyt∞₧eno 521 000 barel∙, v obdobφ 1876 - 1880 to bylo ji₧ 98 841 tisφc barel∙. K roku 1920 byl roΦnφ pr∙m∞r asi 542 916 tisφc barel∙.

T̎BA

Ropnß lo₧iska se otevφrajφ a t∞₧φ hlubinn²mi vrty, z nich₧ ropa bud sama vyv∞rß, n∞kdy dokonce tryskß do mnohametrovΘ v²Üe, nebo se Φerpß. V p°φpad∞ samovolnΘho v²toku se pochopiteln∞ z ·stφ vrtu musφ jφmat a bezpeΦn∞ odvßd∞t. P°i Φerpßnφ lze v∞tÜinou vyu₧φvat tlaku plyn∙, shromß₧d∞n²ch ve svrchnφ Φßsti lo₧iska, pod nepropustnou vrstvou hornin.
   Vrty hloubenΘ pro t∞₧bu ropy prochßzejφ nejr∙zn∞jÜφmi horninami o r∙znΘ tvrdosti a soudr₧nosti. Aby se jejich st∞ny nezavalovaly a vrt tak nebyl poruÜen, zabezpeΦujφ se st∞ny vrtu ocelov²mi rourami - pa₧nicemi. Pa₧nice jsou do vrtu spouÜt∞ny ji₧ v pr∙b∞hu vrtßnφ - vrtnΘ nß°adφ jimi prochßzφ. Po dokonΦenφ vrtu se na jejich nejsvrchn∞jÜφ Φßsti p°ipojuje jφmacφ za°φzenφ.

VRT┴N═

NejjednoduÜÜφ a takΘ Φasto pou₧φvan² zp∙sob se naz²vß - vrtßnφ nßrazovΘ. Vrtn²m nß°adφm je v tomto p°φpad∞ dlßto upevn∞nΘ na vrtnΘm soutyΦφ, kterΘ tvo°φ ocelovΘ trubky spojovanΘ zßvity. V₧dy kdy₧ se hloubka o urΦit² ·sek zv∞tÜφ, p°iÜroubuje se na vrtnΘ soutyΦφ dalÜφ dφl. DΘlka vrtnΘho soutyΦφ se v₧dy rovnß hloubce vrtu - co₧ m∙₧e b²t i n∞kolik set metr∙.

Vlastnφ vrtßnφ probφhß tak, ₧e se vrtnΘ soutyΦφ s dlßtem nadzvedne a prudce spustφ na dno vrtu. Dlßto p°itom "odloupne" sv²m ost°φm kus horniny. P°ed dalÜφm nßrazem se soutyΦφ i s dlßtem pootoΦφ, tak₧e dopadß na jinΘ mφsto dna vrtu: D°φve se p°i nßrazovΘm vrtßnφ zav∞Üovalo dlßto na lano. Aby ·der byl ·Φinn∞jÜφ, bylo zat∞₧ovßno zßva₧φm. P°i otßΦivΘm (rotaΦnφm) vrtßnφ se mφsto dlßta pou₧φvajφ tzv. vrtnΘ korunky, v∞tÜinou osßzenΘ pr∙myslov²mi diamanty, aby m∞ly co nejv∞tÜφ tvrdost. Vrtn² stroj otßΦφ soutyΦφm s korunkou a ta horninu na dn∞ vrtu obruÜuje a rozm∞l≥uje.
Vrtat m∙₧eme bu∩ za sucha, nebo s tzv. v²plachem. V²plach je kapalina o vysokΘ hustot∞, kterß chladφ vrtn² nßstroj a takΘ brßnφ zavalenφ dosud nezapa₧en²ch Φßstφ vrtu. Do vrtu se z povrchu vhßnφ a zase odΦerpßvß. Tφmto zp∙sobem se odstra≥uje ze dna vrtu rozdrcenß hornina a vrt se tak plynule Φistφ. U vrtßnφ za sucha se dr¥ musφ vynßÜet vzh∙ru zvlßÜtnφ vßlcovou nßdobou s odklßp∞cφm dnem.

T∞₧ebnφ ropnß ploÜina na mo°i.

T╠ÄBA Z MO╪SK╔HO DNA

   MnohΘ pob°e₧nφ stßty vyu₧φvajφ pro t∞₧bu ropy lo₧iska nachßzejφcφ se v tzv. Üelfu tj. v p°φb°e₧nφ Φßsti mo°skΘho dna, sva₧ujφcφ se zvolna od Φßry pob°e₧φ.
   Jen v Severnφm mo°i, poblφ₧ Anglie Φi Norska je u₧ dnes t∞₧eno na 50 lo₧isek, jejich₧ zßsoby se odhadujφ nejmΘn∞ na 2 miliardy tun ropy a 1500 miliard krychlov²ch metr∙ zemnφho plynu. Ropa i plyn se tu t∞₧φ (z hloubek a₧ 180 metr∙) z vrtn²ch ploÜin umφst∞n²ch v mo°i. Jde o technicky velice nßroΦnou operaci ve velmi nep°φzniv²ch klimatick²ch podmφnkßch. Nßklady na p°φpravnΘ prßce i provoz jsou vysokΘ. T∞₧nφ ploÜiny vy₧adujφ neustßlou ·dr₧bu, provßd∞nou z velkΘ Φßsti hloubkov²mi potßp∞Φi. P°i prudk²ch bou°φch, a ty nejsou v t∞chto konΦinßch nijak neobvyklΘ, dochßzφ obΦas i k p°ekocenφ Φi potopenφ v∞₧e nebo k jin²m havßriφm, kterΘ ohro₧ujφ zdravφ i ₧ivoty posßdek t∞chto t∞₧nφch ploÜin.

ROPA - STRATEGICK┴ SUROVINA

Ropa je dnes bezesporu nejd∙le₧it∞jÜφ energetickß surovina. Jejφ dostupnost a cena v²znamn∞ ovliv≥uje hospodß°stvφ ve vysp∞l²ch pr∙myslov²ch zemφch. Proto je nap°φklad pro ╚eskou republiku p°φmo ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ vybudovat urychlen∞ nov² ropovod z N∞mecka. Zatφm jsme pln∞ zßvislφ na ropovodu z Ruska. P°eruÜenφ tohoto ropovodu, z jak²chkoli d∙vod∙, by znamenalo po vyΦerpßnφ zßsob obrovskΘ omezenφ dopravy i pr∙myslovΘ v²roby. Jin²m zp∙sobem ne₧ ropovody nejsme toti₧ schopni pot°ebnΘ mno₧stvφ ropy do naÜich rafineriφ dopravit.
   V p°φpad∞ vßlky m∙₧e p°φstup ke zdroj∙m ropy p°φmo ovlivnit v²sledek vojenskΘho st°etnutφ. Proto jsou vÜechny ropnΘ oblasti, zvlßÜt∞ v rozvojov²ch zemφch, stßle ve st°edu pozornosti velmocφ.
   Ve sv∞tovΘm obchod∞ s ropou mß v²znamnΘ postavenφ Organizace zemφ vyvß₧ejφcφch ropu OPEC, kterß sdru₧uje znaΦnou Φßst zemφ s nejvyÜÜφ produkcφ ropy. V²razn∞ se to ukßzalo v roce 1973, kdy arabskΘ zem∞ uvalily na v²voz ropy do USA a Evropy embargo (p°estaly tam ropu dovß₧et). Embargo zp∙sobilo v nejvysp∞lejÜφch pr∙myslov²ch zemφch sv∞ta palivovou krizi a vedlo nakonec a₧ k arabsko-izraelskΘ vßlce.
   Ve sv²ch d∙sledcφch vÜak p°inesla ropnß krize i pozitivnφ v²sledky. Byly rychle nalezeny ΦetnΘ dalÜφ ropnΘ oblasti a p°edevÜφm se mnohem ·Φinn∞ji zaΦaly hledat novΘ zdroje energie. Bohat² sv∞t si takΘ uv∞domil skuteΦnou cenu ropy, zaΦal s nφ Üet°it a b∞hem velice krßtkΘ doby doÜlo k v²razn²m energetick²m ·sporßm.